Rodina přítele

Jennifer771
2.5.23 22:30

.

Dobrý večer,
potřebovala bych pohled z jinýho úhlu a Váš názor. Jsem z přítelem 3 roky, poznala jsem jeho rodinu, všechno v pohodě klape, rozumíme si. Ale je trochu problém s jeho sestrou. Od první chvíle, kdy jsem ji poznala, přišla jsem si strašně zvláštně. Po celou dobu se mě nezeptala na nic ohledně mé osoby, nezajímá ji ohledně mě nic. Víceméně návštěva probíhá okolo jí, vypráví pořád něco o sobě, v čem je nejlepší, snaží se co nejvíc ukázat. Když se snažím zapojit do konverzace, ptát se, začít si o něčem povídat, byla jsem odpálkována. Vždy mi přistane na stole sklenička s pitím a nic. Sedím, mlčím, poslouchám. Taky často vyčítá příteli (svému bráchovi), že netráví každý víkend u nich, jako když byl svobodný. Jeho sestra má plnohodnotnou rodinu - manžel, děti… myslím že si prostě užívá pozornost okolo.. Samozřejmě vím že je to špatně.. poslední dobou stále víc přemýšlím, jestli je něco špatně ve mě, v komunikaci, nevím.. když jsem se o tom bavila s přítelem, jsem ta špatná já, která si s ní očividně nerozumí. Ráda bych si přečetla názor někoho jiného, protože mi to vrtá hlavou. Přecejen oslav a rodinných sešlostí bude dost, a já prostě nevím co s tím. Je mi hrozně sedět celý večer a poslouchat jak je dokonalá, umí tohleto, támhleto, nejlépe vaří.. když něco řeknu, maximálně mi krátce odpoví přítel.. maximálně se baví se svou rodinou, nejvíc s přítelem, jakou poslouchali hudbu dřív, jaké to bylo každý víkend když byl sám, společné témata. Teď je prostě občas semnou, což je blbě!?
Jinak zbytek jeho rodiny mi přijde fajn, ale opravdu se to vždy točí kolem ní. Jsem z toho zmatená.
Děkuji za Vaše názory a rady.
Hezký zbytek dne.

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
4125
2.5.23 22:34

Asi je řada středem pozornosti. Buď to budeš muset zakousnout nebo na ty návštěvy nejezdit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Tala20
2.5.23 22:51
@Jennifer771 píše:
Když se snažím zapojit do konverzace, ptát se, začít si o něčem povídat, byla jsem odpálkována. … když jsem se o tom bavila s přítelem, jsem ta špatná já, která si s ní očividně nerozumí.

Problém není ani v Tobě, ani v přítelově sestře. Problém je ve Tvém příteli. Měl by Tě vnímat, zapojovat do konverzace. Případně by Tě neměl vůbec brát do společnosti, ve které Ti ostatní dávají jasně najevo že Tě neberou a že mezi ně nepatříš.

Oni si očividně mají spolu co říci. Tvůj přítel se tam chová jako syn a bratr. To je jeho domácí role, kterou od něj očekávají. Nechová se tam jako Tvůj partner. Nechává Tě sedět v koutě. Proč tam tedy s ním jezdíš? Neumíš si na tu dobu najít jiný svůj program?

  • Citovat
  • Upravit
5712
2.5.23 23:00

No, já to vidím z té druhé strany. Mám švagrovou, co je jako ty. Cokoliv řeknu, hned vidí, že chci být nejlepší a středem pozornosti a kdesi cosi, a přitom se jen třeba snažím udržet zábavu, tak prostě povídám. Protože jinak by bylo ticho. Švagrová vždy sedí jako pecka a kouká, jak když jí nadloube. Což evidentně děláš stejně. Ne, fakt nemusíš žárlit na přítelovo sestru. A zapracuj na svém sebevědomí..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5712
2.5.23 23:03
@Tala20 píše:
Případně by Tě neměl vůbec brát do společnosti, ve které Ti ostatní dávají jasně najevo že Tě neberou a že mezi ně nepatříš.

A co když je to jen v zakladatelčině hlavě? Nejspíš jí opravdu nikdo nedává najevo, že mezi ně nepatří. Jen prostě konverzují. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2218
2.5.23 23:53

Zase ty modely, kdo že to je ten „špatný“ :roll: No třeba nikdo. Já netrpím přesvědčením, že mě každý musí mít rád nebo mě přijímat, či se se mnou bavit. Jsou lidi, s kterými si prostě buď nemám co říct, nic nás k sobě netáhne - a to beru jako úplně normální jev a ne problém. Ani neberu jako problém to, že mohu být někomu i nesympatická. Snad skoro v každé partě či skupině lidí, v kterých jsem za svůj život byla, byl někdo, s kým to bylo na těžkým neutrálnu. Nebyla jsem ta špatná ani já, ani ten druhý, prostě to neladilo - nic, co bych měla potřebu řešit. Stačí respekt, neprudit se, nemusím jet konverzace s každým jen proto, že patří do stejně sociální bubliny jako já. Vzpomínám na sestru jednoho ex. Ta od první chvíle dávala najevo, že jsem pomalu nějaký vetřelec. Zdravila na půl huby, ostentativně mě přehlížela - jenže mně to bylo úplně u prd.ele. Semtam, jakože drsňačka, hodila nějakou poznámku, ne urážlivou, ale aby bylo jasno - nebo co. Já mám ale taky smysl pro ostrej až sarkastickej humor, takže jsem občas něco poslala nazpět a jinak si jí nevšímala a bavila se normálně jen s ostatními členy její rodiny. Nějakou dobu to trvalo, kámošky, který spolu cvrlikaj poslední drby se z nás fakt nestaly, ale po čase jsme se bavily v rámci možností normálně - žádný vykecávačky, ale na víkendových pobytech u tchyně na chalupě jsme se snášely dobře a žádná tenze už. A když se ex nějakou dobu nemohl starat o naše společné dítě, jezdila si pro něj a brala si ho na víkend a prázdniny ona s manželem. Nemilujem se, ale respektujeme se a dokážeme se domluvit, když jde o dítě. To úplně k dobrým vztahům stačí. Neřešte to tak. Na rodinných oslavách se můžete bavit s x dalšími lidmi.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7228
3.5.23 00:33

Já si s bratrovou manželkou taky nemám co říct, je mi prostě nesympatická a každá máme jiný životní styl…myslím, že to u nás je vzájemné… pozdravime se prohodiíme pár zdvorilostnich frází a tím to končí, u nás bývá jakože středem pozornosti moje máma…je ukecaná až na půdu ;)

Asi bych to neřešila ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
34322
3.5.23 00:38
@Tofifea píše:
Zase ty modely, kdo že to je ten „špatný“ :roll: No třeba nikdo. Já netrpím přesvědčením, že mě každý musí mít rád nebo mě přijímat, či se se mnou bavit. Jsou lidi, s kterými si prostě buď nemám co říct, nic nás k sobě netáhne - a to beru jako úplně normální jev a ne problém. Ani neberu jako problém to, že mohu být někomu i nesympatická. Snad skoro v každé partě či skupině lidí, v kterých jsem za svůj život byla, byl někdo, s kým to bylo na těžkým neutrálnu. Nebyla jsem ta špatná ani já, ani ten druhý, prostě to neladilo - nic, co bych měla potřebu řešit. Stačí respekt, neprudit se, nemusím jet konverzace s každým jen proto, že patří do stejně sociální bubliny jako já. Vzpomínám na sestru jednoho ex. Ta od první chvíle dávala najevo, že jsem pomalu nějaký vetřelec. Zdravila na půl huby, ostentativně mě přehlížela - jenže mně to bylo úplně u prd.ele. Semtam, jakože drsňačka, hodila nějakou poznámku, ne urážlivou, ale aby bylo jasno - nebo co. Já mám ale taky smysl pro ostrej až sarkastickej humor, takže jsem občas něco poslala nazpět a jinak si jí nevšímala a bavila se normálně jen s ostatními členy její rodiny. Nějakou dobu to trvalo, kámošky, který spolu cvrlikaj poslední drby se z nás fakt nestaly, ale po čase jsme se bavily v rámci možností normálně - žádný vykecávačky, ale na víkendových pobytech u tchyně na chalupě jsme se snášely dobře a žádná tenze už. A když se ex nějakou dobu nemohl starat o naše společné dítě, jezdila si pro něj a brala si ho na víkend a prázdniny ona s manželem. Nemilujem se, ale respektujeme se a dokážeme se domluvit, když jde o dítě. To úplně k dobrým vztahům stačí. Neřešte to tak. Na rodinných oslavách se můžete bavit s x dalšími lidmi.

Presne!!

Kazdy je nejaky.
Vubec bych to neresila.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
53190
3.5.23 06:44

Na celém tom popisu mě nejvíc zarazilo, že tvůj přítel označil jako viníka tebe, místo aby stál při tobě a snažil se tě do konverzace zapojit a nepřehlížet. To by mi blikala kontrolka. Ukecaná a sebestředná sestra by mě nerozhodila, pokud bych s ní nenašla společnou řeč, ať si na ty návštěvy jezdí přítel sám, pokud nejde zrovna o tchyniny šedesátiny a samozřejmě, pokud to nebude každý víkend :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1292
3.5.23 07:57

Každý jsme nějaký…někdo je ukecany, jiný ne, někdo je otevřený, jiný uzavřený…zřejmě s tím moc neuděláš.
Máme podobnou osobu v rodině a kdykoliv se potkáme, nemám (já ani nikdo jiny) šanci se dostat ke slovu, fakt ne…to je jak hurikán…nemám pocit, že by nám cpala, že je nejlepší, to vůbec ne, spíše bych řekla, že má životní potrebu se vypovídat nebo spíše popovídat se (je na RD, nikam nechodí, přátelé nemá…tak možná je ti tim). Svým způsobem to chápu a beru ji, tak jak to je. Ale přiznávám, že s ní zvladnu max 2-3hod a musím pryč…je to škoda…protože zrovna nedávno segra říkala, že ani nemá chuť jí pozvat na oslavu, protože si zase s nikým nikdo nepopovida :oops: :oops: :oops: :oops: ale jak říkám, každý jsme nějaký, neřeším, jedeme dál…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
852
3.5.23 08:42
@Tofifea píše:
Zase ty modely, kdo že to je ten „špatný“ :roll: No třeba nikdo. Já netrpím přesvědčením, že mě každý musí mít rád nebo mě přijímat, či se se mnou bavit. Jsou lidi, s kterými si prostě buď nemám co říct, nic nás k sobě netáhne - a to beru jako úplně normální jev a ne problém. Ani neberu jako problém to, že mohu být někomu i nesympatická. Snad skoro v každé partě či skupině lidí, v kterých jsem za svůj život byla, byl někdo, s kým to bylo na těžkým neutrálnu. Nebyla jsem ta špatná ani já, ani ten druhý, prostě to neladilo - nic, co bych měla potřebu řešit. Stačí respekt, neprudit se, nemusím jet konverzace s každým jen proto, že patří do stejně sociální bubliny jako já. Vzpomínám na sestru jednoho ex. Ta od první chvíle dávala najevo, že jsem pomalu nějaký vetřelec. Zdravila na půl huby, ostentativně mě přehlížela - jenže mně to bylo úplně u prd.ele. Semtam, jakože drsňačka, hodila nějakou poznámku, ne urážlivou, ale aby bylo jasno - nebo co. Já mám ale taky smysl pro ostrej až sarkastickej humor, takže jsem občas něco poslala nazpět a jinak si jí nevšímala a bavila se normálně jen s ostatními členy její rodiny. Nějakou dobu to trvalo, kámošky, který spolu cvrlikaj poslední drby se z nás fakt nestaly, ale po čase jsme se bavily v rámci možností normálně - žádný vykecávačky, ale na víkendových pobytech u tchyně na chalupě jsme se snášely dobře a žádná tenze už. A když se ex nějakou dobu nemohl starat o naše společné dítě, jezdila si pro něj a brala si ho na víkend a prázdniny ona s manželem. Nemilujem se, ale respektujeme se a dokážeme se domluvit, když jde o dítě. To úplně k dobrým vztahům stačí. Neřešte to tak. Na rodinných oslavách se můžete bavit s x dalšími lidmi.

Pod to se musím podepsat. Lépe bych to neshrnula. Já nevím, kde se v lidech bere přesvědčení, že při takových rodinných sešlostech spolu musí všichni radostně švitořit. Je přece logické, že při setkání různých lidí, různých povah a nátur se potkají lidé, kteří si sednou, nesednou, mají různé názory atp atp…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
895
3.5.23 12:31
@Jennifer771 píše:
Dobrý večer,
potřebovala bych pohled z jinýho úhlu a Váš názor. Jsem z přítelem 3 roky, poznala jsem jeho rodinu, všechno v pohodě klape, rozumíme si. Ale je trochu problém s jeho sestrou. Od první chvíle, kdy jsem ji poznala, přišla jsem si strašně zvláštně. Po celou dobu se mě nezeptala na nic ohledně mé osoby, nezajímá ji ohledně mě nic. Víceméně návštěva probíhá okolo jí, vypráví pořád něco o sobě, v čem je nejlepší, snaží se co nejvíc ukázat. Když se snažím zapojit do konverzace, ptát se, začít si o něčem povídat, byla jsem odpálkována. Vždy mi přistane na stole sklenička s pitím a nic. Sedím, mlčím, poslouchám. Taky často vyčítá příteli (svému bráchovi), že netráví každý víkend u nich, jako když byl svobodný. Jeho sestra má plnohodnotnou rodinu - manžel, děti… myslím že si prostě užívá pozornost okolo.. Samozřejmě vím že je to špatně.. poslední dobou stále víc přemýšlím, jestli je něco špatně ve mě, v komunikaci, nevím.. když jsem se o tom bavila s přítelem, jsem ta špatná já, která si s ní očividně nerozumí. Ráda bych si přečetla názor někoho jiného, protože mi to vrtá hlavou. Přecejen oslav a rodinných sešlostí bude dost, a já prostě nevím co s tím. Je mi hrozně sedět celý večer a poslouchat jak je dokonalá, umí tohleto, támhleto, nejlépe vaří.. když něco řeknu, maximálně mi krátce odpoví přítel.. maximálně se baví se svou rodinou, nejvíc s přítelem, jakou poslouchali hudbu dřív, jaké to bylo každý víkend když byl sám, společné témata. Teď je prostě občas semnou, což je blbě!?
Jinak zbytek jeho rodiny mi přijde fajn, ale opravdu se to vždy točí kolem ní. Jsem z toho zmatená.
Děkuji za Vaše názory a rady.
Hezký zbytek dne.

@Jennifer771 proč tvůj přítel říká, že jsi ta špatná ty?
Do budoucna tedy za všechny potíže budeš moct taky ty, tak se připrav.
Jinak prostě s některými lidmi si člověk nemá co říct, pokud chce být skorošvagrová středem pozornosti, tak ať je…její řeči o tom, že když byl brácha bez tebe, tak to bylo super, bych pouštěla 1 uchem tam a 2.ven…max řekla, že holt život jde vpřed, ať se s tím smíří a ať se třeba mrkne na Myši patří do nebe (tam je to hned od startu vysvětleno)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová