Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Radost v životě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
27.5.20 09:25
@Tecumseh Je to dobrý adrenalin 
stačí se jen rozdýchat a vlézt do vody. Ale v zimě jsem to ještě nezkusila. Jaro a podzim je ok.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hanka1
27.5.20 09:26
Jeste nez zacalo to vsechno ohledne Covid, tak jsem prisla o praci (respektive neprodlouzili mi rocni kontrakt, ktery koncil v breznu), po rocni onkolecbe mi jeste pred vypuknutim pandemie zamrel v nemocnici tatinek (bohuzel uz byly zakazane navstevy, tak jsme se nemohli ani prijit rozloucit), tri nedele po nem odesla 94 leta babicka a jeste od ledna resim vleklou ortopedickou zalezitost mladsiho dvanactileteho ditka. To, ze jsme byli v karantene po kontaktu s pozitivne testovanym uz je takova tresinka na dortu, nejak jsem si nepripoustela, ze bychom se s mladsim ditkem nakazily.
Radost mi dela obycejne hrabaní v hline na zahradce, prochazky se psem v prirode, prochazky po vylidnenem centru Prahy nebo si jen tak sednout s kafem na zahradku/terasu. A v neposledni rade i plavani, bazen nam funguje od dubna, ale zlobil mne mocak, tak jsem tam byla dvakrat…
- Citovat
- Upravit
Lalelale
27.5.20 10:05
@Monikap3 Já miluji chodit ven, klidně jen do parku. Když mám těžší den v práci, vyrazím ven, prostě jdu a úplně mě to nabije energií. Když není hezky, ráda si přečtu dobrou knihu nebo se podívám na film. Nebo si udělej nějakou malou radost, objednej si domů večeři, kup si květiny… A popravdě, asi bys měla omezit kontakt s matkou, ona by tu měla být pro tebe, ne na tebe ještě házet své životní problémy. A alkoholik si za to prostě může sám…
- Citovat
- Upravit
27.5.20 10:42
@Lalelale Nesouhlasím, že každý alkoholik si za to může sám. Znala jsem muže, který se upil cíleně, protože se mu zabila rodina v autě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.20 11:21
@Tecumseh píše:
Vždyť bazény otevřeli po dvou měsících teprve předevčírem
To plaveš v neoprenu v přehradě?
Existujou i soukromý bazény na zahradách, ty zavřený nebyly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
smajlik345
27.5.20 11:29
@Monikap3 Nemám práci, nemám přítele, nemám dětí, ale jsem šťastná 
Mám užasnou rodinu, úžasný koníček, úžasné dom. mazlíčky a hlavně co jíst a kde bydlet. Problémy druhých si moc nepřipouštím, já chci být šťastná a to budu když si nebudu moc připouštět problémy druhých, protože by mě stáhli na dno.
Těším se na to že mě čeká úžasná práce (ještě nevím jaká 
) A třeba i to že mohu znova jíst své oblíbené jídla, znova si udělat buchtu, upéct buchtu…atd…mám potr. alergii, měla jsem strach že nebudu mít co jíst, ale je to ještě lepší než předtím výběr jídla je neomezený 
Štěstí je všude kolem nás, jen otevřít oči a vidět jej
- Citovat
- Upravit
27.5.20 11:31
@anniething píše:
To máš pravdu, jen je otázka, jestli se v takovém plyvátku dá plavat. Já to s protiproudem párkrát zkoušel a je to na palici. Ale třeba to někomu vyhovuje 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.20 11:53
Mně po rozchodu vždy pomohlo s někým o tom mluvit, takže kamarádi. Pak vypnout sociální sítě, jít do přírody, na výlet, běhat, kreslit. Změna účesu, koupit si nové oblečení, přestavět byt
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.20 12:28
@mrazik6 Karolina Svetla je nenarocna pozitivni cetba? Ja z ni teda mela vzdycky depku jak krava
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.20 12:38
@PaníKadrnožková No docela jsi mou maminku vystihla. Je to přesně tak. Nikdo jí nemá rád, stárne, měla těžkej život (sama na výchovu dvou dětí), umřel jí táta (před sedmi lety), je sama (chlapa nechce, já s bráchou bydlíme sami), má hroznou práci, máme jí dát všichni pokoj a není přece nic špatnýho na tom, když si jednou za čas dá panáka. Že u ní nacházím ve skříni prázdný flašky od vodky, neví, co je za denní dobu, řve mi do telefonu, musím za ní jezdit, aby se neutopila ve vaně a posledně jsem i volala hasiče, abysme se dostali k ní do bytu, když volala, že jí je zle a pak nereagovala, byt zamčenej, to je v pořádku. To nadýchala přes ty tři promile. Hrozná ostuda, ani nedokážu popsat, jak jsem se cítila. Léčit se nepůjde, není důvod. Ale copak můžu nechat svou mámu napospas? Jedinýho rodiče?
Jasně, že mě to ubíjí asi nejvíc a taky bych chtěla mít v ní tu hlavní životní oporu a ne být ta, co se musí o všechno a hlavně o ní už teď starat a mít zodpovědnost za dva životy. Ale co mám dělat… 
S tím venkem je to asi fakt, vůbec nechodím. Samotnou mě to nebaví. Ale zkusím se přinutit a třeba začne. Asi lepší, než jít po práci rovnou domů a tam být zavřená.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.20 12:40
Díky moc všem. Hodně se shodujete v těch venkovních aktivitách, asi budu muset začít s těmi 
I když představa, že chodím jak zoufalec někde sama mi dává zabrat Nicméně asi lepší, než se ve 30 válet doma na gauči. Popřemýšlím o tom plavání, to by mohlo být fajn A snad se dokopu být na tom rande zítra pozitivně naladěná, ikdyž bych ho nejradši zrušila
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.20 12:43
@Lalelale Omezit kontakt s matkou? Jak bych jí to mohla udělat? Pak bude mít pocit, že je fakt na všechno sama a něco udělá sobě. Je labilní, do toho se napije a stane se neštěstí. A s tím já pak mám žít?
A co v tom parku děláš? Jen se procházíš, nebo jdeš třeba s knížkou? Ono to zní hrozně hezky, ale já si tohle prostě nedokážu představit jako single aktivitu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.20 13:24
@Afrikana Záleží, jakou pointu si v ní najdeš… ale jo, máš pravdu. Javořická bude stačit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pet p
Lalelale
27.5.20 17:35
@Monikap3 píše:
@Lalelale Omezit kontakt s matkou? Jak bych jí to mohla udělat? Pak bude mít pocit, že je fakt na všechno sama a něco udělá sobě. Je labilní, do toho se napije a stane se neštěstí. A s tím já pak mám žít?
A co v tom parku děláš? Jen se procházíš, nebo jdeš třeba s knížkou?
Nemyslím, že nadšení z přírody jde vysvětlit Pokud ten pocit v sobě nemáš, tak si musíš najít jinou radost. Na výběr jsou stovky, od tance přes vyrábění něčeho po skákání padákem Jinak já tě chápu, zároveň máš před sebou otázku, zda se z toho máma někdy vyhrabe, a pokud si sama myslíš, že spíš ne, tak zda se ti doživotně chce sdílet mizérii někoho, kdo se v ní utápí. Plus nikdo neříká, že musíš mámu odříznout s fanfárama a už ji nikdy nevidět. Zároveň nutně nemusíš mámu vídat dejme tomu každý týden, chodit k ní domů atd… Získávat si pomaličku polehoučku určitý odstup. Moje kamarádka má tátu alkoholika, co chlastá první ligu, prakticky díky němu neměla dětství. A přesně má takový ten rodičovský syndrom, že tátu přece nenechá napospas, že je plně zodpovědná za jeho štěstí, že mu musí každou sobotu zavolat… je vidět, jak strašně ji to vysává a pak akorát brečí, že tátu absolutně nezajímá ani jak se má. A i kdyby se přetrhla, zajímat ho nebude a nikdy ho nezmění. Akorát je její boj, aby si to uvědomila. Akorát do té doby bude ta jeho mizérie dopadat i na ní. A i když je ta situace trochu jiná, tohle podle mě leží i na tobě. V první řadě si třeba uvědom ten malý fakt, že ty nejsi rodič, nýbrž dcera. A teď nechci, aby tě to vystrašilo, ale měla bys nějaké odpoutání udělat i proto, že pokud je na tom máma až tak blbě a opravdu se třeba omylem utopí ve vaně, tak ve tvém současném stavu by tě to dost možná zlomilo a do smrti bys myslela na to, žes jí k sobě měla nastěhovat, žes tam měla být, že to všechno mohlo být dobrý… Ale ty nad životem svojí mámy žádnou moc nemáš, pokud teda není vyloženě nesvéprávná a pak se můžeš jít poradit s někým kompetentním, co a jak a jaké jsou možnosti.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
