Sociofobie, poraďte prosím

Anonymní
17.9.20 14:29

Sociofobie, poraďte prosím

Potřebovala bych poradit, myslím že mám sociofobii je mi 18 let. Řekla bych že ji mám už od dětství, nevím co stím. Každý den stím bojuji a už mě to nebaví. Nemám se komu svěřit tak skouším tuhle stránku. Ve škole se s nikým nebavím je pro mě těžké se s někým kamarádit, připustit si ho k tělu. Nevím jak komunikovat s lidma, nevím co říct, o čem se bavit. Všichni si myslí že jsem divná nebo tak něco. Mám strach mluvit s cizími lidmi, Neděla mi problém jít do obchodu a oslovit prodavačku. Spíš někde na ulici ve škole atd.. Problém mi dělá i telefonování raději se mu vyhýbam. Začala jsem číst knihy ale nepomáhá mi to pořád jsem na tom stejně. Už se mi stalo spousty nepříjemných situací když mi lidi nerozumí a pak se na mě naštvou nebo jsou na mě nepříjemný a to mi vadi. Někdy mám pocit že to psychicky nedávám, často jsem unavená prosím o každou radu děkuji.

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
3115
17.9.20 15:15

Neviděla bych v tom asi úplně sociální fobii. Ale jestli tě to tak moc obtěžuje v běžném životě, měla bys najít nějakého psychologa. Ať víš, jak s tím pracovat. A myslím, že by taky pomohlo zapracovat na sebevědomí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
17.9.20 15:21

@Kamkam stává se mi třeba v autobuse, kde je plno lidí tak začnu mít navali horka a nemůžu dýchat, když s někým cizím mluvím, tak začnu se klepat začne mi být rychleji srdce, taky se hodně stydím mluvit nevím proč to tak je.

  • Citovat
  • Upravit
3115
17.9.20 17:47
@Anonymní píše:
@Kamkam stává se mi třeba v autobuse, kde je plno lidí tak začnu mít navali horka a nemůžu dýchat, když s někým cizím mluvím, tak začnu se klepat začne mi být rychleji srdce, taky se hodně stydím mluvit nevím proč to tak je.

Jo, to už mi na to zase sedí. To chce vážně pomoc odborníka. Buď to zkus přes obvodní doktorku nebo si najdi podle bydliště a recenzí někoho sama a zajdi tam, zatelefonuj, jestli potřebuješ doporučení a jestli ještě berou. Není se čeho bát. Není to nic, za co by ses měla stydět. Ani za to nemůžeš. Odborník to s tebou probere. Poradí, jak ty úzkosti mírnit. A třeba ti pomůže to celkově zmírnit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
365
17.9.20 18:15

Návaly horka nemůžeš dýchat..to vypadá na začátky záchvatů úzkosti. Jsi křehká dušička nejspíš, nic si z toho nedělej když se ti tohle stane v buse pomalu z hluboka začni dýchat a počítej nádech na 5 výdech, to mi pomáhá měla jsem to taky tak a často, s těma lidma to samý.. naučila jsem se tyto stavy ovládat asi dva roky zpátky a to mi je 30 :D čtení taky pomáhá zkus Liane Moriarty má takové příběhy psychologické a sociální což mě pomáhalo odhánět myšlenky jinam.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
17.9.20 18:30

@Meleys číst jsem zkoušela a nějak mi to nepomáhá nevidím žádný změny. Vím že sociofobie není ostuda že se nemám za co stydět ale je mi moc lito, věděla jsem že mám problémy a nijak jsem to neřešila ale čím dál to bylo horší a teď se to projevuje víc a vic. Uvědomila jsem si že stím musím něco dělat, že komunikovat je důležitá věc bez toho se neobejdu. Pro mě je těžký komunikovat s cizími lidmi, vždy jsem nervózní, stydím se, říkám si co když mi nikdo nebude rozumět, řeknu něco špatně, mám pocit že mi nikdo nerozumí a že nikoho nezajímají mé názory jako bych byla všem ukradená atd.. V autobuse, když si uvědomím že je okolo mě spoustu lidí, tak se snažím koukat někam jinam ne na ty lidi. Představuji si že jsem na jiném místě kde jsem sama a je tam čerství vzduch. Není to divný. Zajímalo by mě jak se posunout dál co mám delat, abych se dokázala přes to překonat, už kvůli nepříjemným situacím, kdy si lidi myslí že jsem divná třeba ve škole.

  • Citovat
  • Upravit
365
17.9.20 18:44
@Anonymní píše:
@Meleys číst jsem zkoušela a nějak mi to nepomáhá nevidím žádný změny. Vím že sociofobie není ostuda že se nemám za co stydět ale je mi moc lito, věděla jsem že mám problémy a nijak jsem to neřešila ale čím dál to bylo horší a teď se to projevuje víc a vic. Uvědomila jsem si že stím musím něco dělat, že komunikovat je důležitá věc bez toho se neobejdu. Pro mě je těžký komunikovat s cizími lidmi, vždy jsem nervózní, stydím se, říkám si co když mi nikdo nebude rozumět, řeknu něco špatně, mám pocit že mi nikdo nerozumí a že nikoho nezajímají mé názory jako bych byla všem ukradená atd.. V autobuse, když si uvědomím že je okolo mě spoustu lidí, tak se snažím koukat někam jinam ne na ty lidi. Představuji si že jsem na jiném místě kde jsem sama a je tam čerství vzduch. Není to divný. Zajímalo by mě jak se posunout dál co mám delat, abych se dokázala přes to překonat, už kvůli nepříjemným situacím, kdy si lidi myslí že jsem divná třeba ve škole.

Jsi mladá až budeš starší tak se to zlepší…můžeš zvolit drastickou cestu a schválně chodit na společenský akce kde se s lidma musíš bavit aby jsi se otrkala taková terapie šokem, nebo to měj prostě u zadku, cizí lidi jsou přece cizí nemusí ti záležet co si o tobě kdo myslí ;) důležitý lidi jsou rodina kamarádi a ostatní měj někde chce to trošku nadhled

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová