Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Smutno po dětech
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Marlenka.x
18.10.12 18:31
No, nevim jestli te to utesi, cim budou starsi, budou te potrebovat cim dal tim mi. Teda potrebovat te budou vzdycky, ale uplne jinak. Doporucuju nezit svuj zivot jenom detma, to je strasne nezdravy jak pro tebe, tak pro deti. Hele az nastoupis do prace, dostanes se mezi lidi, budete mit vic penez atp., hledej v tom i pozitiva.
- Citovat
- Upravit
18.10.12 18:32
Jj pokud máš touhu ještě po dítěti tak si ještě pořidte mimčo…a mladší syn by mohl být ještě s tebou doma…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.12 18:40
No jsi jen trošku citlivější. Řekla bych, jestli teda můžu hádat, že jsi moc hodná ženská…Těš se z toho, jaký jsou tvé děti teď, zrovna v tomhle okamžiku. Mě je smutno, i když přítel jede s malou k doktoru sám beze mě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.12 18:41
@Seizdra píše:
Pořídit si miminko
Hmm, upozornuju, ze tohle fakt nejde donekonecna 
Ja jsem na tom podobne, ted jsem se rok smirovala s tim, ze uz mozna dalsi mimino nebude…a pul roku s tim, ze uz nebude urcite 
Ted rozprodavam veci a je mi nanic. Jenze… ja si myslim, ze bych se tak citila, at uz bych mela jakykoliv pocet deti. Ale cim vic deti, tim vic nervu v kyblu 
… smirovani je tezky a chce to cas. Ja se dostavam do faze, kdy uz to tak neboli a uz tolik neocumuju kocary.
Musis se od nich odpoutat, pomalu ale jiste. Ono to pujde 
Za rok bude lip!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.12 18:45
@asha píše:
Hmm, upozornuju, ze tohle fakt nejde donekonecna
Musis se od nich odpoutat, pomalu ale jiste. Ono to pujde
Noo, donekonečna sice ne, ale do 45 času dost a pak přijdou třeba vnoučata 
Takže nějaký pokakaný zlobidlo by tu teoreticky mohlo bejt furt, dejme tomu co 2 roky Samozřejmě vtip 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.12 18:51
@Seizdra Jo dokud se minimalne jedno dite nedostane do puberty, je to lakava predstava
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.12 18:52
@asha píše:
@Seizdra Jo dokud se minimalne jedno dite nedostane do puberty, je to lakava predstava
Noooooooo… To je fakt, to asi i odradí od plození další budoucích pubošů
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
neprihlasena MGN
18.10.12 19:05
Svoji dceru miluju, ale jak já jsem ráda, že chodí do školky a dokonce to vyžaduje i o prázdninách! Jsem šťastná, že chodím do práce, pro mě to naopak bylo doma jenom s dítětem peklo. Já to beru tak, že dceru mám jen „půjčenou“ a bude se čím dál víc osamostatňovat, až odejde úplně.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.10.12 19:10
@asha píše:
Hmm, upozornuju, ze tohle fakt nejde donekonecna
Musis se od nich odpoutat, pomalu ale jiste. Ono to pujde
nemyslim si, že další miminko je řešení, jen bych byla s nimi déle doma Jsem asi divná, ale mně je těžko u srdce, když ukládám dětské věcičky do pytle, co by kdyby, ale mimi asi určitě nebude. A s kočárem nejsem schopná se rozloučit!!! Přitom bych ho mohla prodat, je moc pěkný, dobrá značka, ale to by znamenalo, že už děti úplně vyrostly. Ach jo.
- Citovat
- Upravit
18.10.12 19:11
Zkus se na to podívat z pohledu dětí, prostě potřebují jít dál, potřebují poznat další lidi, věci, je to vývoj. Chápu, že je ti smutno, ale ty taky potřebuješ dál. Takhle jakoby si chtěla zastavit čas( nechceš vidět tu realitu), což nejde a většinou to dobře nedopadne - bacha aby to neskončilo nějakou opičí láskou to by si jim fakt víc ublížila než pomohla. Zkus si najít smysl života, dívat se dál, myslet na sebe, co by si chtěla, co by tě potěšilo. Takhle se dobrovolně trápit - na to je ten život asi krátký ne? 
Držím palce ať to zvládnete.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.10.12 19:16
@Mišela1 píše:
Zkus se na to podívat z pohledu dětí, prostě potřebují jít dál, potřebují poznat další lidi, věci, je to vývoj. Chápu, že je ti smutno, ale ty taky potřebuješ dál. Takhle jakoby si chtěla zastavit čas( nechceš vidět tu realitu), což nejde a většinou to dobře nedopadne - bacha aby to neskončilo nějakou opičí láskou to by si jim fakt víc ublížila než pomohla. Zkus si najít smysl života, dívat se dál, myslet na sebe, co by si chtěla, co by tě potěšilo. Takhle se dobrovolně trápit - na to je ten život asi krátký ne?
ano, takové mám pocity, zastavit čas. Nebo nejlépe vrátit ho. Když si prohlížeme s dětmi album, tak mám pocit, že to jen proběhlo, tím, jak se narodil brzo syn, tak se vše sloučilo dohromady, tak mám najednou pocit, že jsem si pořádně neužila ani jednoho.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.10.12 19:17
@neprihlasena MGN píše:
Svoji dceru miluju, ale jak já jsem ráda, že chodí do školky a dokonce to vyžaduje i o prázdninách! Jsem šťastná, že chodím do práce, pro mě to naopak bylo doma jenom s dítětem peklo. Já to beru tak, že dceru mám jen „půjčenou“ a bude se čím dál víc osamostatňovat, až odejde úplně.
závidím ti, že to takto bereš - myšleno v dobrém
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.10.12 19:22
@Marlenka.x píše:
No, nevim jestli te to utesi, cim budou starsi, budou te potrebovat cim dal tim mi. Teda potrebovat te budou vzdycky, ale uplne jinak. Doporucuju nezit svuj zivot jenom detma, to je strasne nezdravy jak pro tebe, tak pro deti. Hele az nastoupis do prace, dostanes se mezi lidi, budete mit vic penez atp., hledej v tom i pozitiva.
Je to pravda, vím to, že mě budou potřebovat méně a méně. Já se ani do té práce netěším, ale to je zase o něčem jiném. Snažím se to v hlavě brát pragmaticky, protože jakmile přestanu, tak mi je do breku.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Holky, skoro vždycky tady najdu radu, i teď bych potřebovala, nebo se jen vypsat. Už dlouho se tím zabývám v hlavě, bývám z toho hodně smutná. Máme 2 děti 3,5 r a skoro 2,5 r. Myšlenky mi pořád kolují v hlavě, možná píšu zmateně. Strašně mě trápí to, asi se s tím nějak vnitřně neumím vyrovnat, že už jsou velké, že už to nejsou mimina, dcera má teď nastoupit do školky a mně už je teď po ní smutno, že už nebudeme tak spolu. Samozřejmě si opakuju, že jí to prospěje, že se něco nového naučí, ale je mi až do breku. Dříve ona do školky nechtěla, ale teď už ji na to připravuji, že půjde. Příští rok syn, protože bych se měla vrátit do práce. Už se vidím, jak na ně pořád myslím, jestli jsou v pořádku a kdy už si pro ně pojedu. Ještě mikde nespaly. Občas bývají u babičky, ale to jen když jdu k doktorovi, nebo si musím něco vyřídit. Ale stejně je mi pak po nich smutno
Jsou to zlatíčka, ale umí i notně pozlobit a někdy toho i plné kecky, že si říkám, že bych tak potřebovala aspoň na den si od nich oddechnout, ale nikdy to neudělám!! 
Než se narodila starší dcera, trvalo to 6 let, pak nějak neplánovaně syn. Čím víc se blíží to, že mají jít do školky a já do práce, tak mně je hůř, do breku, na manžela jsem protivná, ale před dětmi hrdinka. Ach jo. Utěště mě prosím nějakou radou 