Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dobrý večer, mám dvouleťáka a malou půlroční slečnu. Zpíváme, chodíme na písek a na procházky, vysvětluji jim co se dá (jak věci fungují, proč něco děláme, jak se lidé cítí), atd.. A v souvislosti s našimi aktivitami mě napadla otázka: rozvíjíte své děti cíleně? Např. dle knížky paní Kiedroňové Rozvíjej se děťátko (pro děti do 1 roku) existují hry a pomůcky pro rozvíjení hmatu, sluchu, zraku, sociálního chování, hrubé a jemné motoriky. Stejně tak existují i metody, hračky a aktivity pro starší děti. Praktikujete něco z toho na své děti? Nebo prostě „žijete“, necháváte děti si hrát s kostkami, malovat, zpíváte, děti s vámi zažívají běžné situace (vaření, úklid, nákup)? Díky za názory.
My jsme spíš ten druhý případ, žijeme podle našich pocitů a ne podle příruček
dělám a chovám se tak, abych byla pro dítě vzorem nebo aspoň příkladem, snad to je tak ok ![]()
No já mám názor, že život je nejlepší na rozvízení.. Ale samozřejmě se člověk nebrání si něco přečíst..
Záleží jak to kdo bere.. Někdo vezme dítě k vaření že dítě se na něho dívá- musí, protože ho tma maminka třeba někde posadí a nebo třeba rozdíl je pak dát dítěti třeba i dvě misky vařečku, třeba kolínka těskotiny, aby si sám vařila míchal..
Já jsem byla druhý případ.. snažila jsem se přirozenýma činnostma, ale zapojit i dítě, aby jen tak, nesedělo, a nebylo nuceno sedět a dívat se..
Já třeba nebyla typ maminky, co posadila dítě a jela na procházku a dítě v kočárku a jedlo např.. i když proti tomunic nemám!!! většinou jsme šli pěšky, vzal šišku, na lavičce chodil do vody a nebo utrhly papaličku a foukli atd..
Ale možná je to tím, že bydlíme v menším městečku, ne ve městě, máme možnost každý den na procházky do přírody, nebo krmit kačenky, koníky
Tak u prvniho jsem se snazila vyuzit cas maximalne pro nej, u druheho uz to nezvladam…
Žijeme. Rozvoj nechávám v podstatě na dětech. Když u něčeho chtějí být, zapojit se, něco vědět, přečíst knížku… tak si zkrátka přijdou. Nikdy jsem dítě nerozvíjela dle příruček, ale přirozeně v každodenním životě a situacích, které přišly. Přiznám se, že na nějaké příručkování jsem neměla ani čas a kapacitu, na rodičáku jsem stihla vystudovat a to mi zabíralo dost času.
U nás platí ta druhá varianta… samozřejmě že jsme měli/máme různé hračky které ho rozvíjí ale jinak fungujeme tak že spolu hodně mluvíme o všem, mluvila jsem tak na něj od malička, ve dvou letech normálně mluvil v souvětích, používal správné tvary.. a je hrozně chytrý má širokou slovní zásobu, vše zná… hodně lidí mi říká že jsem dobrá jak jsem ho takhle vše naučila, ale on se to vlastně naučil sám, já jen hodně mluvila
Mam teprv pulrocni dite, ale nijak cilene nerozvijim… Akorat cvicime jakoze „jogu“ pro mimina, jinak proste posloucha moji hudbu (ale uz umi dat najevo, ktera se ji libi a kterou mam radsi vypnout
), nekdy ji ctu (statnicovy otazky byly hit)… Mozna az bude starsi, ale vzhledem k tomu ze ty detsky rikacky a „paci paci“ me neberou a neznam je, tak nevim. Delame si to tak nejak po svym, jak to vyjde, a tak to bude asi i do budoucna ![]()
@mystiq Kiedronovou nemam rada, takze jeji knihy jsem primo necetla. Ale mame radu knih o aktivitach pro deti do 1 roku, do 3 let apod. A muj zaver je, ze clovek tyto aktivity dela jen tak mimochodem, nic jsem se s tech knih nedozvedela jineho, nez co bud delame sami nebo delame na cviceni, plavani… Kde ale dite cilene rozvijim je pohyb, chodime nekolikrat tydne na ruzne organizovane sportovni aktivity.
Je ale pravda, ze hodne resim, co diteti ktera aktivita da a kdyz usoudim, ze vic mu da lezeni, obchazeni, zpivani… doma nez neco venku, tak zustaneme doma.
@mystiq my také spíše,,žijeme samospadem"…cilene snad jen učím dite slušnému chování a respektu a toleranci k druhým…jo a taky kdyz se dítě prave zabavuje samo, dávám si jo majzla, abych ho nevyrusila
(myšleno tak ze ho proste nechávám byt i jen tak samo se sebou, nemam potřebu mu nonstop vymyslet činnost)
@mystiq Chodím s oběma jednou týdně do hudebky, protože se jim to líbí a mají tam kamarády. Zbytek nechávám volně plynout. Buď vidím, že se zajímají, tak to podporuju. Např. necpu synovi omalovánky, když ho to evidentně nebaví. Zato když táta vytáhne kufr s nářadím, tak ho necháme, ať se učí zručnosti. Do syna jsme hučeli furt, a stejně do dvou let mluvil v citoslovcích, myslím, že jsme ho tím občas otravovali.
@Marie432875 Jj. Sem tam ukážu, jak zapojit vlečku za traktor nebo postavit kolejiště a jinak nechávám svému osudu. Když mi tchyně vykládala, že děti musím naučit si hrát, tak jsem netušila, o čem mluví. Mám pocit, že moje děti tohle uměly odjakživa.
Řekla bych, že tím, co zmiňuješ na konci a nazýváš „prostě žít“ se dítě rozvíjí a to velmi - popisuješ aktivity k rozvoji motoriky, hudebního a výtvarného cítění, sociální rozvoj, takže za mne jsou tyto aktivity prvořadé, dělám s dětmi hlavně to, co baví mě a co vidím, že baví děti.
přijde mi, že „speciální hračky pro rozvoj“ jsou skoro stejné, jako ty klasické, nemyslím si, že kostky s camprdlikem rozvinou cokoliv u dítěte lépe, než klasické kostky nebo lego.
Tak jako určitě částečně ano (děti 3 a 5)…povídáme si o tom co se děje okolo, učíme se hrou barvy, čísla, čteme, občas nějaké barvení, hrajeme člobrdo, pexeso, vaříme spolu (což je občas o nervy
) určitě se je snažíme jaksi rozvíjet, ale určitě ne dle příruček. Jedinou knihu o dětech, kterou jsem si přečetla je Péče o dítě z 80.let, která se mi líbí ![]()