Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@Anonymní píše:
Možná jo, možná jsem trochu vyhořelá, možná je to i tím, ze každému nabízím svoji pomoct, ač už sama třeba nechci, přítel občas říká “tak hodna, až blbá”. Ale proste v nouzi vždy a problému vždy pomohu i nepříteli.
Nicméně, já mám plán, chci velký dům, pohodlná auto, peníze, abych mohla dětem platit kroužky a dopřát jim, apod. A vidím, jak trnitá ta cesta je a někdo to má vlastně “zadarmo”… ale to je asi zivot.
Zakladatelka
Jo tohle vsechno mam. A nejradsi jsem uz doma, s detma. Ono vekem a detma se ti tohle zmeni. Mam i tu karieru a ta je mi jedno
@Anonymní píše:
Já jsem nehanila práci asistentky! Někomu to proste stačí a je šťastný. O tom je ta pointa. I uklízečka, nebo vrátná je stejně důležitá jako já, protože má svou funkci. A přečti si to ještě jednou, protože jsem se nikomu nevysmivala. Můžu, jak vidíš. Protože práce je jedna z velmi mala věcí, ve které se cítím jako dobrá a vím, že, když budu makat na 120%, tak se posunu dál.
no právě, oni jsou asi se svým životem spokojené. Ty ale spokojená nejsi, proč? Neměla jsi jako dítě moc přísnou výchovu? Každému ke štěstí stačí něco jiného
žij tak aby jsi byla štastná a spokojená a jak to mají ostatní fakt neřeš
. Navíc nikdy nevíš co Tě čeká
Pro každého je to štěstí v nečem jiném
nejhorší je pořád čekat že až dosáhnu tohoto budu štastná a když ten pocit nepřijde tak se snažit jinde a třeba to štětstí konečně přijde? Někdo je na sebe až moc náročný a štastný nikdy nebude, neustále totiž si bude říkat že musí makat víc a život si nedokáže užívat ![]()
Zij tak abys byla spokojena ty. Je naprosto irelevantni jak zijou jini. Ty jejich zivoty nezijes. Zijes ten svuj a jen ty sama ho tvoris.
Nekdo bude stastny v domácnosti na vesnici pestovat tam zeleninu a starat se o zvirata. Nekdo jen kdyz bude podnikat a rozvijet svuj vlastni bussines. Nekdo se rozhodne zit na samote nekdo ve velkem meste.
Vykasli se na to co je spravne jak to maji ostatni a zij tak aby ty jsi byla spokojena.
@Markéta80 píše:
no právě, oni jsou asi se svým životem spokojené. Ty ale spokojená nejsi, proč? Neměla jsi jako dítě moc přísnou výchovu? Každému ke štěstí stačí něco jinéhožij tak aby jsi byla štastná a spokojená a jak to mají ostatní fakt neřeš
. Navíc nikdy nevíš co Tě čeká
Pro každého je to štěstí v nečem jiném
nejhorší je pořád čekat že až dosáhnu tohoto budu štastná a když ten pocit nepřijde tak se snažit jinde a třeba to štětstí konečně přijde? Někdo je na sebe až moc náročný a štastný nikdy nebude, neustále totiž si bude říkat že musí makat víc a život si nedokáže užívat
Asi máš pravdu… ![]()
@Anonymní píše:
Asi máš pravdu…
„Aby byl člověk šťastný, musí mu ke štěstí stále něco chybět.“ — Claude Adrien Helvétius
@Černá vdova píše:
Hromadíš peníze, přesto nejsi šťasná. Máš skvělou práci, přesto nejsi šťastná. Máš nový byt, přesto nejsi šťastná…
Podle mě máš na co být hrdá, ve svém mladém věku jsi zajištěná, máš majetek, práci, které Tě v pohodě uživí, můžeš cestovat, kupovat si, co chceš… fakt tomu nerozumím.
Místo, aby sis užívala svobodného pohodového života, dumáš nad tím, že se ženy nechávají živit od svých mužů. Ty ženy jsou šťastné se svými muži, vychovávají vlastní děti…Štěstí Ti nepřinese ani výnosnější práce, ani luxusnější byt, ani lepší kariéra nebo rychlejší auto. Až se toho totiž nabažíš, budeš chtít ještě výnosnější práci, ještě luxusnější byt… Štěstí je vnitřní nastavení, nejde si ho koupit.
Zkus místo přemýšlení nad tím, jak kdo žije, zauvažovat nad tím, jestli nemáš něco špatně nastavé sama u sebe.
@Anonymní píše:
Já jsem nehanila práci asistentky! Někomu to proste stačí a je šťastný. O tom je ta pointa. I uklízečka, nebo vrátná je stejně důležitá jako já, protože má svou funkci. A přečti si to ještě jednou, protože jsem se nikomu nevysmivala. Můžu, jak vidíš. Protože práce je jedna z velmi mala věcí, ve které se cítím jako dobrá a vím, že, když budu makat na 120%, tak se posunu dál.
Mě to tedy zní, že se máš ráda, jen za to co jsi dokázala a evidentně se na to hodně nadřela. Člověk by se měl mít rád prostě jako celek, se svými chybami i neúspěchy, bez ohledu na pracovní výkony. Ty by mohly být dejme tomu třeba tvz. sladkou tečkou, ale nemělo by na tom stát tvé sebehodnocení.
@srpen89 píše:
Ve 24 letech byt vyhořela? To snad ne. To muzu rict ja, protoze makam dyl, nez ty jsi na svete. Mas jiny problém, ale ve svem veku prece nemuzes tvrdit, ze jsi vyhořela. Teprve se poradne začínáš zapojovat do pracovniho procesu a mas pred sebou min. 40 let prace. Co budes rikat pak? Za 10,20,30… let.
Hele u dětských psychologů evidují nejmladší vyhořelé 6 letá děcka. Na která rodiče nabalí tunu kroužků a chtěj, aby ve všem byli nejlepší včetně školy. DObu jsme si my lidi nastavili rychlou a zvláštně náročnou, takže vyhořet ve 24 člověk může. Tady mi to ale tak nepřipadá…
@Anonymní píše:
A proč jsi tedy anonym?
Tady nejde jen o kariérismum, a bože ne o alpinismus. U tebe bych řekla, ze je to možná spis něco jiného, trochu lenost? Vzhledem k tomu, ze te podle textu nebavila ani škola, ani práceAle proč ne, je to tvůj život.
A nikdy nerikej, ze do prace pujdes jen, když se budeš nudit… neb nikdy nevíš, co ti život zítra přichystá. Jen rada
Zakladatelka
A proč jsi anonym ty? Vždyť to co píšeš ty i druhá anonymní je stejně „citlivé“.
@Sexynohy píše:
A proč jsi anonym ty? Vždyť to co píšeš ty i druhá anonymní je stejně „citlivé“.
Já zde chci řešit svůj problém, ale od druhé Anonymky mi to připadalo trochu jako podrýpnutí do mě, já se za to stydím, proto anonym. Ale zase chápu ji, protože proste co je komu do soukromí.
Každý to má nastavené inak. Dôležité je, keď je človek šťastný. Každého napĺňa niečo iné. Ty si si nastavila život podľa seba, neposudzuj preto ľudí, že si to zariadili inak. Porazilo by ma, keby moja dcéra viedla takýto život v 24 rokoch. Presne všetko nalinajkované. Moja je o rok mladšia ako ty. Študuje v zahraničí, popri štúdiu pracuje. Tretinu roka trávi v Spojených štátoch, kam chodí pracovať. Precestovala pol sveta, videla toľko krás a tých zážitkov, čo má. Stretáva sa často s kamarátkami, chodia sa baviť, do kina…
Ktoho vie ako to bude, keď doštuduje a bude mať deti a hypotéku na krku. Ale spomienky z mladosti jej zostanú.
Začni si konečne život trochu aj užívať.
@Anonymní píše:
Možná jo, možná jsem trochu vyhořelá, možná je to i tím, ze každému nabízím svoji pomoct, ač už sama třeba nechci, přítel občas říká “tak hodna, až blbá”. Ale proste v nouzi vždy a problému vždy pomohu i nepříteli.
Nicméně, já mám plán, chci velký dům, pohodlná auto, peníze, abych mohla dětem platit kroužky a dopřát jim, apod. A vidím, jak trnitá ta cesta je a někdo to má vlastně “zadarmo”… ale to je asi zivot.
Zakladatelka
To cpaní pomoci každému, i když o to třeba ani nestojí, mám už naštěstí za sebou.
Zaměř se výhradně jen sama na sebe. Pomáhej jen těm, co si o pomoc řeknou (tak to teď dělám já).
Co děláš sama pro sebe? Jak trávíš volný čas?
Vlatně nic..Nemám už žádné koníčky, třeba jednou za měsíc někam vyjdu s přáteli, ale není to pravidlo. Jinak je to práce, domů, popř pomoci babi na zahradě, doma uklidit, kouknout půl hodiny na tv, umýt se a spát. A víkendy jezdíme bud za přítelovo rodinou, kde také pomáháme (není tam jinak moc co dělat) a nebo jsme doma, či u našich s babi. Nic moc no…Jenže já mám pak problém, že je mi za jakoukoliv věc, výlet, večeři v restauraci líto vyhodit peníze. Hlava říká radši seď doma a ušetříš…
Z.
Tak nie si šetrná, začínaš byť lakomá. Život nie sú len povinnosti, pravidlá a odriekanie si. Treba si aj dopriať. Ak veľa pracuješ, treba sa odmeniť - niečo pekné si kúpiť, ísť na výlet a dovolenku. Ešte si budeš odriekať dosť, keď budeš mať deti.
Nejhorší na tom je to, že já těm lidem, kteří si ten život užít umí možná i torchu závidím. Já si vždy řeknu, že to zvládnu vydržet doma, budu mít o to víc peněz a víc ušetřím. Jeden čas to bylo fajn, učet mi rostl a mně to dělalo dobře… ale teď už se v tom spíš topím. Každý výdaj pro mou zábavu, nebo něoc pro mě mi přijde zbytečný. U oblečení vždy koukám na cenu a hlavně na štítek se slevou. To samé i s jinými věcmi…