Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Margery píše:
Stejně, jako bylo zmíněno už v několika podobných diskuzích. Zkušenost s péčí o postižené děti, co to všechno obnáší, pocity okolo, to jsou naprosto nepřenositelné věci, které rodiče se zdravými dětmi nemůžou pochopit.Zkuste si představit, že je nabouraná vaše představa, že dítě půjde do školky a vy do práce, že budete řešit jen bolavý zoubek, rýmečku a kašel u dětí, běžné problémy, že dítěti nechutnalo ve školce, že nemá zájem vám nadšeně vyprávět, co mělo k obědu. Že vlastně nevíte, kdy se dostanete do práce mezi normální kolektiv, až byste musely řešit neustálé přesuny na terapie, z čeho je zaplatíte atd. Po večerech přemýšlíte, jak to dítě posunout ve vývoji, jak ho naučit na ten nočník, abyste pořád nepraly podělané gatě atd…
Tohle je jen zlomek toho, co řeší člověk postiženého dítěte. A ano, protože se to v lecčem podobá životu rodiče se zdravým dítětem, přeci jen se to intenzitou problémů liší.
Pokud víte, jak to děťátko dále posunovat, jak na něj mluvit, jak s ním jednat, tak dítě má šanci prožít v dospělosti minimálně spokojený život.
Zkuste si to jen tak představit, jaké to asi může být.
Právě protože jsem si to představila, neudělala bych si prostě druhé dítě takhle brzy, asi bych i měla špatně svědomí, že se nemůžu věnovat dceři, která to momentálně potrebuje(dle slov zakladatelky). A pokud se to bude jen horšit, bude situace těžší a těžší, kor pokud nemají finance. Odskacou to zase jen ty děti. Je to sobectví rodičů, nic jiného v tom momentálně nevidím. Druhé dítě mohli mít později, paní mohla začít chodit do práce a udělat si větší rezervy. Dvě zdravé děti jsou drahé, natož kdyz je jedno náročnější. Prostě to nechápu, je mi líto děti.
@xxprincesscz píše:
Právě protože jsem si to představila, neudělala bych si prostě druhé dítě takhle brzy, asi bych i měla špatně svědomí, že se nemůžu věnovat dceři, která to momentálně potrebuje(dle slov zakladatelky). A pokud se to bude jen horšit, bude situace těžší a těžší, kor pokud nemají finance. Odskacou to zase jen ty děti. Je to sobectví rodičů, nic jiného v tom momentálně nevidím. Druhé dítě mohli mít později, paní mohla začít chodit do práce a udělat si větší rezervy. Dvě zdravé děti jsou drahé, natož kdyz je jedno náročnější. Prostě to nechápu, je mi líto děti.
Presne tak.
@xxprincesscz píše:
Právě protože jsem si to představila, neudělala bych si prostě druhé dítě takhle brzy, asi bych i měla špatně svědomí, že se nemůžu věnovat dceři, která to momentálně potrebuje(dle slov zakladatelky). A pokud se to bude jen horšit, bude situace těžší a těžší, kor pokud nemají finance. Odskacou to zase jen ty děti. Je to sobectví rodičů, nic jiného v tom momentálně nevidím. Druhé dítě mohli mít později, paní mohla začít chodit do práce a udělat si větší rezervy. Dvě zdravé děti jsou drahé, natož kdyz je jedno náročnější. Prostě to nechápu, je mi líto děti.
Děti s PAS se diagnostikují většinou kolem tří let. Předtím to bývá jen podezření s tím, že lékaři nesčetněkrát řeknou, že se to může vybrat, obzvlášť u holčiček. To, že je tříleté dítě na plenách, taky není úplně neobvyklé ani u zdravých dětí. Když má tříleté dítě a k tomu 2m kojence, tak asi počala kolem dvou let věku dítěte, kdy ty problémy opravdu nemusely být tak viditelné. Kolikrát se i tu ptají jiné paní na dvouleté dítě, co dělá nebo nedělá a jestli je to v pořádku a ostatní je usadí, že to je úplně běžné a co hledá na prakticky zdravém dítěti. Zkrátka do tří let jde o jakousi šedou zónu, která vůbec nic nevypovídá o tom, jak se bude dál ubírat vývoj dítěte (neplatí pro těžce postižené děti).
To, že nemůže tolik času věnovat staršímu dítěti, když má kojence, je také přeci běžné. Jen zdravé děti to tak nějak lépe zvládají, protože jsou částečně samostatné. Ve třech letech se zdravé dítě zhruba obleče, samo nějak nají, na zavolání přijde.
@Margery píše:
Děti s PAS se diagnostikují většinou kolem tří let. Předtím to bývá jen podezření s tím, že lékaři nesčetněkrát řeknou, že se to může vybrat, obzvlášť u holčiček. To, že je tříleté dítě na plenách, taky není úplně neobvyklé ani u zdravých dětí. Když má tříleté dítě a k tomu 2m kojence, tak asi počala kolem dvou let věku dítěte, kdy ty problémy opravdu nemusely být tak viditelné. Kolikrát se i tu ptají jiné paní na dvouleté dítě, co dělá nebo nedělá a jestli je to v pořádku a ostatní je usadí, že to je úplně běžné a co hledá na prakticky zdravém dítěti. Zkrátka do tří let jde o jakousi šedou zónu, která vůbec nic nevypovídá o tom, jak se bude dál ubírat vývoj dítěte (neplatí pro těžce postižené děti).To, že nemůže tolik času věnovat staršímu dítěti, když má kojence, je také přeci běžné. Jen zdravé děti to tak nějak lépe zvládají, protože jsou částečně samostatné. Ve třech letech se zdravé dítě zhruba obleče, samo nějak nají, na zavolání přijde.
Mně přijde, že jste ten příběh na doniu vůbec nečetla.
@Zeoli píše:
Odměny ve státní správě jsou 30 tisíc? A kde, prosimtě
Píš, že cílová částka sbírky je o něco málo vyšší než zmíněné odměny. Tak mě nechytej za slovo. Kolem 15 až 20 tisíc se ta částka pohybuje. Záleží, kde kdo přesně pracuje a jak dlouho.
@Margery píše:
Děti s PAS se diagnostikují většinou kolem tří let. Předtím to bývá jen podezření s tím, že lékaři nesčetněkrát řeknou, že se to může vybrat, obzvlášť u holčiček. To, že je tříleté dítě na plenách, taky není úplně neobvyklé ani u zdravých dětí. Když má tříleté dítě a k tomu 2m kojence, tak asi počala kolem dvou let věku dítěte, kdy ty problémy opravdu nemusely být tak viditelné. Kolikrát se i tu ptají jiné paní na dvouleté dítě, co dělá nebo nedělá a jestli je to v pořádku a ostatní je usadí, že to je úplně běžné a co hledá na prakticky zdravém dítěti. Zkrátka do tří let jde o jakousi šedou zónu, která vůbec nic nevypovídá o tom, jak se bude dál ubírat vývoj dítěte (neplatí pro těžce postižené děti).To, že nemůže tolik času věnovat staršímu dítěti, když má kojence, je také přeci běžné. Jen zdravé děti to tak nějak lépe zvládají, protože jsou částečně samostatné. Ve třech letech se zdravé dítě zhruba obleče, samo nějak nají, na zavolání přijde.
Holčička v 18 měsících přestala dělat věci, které do té doby normálně dělala. Chápu, že je tam ta zóna, kdy to i dle lékařů může být ok.
Mě by tedy minimálně ten zásek znepokojoval. Čistě osobně tam vidím " kdyby náhodou", tak se další RP nedomýšlená do důsledku hodí, protože to že jeho dítě může mít vážnou dg si nemusím připustit.
@Charlotti píše:
Normalne, muzes delat neco z domu, nebo se stridat s manzelem. Nebo manzel muze zabrat. 30 tisic je částka, kterou si vydelas do ledna kdyz zaberes.a dej pozor takove sbirky jsou casto zasilany socialce
Žebrání je pohodlnější …
@1Pears1 píše:
Přesně tak. Úplně nesouhlasím s tím dávat každému s divným chováním nálepku PAS. To se s ním potáhne dál. Zprávy z psychiatrie i některých ambulancí klinické psychologie se automaticky posílají pediatrovi poštou, aby byla jistota, že se k nim dostane.
Věřím tomu, že v dnešní dospělé populaci je lehkých) hraničních případů víc. Ale není žádoucí za každou cenu diagnostikovat.Diagnostika v dospělosti má smysl jen v pochopení sebe sama. Ale jinak může spíš uškodit. Třeba v profesní oblasti.
prosimte a jak by psychologie poslali zprávu pediatrovi? Jak by přišli na to, ke komu chodíme?
@debra.morgan píše:
prosimte a jak by psychologie poslali zprávu pediatrovi? Jak by přišli na to, ke komu chodíme?
U každého lékaře udavas jméno svého obvodniho.
@Tajemnadama píše:
U každého lékaře udavas jméno svého obvodniho.
ani prd. A to mam za sebou se synem klin. psychologa a neurologii a jiné odborné vyšetření čerstvě. Bez žádanky. Čekačka nejdelší asi 3 měsíce, psychologie byla za 2 a sluch snad za měsíc.
Nejdýl čekáme na běžné ORL to jen proto, že si pracoviště vybírám pečlivě a k jinýmu jít nechci pokud nemusím, tak jsem řekla, že mi čekání nevadí a to jdeme na konci unora, objednano minuly tyden.
@xxprincesscz píše:Četla
Mně přijde, že jste ten příběh na doniu vůbec nečetla.
@kocourGarfield píše:
Holčička v 18 měsících přestala dělat věci, které do té doby normálně dělala. Chápu, že je tam ta zóna, kdy to i dle lékařů může být ok.
Mě by tedy minimálně ten zásek znepokojoval. Čistě osobně tam vidím " kdyby náhodou", tak se další RP nedomýšlená do důsledku hodí, protože to že jeho dítě může mít vážnou dg si nemusím připustit.
A i kdyby tě lékaři opakovaně ubezpečovali, že to bude dobré? Že má na spoustu věcí čas? Tohle jsme slyšeli nesčetněkrát, že „bude dobrá“. A i naopak, že to děcko nezvládne normální školu a má MR. V tomto věku to prostě nemá takovou váhu a jakákoliv prognóza může být mylná.
@debra.morgan píše:
ani prd. A to mam za sebou se synem klin. psychologa a neurologii a jiné odborné vyšetření čerstvě. Bez žádanky. Čekačka nejdelší asi 3 měsíce, psychologie byla za 2 a sluch snad za měsíc.
Nejdýl čekáme na běžné ORL to jen proto, že si pracoviště vybírám pečlivě a k jinýmu jít nechci pokud nemusím, tak jsem řekla, že mi čekání nevadí a to jdeme na konci unora, objednano minuly tyden.
Tak to je dobré
my máme termíny většinou kolem půl roka, když je to za měsíc, tak jásám, jak ultra rychle budeme na řadě
Ale pravda, na ORL chodíme bez objednání ve dny, kdy tam je „naše oblíbená doktorka“ ![]()
@debra.morgan píše:
prosimte a jak by psychologie poslali zprávu pediatrovi? Jak by přišli na to, ke komu chodíme?
Nemám zkušenost, že by kterýkoliv specialista posílal zprávy našemu pediatrovi
všechno jsme nosili nebo posílali mailem my.
@Margery píše:
Tak to je dobrémy máme termíny většinou kolem půl roka, když je to za měsíc, tak jásám, jak ultra rychle budeme na řadě
Ale pravda, na ORL chodíme bez objednání ve dny, kdy tam je „naše oblíbená doktorka“
ono je to hlavně proto, že jdeme poprvé a že nejdeme jen „s rýmou“ a to vyšetření se dělá jen v některé dny. Aspoň tam kam jdeme my.
@debra.morgan píše:
ono je to hlavně proto, že jdeme poprvé a že nejdeme jen „s rýmou“ a to vyšetření se dělá jen v některé dny. Aspoň tam kam jdeme my.
Tak my s banalitama taky neotravujeme ![]()