.
Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
První vnoučátko
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
21.2.22 07:10
Hele já to chápu. To, že má člověk nějaké pocity, které sám nechce a ví, že nejsou dobré, z něj nedělá o nic horšího, než jste vy, které tu místo nějakého pochopení nebo rady jen srsite příklady, jak je to u vás sluníčkový a že kdo to má jinak je spatnej… moje děti jsou zatím jediný vnoučata v celé širé rodině a ano, už několikrát jsem si v jedné větě posteskla, že nemají žádné bratrance a sestřenice, že je to škoda, ale zároveň je to vlastně dobrý, protože se s nikým nemusíme dělit o hlídací kapacity babiček. Nemyslím si, že by narozením dalších vnoučat babičky přestaly mít rady naše děti, ale z logiky věci by toho času na ně měly prostě min. To je prostý fakt, s tím snad nelze nesouhlasit. Tedy za předpokladu, že se babička chce věnovat všem vnoučata přibližně stejně. A kolik tu bylo diskuzí, že babička hlídá jen děti od sestry, bratra… takže já zakladatelka chápu, ona sama.vi, ze jsou to divný pocity, ale jsou prostě pochopitelný. A pokud se to nijak nepromitne do rodinných vztahu, není na tom nic špatného.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.22 07:17
To musel být porod, vyklopit čtyřměsíční dítě!
A co chceš dělat? Pošli ségru na potrat, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.22 07:24
@inkakřivák píše:
To musel být porod, vyklopit čtyřměsíční dítě!
A co chceš dělat? Pošli ségru na potrat, ne?
To nejde. Ta čeká už dvoulete 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.22 07:45
@bertoldina lepší by bylo trošku starší. Aby mohlo hlídat to čtyřměsíční novorozeně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.22 08:14
@bertoldina jakože vyklopí rovnou maturanty, jen aby rodina šílela z maturity a nevšímala si novorozence? Padouch!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.22 09:43
Tak já občas taky plácnu letos sme byli tam a tam a občas si neuvědomím, že už brzo bylo loni
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.22 11:11
@Anonymní píše:
Ahoj, letos se nám podařilo s manželem přivést na svět první miminko - 4 měsíčního chlapečka. Rodina z toho má obrovskou radost a všichni si ho moc užívají. Ale nedávno jsme se dozvěděli že moje sestra ( jsme jen dvě ) taky čeká miminko a je ve 3 měsíci. Ze začátku mi to přišlo opravdu super, ale jak se mi to v hlavě rozleželo, upřímně.. začínám trochu žárlit, že si ten náš drobeček i my tu pozornost a ten humbuk kolem toho všeho moc dlouho neuzijeme. Připadám si sobecky, ale prostě na rovinu.. jsou to teď moje pocity a tak nějak z toho nedokážu mít radost. Možná vám to může připadat opravdu absurdní ale já budu ráda za každý názor, ať už pozitivní nebo negativní (aspoň mi to třeba otevře oči)… popřípadě vaše zkušenost. Připadám si opravdu jako pokrytec, ale přijde mi, že tohle období trvá chvilku a užíváme si ho opravdu každý, samozřejmě všechen obdiv a pozorovat padá vždycky na toho nejmladšího člena posádky. Jsem z toho naštvaná a smutná..
Budu předpokládat, ze miminko se narodilo loni a ne letos (taky se mi to začátkem roku kolikrat plete ) a budu taky předpokládat, ze je to myšleno vážně, takže mi to nedá nezareagovat 
Prosimte uklidni se 
Bud šťastná za svoji sestru, přej jim jen to dobrý a na nějaký žárlení se vykasli!
Můžeš bejt jedině rada, ze tvoje dítě bude mít k sobě někoho ve svým věku k sobě 
Ja si vždycky přála bratrance starý jako já, závidela jsem spolužákům co je meli … Mě je 26, bratranci a sestřenice chodí bud na základku nebo do skolky, takze s nima nikdy nebudu mít takovej vztah jako kdybysme byli všichni stejně staří a jo, celkem mě to mrzí.
Sama jsem moc rada, ze moje děti takhle k sobě bratrance ve svým veku maji (synovec se narodil půl roku po moji dceři a ani by mě nenapadlo,,žárlit”).
A představ si, jak by se cejtila sestra, kdyby věděla, čím ty se užíráš. Vykasli se na,,obdiv a pozornost “ pro mimino, tyhle starosti bych fakt chtěla mít
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.22 14:15
@Anonymní píše:
Ahoj, letos se nám podařilo s manželem přivést na svět první miminko - 4 měsíčního chlapečka. Rodina z toho má obrovskou radost a všichni si ho moc užívají. Ale nedávno jsme se dozvěděli že moje sestra ( jsme jen dvě ) taky čeká miminko a je ve 3 měsíci. Ze začátku mi to přišlo opravdu super, ale jak se mi to v hlavě rozleželo, upřímně.. začínám trochu žárlit, že si ten náš drobeček i my tu pozornost a ten humbuk kolem toho všeho moc dlouho neuzijeme. Připadám si sobecky, ale prostě na rovinu.. jsou to teď moje pocity a tak nějak z toho nedokážu mít radost. Možná vám to může připadat opravdu absurdní ale já budu ráda za každý názor, ať už pozitivní nebo negativní (aspoň mi to třeba otevře oči)… popřípadě vaše zkušenost. Připadám si opravdu jako pokrytec, ale přijde mi, že tohle období trvá chvilku a užíváme si ho opravdu každý, samozřejmě všechen obdiv a pozorovat padá vždycky na toho nejmladšího člena posádky. Jsem z toho naštvaná a smutná..
Jsi pokrytec, tak hlavne zustan smutna, nastvana a zavistiva, protoze zavist je vecna, ze, jak uz rikala Bohdalka v pohadce Nesmrtelna teta. Ale laska tve sestry (k miminku) te porazi a ty prohrajes, jupiiii 
P.S.jaks letos mohla privest na svet 4mesicniho tvora? Rodilas loni a vyprdla to az letos? Jsi dost husty trolllll, priste si davej pozor na detaily (viz casova nesrovnalost).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.22 14:22
No já bych jednak byla ráda za parťáka pro dítě a jednak bych byla jako introvert ráda, že nebudou všechny emocionálního potřeby babiček viset jen na nás, ale že se to rozloží na víc domácností. Protože ono popravdě muset každé jedny Vánoce, narozeniny, svátky, prostě všechno co rodina prožívá muset vždy organizovat podle potřeb babiček, i když jsou hodné a rozumné, není dlouhodobé až taková slast.
Bylo by fajn moct mít aspoň jedny Vánoce nebo narozeniny jednou za pár let jen v nejužším kruhu, nemuset denně posílat fotky a updaty aby se babičky necítily osaměle, změnit něco v bytě aniž by se to muselo okamžitě po dokončení fotit a hlásit, neustále odpovídat na dotazy co děláme, co jíme, jestli jsme už byli na procházce a kde atd. Při víc vnoučatech se to líp rozloží. No, člověk může jen snít 
Každý chce to, co zrovna nemá
Tvoje emoce ohledně vaší situace jsou TAKY v pořádku. Emoce nejsou špatné nebo dobré, prostě je máme a slouží jako užitečná informace o tom, co nám vyhovuje, jak se nám daří, atd. Důležité je, jak se v reakci na emoce chováš - postěžovat si anonymně, nebo něj kámošce, že je to to líto, je v pohodě.
Ale dál se s tím musíš nějak srovnat a rozhodně to nenechat ovlivnit tvoje chovanou vůči rodině, to by v tomto případě bylo přes čáru 
Je možné, že v tom hrají roli i hormony, pokud kojíš atd. Buď na sebe hodná a ono to bude dobré, uvidíš, za pár let se tomu zasměješ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.22 14:40
Tak užívejte dal, než se to další malé narodí a pak budeš moci mazlit další miminko a mít radost z toho, že si tvé i sestrino dítě budou mít moci s kým hrát a tak.
A některé babičky upřednostňují pořád to první vnoucatko
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
