Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Neni to uplne lehka situace navic, kdyz si na nem financne zavisla. V podstate jsem na tom podobne. Nepracuji, protoze nemusim. partner je radeji, kdyz jsem doma, kdyz on prichazi domu. Bylo by mi ouvej, kdybych se mela stehovat, ale na druhou stranu, kdyby to nefungovalo, tak jenom penize vztah neudrzi nikdy! Holt by si clovek musel najit praci. Ty pises, ze jsi byla uspesna, cili mas zkusenosti, mozna kvalitni CV. Zkousela bych si najit praci, kdyby se to povedlo, odstehovala bych se. Malinka by byla v jeslickach ci skolce a to si myslim neni ostuda. Nevim, na jak dlouho mas materskou a kolik, ale take on by musel platit alimenty, cili si myslim, ze by to slo zvladnout. Podle mne, kdyz neni nutne zit smutny zivot, tak proc to delat? ![]()
@Anonymní píše:
@Zabatko no, on zpocatku despoticky nebyl, ale hlavne se moc neprojevoval. Ja jsem se mu starala o jeho dite, o domacnost… Ted, po narozeni male- vse mu vadi, i mala, v zivote ji nenakrmil, nikdy nevykoupal, pece je pry na me… Jeho vse boli a hlavne se boji, aby ji pry neco neudelal… Ano, mas pravdu, defacto si nemam na co stezovat… Mam se dobre, s malou muzeme kamkoli, jidlo a obleceni neni problem… Jen ziju sama, on ma svuj zivot a my svuj. Nema zajem s nami byt, travit cas apod. Je od prirody liny a uprimne sam o sobe rekne, ze se mu nechce- treba ven na prochazku…
Tak to respektuji, nechce se mu mazlit, obejmout, zit intimni zivot- pry ma krizi stredniho veku a kdyz chci, mam pry zacit… Zacala jsem nekolikrat. Ted uz nechci, to priznam… Ano, nemam doma alkoholika, nebije me, mam strechu nad hlavou. Pokud mi to ma stacit? O. k. Ale me je smutno, jsem porad sama nebo s kamaradkama, nikdo me nepohladi, nerekne nic hezkeho. Od rana do vecera se musim koukat na to, jak lezi, je unavenej, nebo ho neco boli. Me se jen nechce takhle zit, pripadam si na to dost mlada…Ale ano, muze byt i hure… Tak to mam vydrzet a smirit se s takovym zivotem? Je mi z toho smutno…
Já celou diskusi nečetla, ale tohle přece není život, musíš od něj odejít, přece se nenecháš stáhnout do toho jeho prázdna. Stanov si plán, co uděláš,
a kdy… šetři peníze, třeba na nějakém tajném účtě. Odejdi až budeš moci jít do práce a budeš na to pripravená.
@Venetia tak to nevim, zda by proslo… Uz me to i napadlo, ale odvaha a cas a snad i chut chybi…
@Hanney mas pravdu, neni to zivot, prezivam… Podobny plan mam.. Jen proste uz to trva dlouho a nejak nevim, kde mam brat energii na to prezivani… ![]()
@Anonymní píše:
@Venetia tak to nevim, zda by proslo… Uz me to i napadlo, ale odvaha a cas a snad i chut chybi…
ted s malým dítětem, ale třeba časem
@Catus píše:
Nevím jestli to tady padlo, ale proč není se svojí první ženou?
Jinak k tomu můžu dodat, že tohle stejně nevydržíš dlouho. Jakmile bude dcera vyrůstat a odpoutávat se od tebe, budeš mít větší potřebu partnerského vztahu.Pokud jsi připravená i na nepříjemnou odpověď, můžeš to partnerovi říct, klidně, bez emocí, že už ho přestáváš mít ráda a jestli mu na tom vlastně záleží.
nebo se citově od něj odpoutat, začít žít svůj život a časem si někoho najít.
To jsem prave jiz zkusila pred casem. V klidu vecer otevrela vinko, sedla si a zkusila mu rici, co a jak citim a co se ve me odehrava… Nesnasi slovo pocit, nebo citim, takze to skoncilo katastrofou… Rekl mi, ze pocity jsou kraviny a ze to nechape a at s nim mluvim pragmaticky, jinak, ze to neumi, nebyl vychovanej a vlastne mi nerozumi, co od nej chci…
Nejhorsi je, ze ma asi pravdu… On moc pres city neni a mozna je chyba ve me, ze to chci od nekoho, kdo to treba opravdu neumi.. Nevim, ale na zacatku to umel!!! Na druhou stranu-asi muj problem, ze jsem si nasla takoveho necitu.. Bohuzel se to ukazalo az pozdeji…
@Anonymní píše:
@Hanney mas pravdu, neni to zivot, prezivam… Podobny plan mam.. Jen proste uz to trva dlouho a nejak nevim, kde mam brat energii na to prezivani…
Máš těžký období, někdy to tak v životě bývá, jestliže máš plán, soustřeď se na něj, to on ti dává sílu, to je tvoje světlo na konci tunelu. Víš, někdy se cítíme na samém konci svých sil… a pak se zase zvedneme, protože jinak to nejde.
@Anonymní píše:
To jsem prave jiz zkusila pred casem. V klidu vecer otevrela vinko, sedla si a zkusila mu rici, co a jak citim a co se ve me odehrava… Nesnasi slovo pocit, nebo citim, takze to skoncilo katastrofou… Rekl mi, ze pocity jsou kraviny a ze to nechape a at s nim mluvim pragmaticky, jinak, ze to neumi, nebyl vychovanej a vlastne mi nerozumi, co od nej chci…
Nejhorsi je, ze ma asi pravdu… On moc pres city neni a mozna je chyba ve me, ze to chci od nekoho, kdo to treba opravdu neumi.. Nevim, ale na zacatku to umel!!! Na druhou stranu-asi muj problem, ze jsem si nasla takoveho necitu.. Bohuzel se to ukazalo az pozdeji…
On je komplikovaná osobnost, možná opravdu nerozumí citům, pak tvoje snažení úplně zbytečné. Je to ztráta energie i času, věnuj tu energii sobě a své dceři.
@Anonymní píše:
To jsem prave jiz zkusila pred casem. V klidu vecer otevrela vinko, sedla si a zkusila mu rici, co a jak citim a co se ve me odehrava… Nesnasi slovo pocit, nebo citim, takze to skoncilo katastrofou… Rekl mi, ze pocity jsou kraviny a ze to nechape a at s nim mluvim pragmaticky, jinak, ze to neumi, nebyl vychovanej a vlastne mi nerozumi, co od nej chci…
Nejhorsi je, ze ma asi pravdu… On moc pres city neni a mozna je chyba ve me, ze to chci od nekoho, kdo to treba opravdu neumi.. Nevim, ale na zacatku to umel!!! Na druhou stranu-asi muj problem, ze jsem si nasla takoveho necitu.. Bohuzel se to ukazalo az pozdeji…
Podle mě je blbost, že nerozumí. Pokud není sociopat, měl by minimálně pochopit že se něco děje a kdyby mu na tobě záleželo, měl by snahu s tím něco udělat.
Mně to vyznívá jako totální alibismus a nechuť jakkoliv vztah opravit.
Asi bych se už nesnažila, přestala se litovat a vnitřně to s ním ukončila. Jen tak tě jeho chování nebude bolet. A energii směřovala jinam.
Bude to lepší. Dcera půjde do školky, ty do práce a to všechno skončí.
@Hanney to se prave snazim! Delat maximum pro dceru… Ale tezko je mi, nemam ani jednu babicku na hlidani, moje je hodne daleko, takze je to pro me dost narocne…
Chtela bych se citit i jako zena, ne jen jako matka…
Ale holt musim zacit u sebe a zkusit to zvladnout kvuli male!
@Catus dekuji za povzbuzeni, mas pravdu, souhlasim s tim, i s tim, ze je liny s tim cokoli delat, asi mu na tom vztahu uz nezalezi, i kdyz tvrdi opak…
Vsem vam moc dekuji za nazory, vyjadreni a rady!!! Moc si toho vazim, ze jste mi venovali pozornost! Dekuji! ![]()
A najít si v okolí nějakou maminku se stejně starým dítkem a občas si na střídačku pohlídat? Člověku vyvětrání hlavy děsně bodne…
@Tandaradei mam spoustu maminek se stejne starymi detmi, kamaradky, opravdu mam dost pratel, ale nikdo neni moc ochoten hlidat, maji treba vice deti a zatim jsem hlidala spise ja…
Hm, oni ochotní nejsou, ale Ty jim hlídáš? Pak je otázka, jestli to jsou přátelé nebo se jim jen hodíš… Já mám kliku v tom, že mám babičky, jinak by mi z malé už dávno houklo…