Právní poradna pro odškodnění a náhradu škody
Mgr. Petr Novák
Jakože dítě, které spadne musí mít vždy pak nějaké problémy? A když se uhodí do hlavy nebo spadne v dospělosti tak se mu už nic nestane?
Spadly mi všechny, spadly i manželovi. To ke hned
Začnou být pohyblivý, učí se chodit, musí se naučit padat ![]()
Máme tři děti, jsou průměrné inteligence, bez nějakých obtíží, nejstarší, ta, co padala nejvíc, má v 5. třídě samé jedničky.
Myslím, ze je minimum dětí, které nikdy nespadly a většina dětí pád zvládla bez budoucí újmy na zdraví ![]()
@Dahlia0409 to mě právě zajímá jestli se takové najdou.. říkám si kdyby děti nikdy nepadaly jak by na tom byly.
Paranoidní možná trošku jsem, jen jsem se zamyslela. S prvním jsem to dost prožívala.
@Anonymní píše: Více
Jak “jak by na tom byly”? Já to nechápu - když dítě spadne na hlavu tak automaticky začne být hloupé, asociální nebo co?
@Anonymní píše: Více
jo mladší nespadlo a má takových problémů a poruch ![]()
@izabe píše: Více
Nejspíš
A teď si vezmi, ze někdo treba zrovna nespadl a hlavu ma snad jen na to, aby nepršelo do krku ![]()
@Anonymní píše: Více
A co jsi jako prožívala?
Syn se překulil z postele, padal, kdyz se učil chodit ![]()
@Dahlia0409 píše: Více
Myslím, že bys měla začít přemýšlet o něčem prospěšnějším, než o takových věcech, které navíc nemůžeš nijak změnit.
Jinak můj syn moc nepadal, jen jednou spadl z postele. Ale nebyla to moje zásluha, má hodně opatrnou povahu.
Ani jednoho jsme od pádů neuhlidali. Stačí vteřina. Paradoxně největší drzkopady byly, kdyz jsem stala přímo u nich, ale proste to byl mžik a nestihla jsem chytat. Mladšího jsem jednou chytala tak šikovně, ze kdybych ho nechala, bylo by to lepší a nenabil by si tolik. Staršímu je 9 a nevidím žádné následky ![]()
Nejstarší spadla určitě v ložnici na dlažbu. Prostřední si úplně nepamatuji. U ní vím, že v 10 měsících vylezla na pracovní schůdky, jak se malovalo a po schodech vyjela po čtyřech. Ještě nechodila. Ale schody vyjela rychle hore. Pochybuji, že by zůstala bez karambolu. A nejmladší tomu šel vyloženě sám proti. Ten si v roce vyjel na nájezd u garáže na enduru (je tam trošku vyvýšení) a sjel tak, aby sebou špelil dole o zem. Otřepal se a jel znovu stejně. Plno lidí nám říkalo a ty se nebojíš, že se rozbije? Nebojím. On se tim vyloženě baví. Má to asi v sobě. Včera jsem mu nadávala (že si dělal na zahradě rampy a propojoval přes naše patníky), ať si jde skákat na hřiště. Se nebojím o něj. Ale o ty patníky, že je urazí.
@Anonymní píše: Více
Myslím si, že je pravda, že se dělíme na rodiče, kterým dítě už spadlo a kterým ještě spadne. Jako bezdětná jsem to nechápala, jak se to může stát, jako matka to chápu a chápu i víc věcí. Jak se může stát, že dítě přejede auto, že ho něco srazí atd. Nás od tragédie dělily u obou dětí vteřiny a to jsme si dávali pozor, ale dítě se naučilo otvírat branku a došlo za tátou do garáže - naštěstí už stál a na odrážedle nám jednou dcera ujela kam neměla a byl to mžik, naštěstí nic nejelo, tak se nic nestalo. Pak jsem dávala pozor ještě víc, ale stejně hodně věcem nezabráníš.
Má tu někdo dítě, u kterého se vám fakt podařilo, že by se ani jednou neťuklo, nespadlo na hlavičku? Myslela jsem, že mám třetí tak to uhlídám a bude na tom nejlíp, ale člověk třeba jí a je to sekunda
. Pak mám výčitky jestli to dítě na tom nemohlo být jednou líp kdyby ani jednou na hlavičku nespadlo a pozdější problémy tomu vyčítá 