Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj všem. Zajímá mě jak to u vás funguje (prosím komentáře jen těch, kterých se to věcně týká a mají s tím vlastní zkušenost).
Takže modelová situace je taková:
Vy jste vlastníky domu, ve kterém bydlíte vy s rodinou a vaši rodiče. Sourozenci už bydlí jinde.
Jakým způsobem vás/vaše rodiče navštěvují?
Ohlásí se předem nebo přijedou na blinc - s tím, že třeba je někdo doma? Zvoní? Nebo jakým způsobem jdou do vašeho domu? Mají vlastní klíče?
Vadilo by vám, kdyby k vám jezdili stylem „dojem jsem, šel jsem dvorem, je někdo doma?“ a následně si prošel celý dům, zda tam „nenajde“ rodiče?
Děkuji..
Tak trochu jako moji tchánovci, léta jezdili jak se jim chtělo neohlášeně, několikrát jsme se potkali ve dveřích, protože mi chtěli jet pryč, ale zůstali doma, kvůli nim. Po pěti letech jsem řekla a dost, naposledy jste přijeli neohlášeně ( samo, že slušně ) a teď už radči nejezdí vůbec
. Pokud ti to vadí, řekni, že existují mobily.
Syn bydlí s přítelkyní v domku jejich rodičů, v přízemí a navštěvují se po domluvě. Stejně tak i sestřenka s tchánovci. Přijde mi to normální, nejlepší řešení-vlastní (samostatný) vchod.
Zažila jsem, mamka v domě více méně jen skladovala své věci, my tam jezdili pracovat a rekonstruovat; každý tam chodil jak domů, procházel, odnášel a půjčoval si všelicos, bratr jezdil „na blint“ - my plný ruce práce…
No neustála jsem to, chtěla jsem mít soukromí a klid, které nikdo nerespektoval a nešlo to.
Kdybychom ale přeci jen měli fungovat společně, zasadila bych se o zřízení 2 vchodů (třeba zasazení přepážky a dveří do chodby společné, za rodiči ať si sourozenec chodí dle jejich uvážení, do mého ne)…
Já to můžu říct pohledu sourozence a dcery, která jezdí na návštěvu a VŽDY volám předem. Ani by mě nenapadlo přijet neohlášená. A i když mám klíče, tak vždycky klepu, nechtěla bych přepadnout bráchu se švagrovou v nějaké choulostivé situaci ![]()
V takové situaci nejsem, ale na jakékoli návštěvy (i za svými sourozenci, za rodiči do rodného domu, k tchýni…) jezdím po předchozí domluvě. Bez ohlášení jen třeba na chalupu, kde nikdo nebydlí.
Přesně takhle nám to dělala půlka rodiny - vešli do dvora a do baráku za hlaholu halooo, jste doma, ahooooj, kde jsteee
Šíííleně mi to vadilo, ale jsem kliďas a nechtěla jsem vyvolávat hned konflikt, tak jsem se prostě dost ošklivě tvářila a pokaždé jsem měla jen blbé poznámky typu - já jsem ani neslyšela zvonek, zvonili jste?…většinou se zarazili a uvědomili si, že ne…a začala jsem za sebou zamykat a ejhle, zvoněj. Ale dost to trvalo a jednomu příbuznému, který si neustále odemykal na dvůr sám, jsem to řekla na rovinu, že je mi to nepříjemné, když jsem doma, aby si k nám odemykal - vůbec to nechápal, co je jako špatně, trochu se urazil, ale nyní také zvoní. Prostě jsme si to soukromí vypracovali.
My jsem bydleli s tchánovci, měli jsme oddělené byty v domě, ale společnou chodbu. Návštěvy k nám chodily pouze ohlášené, často jsme ani nevěděli, že u nich někdo je. Pokud přijela švagrová, tak vždycky zaklepala a když jsme nebyli doma, tak nikdy do našeho bytu nechodila. Klíče od domu neměli, zvonili. Na zahradu byl volný přístup, nechodili ani tam bez přítomných osob nebo pozvání.
Ale manželova babička chodila neohlášeně, jak ke tchánovcům, tak k nám, nebo jen na zahradu, utrhnout si jablko nebo tak - k nám teda jen, když jsme nebyli doma - tak jsem začali dveře do bytu zamykat a schovali klíč.
Já měla trochu jinou, ale v zásadě podobnou situaci- zůstala jsem v bytě, který byl původně rodinný, vyrostli jsme v něm 3 sourozenci. Máma a starší brácha, když přišli, tak vždy zvonili, ač měli klíče, navíc se obvykle hlásili dopředu (i v době, kdy jsem tam bydlela sama). Druhý brácha naštěstí o ty klíče poměrně brzy nějak přišel, což jsem byla ráda, protože on doteď není schopný pochopit, že návštěva se má hlásit dopředu, on to prostě neuznává. Teď už bydlím v RD, od kterého samo klíče nemá, ale i tak mě štve, že se přihasí vždy bez ohlášení, už jen proto, že mám občas nějaké plány, které mi naruší, navíc nejsem člověk, který má doma vždy vzorně uklizeno, přitom mi vadí vodit návštěvy do nepořádku, před ohlášenou návštěvou vždy gruntuji…
Podobně jsme řešili, jestli je normální, když se děti v domácnosti svých rodičů chovají „jako doma“, myslím včetně lezení do lednice a braní všeho, co se zlíbí. Mně osobně se to třeba nelíbí, už to prostě není jejich domácnost, ale rodičů… Každý má v tomto asi jinou míru vkusu a slušnosti.
U nás se chodí bez ohlášení. Bydlely jsme ve složení bábina, moje matka, má sestra a já a sourozenci mé matky chodili na návštěvu většinou bez ohlášení. Někdy i v noci, ale to jsme nikdo nevěděl, že tam můj strýc byl, našli jsme jen stopy
co bydlím jinde, také chodím zcela bez ohlášení a také někdy v noci
Všichni máme klíče.
Ano, to je přesně ono. U nás je to teď prostě dům otevřených dveří a sourozenci nejsou schopni pochopit, že už tu doma nejsou. Mluvit se s nimi samozřejmě moc nedá. Manžel se naštval a jednomu mému bratrovi prostě řekl o klíče s tím, že teď už to bratr třeba pochopí, ale co se nestalo - začal chodit vratama ![]()
Děkuji zatím všem, kteří zareagovali a budu moc ráda za další příspěvky.
„Těší“ mě, že někdo má podobné zkušenosti a podobné smýšlení jako já. Mě zatím zbytek rodiny pořád spíše dával najevo, že jsem ta divná a chci po bratrech nenormální věci.
Zakladatelka
@Lejaa píše:
Ano, to je přesně ono. U nás je to teď prostě dům otevřených dveří a sourozenci nejsou schopni pochopit, že už tu doma nejsou. Mluvit se s nimi samozřejmě moc nedá. Manžel se naštval a jednomu mému bratrovi prostě řekl o klíče s tím, že teď už to bratr třeba pochopí, ale co se nestalo - začal chodit vratama![]()
Děkuji zatím všem, kteří zareagovali a budu moc ráda za další příspěvky.
„Těší“ mě, že někdo má podobné zkušenosti a podobné smýšlení jako já. Mě zatím zbytek rodiny pořád spíše dával najevo, že jsem ta divná a chci po bratrech nenormální věci.
Zakladatelka
Z těma nenormálníma věcma jsem se taky setkala. Přece nebudou hlásit dopředu, že jedou za synem, oni přece můžou kdykoliv chtějí jsou jeho rodiče ( tcháni )
Příspěvek upraven 23.07.14 v 15:38
@Fjodorka
no a v domě, od kterého máte všichni klíče bydlí teď jen tvoje babička a mamka, nebo i nějaký sourozenec s rodinou, jehož dům teď je?
@LenaNell
To je právě šílený, těm lidem se to kolikrát nedá vysvětlit. Já bych třeba i skousla nečekanou návštěvu, ale tak, aby zazvonila a vešla do domu až po tom, co já sejdu schody, otevřu dveře a řeknu „Pojďte dál“. A né, že si dole odemknou, vlezou do baráku a pak mi klepou na dveře od bytu, že už tu jako jsou. ![]()
@Lejaa píše:
@Fjodorka
no a v domě, od kterého máte všichni klíče bydlí teď jen tvoje babička a mamka, nebo i nějaký sourozenec s rodinou, jehož dům teď je?
Je to byt a jsou tam jen 3, byt je teď mé matky. Návštěvy špatně nese jen má sestra, tak se prostě zavře do pokoje a nikdo ji neotravuje. Já vím, trochu jiná situace, ale ne až tak odlišná.