Žiju život pro své děti a manžela, dá se to ještě změnit?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
11.4.25 15:46
@aplla píše: Více

Nebudu si to brát osobně, ale nosím růžovou bundu, kterou miluju a sluší mi a je mi 46. V čem vidíš problém?

  • Citovat
  • Upravit
Premek_Orac
10265
11.4.25 15:47

@aplla Zajímavé téma. Asi se dá říct, že průběžně v běhu života nacházím věci, u kterých rezignuji, začnu je přijímat jak jsou bez toho, abych měl sílu bojovat o nějakou jejich změnu, a zároveň nalezám nové věci, kde tu lhostejnost nemám. Je to prostě vždy volba priorit, anebo jindy určitá rezignace v důsledku zklamání, nebo vědomí, že jsou věci, které sám o sobě nezměním.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
aplla
20
11.4.25 16:18
@Anonymní píše: Více

Neber si to osobně prosím, k ja růžovou ráda nosím.. Jen mě napadl tenhle případ, protože mě tenkrát oslovil instruktor, jetsli jsme s dcerou ségry :roll: manžel mi doma říkal, že je to tím že se oblékáme podobně

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
princess.consuela
2269
11.4.25 16:22
@aplla píše: Více

Takhle, pětatřicítku si nikdo neplete se sestrou cca desetiletého dítěte. Fakt ne. Spíš to myslel ironicky aka oblékáte se jako sestry, což některé matky plánovaně dělají.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
aplla
20
11.4.25 16:22

Odpověď

Čtu tě vaše reakce a mám teda důvody k zamyšlení az az..Předem moc díky že jste si dali čas vůbec odpovídat cizímu člověku, už to mi trochu zvedlo náladu.
Nechci být, opici’ matka, snad jí ještě úplně nejsem..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Bytsamsebou
11073
11.4.25 16:22
@Anonymní píše: Více
Že ty budeš jedna z těch, která chce, aby s o ní pak samozřejmě její děti staraly 8).
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
arinecka
33993
11.4.25 16:24
@aplla píše: Více

Neblázni, proč bys to dělala? Je ti jasný, že děti vyrostou a jednou odejdou? Co budeš pak dělat? Co když odejde i manžel? Když si se snažila to změnit, tak co se stalo že to takhle vzdáváš?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Reklama
Bytsamsebou
11073
11.4.25 16:28
@aplla píše: Více

To snad měla být poklona, ne?! :think: jako, že vypadáš mladě! A ty kvůli instruktorovi zahodíš růžovou bundu :lol:!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
11.4.25 20:29

Ja to docela chápu. Dětství jsem mela taky spatny a dost mě to ovlivnilo, špatně jsem pak fungovala, nemela kamarady, s nikým nevychazela, vztahy katastrofa, trvalo tak do 25 než jsem se dokázala nejak srovnat, pochopit co bylo špatně na vztazích a vzorech v rodině a začít si budovat život jinak. To odrazeni ode dna taky nebylo lehky, bylo to pěkných pár let dřiny. A pak pro změnu kdyz jsem mela zivot v poradku, manzela, vsechno, neslo otěhotnět nebo donosit. Mezitím jsem sice vystudovala a nasla si dobrou práci která mě bavila, ale celkově proste ten život za moc nestal. Takže teď kdyz mám konečně dítě, nějak mám pocit, že nějaká moje realizace, práce, koníčky, jsou vlastně docela nepodstatné blbosti. Důležitý je, aby dítě mela stabilní a pohodovou rodinu a zázemí. Tomu všechno prizpusobuju a pak už moc není prostor. Když bych dala přednost někde sobe, přišlo by mi to k tomu dítěti nefér. Cítím jako svoji povinnost udělat pro nej všechno co můžu. Tím nemyslím opičí lásku, že ho nepustim mít vlastní život nebo budu chtít aby byl v dospělosti se mnou, to ani náhodou, takové myšlenky nemam. Co bude az mě nebude potřebovat uvidím, jsem celkem v klidu, mám vzdělání a praxi na to abych se prijatelne uzivila i kdyby cokoliv, když budu vědět že jsem dítě dobre vychovala a ma svůj, život, budu mít pocit ze mam splněno, a nakou náplň volného času si asi najdu bez problémů, to není tak že bych nevedela o ničem co bych chtěla dělat. Ten prostor pro sebe ale chci tvořit podle toho, kdy mě dítě uz nebude potřebovat, ne naopak. To zahrnuje i postupný navrat do prace.

  • Citovat
  • Upravit
aplla
20
11.4.25 21:54
@Anonymní píše: Více

V některých větách jsem se našla, není to jednoduché dat sebe na první místo že?
Ono to možná vyznělo že je nikam nepustím atd. ale snažím se je spise podporovat v jejich zájmech- dcera odpo tráví s kamarády, na kole, v lese..
Taky bych chtěla aby byli v životě samostatní, jen ze své zkušenosti vím, že pokud za vámi stojí milující rodiče, je to velká výhoda nebo ne?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
12.4.25 08:48
@aplla píše: Více

Jo přesně tak. Myslím si že víc přínosné pro dítě je, že na něj máma má čas a je pro něj kdyz ji potrebuje, nez kdyz ma skvělou kariéru, plní si své sny, a na dítě čas nikdo nemá, je od rána do večera v nějakých institucích kde třeba být nechce. Coz neznamená že budu dítěti bránit aby bylo někde kde byt chce. Ja právě moc nemám pocit, že bych sebe na první místo dávat mela. Až bude dítě pryc, teď to cítím tak ze budu ráda že jsem to pro něj udělala a prostě se uvidí

  • Citovat
  • Upravit
Livi92
2687
12.4.25 09:15
@Anonymní píše: Více

Já jsem třeba dítě, co tu obětavou matku má. A můžu ti říct, že mě i sourozence to v pozdějším věku dost štvalo. Ne kvůli tomu, že by nás v něčem omezovala, ale právě to, jak se evidentně upozaďovala a vždycky všechno bylo pro nás, ač jsme se jí snažili tlačit k opaku, protože jsme to vnímali, bylo ve výsledku nepříjemné.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Karamba2020
4164
12.4.25 09:31
@Livi92 píše: Více

Člověk má pak i pocit takového nepsaného závazku, že? Pocit, že nemůže zklamat a je de fakto spoluzodpovědný za jeho spokojenost…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
12.4.25 09:32
@Livi92 píše: Více

Jo to je mi jasný že na to chce dát pozor. Vím o tom, až mi jednou řekne mami udělej si volno a jdi kam ty chceš, půjdu. Ale to budu vědět že mu to fakt nevadí. Nejsem opičí matka, vodim ho od dvou let na dopoledne dvakrát týdně do skupinky protože tam mají super program a líbí se mu to, ma už odtud i kamarady se kterýma se vídáme i mimo. Ne proto ze chci pracovat, ale protože pro nej v tom vidím přínos a on chce.

  • Citovat
  • Upravit
tini
4154
12.4.25 09:35

Ses obeti tlaku na „uzivani si“, zivot se normalne zije, jsou lepsi chvile, jsou hodne tezke chvile, zalezi i hodne na nas, jak se nastavime, co zvolime. Nejhorsi je delat ze sebe obet, ze nekdo muze za to, ze jsme takovy a makovy, ze jsme nemeli tohle nebo tamto. Jsi nespokojena? Zmen to. Jsi spokojena, tak co resit? Neskalulkuj se, nerad se do zadnych skupin, proste zij

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová

Milování a syn

  • 09.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, mám takový problém, co se týká intimního života. Máme 4letého syna, je živý a zvědavý až velmi. S manželem jsme pravidelně před pár... Odpověď

Problémy v rodině

  • 18.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, už nevím, na koho se obrátit, protože po narození syna mám problémy s manželovou rodinou. Tchyně s tchánem jsou v celku hodní lidé,... Odpověď

Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži

  • 11.12.25
  • Anonymní

Dobrý den, přečetla jsem si Vaši odpověď týkající se stejného tématu, něco mě oslovilo, ale pořád nemohu uchopit svoji situaci tak, abych se... Odpověď

Je to deprese? Co by pomohlo?

  • 12.12.25
  • Anonymní

Dobrý den. Ani nevím, kde začít. Zkusím to vzít polopaticky. Rok a čtvrt se snažíme s manželem o miminko. Před snažením jsem řešila potíže s... Odpověď

Poporodní deprese nebo něco jiného?

  • 19.08.25
  • Anonymní

Dobrý den, jsem skoro rok po porodu, ale vůbec si mateřství neužívám. Je to pro mě takové přežívání a přečkávání. Narodila se mi předčasně... Odpověď