Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@Anonymní píše:
Být spokojená, mít pocit naplněnèho štěstí, nebrečet po nocích, nebýt unavená a nevrlá, nemít strach, že se stane něco zlého, mít se ráda a nekoukat na sebe jako na ošklivou a blbou… blbě se to popisuje..
Vis co nechapu? Jak tak zakomplexovany člověk, s tak nizkym sebevedomim muze delat nejakou vedouci funkci. A ještě se vysmivat zenskym ktery se nechaji vydrzovat manzelem, nebo mit za menecene asistenky. Souhlasím, chtelo by to psychiatra, protoze mas probkemy sama se sebou, s prioritami.
@srpen89 píše:
Vis co nechapu? Jak tak zakomplexovany člověk, s tak nizkym sebevedomim muze delat nejakou vedouci funkci. A ještě se vysmivat zenskym ktery se nechaji vydrzovat manzelem, nebo mit za menecene asistenky. Souhlasím, chtelo by to psychiatra, protoze mas probkemy sama se sebou, s prioritami.
Já jsem nehanila práci asistentky! Někomu to proste stačí a je šťastný. O tom je ta pointa. I uklízečka, nebo vrátná je stejně důležitá jako já, protože má svou funkci. A přečti si to ještě jednou, protože jsem se nikomu nevysmivala. Můžu, jak vidíš. Protože práce je jedna z velmi mala věcí, ve které se cítím jako dobrá a vím, že, když budu makat na 120%, tak se posunu dál.
Reakce jsem nečetla, ale myslím si, že právě v dnešní době mají ženy hodně na výběr. Dřív, v 18 dítě bylo běžné a domácnost..
Ne každá, třeba chce někde cestovat aužívat si.. Já znám třeba pár holek, nebo už žen okolo 35-40 let, co si ty sovje sny postupně naplnily do 30 let.. Ale jak říkám, ne každá má vysněno být nějakou hlavou firmy a nebo cestovat a nebo něco..
Já jsem první dítě měla v 27 let, na můj vkus jsem si svobody užila až dost, školu dokončila, řidičák- což neni nic extra, ale znám co dodělají s dětmi, s přáteli jsme sem tam zašla na nějaké akce, s manželem za svobodna jsme byli sami na pár dovolených…
Ted je mi 35 let, 5let budujem, rodinný domů se zahradou, dekorujem, máme dvě děti, manžel rozumnou práci, já práci taky nešla, neni to pecka, ale neni to tak, že bych tam chodila s nechutí..
Nevím co přesně myslíš, se vzdát svého snu, ale ono v životě je období, že člověk má myslet na sebe, ale taky období, kdy třeba ženy na sebe nemyslí a víc myslí na rodinu a děti.. Ale to neznamená, že to budou mít celý život. Já taky ještě teď víc se podřizuji dětem, proto jsem hledala i práci na skrácený, a víc nechám muž ve volnosti, prootže nosí víc peněz, ale jako rodina jako celek s nehádáme, jsme pokojeni.. Až děti víc odorstou zase můžu mít víc svobody. Aspoň to tak vidím..
@Anonymní píše:
Já jsem nehanila práci asistentky! Někomu to proste stačí a je šťastný. O tom je ta pointa. I uklízečka, nebo vrátná je stejně důležitá jako já, protože má svou funkci. A přečti si to ještě jednou, protože jsem se nikomu nevysmivala. Můžu, jak vidíš. Protože práce je jedna z velmi mala věcí, ve které se cítím jako dobrá a vím, že, když budu makat na 120%, tak se posunu dál.
No ve tvem pripade do Bohnic. Evidentne na to zatim psychicky a emocne nemas.
Anonymní, každý je jiný.. já Než jsem měla manžela a nebo už ho měla, ale byli jsme stále jakoby bez závazků, rodiny, dětí, tak je fakt, že jsme si užívali života, nehnali jsme se za nějakým, nevím čím..
Možná ti okolí chfe naznačit, že třeba práce a být dobrá atd. neni jenom to hlavní v životě, těžko říct.
Pak budeš mít rodinu, děti a může se stát, že si řekneš, že ses hnala a co z toho..
@Anonymní píše:
Já jsem nehanila práci asistentky! Někomu to proste stačí a je šťastný. O tom je ta pointa. I uklízečka, nebo vrátná je stejně důležitá jako já, protože má svou funkci. A přečti si to ještě jednou, protože jsem se nikomu nevysmivala. Můžu, jak vidíš. Protože práce je jedna z velmi mala věcí, ve které se cítím jako dobrá a vím, že, když budu makat na 120%, tak se posunu dál.
Vidíš a já se taky citim v praci dobrá a nemusim si to dokazovat tim, ze budu makat na 120%. Proc jsi tak zakompkexovana? Proc si musíš dokazovat, ze jsi dobrá tim, ze v práci vypustis dusi? Me to spíš evokuje to, ze v praci moc dobrá nejsi a musis sibe i okoli furt neco dokazovat ![]()
@Šarlota4 píše:
No ve tvem pripade do Bohnic. Evidentne na to zatim psychicky a emocne nemas.
Na co? Na svou práci? Soudě dle předchozích příspěvků? Jak můžeš takhle soudit? Co když to s prací vůbec nesouvisí?
@srpen89 píše:
Vidíš a já se taky citim v praci dobrá a nemusim si to dokazovat tim, ze budu makat na 120%. Proc jsi tak zakompkexovana? Proc si musíš dokazovat, ze jsi dobrá tim, ze v práci vypustis dusi? Me to spíš evokuje to, ze v praci moc dobrá nejsi a musis sibe i okoli furt neco dokazovat
Tak to evokuje špatně.
Protože prací si možná vynahrazuju to, co mi chybí jinde.
@Anonymní píše:
Na co? Na svou práci? Soudě dle předchozích příspěvků? Jak můžeš takhle soudit? Co když to s prací vůbec nesouvisí?
Ale souvisi, na me to pusobi tak, ze tva snaha a pile te paradoxne psychicky pomalu nici. Ne jen v praci. Vzdyt lze byt dobra a zaroven se neustvat. Udelat kompromis nekde, kde ti to nebude az tak vadit.
@Anonymní píše:
Tak to evokuje špatně.Protože prací si možná vynahrazuju to, co mi chybí jinde.
Potom nechapu, proc musis makat na 120%
co si chces dokazat.
@Anonymní píše:
Tak to evokuje špatně.Protože prací si možná vynahrazuju to, co mi chybí jinde.
Jenze v realu Ti nechybi nic.
Nebudes nejlepsi, nikdy. Vzdycky je nekdo lepsi, vic ma a tak dale.
Kdybys byla tak v pohode, neresis to.
U některých příspěvků cítím zbytečný útok na zakladatelku.¨
Je to mladá holka, co se žene za svatým grálem a má pocit, že když se bude v práci realizovat na 120 %, pocit štěstí přijde.
Možná byla jako malá holka nedoceněná, možná měla celý život před očima rodiče honící se za penězi a nic jiného ji nenaučili. Možná vyrůstala v rodině, kde táta chlastal a máma obracela každou korunu…
Každého formuje svět okolo něj.
Zakladatelko, s každým dalším příspěvkem mi přijde, že jsi trochu ztracená. Myslela sis, že kariérou v práci, dokonalým bytem a dokonalým autem pocítíš pocit štěstí. A právě proto, že se takhle ženeš, tak nechápeš, že někdo může být šťastný chozením po zábavách a nakupováním.
Ani jedno není správná cesta.¨
Říká se, že i cesta je cíl. Pocit štěstí je věcí nastavení v hlavě, ten nezískáš ani hmotnými statky, ani penězi, a koneckonců ani dětmi.
Zkus se zamyslet, kdyby si za měsíc zjistila, že máš rakovinu a do půl roku je po všem…Čeho bys nejvíc litovala? TOho, žes nestihla projekt v práci? Nebo toho, že si málo navštěvovala svou babičku? Nebo toho, že jsi neudělala nic pro lidi okolo sebe? Nebo toho, že si nikdy neviděla Řím? Přemýšlej…
A pak to, o čem si nejvíc myslíš, že bys toho litovala, to začni dělat. Né za týden, né za rok, né „někdy“. Ale teď!
A uvidíš, jak se budeš cítit…
Je to lepší? Výborně, to je ta cesta…
Je to horší? Možná by to chtělo si promluvit s odborníkem, jak tu zmínil Emimin, možná už na tebe doléhá deprese, kterou sama svou „psychohygienou“ nezvládneš. Neboj se říct si o pomoc ![]()
@Černá vdova píše:
Hned mě taky napadlo, že to je ona…
Ano! Zlute kachlicky opet v akci?!
Zakladatelko, vidis svet cernobile. Kolem me si vetsina lidi zije paradne: prijmy maji, v praci se jim dari, bydleni vlastni a jeste maji cas na zabavu… stejne ale vsichni zijeme detma. Zadny bud a nebo se nekona. Ja tem Tvym uvaham nerozumim vubec. Pripadaji mi depresivni.