Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ale pořád si říkám, že jsem ještě mladá a mám pořád dost času. Ale rozhodně to nechceme po několika neúspěších vzdát. U té adpoce s tebou souhlasím, ale na druhou stranu si musí být stoprocentně jistí, že to dítě umístí do správné rodiny, kde mu nebudou ubližovat. My s přítelem uvažovali prozatím o adopci na dálku, pomoci nějakému africkému dítěti, aby mohlo chodit do školy, i když je to trošku risk, protože nemůžeme vědět, jestli ty peníze opravdu k tomu dítku doputují, respektive do jeho školy.
No právě, taky jsme o tom přemýšleli, je to těžké v dnešním světě věřít někomu a posílat peníze neznámo kam.....
Já už si i na internu někdy před Vánoci vyhlídla pěknýho chlapečka, ale prozatím jsme to odsunuli na později, protože to chce přes nějakou důvěryhodnou organizaci.
Já taky doufám, že se nám povede mít vlastní miminko. O adopci jsem zatím moc nepřemýšlela, ale asi by to bylo jedinné východisko. Ale asi jsem sobec, protože bych chtěla radši adoptovat miminko, než už odrostlejší dítě…
Zdeenjo, mám na to stejný názor, také bych případně chtěla adoptovat (tím nemyslím na dálku) miminko a ne starší dítě ale určitě bych to před ním nezatajovala, protože každá pravda vždy vyjde najevo.
Určitě bych to tomu dítěti taky řekla, ale vůbec nevím jakou formou a hlavně kdy? Ale zatím to řešit nemusím - a snad ani nikdy nebudu muset… ![]()
Jo jo, je to složitý a hlavně třeba pro samotnou matku s dítětem, to vím ostatně z práce…
Určitě to nebudem muset nikdy řešit a co nejdřív se nám to všem podaří ![]()
Taky doufám, že nebudu muset řešit jiný než miminkovský „problémy“.
S přítelem zatím žijeme na hromádce, svatbu zatím ani neplánujeme (stejně bych ve svatebních šatech vypadala jako bílá velryba
). A mám eokolo sebe několik párů, kterré se nevzaly, přestože mají dítě - a jde to taky…ale zůstat sama s dítětem bych fakt nechtěla.
Podle mě je důležité, že se ti dva lidé mají rádi, cítí se bezpečně…ne nějaká svatba…je to sice pěkný zvyk, ale nutností pro tvorbu dítěte by to být nemělo, to je můj názor...... to holka musí vědět, jestli ten její partner s ní zůstane, když se stane cokoli
Přesně tak! My jsme spolu 9 let, tak si myslím, že už jsme měli dost času na to, abychom se poznali a znali své reakce. A i přes mé občas nesnesitelné chování se mnou přítel zůstává…a dokonce by se mnou chtěl mít miminko… tak si říkám, že je to v pohodě…nepřipouštím si radši nic jiného.
Taky mám zkušenosti se svým nesnesitelným chováním......to jsou hormony…
Taky si myslím, teda snažím se to svádět na PMS - za to prostě nemůžu, ne?
Bývám strašně podrážděná a v práci mě vytáčí každá kravina - no nechtěla bych být svoje kolegyně ![]()
Taky mi vadí každá kravina, někdy se naštvu, pak o tom přemýšlím proč a nenajdu rozumný důvod