Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Soužití s partnerem a moje nálady
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
3.9.19 10:44
Máš nějaké koníčky, při kterých vypadneš ven: nebo on? budete si pak vzácnější a tobě pak bude stačit ta chvíle o samotě sama pro sebe.. nebo si prostě někam vyraž, do lesa, když chceš být sama..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.9.19 10:50
Přečti si knihu „Cyklická žena“ - možná najdeš odpověď proč to tak cítíš 
je to vcelku normální, že se žena v různých částech cyklu chová jinak, je to způsobeno hormonálními změnami. Někdo to má víc, někdo míň, ten kdo bere HA třeba vůbec. Pokud je to pro tebe obtěžující, dá se s tím samozřejmě pracovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.9.19 10:51
A jak dlouho ta vlna trvá? Den, nebo tři měsíce? 
A co na to partner, ten nepotřebuje chvilku pro sebe? My máme třeba s mužem každý své koníčky, svůj okruh přátel, někdy jsme oba doma, ale každý si kutí svoje v jiné místnosti. Samozřejmě trávíme i dost času spolu, ale potřebujeme prostě fungovat i zvlášť. Takový ten vztah, kdy dva chodí všude spolu, by mě zabil (čímž ho teda vůbec nekritizuju, je to skvělé, když se najdou dva, kteří jsou na stejné vlně).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.9.19 10:52
@Yves6511 jojo, koníčky mám, i relativně dost přátel a známých, nejsme spolu pořád…jen jsem ráda, že mi do některých „Světů“ - známých nezasahuje, prostě potřebuji mít taky ten „svůj rajon“ a nevím, jestli je to dobře. On je velice tolerantní, nikdy mi do mých aktivit nezasahuje, ale je pravda, že se mu také snažím věnovat. Hledala jsem přesně to, co mi dává a já najednou nevim, co najednou s tou svobodou. Typická ženská. Když jsem chodila s klukem, který mě měl na háku, sice jsem ten čas na sebe měla, ale měla jsem zaklaplé paty a vlastně mě ten vztah dost trápil, jelikož jsem milovala víc, než on mě…a bojím se, aby to teď můj partner neměl se mnou. Opouštět ho ale nechci.
- Citovat
- Upravit
3.9.19 10:55
@Anonymní píše:
Holky…mám doopravdy skvělého partnera. Teď jsme se spolu sestěhovali. Jo, máme oba svoje mouchy, ale on ve vztahu funguje na jedničku. Ale se mnou je to jak na horské dráze. Už jsem s jedním chlapem bydlela, ale tohle jsem nezažila. Já toho svého prostě jedno období miluju a jsem ráda, že ho mám ráda a pak přijde vlna, kdy bych nejraději byla sama, ne že by mi vadil, ale chci být ve svém koutě, ve svém volném čase, naprosto nezávislá…při tom sama být nechci a vím, že lepšího chlapa neseženu…jsem nevyzrála? Všude okolo sebe vidím, jak se všichni vdávají, jsou ve vztazích šťastní - naplňuje je to, milují se a mně je okolo třiceti a takhle zpratkovatím…je na to rada?
potřebuješ víc osobního prostoru. Jak často se vidíte?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.9.19 10:59
@Venetia denně. I před společným soužitím to tak bylo. Ta naše láska není nijak živelná jako je asi jinde. Ale máme se moc rádi, vážím si sebe navzájem a jsme si parťáky…já vždycky když milovala moc, tak to byl průšvih, tady je vše takové vyvážené…máme nějaké aktivity spolu, ale mám i svoje a říkám, on mě bezezbytku toleruje. Umí se zabavit sám. Ale tak si říkám, že bychom k sobě měli asi měli lnout víc, chybí mi mezi námi jiskra, i když všechno klape. A já si pak začnu vymýšlet tohle.
- Citovat
- Upravit
3.9.19 11:06
@Anonymní píše:Řekla bych, že tohle hrozně záleží na tom, jak to vnímá ten druhý. Můj bývalý byl typ, co chtěl být pořád se mnou. Kyž jsem šla na kafe s kamarádkou, bral to tak, že jí dávám přednost před ním. Trpěli jsme oba. Teď, jak jsem psala, máme s mužem prostor a oběma nám to vyhovuje. Já myslím, že máš kolem sebe buď hodně upnuté páry anebo nějakou virtuální realitu, s níž váš vztah porovnáváš. Ale kdybys ho do té škatulky nacpala, protože máš pocit, „že to tak má být“, šťastná nebudeš
@Yves6511 jojo, koníčky mám, i relativně dost přátel a známých, nejsme spolu pořád…jen jsem ráda, že mi do některých „Světů“ - známých nezasahuje, prostě potřebuji mít taky ten „svůj rajon“ a nevím, jestli je to dobře. On je velice tolerantní, nikdy mi do mých aktivit nezasahuje, ale je pravda, že se mu také snažím věnovat. Hledala jsem přesně to, co mi dává a já najednou nevim, co najednou s tou svobodou. Typická ženská. Když jsem chodila s klukem, který mě měl na háku, sice jsem ten čas na sebe měla, ale měla jsem zaklaplé paty a vlastně mě ten vztah dost trápil, jelikož jsem milovala víc, než on mě…a bojím se, aby to teď můj partner neměl se mnou. Opouštět ho ale nechci.
Nejsi ten typ, ale to neznamená, že vás vztah je méně hodnotný nebo funkční…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.9.19 11:13
Nemůže to být vliv hormonální anitkoncepce? Já s tím třeba měla u jedné značky problém, samo se to vyřešilo, když jsem z finančních důvodů přešla k jiné, bylo rázem po takových náladách-nenáladách. Jo, HA umí s člověkem pěkně zacvičit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.9.19 11:15
@Ba-stet Děkuju. Možná si opravdu tu virtuální realitu vytvářím. Náš vztah klape. A klape až tak, že když někdy slyším vyprávět lidi o svých vztazích, tak si říkám, jak u nás je všechno dobré. Jak to klape, jak se vzájemně respektujeme. Kolik síly v tom vztahu je. Zároveň mám pocit, že je tam málo lásky, že všude jinde jí vnímám víc…ale asi jsem zdeformovaná?? Můj první vztah byl taky velmi dobrý, ale partner na mně visel a nakonec tu moji svobodomyslnost nezvládl (vím, není to pro každého) a našel si někoho jiného. A pak přišlo několik zklamání za sebou, nikdo se na mně vyloženě nevyřádil, ale prostě jsem se zamilovávala špatně a byl to citový debakl. A tu lásku jsem vždy vnímala tak, že mě až kolikrát fyzicky bolela. Teď jsem v klidu, ale mám pocit, že už nedokážu nikdy natolik milovat. Že mám rezervy. Se současným partnerem bylo všechno takové plynulé, až je teď u mně doma. A mám pocit, že bych ho měla milovat, jako ty předchozí, ale nejde mi to., i když se snažím sebevíc.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.9.19 11:18
@Yves6511 neberu, brát nemůžu. Popisuji to výš. Možná se jen dokážu zamilovávat jen do těch, kteří o mně nestojí, i když hledám to, co mám teď. A když mám hodného kluka, jako správná slepice nevím, co s tím, i když v tomto směru asi jen tak od života nemůžu dostat víc. Říkám, celý problém je ve mně a nevím, jak s tím pracovat.
- Citovat
- Upravit
3.9.19 11:18
@Yves6511 píše:
Nemůže to být vliv hormonální anitkoncepce? (…) Jo, HA umí s člověkem pěkně zacvičit.
Tvl dámy… pokud jde o nezávislost a potřebu prostoru ve vztahu, tak by ji musela žrát i půlka chlapů 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.9.19 11:21
Ti nevím, u nás taky všechno klape, nemám žádnou itálii, neznám hádky a vyčítání, jeho největší problém směrem ke mě je asi občasné ponechání ponožek u bot nebo v chodbě 
a přitom mi přijde, že je můj vztah správný, naplněný, milujeme se stejně.. tak mi přijde, že to pro tebe prostě jen není ten úplně pravý.. ač je hodný, vztah funguje, chybí tam ta jiskra.. dokážeš si s ním představit prožít zbytek života?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.9.19 11:24
@LAlezane pokud jde jen o pocit v hlavě, že ho chvíli chce a chvíli ne, tak to klidně může být lítání hormonů.. ale myslím, že to prostě není ten pravý naplněný vztah
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.9.19 11:26
@Yves6511 jo, to jo. Až na drobnosti mi sedí, tedy hlavně v těch zásadních věcech, sex funguje taky. Já prostě vedle něj dokážu naprosto normálně fungovat taková, jaká jsem, (a on to kupodivu zvládá bravurně). Ten vztah mě nijak nesvazuje.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Holky…mám doopravdy skvělého partnera. Teď jsme se spolu sestěhovali. Jo, máme oba svoje mouchy, ale on ve vztahu funguje na jedničku. Ale se mnou je to jak na horské dráze. Už jsem s jedním chlapem bydlela, ale tohle jsem nezažila. Já toho svého prostě jedno období miluju a jsem ráda, že ho mám ráda a pak přijde vlna, kdy bych nejraději byla sama, ne že by mi vadil, ale chci být ve svém koutě, ve svém volném čase, naprosto nezávislá…při tom sama být nechci a vím, že lepšího chlapa neseženu…jsem nevyzrála? Všude okolo sebe vidím, jak se všichni vdávají, jsou ve vztazích šťastní - naplňuje je to, milují se a mně je okolo třiceti a takhle zpratkovatím…je na to rada?