Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Smíření s minulostí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
30.1.25 20:29
Je to na terapii. A pokud s partnerem nebudete mít důvěru jeden k druhému, tak je to těžké. Myslim, ze by aspon v náznaku měl tvoji minulost znát.
Je hrozne náročné být vydíratelná. Z mého pohledu je lepší to říct, i s rizikem, ze to vztah nevydrží.
Když se na to podíváš s nadhledem, tak ses dokázala vyhrabat ze solidních sra.ek. A to ukazuje na silnou vůli. Morálně také cítíš, že to cos dělala nebylo správně. Držím palce, ať se ti daří.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.1.25 20:31
On jako ví, že jsem jich měla několik, samozřejmě jsem mu neřekla ze třeba 1-2..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.1.25 20:36
"dozvídám se, že někteří tvrdí, že jsem s nima něco měla, byť jsem je odmítla i kdysi políbit.. přitom jsem se snažila být pro druhé vždy kamarádská a veselá s cílem pomoci.. jakobych se nemohla zbavit nějaké mé nálepky z dob puberty.. nevim, proč tohle mají lidé stále zapotřebí. Ja se někdy bojím, ze třeba někdo něco řekne memu příteli a ten to nevezme.. "
Možná kdyby to věděl od tebe mnohem dřív a svěřovala by ses mu, tak se teď nemusíš třepat strachy, že se nějaké pomluvy dostanou k příteli touto cestou. Ten vztah vy taky nebudete mít asi harmonický 
- Citovat
- Upravit
30.1.25 20:42
Tak pokud jsi byla veselá v rozkroku, tak by to chtělo příteli říct, vysvětlit jak to doopravdy bylo, jinak tě někdo předběhne a bude to zlý
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.1.25 20:54
Vůbec nemá cenu tohle řešit, ať si každý plká, co chce. O mě se kdysi dávno pokoušel jeden chlapec. Pak mi ale řekl, že už o mě nestojí, protože slyšel, že dám každému. Byla jsem tenkrát panna 
takže asi toliko k nějakým řečem. Měla bys zapracovat na svém sebevědomí, bude se ti žít mnohem lehčeji 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.1.25 21:03
Nezabývej se tím, co si mysli ostatní. Pro tebe je to minulost a teď žiješ jiný život, musíš se s tím srovnat. Neboj, je to jednou bavit přestane.
A pokud se bojíš, co na to přítel, tak mu to řekni, ne detaily, ale kdyby do něj někdo rypal, tak ať je na to připravený
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.1.25 21:13
Vidím to tak nějak jako terien. Nemůžeš oběhnout celé město s vysvětlováním, co a jak tehdy konkrétně bylo. Je těžké nechat lidi mluvit, a netrápit se tím. Bez ohledu na to, jestli jsou to výmysly, pomluvy nebo fakta už zapomenutá. Prostě lidi, co se starají o druhé, jsou u mě tak trochu něco jako duševně omezení chudáci, co asi nemají jiné zájmy, než starat se o věci, po kterých jim je houby. Možná je v tom taková malá česká závist. Lidi lidem nepřejí prachy, lepší bydlení, úspěch v práci, jsou schopni závidět dovolenou, chlapa, děti, dokonce i dobrou náladu. Měla bys umět vyzařovat takové to…žiju si svůj život, a nikomu do toho nic není. Neovlivníš, co se o tobě říká. Setkala jsem se s tím taky, určitě každý se setká. Něco mě doslova vytočilo, něco mi bylo i líto, nad něčím jsem se musela i zasmát. Šlo o soukromé i pracovní věci. Vím, jak to bylo, svědomí mám čisté. Svět je někdy nespravedlivý. Někomu jsi dobrá, kdo tě využije v práci nebo v rodině, a pak si najde důvod, jak do člověka kopnout, aby uškodil. Myslím, že se každý takový jednou vytrestá sám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.1.25 21:15
Proč jsi se neodstěhovala? Jasně, že mu dřív nebo později nějaká dobrá duše řekne, že jsi měla v posteli půl města 
předběhni je a řekni mu to sama
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.1.25 21:42
@Serpentini píše: Více
A co, že mu někdo něco řekne? Nikdo jim u toho nesvítil. Odstěhovat se kvůli nějakým řečem, to je fakt nápad
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.1.25 21:50
@Pe.M.1
Měla bys umět vyzařovat takové to…žiju si svůj život, a nikomu do toho nic není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.1.25 23:00
@terien píše: Více
Je to diskuze, tak diskutuji. Netřeba někoho shazovat kvůli odlišnému názoru 
Mně by se teda nechtělo žít s pověstí holky veselé v rozkroku, která si občas dá nějakou tu drogu. Aby to třeba jednou někdo vykládal mým dětem. Očividně žije na malém městě a očividně to tam lidé i po letech řeší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.1.25 00:01
Dobrý den,
podle mě si v sobě nesete trauma z dětství… Mně velmi pomohla vše pochopit a nějak to v sobě vyřešit kniha Dospělé děti emočně nezralých rodičů…a plánuji ve čtení podobných knih pokračovat + začít navštěvovat terapie… Bohužel mám za sebou také minulost, ze které jsem ze sebe úplně znechucená, kdy jsem prostě šla, ze vztahu do vztahu, protože jsem prostě jen chtěla někoho, kdo by mě měl rád a dával mi lásku najevo, protože doma se mi jí nikdy nedostávalo a zažila jsem poté i řetězec toxických vztahů, kdy jsem si zažila jak psychické, tak fyzické týrání a já jsem si ještě ty „tyrany” sama v sobě obhajovala, že třeba měli špatný den, já jsem ta špatná atd.. a v mém dětství se děly i další jiné věci atd., které mě poznamenaly… Chci to vše v sobě vyřešit a uzavřít před založením své vlastní rodiny, protože tyto vzorce nechci předávat dál…
- Citovat
- Upravit
31.1.25 11:08
Ahoj,
pokud to vnímáš tak, že je to něco, s čím se nevyrovnáš sama, terapie ti může díky profesionálnímu vedení opravdu hodně ulevit.
Jinak mi ale tvůj příběh přijde spíše hodný obdivu (a závisti). Dokázala jsi se ze složitého zázemí a mládí neskutečně vypracovat. Vysoká, zřejmě dobrá práce, stálý fungující vztah.
Jestli tě jiní budou řešit nebo nebudou, co si budou myslet, to neovlivníš. Žij tak, jak chceš, ne tak, abys pro ně vytvářela obraz, který stejně neocení. Nějakou minulost máme všichni, kdoví, co za tajemství mají ti, kteří tě třeba pomlouvají a sami dělali tisíckrát horší věci, jen se to o nich tak moc neví.
Minulost nezměníš, co ovlivníš je teď a budoucnost. A ještě jednou. fakt jsi dobrá, co jsi dosud se svým životem dokázala!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahojte,
Chci se s něčím svěřit. Pocházím z problémové rodiny, především otec - alkoholik a psychopat. Jako malá jsem byla ve škole dost šikanovaná, a doma ještě zažívala dost hnusné věci. Když jsem byla v pubertě, tak jsem měla dost promiskuitní chování včetně braní příležitostně diskotékových pochutin a tak nějak jsem žila 2-3 roky.. no jenže jsem z toho vyrostla, dodělala si vysoké školy, mám lukrativní práci, slušný rodinný život.. jenže mě dost trápí jedna věc.. dříve mě lidé hodně pomlouvali, pro mnohé jsem byla štětka.. když jsem byla kdysi zaměstnaná, tak při odchodu z práce mě strašně pomluvili.. a teď jak se mi dost daří, tak se s tím setkávám znova,.. furt mají lidé potřebu na mě něco vytahovat, donášet, předhazovat mi.. dozvídám se, že někteří tvrdí, že jsem s nima něco měla, byť jsem je odmítla i kdysi políbit.. přitom jsem se snažila být pro druhé vždy kamarádská a veselá s cílem pomoci.. jakobych se nemohla zbavit nějaké mé nálepky z dob puberty.. nevim, proč tohle mají lidé stále zapotřebí. Ja se někdy bojím, ze třeba někdo něco řekne memu příteli a ten to nevezme.. v podstatě pořád myslim na to, co si asi tak dotyčný o mě mysli, jestli neco špatného o me neslyšel.. mam z toho hrozný strach.. uz se i ukazovat mezi lidmi ve městě atd. Možná je to na terapii