Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Všem holkam přeji dobrý den a prosím o radu. Vzhledem k tomu, že podobné téma jsem nenašla může tato diskuze sloužit i jiným maminkam s mým problémem. Jde o to, že tchýně umírá a manžel řeší co s dědou (jeho otcem, je jediný syn a já k dedovi nemám žádný vztah). Děda je velmi nepraktický, všechno - včetně organizace jeho volného času - za něj vždy řešila tchýně. Děda bydlí 45 minut jízdy od nás a my nemáme energii tam každý den jezdit a dělat mu program. Navíc mám u něj podezření na počínající demenci. Děda ale vlastní docela velký majetek. Manžel přišel s tim, že by prodal svuj majetek a za tyto peníze by se k nasemu dome pristavela samostatna bytová jednotka. Nebyla jsem rada, ale souhlasila jsem. Nyní se ale ukazuje větší problém. Děda zacal pít a to fest. Měl k tomu vždy sklony, ale tchýně ho držela na uzdě. Nekoupe se, smrdí a je pořád v lihu. Jinak je ale naprosto neškodný a nekonfliktní. Přesto, mám malá dvojčata a s tim pitím už ho doma nechci. Podotýkám, že děda k nim nemá žádný vztah, stýkali jsme se vždy jen formálně. V podstatě ani manžel si už neumí další soužití představit. Pozitivní by ale pro nás byly peníze z jeho majetku (hnusně řečeno). Za ty bysme mohli dokončit nejen velkoryse jeho vejminek, ale i část našeho domu. Šly byste do společného bydlení? Nebo ho tam máme nechat pomalu upit k smrti? Fakt nevím…
Mam velice spatnou zkusenost se souziti dvou generaci a v zivote bych do toho nesla, neziji ale s rodici. Ani ty penize by mi za to nestaly…
Já bych do toho šel a dědovi dojel pro lahev někam na Ostravskou tržnici…
Me prijde ze v dnesni dobe pije snad kazdy deda nevim cim to je
Vícegenerační bydlení je vždycky na ostří nože a přistěhovat si do baráku nesamostatného starého opilce…no to potěš koště.
Zajistila bych mu třeba obědy, jezdila za ním na návštěvy, aby si nepřipadal úplně sám, ale nastěhovat si někoho takového k dětem, to by bylo do pár let na rozvod ![]()
Najdi Odlehčovací službu, ať tam za ním párkrát do týdne zajede pečovatelka a postará se o něj. Vše se dá nasmlouvat - hygiena, nákup, úklid, obědy. Když byla tchýně ten tahoun, tak už se cítí na nic a sám. Pokud na to nemáte, tak si vyřiďte příspěvek na péči - nejbližší pobočka Úřadu práce, většinou tam, kde se vyřizují i dávky hmotné nouze, státní soc podpora apod. Z toho to můžete hradit. Zvýšený zájem a péče by mu mohl pomoci k udržitelné míře. U seniora už nejde moc čekat zázraky, chce to pro něj najít hlavně tu správnou motivaci.
Záleží jak je starý. Ale ten vejmínek by byl sólo u vašeho domu, tak proč ne. Myslím, že jeho syn, jedináček, by mu měl nějak pomoci. V baráku ho mít nebudeš, a na starost jen vedle, nebudete muset dojíždět. Myslím, že přece jenom je to rodič, a nejde jen tak ho hodit přes palubu. Děti taky musíme brát takové jaké jsou. Je to na každém, ale já bych to udělala.
@jenika1 píše:
Záleží jak je starý. Ale ten vejmínek by byl sólo u vašeho domu, tak proč ne. Myslím, že jeho syn, jedináček, by mu měl nějak pomoci. V baráku ho mít nebudeš, a na starost jen vedle, nebudete muset dojíždět. Myslím, že přece jenom je to rodič, a nejde jen tak ho hodit přes palubu. Děti taky musíme brát takové jaké jsou. Je to na každém, ale já bych to udělala.
Ono je něco jiného nastěhovat si přímo do domácnosti tchýni a starat se o tchána v pokročilém stáří. A jestli je dost peněz, dá se udělat „vejminek“ tak, aby byl např. bezbariérový, prostorná koupelna atd. A zároveň ještě dědovi zbyde na jeho koníčky a třeba se zkamarádí i s vnoučatama, když je bude mít blízko.
Ještě k tomu pití, důvod je asi ten, že mu umírá manželka???
třeba mu bude u vás dobře a pití omezí. A co vlastně na to děda? Chce se k Vám stěhovat?
Pokud tchán disponuje majetkem, domluvte se, že si najde vhodný domov důchodců nebo seniorské bydlení s pečovatelskou službou a to se mu z důchodu a případně toho prodaného majetku bude financovat.
Bude tam mít společnost vrstevníků, i nějaký ten organizovaný program, vy můžete chodit an návštěvy, o něj bude postaráno a vy budete mít klid.
Domů bych takového dědu opravdu nechtěla.
Deda k nám jit chce. Ohledně jeho pití… Pil i když tchýně byla zdravá, ale tajně a podloudne. Moc se jí bál. Bydlení by měl u nás zcela oddělené. Jen zahradu bysme sdíleli. Ta je ale obří. Sám byl vždy zvyklý se o zahradu starat. I tam by teda mohl pomáhat. ![]()
Já bych to aspoň zkusila. Děda nikoho nemá a sám pije o to víc. Třeba překvapí - chtělo by to jasná pravidla ohledně hygieny ( klidně podaná přes děti, "jdete se koupat, děda se vykoupe hned po vás a přijde vám dát pusu na dobrou noc ), a soužití - nechcete, aby ho u vás někdo viděl opilého. Myslím, že když bude mít co dělat, nějaký denní režim ( což člověk, zvláště starší, o samotě moc nedrží ), tak to bude o hodně lepší a i když se pití nevzdá, tak se opíjet nebude.
Edit: předpokládám, že pokud tchyně umírá, tak nejspíš už není doma, ale v nemocnici. I nervy z toho, že přichází o svou ženu, můžou přispívat k zvýšené konzumaci alkoholu.
@samantafox píše:
Deda k nám jit chce. Ohledně jeho pití… Pil i když tchýně byla zdravá, ale tajně a podloudne. Moc se jí bál. Bydlení by měl u nás zcela oddělené. Jen zahradu bysme sdíleli. Ta je ale obří. Sám byl vždy zvyklý se o zahradu starat. I tam by teda mohl pomáhat.
Jedině převzít funkci od tchýně.
Můj otec je taky věčně v lihu a do bydlení s ním bych dobrovolně nešla (a že ta možnost byla a finančně by se nám to hodně vyplatilo). Ten teda ale pod vlivem rozhodně není „naprosto neškodný a nekonfliktní“, jak popisuješ svého tchána (já si teda neškodnýho nekonfliktního alkáče představit neumím, ale tak to je moje zkušenost). Řešit za alkoholika jeho problémy = cesta do pekel. Napřed musí sám chtít s tímto něco dělat a projevit snahu (ne jen nějaký sliby) a pak mu můžete pomáhat. Radši bych za ním tak 2 x v týdnu zajela, zajistila nějaký ty obědy nebo nákupy, ale domů bych si ho nenastěhovala.
@Anonymní píše:
Můj otec je taky věčně v lihu a do bydlení s ním bych dobrovolně nešla (a že ta možnost byla a finančně by se nám to hodně vyplatilo). Ten teda ale pod vlivem rozhodně není „naprosto neškodný a nekonfliktní“, jak popisuješ svého tchána (já si teda neškodnýho nekonfliktního alkáče představit neumím, ale tak to je moje zkušenost). Řešit za alkoholika jeho problémy = cesta do pekel. Napřed musí sám chtít s tímto něco dělat a projevit snahu (ne jen nějaký sliby) a pak mu můžete pomáhat. Radši bych za ním tak 2 x v týdnu zajela, zajistila nějaký ty obědy nebo nákupy, ale domů bych si ho nenastěhovala.
Přesně tak, mám velice podobnou zkušenost.