Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Rozumí mi někdo?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
27.5.18 15:54
Hmmm a což teprve taková „asistentka“ co má manžela s průměrným platem 
asi se pujdu odstřelit, neb si nežiju v luxusu a pohodlí manželova bohatsví a ani jsem TO nikam „nedotáhla“… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.18 15:58
@arada píše:no to si nemyslím , dnes pracuje většina žen a očekávat , že na mně putka bude čekat doma s uvařenou večeří , je už doufám, až na pár zaprdlých jedinců překonáno .
Jestli to máš opravdu tak, jak píšeš(moc ti nevěřím) je mi tě líto. Honit se za kariérou a penězi, tomu neříkám život. K čemu je ti nové auto, když s ním jezdíš jen do práce, bo na zábavu ti nezbývá čas. Máš na co si vzpomeneš, ale obyčejný život ti protíká mezi prsty. Můžeš se chlubit, vystavovat na obdiv širokému okolí, jak se máš dobře, ale věř, že spousta těch chudinek ti nezávidí, ale spíš tě litují. Lehce se ti může stát, že jednoho dne přijdeš domů z práce a přítele tam nenajdeš. Bo málo chlapů skousne, že po příchodu z práce není jeho žena doma, k večeři, když si nekoupí rohlík, nemá co jíst. Ještě rád si najde tu domácí puťku, která mu z bytu vytvoří domov. Kdyby byli všichni jako ty, neměla bys komu dělat manažerku a nemohla se chlubit.
@Filanda píše:
To je otázka povahy. Jsou holky, které to tak mají, že jim to vyhovuje. Já třeba taky k životu práci potřebuji, pracovat mě baví, baví mě učit se nové věci atd. Navíc mám vnitřní pocit, že musím být schopna své děti uživit sama, když to bude nutné. Člověk nikdy prostě neví co se stane. Ale jak říkám, je to o povaze a třeba i o zkušenostech z okolí. Já se prostě ještě nesetkala s tím, že by chlap dlouhodobě živil ženu a zároveň ji plně respektoval. Vždy byla ta žena v tom vztahu něco míň, neměla stejné rozhodovací právo o věcech doma atd. Tím nerikam, že to tak být musí, ale je to má zkušenost a proto mi podobný model podvědomě nevyhovuje. Někomu je to ale jedno, vyhovuje mu být doma a mít klid na děti a ostatní věci jsou pro něj vedlejší a šťastný je. Já bych tak šťastná nebyla kvůli věcem co zmiňuji výše. Univerzální model na štěstí proste neexistuje a každý si to musí udělat po svém.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.18 16:01
@Anonymní píše:
Být spokojená, mít pocit naplněnèho štěstí, nebrečet po nocích, nebýt unavená a nevrlá, nemít strach, že se stane něco zlého, mít se ráda a nekoukat na sebe jako na ošklivou a blbou… blbě se to popisuje..
nejsi vyhořelá? nechce to změnu? Možná by sis měla dojít k nějakému oddborníkovi… Mě se zdá ži jsi příkladem vyhoření… Prostě jsi naprogramovaná jak je to dobře a jak špatně, černobílé vidění (mam to taky). Měla by sis určit co bys v životě chtěla opravdu dělat, ne to co co si myslíš že bude nejelepší abys dosáhla nějaké „hodnoty“. Jsou lidi kteří budují kariéru protože mají pocit že když nebudou „někdo“ budou „nic“… a představ si znám lidi kteří šli z bankovní sféry dělat třeba baristu, nebo si otevřeli vlastní kadeřnictví… jen si musí člověk uvědomit že to štěstí není v „pozici“ ani v penězích a bohatství…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.5.18 16:02
Já jsem ta, co nechápeš, doma jsem úplně v klidu a pracovala jsem velmi málo. Nikdy mě to nebralo, pinožení, karierismus mi přišel vždy srandovní…když se k tomu přidal a. alpinismus šefům atd, tak dokonce se mi to hnusilo. Myslela jsem vždy, že povedu skromný život, někde v práci se zašiju, život pro mne vždy začínal až po zavření dveří ze školy, následně práce. Nakonec to dopadlo tak, že jsem těžce za vodou a mám v plánu rodit děti a ty si užívat dosyta. Do práce půjdu jen když se budu nudit a to jentak nehrozí.
- Citovat
- Upravit
27.5.18 16:13
@free333 píše:
Přesně tak, ten život utíká tak rychle…
Já jsem měla dceru brzo a pak ta práce šla i sní v pohodě, jen se musí najít něco méně časově náročné.A vidím to kolem sebe, blíží se 35 - 40 roků, ženské mají všechno, zcestovalý svět a najednou honí dítě a už to kolikrát nejde…
A nezbyde jim nic jiného než dožít se smečkou psů, které mají místo dětí, je to smutné…
prosim tě…ve čtyřiceti už má leckdo děti dospělé..a že by teda musel dožívat se smečkou psů? Jedině, že ho zrovna takový život naplnuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.5.18 16:23
@Anonymní píše:
Já jsem ta, co nechápeš, doma jsem úplně v klidu a pracovala jsem velmi málo. Nikdy mě to nebralo, pinožení, karierismus mi přišel vždy srandovní…když se k tomu přidal a. alpinismus šefům atd, tak dokonce se mi to hnusilo. Myslela jsem vždy, že povedu skromný život, někde v práci se zašiju, život pro mne vždy začínal až po zavření dveří ze školy, následně práce. Nakonec to dopadlo tak, že jsem těžce za vodou a mám v plánu rodit děti a ty si užívat dosyta. Do práce půjdu jen když se budu nudit a to jentak nehrozí.
A proč jsi tedy anonym?
Tady nejde jen o kariérismum, a bože ne o alpinismus. U tebe bych řekla, ze je to možná spis něco jiného, trochu lenost? Vzhledem k tomu, ze te podle textu nebavila ani škola, ani práce 
Ale proč ne, je to tvůj život.
A nikdy nerikej, ze do prace pujdes jen, když se budeš nudit… neb nikdy nevíš, co ti život zítra přichystá. Jen rada 
Zakladatelka
- Citovat
- Upravit
27.5.18 16:25
@srpen89 píše:
Vis co nechapu? Jak tak zakomplexovany člověk, s tak nizkym sebevedomim muze delat nejakou vedouci funkci. A ještě se vysmivat zenskym ktery se nechaji vydrzovat manzelem, nebo mit za menecene asistenky. Souhlasím, chtelo by to psychiatra, protoze mas probkemy sama se sebou, s prioritami.
třeba proto, že zakomplexovanost, sebevědomí může být v ruzných oblastech uplně jiné
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.5.18 16:26
Možná jo, možná jsem trochu vyhořelá, možná je to i tím, ze každému nabízím svoji pomoct, ač už sama třeba nechci, přítel občas říká “tak hodna, až blbá”. Ale proste v nouzi vždy a problému vždy pomohu i nepříteli.
Nicméně, já mám plán, chci velký dům, pohodlná auto, peníze, abych mohla dětem platit kroužky a dopřát jim, apod. A vidím, jak trnitá ta cesta je a někdo to má vlastně “zadarmo”… ale to je asi zivot.
Zakladatelka
- Citovat
- Upravit
27.5.18 16:34
@Anonymní píše:
Děti plánují tak za 3 roky (ale člověk nikdy neví - kdybych otěhotněla driv, rozhodne to nebudu brát jako problém). Situaci jsem asi blbě popsala. Důležitá je pro mě kariéra, penízky, ale i to, aby doma bylo perfektně naklizeno, uvareno, nakoupeno. Dost často proto od půl 7 do 8,9 neznám pauzu. O víkendu se jezdím starat o babičku. Nedokážu si představit, ze bych se na to všechno vykašlala, ale občas závidím te skupině, co to má jinak. Narážela jsme konkrétně na ženy, které osobně znám, nemají děti, je jim 26, půl úvazku odkroutí a jsou hrozně unavené, doma se jim o vše stará muž (nákupy, vaření, úklid), povinnosti nic a pak mi řeknou, ze se chovám staře.No jo, chovám, ale mám vlastní byt a auto - za jakou cenu ale? Mohu na sebe byt hrdá? Je ten život vůbec o tom? Mám z toho všeho zmatek v hlavě.. Jednou chci byt úspěšná manažerka a nejlepší máma, ale nezblaznim se z toho?
Nedávno jsem četla, že dokonale naklizený byt, je známkou promarněného života
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.18 16:38
@Anonymní píše:
Ahoj všem, nějak nemohu spát a asi moc rozjímám, ale zajímá mě váš názor. Mám pocit, že mám v okolí samé ženy, které naprosto vyměnily své ambice a ctižádost něčeho dosáhnout za pohodlný život vedle svého muže. Ano, na jednu stranu super, nechat se živit, mít 95% své výplaty jako kapesné na oblečení, chodit do práce na půl úvazku a vymetat všechny bary, ale… může být taková žena doopravdy dlouhodobě šťastná? Kort, když měla například dříve nějaké sny? Někdy si totiž pak i říkám, jestli nedělám chybu. Práci mám skvělou, ve vedení, byt nový (je mi 24), otáčím i přes velkou finanční rezervu téměř každou korunu, neb stále je co vylepšovat, nové auto, odkládat na spoření apod… Přítel má občas pocit, že žiju jen povinnostmi a brzy se zblázním. Jenže mně by bylo hrozně líto někde zakrnět třeba jako asistentka (teď nic proti vám
a ted resis ty jine zeny, nebo resis sebe? Ja to nejak nepochopila. Vsak co delaji ty ostatni ti prece muze byt sumak??
Nebo to je spis tak, ze sama pochybujes, zda ty delas dobre? Za mne je fajn si zivot uzivat, nejake zivoreni a otaceni kazde koruny by pro mne nic nebylo (a to rikam jako nekdo, kdo je 100% financne nezavisly od sveho manzela).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.18 16:42
@Anonymní píše:
Možná jo, možná jsem trochu vyhořelá, možná je to i tím, ze každému nabízím svoji pomoct, ač už sama třeba nechci, přítel občas říká “tak hodna, až blbá”. Ale proste v nouzi vždy a problému vždy pomohu i nepříteli.
Nicméně, já mám plán, chci velký dům, pohodlná auto, peníze, abych mohla dětem platit kroužky a dopřát jim, apod. A vidím, jak trnitá ta cesta je a někdo to má vlastně “zadarmo”… ale to je asi zivot.
Zakladatelka
Ve 24 letech byt vyhořela? To snad ne. To muzu rict ja, protoze makam dyl, nez ty jsi na svete. Mas jiny problém, ale ve svem veku prece nemuzes tvrdit, ze jsi vyhořela. Teprve se poradne začínáš zapojovat do pracovniho procesu a mas pred sebou min. 40 let prace. Co budes rikat pak? Za 10,20,30… let.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.18 16:54
@Anonymní píše:
Možná jo, možná jsem trochu vyhořelá, možná je to i tím, ze každému nabízím svoji pomoct, ač už sama třeba nechci, přítel občas říká “tak hodna, až blbá”. Ale proste v nouzi vždy a problému vždy pomohu i nepříteli.
Nicméně, já mám plán, chci velký dům, pohodlná auto, peníze, abych mohla dětem platit kroužky a dopřát jim, apod. A vidím, jak trnitá ta cesta je a někdo to má vlastně “zadarmo”… ale to je asi zivot.
Zakladatelka
tak když máš cíl tak nač si stěžuješ? nemužeš mít přeci všechno… když jsou pro tebe peníze tak důležité tak se na to soustřeď, nebo se zamysli jestli ti to opravdu bude stačit ke štěstí že pak budeš moci dětem cpát až budou velké jak ses „objetovala“… ale to je jen jedna možnost asi to moc řešíš prostě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.18 16:57
@srpen89 já si tedy myslím že na věku nezáleží ale na zátěži
zkaladatelka chce být nejdokonalejší na světě až jí z toho začína hrabat a závidí klid a radost ostatních. Spíš je problém v tom že má tu potřebu být prostě nejlepší a dokonalá a perfektní ve všem a na tom jednou dojede, že jí to zabere spoustu usilí a nikdy v podstatě nebude si to tak užívat možná
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.18 16:58
@Anonymní píše:
Možná jo, možná jsem trochu vyhořelá, možná je to i tím, ze každému nabízím svoji pomoct, ač už sama třeba nechci, přítel občas říká “tak hodna, až blbá”. Ale proste v nouzi vždy a problému vždy pomohu i nepříteli.
Nicméně, já mám plán, chci velký dům, pohodlná auto, peníze, abych mohla dětem platit kroužky a dopřát jim, apod. A vidím, jak trnitá ta cesta je a někdo to má vlastně “zadarmo”… ale to je asi zivot.
Zakladatelka
Vyhořelá ve 24 letech? To mi přijde sakra brzy - vždyť to by měl být takřka bezstarostný věk, už po škole, už v práci, ještě bez dětí - pohoda, jazz. Jasně, je fajn něco ušetřit, ale chodit do práce jen proto, aby se někde hromadil majetek a vůbec si ten život neužívat - vždyť to je šílené, v podstatě zbytečné.
A víš co se říká - jestli chceš rozesmát Boha, řekni mu o svých plánech. Pocit štěstí se úplně neodvíjí od toho, jak velký dům nebo jak pohodlné auto máš, ale jestli máš možnost to všechno s někým sdílet a co se dětí týče, tam je nejdůležitější, ať jsou zdravé. jestli budou chodit na jeden kroužek, nebo na tři, to už je celkem jedno…
Žij trochu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.5.18 16:58
@srpen89 píše:
Ve 24 letech byt vyhořela? To snad ne. To muzu rict ja, protoze makam dyl, nez ty jsi na svete. Mas jiny problém, ale ve svem veku prece nemuzes tvrdit, ze jsi vyhořela. Teprve se poradne začínáš zapojovat do pracovniho procesu a mas pred sebou min. 40 let prace. Co budes rikat pak? Za 10,20,30… let.
Hele já nevim, každý jsme jiný. Ty o mem životě a o tom, čím jsem si prošla nic moc nevíš, jen ti reknu, ze jsme to neměla nikdy jednoduché. Bez mámy, ta se mě zřekla, z toho jsem byla kriticky podvizivena, moje tělo proste přestalo vstrebavat látky, šikana celou střední, doma jsem za každý problém dostala “přes pusu”, nebo paskem, ze jsem měla modřiny a nemohla ani do školy pak, 3 brigády ke škole (medicíně) na kterou mě přinutil zbytek rodiny, sesypání, pak ukončení, neustálé naschvály od nevlastní mamky, ta moje mi pak z ničeho nic začala volat zfetovana a opilá, udala mě k soudu ze chce peníze z vyzivneho,, vyhození z domu, reci o tom, ze na pozici na jakou nastupuji se nemohu uchytit atd atd. Teď se mi asi trochu ulevilo. 
a syndrom vyhoření po třech letech práce? Nevim, ale souzení bych nechala na odborníkovi…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
