Říct nebo neříct - pochybení?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
tripetri
9622
27.6.11 21:01

Je to hrozný, ale já bych to asi neříkala, jjá si totiž myslím, že by to nemělo žádnou odezvu :nevim: Ona už má krůček do důchody, myslim si, že to nadřízení smetou ze stolu, pokud ty jsi jediná, kdo to ví…Maximálně jí třeba strhnou prémie na dva tři měsíce :nevim: Myslíš, že to bude mít kýžený účinek…? Je to ale děs :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
27.6.11 21:01

baslerinda

Ano - tohle přesně mi vtloukala do hlavy, máš úplnou pravdu. Vadí mi, když se mi ten človíček svěřuje, když si povídáme, otevře mi své srdíčko, jeho přání,drží mne za ruku, v těch očích je hrozně moc.. prostě poznám ho blíž a pak odejde. Neumím se nenavazovat, odbýt je, že nemám čas, protože v tu chvíli jsi jediná, koho kolikrát mají. Nejhorší jsou slzy, proto se mi stalo to naprosté selhání, kdy jsem s pláčem utekla na chodbu, naprosto neprofesionální, ale já už nemohla. Po měsíci v ambulanci se to zlepšilo a vrátila jsem se. Děkuji ti.

  • Citovat
  • Upravit
AniNevim
16986
27.6.11 21:08

V dane situaci zkus myslet na sebe, musis odhadnout kolegyni a vedeni, tak jak tu psali - prvni, co me napadlo, ze by se to mohlo otocit proti tobe.
Ale ja ten spatny zvrat vidim hlavne v pripade, kdyz to reknes pouze ji - bude se snazit zachranit sebe a svuj duchod a muze ti kdovijak podkopnout nohy. Takze bud rovnou nadrizenym - bez emoci, aby se tam nepromitl tvuj predchozi syndrom vyhoreni nebo zakousnout a pockat na jeji odchod a verit na bozi mlyny, ze ji semelou naprosto stejnym zpusobem.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
27.6.11 21:10

Jura 007

Neboj, určitě :-) až budeš dědoušek, kravka bude v důchodu a budou tam samý hodný, soucitný, empatický telátka :-) a budeš si lebedit, jak se hezky starají, uvidíš!!

  • Citovat
  • Upravit
Gina108
23847
27.6.11 21:16

Zakladatelko, ty jsi taková soucitná duše, na jednu stranu jsem ráda, že aspoň někdo se staroušky tak cítí, na druhou stranu tuším, že tě to dost ničí. Zkus praktikovat aktivní soucit - tzn nemá cenu plakat doma nad někým, to nikomu nepomůže, ale udělat věc, která pomůže. Kromě léčby i dobré slovo, projev pochopení… Já mám pocit, že ta tvá kolegyně taky kdysi vyhořela, ale pak se zatvrdila, proto je taková. Přeji nám všem, aby se tobě nic podobného nestalo :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
27.6.11 21:18

Aninevim

No, práve si myslím, že by se to zřejmě ze stolu smetlo, ona si své povinnosti plní dobře, akorát krapet zapomněla etický kodex, a za takové " chyby " se nevyhazuje. Navíc, že se může velmi snadno z toho vymluvit, že nic neviděla, že si to jenom myslela a kdesi cosi, že to mi to pak řekla jen v rozrušení atd. A je pravda, že mě může ze vzteku pak velmi snadno ublížit, je to týmová práce o důvěře. Stačilo by, aby vyměnila mnou připravené léky v lékovce a pak udělala vyrvál, že co jsem to tam dala…takový byl případ také a tan člověk s tím neudělá nic. Nemůžu pak nosit lékovky pro dvacet lidí po kapsách, abych to uhlídala.

  • Citovat
  • Upravit
lucie a venda
36
27.6.11 21:21

Zakladatelko, v dnešní době bych si spíš opravdu dala pozor, aby jsi nepřišla o práci ty,aby se to třeba neobrátilo proti tobě dneska je blbá doba a ty píšeš, že ona tam pracuje dlouho. Je to hrozné co udělala, ale dala bych si fakt majzla a myslela na svou rodinu. Určitě se rozhodni podle toho jak vycházíš s nadřízenými a jak ona.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Reklama
Gina108
23847
27.6.11 21:22
Anonymní píše:
Ano - tohle přesně mi vtloukala do hlavy, máš úplnou pravdu. Vadí mi, když se mi ten človíček svěřuje, když si povídáme, otevře mi své srdíčko, jeho přání,drží mne za ruku, v těch očích je hrozně moc.. prostě poznám ho blíž a pak odejde. Neumím se nenavazovat, odbýt je, že nemám čas, protože v tu chvíli jsi jediná, koho kolikrát mají. Nejhorší jsou slzy, proto se mi stalo to naprosté selhání, kdy jsem s pláčem utekla na chodbu, naprosto neprofesionální, ale já už nemohla. Po měsíci v ambulanci se to zlepšilo a vrátila jsem se. Děkuji ti.

Ale uvědom si, že když je vyslechneš, že jim hrozně pomáháš, to by tě mělo hřát na duši a ne zlomit. A to, že lidi umírají je přirozené.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
27.6.11 21:31

Gina

Děkuji moc. Také máš úplnou pravdu, i dobré slovo a pochopení velmi pomůže, ale mně právě tenkrát ty slova útěchy došly, prostě nešlo pohladit a říct - " to bude dobrý " když mi dopoledne štastně povídal, jak na něho doma čeká milovaná Mařenka, se kterou je už přes 50 let a že mu udělá jeho jahodové knedlíky, a pak vyslechl nechtěne za dveřmi hovor o jeho beznadějném stavu ( sestry si mysleli, že jel na koupání..a tak nešeptaly )Dozvěděl se to tímto hnusným způsobem a já prostě slova útěchy nenašla. Zemřel druhý den. Ted mám možnost změnit zaměstnání, dostala jsem zajímavou nabídku, ale je to " nebe a dudy " - drogově závislí :-( Tak o tom přemýšlím, ale manžel je velmi proti, je to někdy i nebezpečné, přiznávám, já mám strach také trochu, ale tito lidi také potřebují pomoci, pokud o to teda stojí.

  • Citovat
  • Upravit
AniNevim
16986
27.6.11 23:01

no nevim jestli bych menila… netusim co to obnaqsi, ale je lepsi byt necim andelem pred smrti a naucit se to trochu lip kousat, treba to brat tak, ze se ti to vynahradi, a ze jsi tu od toho aby slyseli laskave slovo na sklonku zivota a proto si pro svuj konec prijeli prave k vam do nemocnice a ze se za tebe „primluvi v nebi“ a proto tam tak chvataji. Hlidala jsem babicku po mrtvici 2 roky pred smrti a takhle se uklidnuji, kdyz na me prijde plactiva…
Ale drogy… videla jsem zblizka a mam strasne negativni postoj a radikalni nazor, ze tito lidi musi byt ponechani svemu osudu. Timto v zadnem pripade nezahajuji debatu, takze poprosim me tady nekamenovat a nekomentovat, pokud nekdo ma jiny nazor…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Baslerinda
28.6.11 22:09

Zakladatelko,v dobré víře jsem ti radila ve svém předchozím příspěvku.Tohle prostě nejde dělat jinak,než se obrnit a rozlišit práci od soukromí nebo se opravdu zblázníš,sice to bude znít hnusně ale v dnešní době je potřeba starat se sama o sebe a hrabat si na svým písku. To jak se prokecla o tom,že už se to stalo … no,nemělo by,to je pravda ale holt i tohle se děje,lhostejnost a ignorace vůči pacientům ze strany personálu,zakl.pusť to z hlavy a dál buď zůstaň v oboru nebo jdi dělat něco jiného,něco,na co bys měla psychicky. Já si třeba tohle absolutně nepřipouštím a dokážu se nad tím přenést ,někdo umře - no tak umře,prostě to tak je,vyklidí se pokoj a na postel přivezou někoho dalšího a jedeme dál … kdybych to měla prožívat tak jako ty,zbláznila bych se. Tím nic proti tobě,myslím to dobře,drž se a popřemýšlej,jestli v oboru zůstaneš i přes to,že si uvědomuješ,že psychicky na to nemáš,nosíš si věci z práce domů a manželovi pak brečíš na rameni.

  • Citovat
  • Upravit
aleachimka
28.6.11 22:23

nečetla jsem vše, ale já bych jí nepráskla. Ne kvůli tomu, že by si to nezasloužila, ale protože nemáš žádné důkazy a nakonec by si z toho vyšla špatně ty. Jí bych ale od plic řekla, co si o ní myslíš a nejspíš bych si neodpustila jí vpálit, že doufám, že se jí její hnusné chování vrátí. Nejspíš jí to bude jedno, ale tobě se uleví. Taky bych si na ni dala pozor a případně zajistila svědky, aby z toho tak lehce nevyklouzla.

  • Citovat
  • Upravit
glen25
28.6.11 22:56

Ahoj, ja bych urcite nic nerikala. Dovedu si predstavit takovou nerudnou babu pred duchodem. Kdybys mela ty dukazy tak fajn, ale tvrzeni proti tvrzeni :think:
Hlavne ale pisu, ze te obdivuju, ze s tak neperspektivnima pacientama soucitis. Me se zda, ze tohle se v nasem zdravotnictvi moc nevidi. Pritom kdyz se doktor hezky chova ma pacient urcite pocit ze je dobre leceny a v dobrych rukach, i kdyz treba moc nadeje nema. Umrit musime vsichni, ale je fajn, kdyz to je v atmosfere lidskosti a ne v odcizenym spitale.
Nicmene pro tvuj soukromy zivot je urcite odosobneni potreba. rcite tem lidem moc pomahas, kdyz se hezky chovas, i k pribuznym potom. Pisu ze zkusenosti v nasi rodine.
Na drogove zavisle se vykasli - ti si za to v podstate muzou sami - to nebude nic optimistictejsiho. Tak hodne sily a stesti.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
29.6.11 09:14

Holky, všem Vám MOC děkuji, už pomohlo i to, že jsem TO mohla s někým prokonsultovat. Zatím je ticho " po pěšině " vše v relativním klidu, tzv.jede se dál. Opravdu moc díky. Zbytek je na mém vyrovnání s konkrétní situací a i všeobecně k vnímání tohoto poslání. Děkuji

  • Citovat
  • Upravit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová

Milování a syn

  • 09.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, mám takový problém, co se týká intimního života. Máme 4letého syna, je živý a zvědavý až velmi. S manželem jsme pravidelně před pár... Odpověď

Problémy v rodině

  • 18.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, už nevím, na koho se obrátit, protože po narození syna mám problémy s manželovou rodinou. Tchyně s tchánem jsou v celku hodní lidé,... Odpověď

Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži

  • 11.12.25
  • Anonymní

Dobrý den, přečetla jsem si Vaši odpověď týkající se stejného tématu, něco mě oslovilo, ale pořád nemohu uchopit svoji situaci tak, abych se... Odpověď

Je to deprese? Co by pomohlo?

  • 12.12.25
  • Anonymní

Dobrý den. Ani nevím, kde začít. Zkusím to vzít polopaticky. Rok a čtvrt se snažíme s manželem o miminko. Před snažením jsem řešila potíže s... Odpověď

Poporodní deprese nebo něco jiného?

  • 19.08.25
  • Anonymní

Dobrý den, jsem skoro rok po porodu, ale vůbec si mateřství neužívám. Je to pro mě takové přežívání a přečkávání. Narodila se mi předčasně... Odpověď