Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rozdělená rodina
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
19.12.11 22:38
…opravdu je chyba v tvém manželovi…taky si mě vzal bezdětný chlap a já mám 2 děti z předchozího manželství a spolu máme prcka…jeho rodina moje děti přijala normálně, dostávají od nich dárky ke svátkům, narozeninám, Vánocům…když jsme u nich bez mých dětí, protože jsou třeba zrovna u tatínka, tak se mě na ně ptají…prostě to není nic neobvyklého…jak pak dětem budeš vysvětlovat vy smíte tam a tam a vy dva ne…??? Promluv si o tom s manželem…já jezdím se všemi detmi i sama za manželovou rodinou…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.12.11 22:49
to je hnus 
když to nechce řešit manžel,tak to vyřeš ty a rázně - prostě buď pojedeme všichni - ty, manžel i všechny děti a nebo ať si tam manžel jezdí sám. a nazdar, víc bych se s ním o tom nebavila… fakt ty chlapy nechápu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.12.11 23:02
Raději též anonymní, níže budu psát své zkušenosti, dosti osobní, určitě nechci být poznána. A jsem třeba Anonymní 2.
Se obávám, že to není tak jednoduché. Jsem naprosto na straně Anonymní. Na vině je jednoznačně manžel.
Na druhou stranu, řešení „buď všichni nebo nikdo“ fungovat nebude. Jak to tak čtu, manžel anonymní o ničem diskutovat nebude, sebere své děti a pojede. Taky co se mu divit? Jsou to i jeho děti, má na to právo, takže žádné „všichni nebo nikdo“ bohužel nezafunguje. A jinou páku Anonymní nemá 
Anonymní sama nejlépe ví, jaký je její manžel a pokud nechce diskutovat, tak asi nebude, pokud nepůjde opravdu do tuhého (rozchod). Já osobně bych tu variantu zvažovala, ale ne v případě, pokud vztah jinak funguje a jde jen o ty rodiče.
Mám maliličko stejnou zkušenost. Manžel se rozvedl kvůli mě, našel si mě jako milenku a rozhodl se ukončit svoje manželství, které bylo stejně na houby a fungovalo jen kvůli dítěti. O jeho neshodách s manželkou jeho rodiče věděli, manželova maminka dost často manželovi plakala, jaká je snacha hrozná, jak je na ní zlá atd. Přesto - jakmile manžel rodinu opustil, ta špatná jsem byla najednou já a původní snacha dokonalá. A já nesměla rok a půl přes jejich práh a další dva až tři roky jsem byla jak onuce. Manžel byl sice na mé straně, ale přesto k rodičům sám jezdil a na jejich hru přistoupil. Nechal si ještě od maminky vařit a prát… kéž by nám to docvaklo dříve, že je to špatně. Až pozdě nám došlo, že to byla chyba, že měl být také radikální a buď jsme tam měli jezdit oba, anebo nikdo. Tím, že přistoupil na jejich hru, jeho rodiče ještě spory vyostřili, dovolili si mi pak v dobách, kdy mě milostivě přijali, říkat věci, které byly fakt nemístné…jejich chování bylo hrozné, moc jsem se trápila, čím víc jsem se snažila, tím byla tchýně jedovatější. Díky tomu jsem z nich měla nejdřív strach, neustále jsem se snažila se jim zavděčit… až jsem otěhotněla a rodiče mě přestali zajímat, začala jsem mít jiné starosti. A v tu ránu jsem byla jejich nejmilovanější snacha a jsem jí pořád, já nemám momentálně nejmenší chuť k nim jezdit, za to jejich pokrytectví. Takže jednou jedu, jednou ne, přestala jsem je řešit, jsou mi ukradení. Nehlídám si, kdy jsme u nich naposled byli, nevybírám dárky k vánocům (anebo aspoň ne tolik co dřív), neřeším, že dlouho neviděli vnouče, občas když si manžel postesken, že vnouče dlouho neviděli, řeknu mu „tak si ho vezmi a dojeď tam, já budu doma a udělám si nějakou práci“. Tchýně cítí, že to není ok, šíleně se snaží se mi zavděčit, ale mně je to jedno. Já tohle prostě řešit nebudu, nervy mám jen jedny. A nervůj mě to stálo už dost.
A proč to píšu: Anonymní, pokud tvůj vztah funguje a špatný je jen ten vztah s těmi rodiči, nechala bych to plavat. Tvoje (první) děti evidentně chápou, že k manž. rodičům nesmí, tvým mladším dětem to bude vysvětleno a sami si vytvoří (zřejmě ne moc kladný) vztah k prarodičům. A ty to hoď za hlavu. Nestojí ti to za to, trápit se s tím. Oni ti za to nestojí, nejsou to hodní lidé. Nestresuj se tím, užívej si své rodiny, občasné návštěvy tvých mladších dětí u prarodičů překousni. Moc se ti uleví. Mně trvalo cca 4-5 let, než jsem k tomu „hození za hlavu“ došla, nevím, jak dlouho to trvá u tebe…
- Citovat
- Upravit
19.12.11 23:05
Ono v některých rodinách je to něco nemožného,aby přijmuli děti partnera.Jedna naše přivdaná příbuzná má sestru-svobodnou.Ona si našla rozvedeného partnera,který má dvě děti.Děti,na kterých visí,které má rád a bral si je každých 14 dní na víkend.Ovšem ona když on si je bral do společně pronajmutého bytu,tak jezdila sama ke svým rodičům.A oni dělali jako by se nic nedělo,jakoby žádné děti neexistovaly.A když pronájem opustili a nastěhovali se k jejím rodičům,tak on si nesměl děti brát.Jejich celá rodina říkala,že si přeci nebudou srát do vlastního hnízda.Takže on si pomalu pubertální děti bral jen na procházky.A vánoční dárky jim dal na ulici.Oni ho mají rádi,vycházejí s ním dobře,ale prostě dělají,jakoby žádné děti neměl.A když se nastěhoval s partnerkou do nového domu,tak on si děti bere,jeho partnerka dělá že je nevidí…a její rodiče tam v tu dobu nechodí.Ptala jsem se té naší příbuzné,proč to tak je a i ona sama mě řekla-přeci když přijedu se svýma dětma k rodičům,tak tam nebudu potkávat cizí děti?Přeci naše máma nebude dělat cizím dětem babičku?Jak by k tomu přišly vlastní vnoučata?A přitom je to jinak normální rodina,ale v tomto je nechápu.Oni stále říkají,že ona si udělala spoustu komplikací tím,že si našla rozvedeného a já říkám,že když se mají rádi,už tolika let,tak přeci rodina by měla přijmout i jeho děti.Jsou jeho součástí.
Takže zakladatelko-bohužel jsou rodiny,které nepřijmou jiné děti než vlastní,třeba se dodnes tchánovci nesmířili s tím,že si jejich syn našel ženu s dětma.Je to huns,toto by si měli uvědomit všichni předem,jak všem ubližují.Jak partnerce,tak dětem,ty přeci za nic nemohou a chtějí být milováni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lucineeccka
19.12.11 23:13
Nevím co k tomu napsat.Co poradit.Snad jen, že jsem s Matym sama a chlapa,kterej by nepřijal moje dítě a nebo by ho nepřijala jeho rodina bych opravdu nechtěla.To radši budu sama nebo si najdu takového,který nás bude milovat oba.A že to nejde?Nevěřím.
Asi by jsi to měla vyříkat s manželem, o tvých dětech věděl,tak co čekal? Nechápu za co ho obdivuješ.Sorry, ale podle mě je to normální srab,kterej se bojí vlastních rodičů.A tvoji tchýni s tchánem nechápu vůbec.Léčit si mindráky na dětech, to je trapný a ubohý.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.12.11 23:13
Anonymní, děkuji i za tvůj pohled. Svým způsobem máte všechny pravdu, jenže ono to právě není tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Hrát si na hrdinku se čtyřmi dětmi a odejít od manžela, který sice nebude řešit problém se svými rodiči, ale jinak se o nás stará tak nějak o všechny. Čemu bych tím pomohla? Skončila bych se všemi dětmi někde v podnájmu a přemýšlela, jestli jim koupit pomeranč nebo raději jogurt. Já se samozřejmě cítím občas mizerně, ponižuje mě to a kdybych byla sama, tak bych se třeba dokázala lépe vzepřít. Šlo by totiž jen o mě a hlavně bych neměla svázané ruce, mohla bych si najít dobrou práci, byla bych flexibilní, hodila bych na záda batoh a šla hledat štěstí jinam. Takhle to je ale všechno mnohem složitější. Kromě toho manžel nás má rád, akorát se prostě zřejmě nedokáže vcítit do toho, jak mi v určitých situacích je. Chybí mu taková ta schopnost vcítit se do druhého, pochopit jeho problémy, nebo vůbec pochopit, že pro někoho může být problém něco, co on by hodil za hlavu. Já jsem se ho kdysi zeptala, co by dělal on, kdyby to bylo obráceně, kdyby třeba on nesměl k mým rodičům. Řekl mi na to,že by tam aspoń nemusel jezdit a měl by klid. On je prostě zvláštní.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.12.11 23:32
lasička1 píše:
Ono v některých rodinách je to něco nemožného,aby přijmuli děti partnera.Jedna naše přivdaná příbuzná má sestru-svobodnou.Ona si našla rozvedeného partnera,který má dvě děti.Děti,na kterých visí,které má rád a bral si je každých 14 dní na víkend.Ovšem ona když on si je bral do společně pronajmutého bytu,tak jezdila sama ke svým rodičům.A oni dělali jako by se nic nedělo,jakoby žádné děti neexistovaly.A když pronájem opustili a nastěhovali se k jejím rodičům,tak on si nesměl děti brát.Jejich celá rodina říkala,že si přeci nebudou srát do vlastního hnízda.Takže on si pomalu pubertální děti bral jen na procházky.A vánoční dárky jim dal na ulici.Oni ho mají rádi,vycházejí s ním dobře,ale prostě dělají,jakoby žádné děti neměl.A když se nastěhoval s partnerkou do nového domu,tak on si děti bere,jeho partnerka dělá že je nevidí…a její rodiče tam v tu dobu nechodí.Ptala jsem se té naší příbuzné,proč to tak je a i ona sama mě řekla-přeci když přijedu se svýma dětma k rodičům,tak tam nebudu potkávat cizí děti?Přeci naše máma nebude dělat cizím dětem babičku?Jak by k tomu přišly vlastní vnoučata?A přitom je to jinak normální rodina,ale v tomto je nechápu.Oni stále říkají,že ona si udělala spoustu komplikací tím,že si našla rozvedeného a já říkám,že když se mají rádi,už tolika let,tak přeci rodina by měla přijmout i jeho děti.Jsou jeho součástí.
Takže zakladatelko-bohužel jsou rodiny,které nepřijmou jiné děti než vlastní,třeba se dodnes tchánovci nesmířili s tím,že si jejich syn našel ženu s dětma.Je to huns,toto by si měli uvědomit všichni předem,jak všem ubližují.Jak partnerce,tak dětem,ty přeci za nic nemohou a chtějí být milováni.
Taky strašně smutný, já myslela, že v dnešní době se tohle děje už jen u nás.
- Citovat
- Upravit
20.12.11 09:55
je to tezke, odchazet je vazne blbost,
kdybych ja nemohla k manzelovo rodicum, asi bych to neresila, at si polibi, nepotrebuji je. vuci detem je to hnusne, ale na druhou stranu, kdyby me nechteli vidat, byla bych rada, ze tam ani deti nejezdi, stakovymi lidmi se opravdu stykat nemusi.
ale ten pripad, jak si psala v uvodu, ze manzel nemel klice a musel na tebe cekat a ani tak tve deti k rodicum nevzal 
to je proste nepochopitelne. to jako kdyby venku mrzlo a tys odjela nekam do vzdalenejsiho mesta na cely den, on zapomel klice, deti hladove , zmrzle…vim je to kdyby.. ale ani v tom pripade by tve deti k jeho rodicum nesmely? to je prece postavene na hlavu.
Ja osobne bych to asi jen tak nenechala a sama k nim zasla a rekla co si o nich myslim, horsi vztah uz mit nebudete tak co, at si taky neco uzijou a maji o cem premyslet a proc se rozcilovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
84mila11
20.12.11 21:19
Moje máma se podruhé vdala narodila se ségra a tchýně se ji zeptala kdy bude mít druhý,že by to chtělo ještě kluka.Přitom měla mě a bráchu.K babičce sme jezdili všichni,i když ségra častejc.Nám to ale nevadilo.neměli sme ji s bráchou rádi,dělala rozdíli,jedovatě se vyptávala na mamku jestli nám vaří atd.Se ségrou jsme si vždy rozuměli,její babička je pro nás cizí paní,kterou ted už nevídame.Ani nám nevadilo,že je k nám taková,spíš jsme litovali segru,že musí k té čarodějnici na víkend.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.12.11 22:06
Anonymní, možná zajet tam na svou vlastní pěst s dětma (prvníma anebo se všema) by nebyl tak blbý nápad 
Jela bych asi se všema. Fakt bych to zkusila
A pokud píšeš, že vás má manžel rád a stará se o všechny - fakt ho´d tchýni za hlavu. Není to hodný člověk a nestojí ti za to.
Anonymní 2
- Citovat
- Upravit
larisa Nová
7.7.13 15:23
rada
Dobrý den, nebudte smutná. Řekla bych, že když váš manžel jezdí na obědy k rodičum a vás nechá doma, tak vemte své děti a jedte si vy někam na oběd a jeho nechte doma. a klidně mu mužete říct, že jste pozvaná a nemusite vubec říkat ke komu nebo kam. At si trochu lame hlavu ským jdete nebo kam jdete. Sledujte jeho chování a podle toho usudte jestly vás má aspon trochu rád a jestli si vás trochu váží. A když mu to bude uplně jedno tak to je beze slov.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.7.13 20:08
Já budu asi jediná na opačné straně barikády, ale také nebudu brát manželovo dítě ke svým příbuzným. Stydím se totiž za něj, protože když jsme spolu začali chodit, tak ho neměl a příbuzní to nevědí, nechci je tím zatěžovat a nechci se cítit ponížená. Také bych nerada, kdyby se naše děti stýkali s nevlastním sourozencem, protože nechci, aby žili v tom, že takovéto chování je přijatelné. Prostě si nechci „srát do vlastního hnízda“ jak psala lasička, já ty její příbuzné chápu 
Na druhou stranu, tvůj manžel o tvých dětech věděl od začátku a je bojovník, když i přes odpor rodičů do toho šel, do svatby i společného dítěte, ne srab, jak tady všechny vykřikují Vybral si tu těžší cestu pro něj.
Jenomže asi žárlí na tvého bývalého, s kterým máš své PRVOROZENÉ děti, který tě oplodnil jako PRVNÍ, s kterým jsi NAVŽDY SPOJENA atd. - aspoň se to takto ve společnosti většinou traduje. A vidí ho ve tvých dětech, je to jako by vyživoval i jeho samotného. A jeho rodiče si pravděpodobně myslí, že má na víc než se starat o cizí děti, že má právo na svou vyjímečnost a jedinečnost otcovství.
A je také dost možné, že se před nimi prostě stydí stejně jako já před svými příbuznými a on sám nechce tvé děti brát k rodičům. Slyšela jsi někdy přímo, že by tchánovci řekli, že tvé děti k nim nesmějí nebo slyšela jsi někdy, jak partnera rodiče zvou na oběd? Třeba pozvali i tebe, třeba řekli „přijďte v neděli na oběd“ ale manžel aby nemusel brát tvé děti, tak to řeší takto.
Každopádně bych manželovi o svých pocitech „hadru“ řekla. Ale je otázka - vyvolali by tento pocit tchánovci v tobě, kdybys neměla hluboko zakořeněný komplex méněcennosti z toho, že jsi byla svobodná matka? (Odhaduji podle toho, jak vehementně obhajuješ, že jsi děti dokázala sama uživit)
- Citovat
- Upravit
Qwentin
12.7.13 00:53
No to je hrozné ,ten tvůj partner si Tě vůbec nezaslouží 
,pokud bys mohla, odejdi od něj, protože (nechci být špatný prorok)ale ta situace se asi nezlepší, zbytečně by ses trápila…Drž se 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
