Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Lejaa To jo
. Mně taky vlezli na dvůr na kterém jsem seděla a v klidu si kojila a já byla šílenec, mě při tom mohl vidět jen manžel a máma. A jedmnou otevřeli dveře a my si to rozdávali v kuchyni, taky přijemny ![]()
A to je teprve libovka, kdy nastane konečně klidný večer (8. - 9. hodina večerní), s manželem si rozděláte oheň, otevřete víno, povídáte ---- a v tom se odkudsi ze zahrady ozvě čáááuuuu, jsme si k vám přišli na oheň / do bazénu / na třešně a pozvali jsme ty a ty sousedýýý
dodnes z toho mám husinu… Vlastní máma a sourozenec… ![]()
@Lejaa roky jsem žila v bytě, naši i ségra měli klíče. Podezírám je (hlavně mámu
, že se hlásili jen proto, že nás dělilo sto kilometrů = škoda benzínu ![]()
Teď jsme se přestěhovali. Bydlíme v domě s máti. Mladí si postavili v sousední vesnici.
Situace je taková: ségra se hlásí, švára ne, a máma, nám nahoru radši moc nechodí, jsme s ní s malou dole. Klíče vzájemně stále máme.
To, že by sem příbuzní pořádali nájezdy - viz úvodní příspěvek - by mi vadilo. Snad vidí, že je / není na dvoře auto ![]()
U nás se zvoní.. Zazvoní táta.. jdu na kávu,´když mám čas pošlu kluka odemčít, když čas nemám, tak prostě řeknu nemám čas…
@LenaNell @puntice
Ano, to jsou taky velice dobré situace. Já jsem se snažila nastínit, že někdy jejich návštěva nemusí přijít úplně vhod, ale oni to neberou asi jako že jsou návštěva, no:(
K našim jezdím jen po předchozí domluvě a to tam mám pořád pokoj, ale prostě nechci našim nebo bráchovi překazit „plány“
A co se týče braní věcí z lednice a tak, tak tohle neřešíme, i u nás si může návštěva z lednice vzít sama, co chce a na co má chuť, aspoň mám míň práce s obskakováním.
@Lejaa já se bojím, že budeš musejít jít do otevřené konfrontace. Nejdřív asi s rodiči, se kterými bydlíte, pokusit se domluvit - abyste byli jednotní. A pak holt sourozenci. Vím, že je to těžké, u nás t nešlo ![]()
@Lejaa Ano u nás je to přesně takto - sourozenci a jejich děti nemohli pochopit, že ten dům není všech, ale již jen náš. A s těma klíčema - my jsme jim říkali, tak nám taky dejte klíče od vašeho paneláku…a to se divili a proč jako
Musíte si prostě stát za svým. Jinak tedy normálně přijdou na kafe bez ohlášení - to neřeším, sednem v pergole, ale vždy zazvoněj a čakaj na vyzvání a ne že mi budou lézt pomalu na záchod a vyřvávat kde jsteee kdooo ![]()
@puntice
No, to právě také nepůjde.
Oni mi to naši vždycky odkývou, ale pak se zachovají jinak. Je to těžké, tohle všechno měli vyřešit dávno před tím naši, a né abych to já musela řešit teď:(
Dokonce jsem už uvažovala, že se odstěhujem, ale bratry jsme vypláceli, takže veškeré finance jsme vložili už do domu.. navíc jsme tu už hodně věcí zrekonstruovali, tak to se pak těžko odchází:(
@bebu píše:
@Lejaa Ano u nás je to přesně takto - sourozenci a jejich děti nemohli pochopit, že ten dům není všech, ale již jen náš. A s těma klíčema - my jsme jim říkali, tak nám taky dejte klíče od vašeho paneláku…a to se divili a proč jakoMusíte si prostě stát za svým. Jinak tedy normálně přijdou na kafe bez ohlášení - to neřeším, sednem v pergole, ale vždy zazvoněj a čakaj na vyzvání a ne že mi budou lézt pomalu na záchod a vyřvávat kde jsteee kdooo
Také to je rodný dům, jo?
A jak jste to nakonec vyřešili?
@Lejaa Ano rodný rodinný dům, ale žijeme tu již jen sami. Ale pořád nám sem všichni chodili jak domů. Řešili jsme, jak jsem psala - kyselé výrazy, že jdou bez pozvání, poznámky typu - „asi nám nefunguje zvonek, viď?, zvonil/a jsi?“. Těm citlivějším to po nějaké době došlo a těm natvrdlejším jsme to říkali natvrdo - tzn. „můžeš zazvonit, když k nám jdeš? - my taky zvoníme když jdeme k vám“ a pak taky „tak nám dej taky klíče od bytu“. No a taky jsme začali ví zamykat, protože ne všichni ty klíče měli. Je to na delší dobu a je to fakt na palici. ale musím říct, že teď už máme pokoj. Ale doslova jsme si to vydupali
@Lejaa my mame svuj dum, ktery jsme postavili v jinem meste a nikdo tu pred tim nebydlel. Pres to je manzeluv bratr schopny bez ohlaseni vejit a zaklepat na me s terasy (na tu musi projit pres zamcenou branu kolem celeho domu a pres cast pozemku), ze jde na navstevu.
Neumim si predstavit, co by se delo, kdybychom bydleli tak, jak ty popisujes. To by asi spala pulka manzelove rodiny v nasi posteli a neprislo jim to divne ![]()
Vezmu to z druhé strany. Sestra bydlí s rodinou u našich, mají oddělené bydlení. K našim jezdím po předchozí domluvě s mamkou, se ségrou se nepotkáme, pokud ona nesleze do přízemí. Nikdy bych k ní sama od sebe nešla, chodím jen přes chodbu, tu mají společnou.
Vlastní klíče nemám, naši od nás mají, ale zvoní předem a jezdí taky po domluvě.
Příspěvek upraven 23.07.14 v 17:31
Já s manželem jsme oba TI sourozenci co jezdí na návštěvu. Od našich i jeho rodičů klče máme, na obě návštěvy se vždy hlásíme předem (manžel s tím měl ze začátku problém, už jsem mu vysvětlila, že to jeho domov prostě už není). Když příjedeme, sami si otevřeme, sami vejdeme. Nikdy by nás ale nanapadlo přiject bez ohlášení.
@Vickee
To je si myslím správné. Ale pokud jsem dobře pochopila, tví i manželovi rodiče bydlí v domě sami, že?
Tím pádem vaše odemykání domu nemá komu jinému vadit.