Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Rozumí mi někdo?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
27.5.18 09:52
@Anonymní píše:
Ve 24 letech? Svou zásluhou, bez rodičů? Nevim, moc takových lidi neznám…Neřeším, dumám nad tím, proč nejsem šťastná, když dělám to, co jsem vždy chtěla…
A jaký máš vztah s otcem, oceňoval Tě dost? To je dost často za tím honěním schované, touha po uznání. Taky jsem si tím prošla a došlo mi to ve chvíli kolapsu. Pořád sytit toho vnitřníhou soudce, co nemá dost. Naučila jsem se v životě uvolnit, nesrovnávat se s ostatními. Mám vedoucí pozici v jednom projektu a přesto mě v téhle chvíli živí partner. Já byla ve drilu k samostatnosti vychovaná a v druhé půlce života a po rozpadu jednoho partnerství jsem pochopila, že to není cesta pro mě. Fakt je rozdíl mít vnitřní nepokoj a nutkání nebo mít drive a mladou energii. Zrovna energií a spokojeností Tvoje příspěvky nesálají.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.18 10:15
@Anonymní píše:
Děti plánují tak za 3 roky (ale člověk nikdy neví - kdybych otěhotněla driv, rozhodne to nebudu brát jako problém). Situaci jsem asi blbě popsala. Důležitá je pro mě kariéra, penízky, ale i to, aby doma bylo perfektně naklizeno, uvareno, nakoupeno. Dost často proto od půl 7 do 8,9 neznám pauzu. O víkendu se jezdím starat o babičku. Nedokážu si představit, ze bych se na to všechno vykašlala, ale občas závidím te skupině, co to má jinak. Narážela jsme konkrétně na ženy, které osobně znám, nemají děti, je jim 26, půl úvazku odkroutí a jsou hrozně unavené, doma se jim o vše stará muž (nákupy, vaření, úklid), povinnosti nic a pak mi řeknou, ze se chovám staře.No jo, chovám, ale mám vlastní byt a auto - za jakou cenu ale? Mohu na sebe byt hrdá? Je ten život vůbec o tom? Mám z toho všeho zmatek v hlavě.. Jednou chci byt úspěšná manažerka a nejlepší máma, ale nezblaznim se z toho?
Odpovím ti na tu poslední otázku. Zblázníš. Chceš být ve všem dokonalá, mít vše perfektní. Ale v životě to takto z velké části nefunguje a prostě pro zachování duševního zdraví a pohody je potřeba dělat kompromisy.
Měla jsem podřízeného, který byl takovýto perfekcionista. Když mi odevzdal práci, nemusela jsem ji vůbec kontrolovat. Ale bylo to na úkor jeho psychické pohody. Oddělení během mé mateřské převzala jiná kolegyně, situace vygradovala a tento kolega skončil v psychiatrické léčebně na antidepresivech a v podstatě po návratu nezvládal jakoukoliv práci, kde by měl nést i sebemenší odpovědnost za výsledek.
Tím chci říct, že v životě se dá zvládat spousta úloh najednou, ale neočekávej od sebe, že budeš ve všem perfektní. Pokud budeš mít děti a současně kariéru, zapomeň na to, že se budeš oběma věcem věnovat na 150%. Prostě děti občas bude muset pohlídat chůva nebo tatínek, práci budeš muset také hodně delegovat a holt nebude denně naklizeno a navařeno (a nebo ano, pokud si zaplatíš hospodyni). Jsi ještě mladinká, ale je vidět, že o tomto uvažuješ. Zapracuj na sobě i tímto směrem, jinak se zničíš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.18 10:38
@Anonymní píše:
Ve 24 letech? Svou zásluhou, bez rodičů? Nevim, moc takových lidi neznám…
a co je byt stastna?
Nejak moc resis kraviny. dari se ti.
Ono se Ti usadi priority az budes mit deti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.5.18 10:48
@jkra píše:
a co je byt stastna?
Nejak moc resis kraviny. dari se ti.
Ono se Ti usadi priority az budes mit deti.
Být spokojená, mít pocit naplněnèho štěstí, nebrečet po nocích, nebýt unavená a nevrlá, nemít strach, že se stane něco zlého, mít se ráda a nekoukat na sebe jako na ošklivou a blbou… blbě se to popisuje..
- Citovat
- Upravit
27.5.18 10:51
@Anonymní píše:
Být spokojená, mít pocit naplněnèho štěstí, nebrečet po nocích, nebýt unavená a nevrlá, nemít strach, že se stane něco zlého, mít se ráda a nekoukat na sebe jako na ošklivou a blbou… blbě se to popisuje..
Nemáš depresi?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.5.18 10:54
@Emimin7 píše:
Nemáš depresi?
Nevím, mám nálady, kdy je všechno v pořádku, cítím se spokojeně a hned na to přijde pochmurná nálada, že se cítím jako nic. Je to hodně citlivé. Lidi to o mně neví, mají mě za veselou, přátelskou, ale už se stalo, že jsem se smála vtipu s kolegyní a pak šla na záchod a tam plakala…
- Citovat
- Upravit
27.5.18 10:55
@Anonymní píše:
Nevím, mám nálady, kdy je všechno v pořádku, cítím se spokojeně a hned na to přijde pochmurná nálada, že se cítím jako nic. Je to hodně citlivé. Lidi to o mně neví, mají mě za veselou, přátelskou, ale už se stalo, že jsem se smála vtipu s kolegyní a pak šla na záchod a tam plakala…
To přece neni normální, to zní jako psychický problém.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.18 10:59
@Emimin7 píše:
To přece neni normální, to zní jako psychický problém.
Taky si myslim, asi bych navstivila psychologa 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.5.18 11:01
@Emimin7 píše:
To přece neni normální, to zní jako psychický problém.
Nevím, asi ne, možná mám pocit, že když budu lepší a lepší, tak budu spokojenější… Ale zatím to tak není. Mám potřebu mít všechno co mají ostatní, a ještě lepší, být ve všem nejlepší… a když nejsem, tak jsem z toho úplně rozklepaná..
- Citovat
- Upravit
27.5.18 11:09
@Anonymní píše:
Nevím, asi ne, možná mám pocit, že když budu lepší a lepší, tak budu spokojenější… Ale zatím to tak není. Mám potřebu mít všechno co mají ostatní, a ještě lepší, být ve všem nejlepší… a když nejsem, tak jsem z toho úplně rozklepaná..
NO Tak to se jsi vypovidat k psycholozce, to Te znici tohle.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.18 11:10
@Anonymní píše:
Nevím, asi ne, možná mám pocit, že když budu lepší a lepší, tak budu spokojenější… Ale zatím to tak není. Mám potřebu mít všechno co mají ostatní, a ještě lepší, být ve všem nejlepší… a když nejsem, tak jsem z toho úplně rozklepaná..
Vždyť podle tohodle vyjádření je tvé myšlení iracionální. Lepší bude řešit, proč to tak máš a kašlat na ostatní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.18 11:19
@Anonymní píše:
Být spokojená, mít pocit naplněnèho štěstí, nebrečet po nocích, nebýt unavená a nevrlá, nemít strach, že se stane něco zlého, mít se ráda a nekoukat na sebe jako na ošklivou a blbou… blbě se to popisuje..
Vis co nechapu? Jak tak zakomplexovany člověk, s tak nizkym sebevedomim muze delat nejakou vedouci funkci. A ještě se vysmivat zenskym ktery se nechaji vydrzovat manzelem, nebo mit za menecene asistenky. Souhlasím, chtelo by to psychiatra, protoze mas probkemy sama se sebou, s prioritami.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.5.18 11:22
@srpen89 píše:
Vis co nechapu? Jak tak zakomplexovany člověk, s tak nizkym sebevedomim muze delat nejakou vedouci funkci. A ještě se vysmivat zenskym ktery se nechaji vydrzovat manzelem, nebo mit za menecene asistenky. Souhlasím, chtelo by to psychiatra, protoze mas probkemy sama se sebou, s prioritami.
Já jsem nehanila práci asistentky! Někomu to proste stačí a je šťastný. O tom je ta pointa. I uklízečka, nebo vrátná je stejně důležitá jako já, protože má svou funkci. A přečti si to ještě jednou, protože jsem se nikomu nevysmivala. Můžu, jak vidíš. Protože práce je jedna z velmi mala věcí, ve které se cítím jako dobrá a vím, že, když budu makat na 120%, tak se posunu dál.
- Citovat
- Upravit
27.5.18 11:29
Reakce jsem nečetla, ale myslím si, že právě v dnešní době mají ženy hodně na výběr. Dřív, v 18 dítě bylo běžné a domácnost..
Ne každá, třeba chce někde cestovat aužívat si.. Já znám třeba pár holek, nebo už žen okolo 35-40 let, co si ty sovje sny postupně naplnily do 30 let.. Ale jak říkám, ne každá má vysněno být nějakou hlavou firmy a nebo cestovat a nebo něco..
Já jsem první dítě měla v 27 let, na můj vkus jsem si svobody užila až dost, školu dokončila, řidičák- což neni nic extra, ale znám co dodělají s dětmi, s přáteli jsme sem tam zašla na nějaké akce, s manželem za svobodna jsme byli sami na pár dovolených…
Ted je mi 35 let, 5let budujem, rodinný domů se zahradou, dekorujem, máme dvě děti, manžel rozumnou práci, já práci taky nešla, neni to pecka, ale neni to tak, že bych tam chodila s nechutí..
Nevím co přesně myslíš, se vzdát svého snu, ale ono v životě je období, že člověk má myslet na sebe, ale taky období, kdy třeba ženy na sebe nemyslí a víc myslí na rodinu a děti.. Ale to neznamená, že to budou mít celý život. Já taky ještě teď víc se podřizuji dětem, proto jsem hledala i práci na skrácený, a víc nechám muž ve volnosti, prootže nosí víc peněz, ale jako rodina jako celek s nehádáme, jsme pokojeni.. Až děti víc odorstou zase můžu mít víc svobody. Aspoň to tak vidím..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.18 11:31
@Anonymní píše:
Já jsem nehanila práci asistentky! Někomu to proste stačí a je šťastný. O tom je ta pointa. I uklízečka, nebo vrátná je stejně důležitá jako já, protože má svou funkci. A přečti si to ještě jednou, protože jsem se nikomu nevysmivala. Můžu, jak vidíš. Protože práce je jedna z velmi mala věcí, ve které se cítím jako dobrá a vím, že, když budu makat na 120%, tak se posunu dál.
No ve tvem pripade do Bohnic. Evidentne na to zatim psychicky a emocne nemas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
