Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Po stotísící, mám skvělého manžela/partnera, ale toužím jinde…zvláštní ženské nastavení. No a muži tomu adekvátně řídí rizika, proto je tolik KSV vztahů.
Ježíš, mně se teď třeba zdálo o tom, že jsem s rodinou schovaná kdesi na zámku, rychle balím, protože se blíží Hitlerova armáda. Nebo jiný - mám něco se svým bývalým šéfem (má asi 150 kilo). Anebo - umím skákat 50 metrů do výšky, jen si musím dát pozor na dráty elektrického vedení.
Prostě sny - mozek smatlá dohromady spoustu informací. Nemá smysl tomu připisovat nějaký význam..
Ale ty chceš a už se pýříš při vzpomínce na spolužáka. Dej si placku na čelo, přestaň o něm dumat a užívej si spokojeného manželství.
Nejde o to že po něm Toužim, když pak kouknu na soc sítě, tak nic necítím a ani se mi už tolik vzhledově nelíbí….
Jde o to, že jen ve snu ho furt mám a potom jsem chvíli zmatená….
@Anonymní píše: Více
Kdybys po něm netoužila, tak to tady nebudeš řešit a necháš to být.
@Anonymní píše: Více
Ale to je úplně normální. Ve snu jsi prožívala nějakou silnou emocí (tu já vůči svému 150-kilovemu šéfovi taky v ten okamžik ve snu cítila, přitom se mi vážně, ale vážně nelíbí a jako na muže jsem na něj nepomyslela nikdy), tak to po probuzení dozniva..
Neprisuzuj tomu nic jiného.
@Anonymní píše: Více
Po kolikátý už je tu podobná diskuze? Umí ženský i něco jinýho, než myslet na ostatní chlapi a představovat si, jakej by byl život nebo sex s nima, když mají doma skvělýho chlapa? Prostě přestaň koukat na jeho soc. sítě a hotovo.
@prvnidruhej píše: Více
Zvláštní je, že koncept „Kdybych já si vzala Pištu Hufnágla“ je primárně ženský problém. Zvláštní, čím to je ![]()
@pohledzdruhestrany píše: Více
Protože ženský si pořád myslí, že na ně někde čeká někdo lepší, než mají doma.
Sen je sen, probudíš se – je den. Nic tomu nepřipisuj a jdi dál.
@prvnidruhej píše: Více
jasně, za to chlapi jsou navždy spokojení a ani je nenapadne jak by ojeli sousedku
![]()
@Derparex píše: Více
My za to nemůžeme, my máme biologické předurčení rozsévat!
(nadsázka, kdyby to někdo nepochopil)
To je úplně normální, mít občas nějaké ty nostalgické vzpomínky a sny! 💭 Možná tvůj mozek jen hraje na sentimentální strunu. 😂 Důležité je, že víš, co máš teď doma. S těmi sny buď opatrná – svět, kde žijeme, je ten, do kterého se každé ráno probouzíme. 😅
Zdá se, že Vaše sny o bývalé lásce mohou pramenit z podvědomých vztahových otázek, které jste ve své minulosti neměla možnost plně uzavřít. Těmito snovými úvahami se můžete vyrovnávat s těmito neuzavřenými emocemi. Promyšlené pracovní vyhodnocení současného vztahu by Vám mohlo pomoci objasnit, zda tyto sny signalizují nějakou konkrétní potřebu či obavu.
@Janninkan píše: Více
Nemyslím, že je rozumné z každého snu hned dělat trauma ![]()
Myslím, že anonymní tulipán se prostě jen nudí, neví co by roupama a tak vymýšlí hlouposti.
PS: výklad snů bývala vážená disciplína, takže když už si chce někdo vykládat sny, měl by to dělat pořádně. Začít třeba tím, že obejde antikvariáty a pořídí si pořádný snář. ![]()
Ahoj, obracím se na vás s takovým dotazem.
Jsem 4 roky šťastné vdaná, mám úžasného manžela, který je dokonalý. Už v pubertě se mi moc líbil a pozdější vztah sním, byl “vysněný”. Pomáhá mi doma, zastane vaření, úklid. V posteli nám to taky klape, rozumíme si a máme si furt o čem povídat… samozřejmě hádky a neshody také občas máme, ale nic dramatického.
Problém je, že už asi týden se mi večer zdá o jednom klukovi z “dětských” let. Byla to má první láska, taková ta co vás dostane do kolen. Jenže to byla taková ta tajná, co spolužáci nesměli moc vědět… takže to pak skončilo ani nevím jak…. A když nad tím přemýšlím, tak mě to asi i zpětné mrzí. Byl to úžasný kluk. Rozešli jsme se v 8 třídě. Během chvile si našel partnerku jinou, se kterou se po 5 letech oženil. Od základky jsme se neviděli. Už to bude 8 let. Před dvěma lety jsem si na soc sítích všimla, že se rozvedl, ale už má jinou a vypadají šťastně.
Poslední týden se mi však pořad zda dokola ten stejný sen. Máme sraz ze základky(nikdy jsem na něm nebyla), potkáme se tam a já s nim mluvím o tom, źe ho mám stále rada a ať mi o on řekne, jestli stále něco cítí nebo ne…. Pokaždé se to s ním snažím nějakým způsobem “ukončit” jakoze poslední pusa na rozloučenou apod… Snažím se tam s nim i hodně mluvit o tom co bylo a proč to nebylo jiný, atd…
Vždy když se vzbudim, tak mám zvláštní pocit…
Myslíte si, že to mám v hloubi duše nedořešeně? Nebo proste jenom nějaké špatné období? Občas hned potom co se vzbudím mám nutkání mu napsat… ale to pak přejde a dal už neřeším…
Anonym snad pochopíte.