Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Špatně zvolený lék a zničený život
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
19.1.25 14:25
Špatně zvolený lék a zničeny zivot
Ahoj, jsem tu dnes poprvé a i když nejsem maminka tak bych vám byl vděčen za každou radu.. Před 6 lety jsem měl stresové období a začal jsem mit nepříjemné úzkosti..Po dohodě s mojí psychiatrickou mi byl nasazen paroxetin, který tu úzkost tak šíleně zesílil, že jsem skončil v léčebně, odkud jsem byl jakž takž zalečen propuštěn po 7 měsících.. za tu dobu jsem ve třech případech malém spáchal sebevraždu. Každý den mám deprese a úzkosti a hlavně což je to nejhorší sebevražedné myšlenky, pocity, nutkání.. doma mě to tahne k oknu, nesmím videt provaz nebo nůž…všechno mě strašně láká. Do metra jdu jen se sebezapřením protože mě to zase tahne.na koleje..prostě najednou hlava zahlási jdi a udělej to, já se zpotim úzkosti a snažím se to zahnat myšlenkama na něco jiného…je to strašné vysilující a přitom umřít nechci..jako by mi někdo přeprogramovat mozek a ten hlásí pravidelně chybovou hlášku… Před nedávnem jsem si nechal udělat genetické testy na metabolizaci farmak(doporučuji každému kdo se začíná léčit) a tak mi mj. vyšlo, že vzhledem k mému genotypu není pro mě paroxetin vůbec vhodný. Připadám si v pasti a mám pocit že jsem odsouzen na smrt. Psychiatri. nejsou schopni.me.tech myšlenek zbavit..beru venlafaxin..trittico olanzapin a lamotrigin.. Chci se vás zeptat jestli.to nemáte někdo podobne a co vám pripadne pomohlo a to myslím i nejenom léky..chodím i na psychoterapii ale výsledek nula…děkuji moc za Vás cas
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
19.1.25 14:58
Neznám tě, ale i tak napíšu zkušenost…Mám člena rodiny, který si prošel těžkým obdobím, a trvalo mu to dva roky, než pochopil, že léky jsou jen podpůrné prostředky. Psychiatři a psychoterapeuti ti mohou pomoci najít směr, ale skutečná změna je na tobě. Celý proces je o hledání… hledání sebe, svého směru a svého místa.
Začni tím, že postupně měníš svůj životní styl (pohyb, spánek, jídlo)… Člen rodiny nejen že hledal záliby, ale také práci, ve které by zůstal, aniž by měl úzkosti každý den…Procházel různými možnostmi, zkoušel nové věci, občas zažil neúspěch, ale nikdy se nevzdal. Také chodil na psychoterapie a různá sezení. Ty mu pomáhaly postupně si ujasnit, co ho baví, co chce v životě dělat a co ho může držet nad vodou.
Změna životního stylu, změna sebe sama, hledání sebe sama není rychlá a nebude to vždy jednoduché, ale každý malý krok ti pomůže posunout se dál. Psychoterapie, i když není všelék, může být užitečná, pokud tě vede k tomu, abys hledal svou cestu. Důležité je nevzdávat se a hledat nové způsoby…Není to otázka jednoho dne, ale dlouhodobého procesu…
- Citovat
- Upravit
19.1.25 14:59
Evidentně nejsi dostatečně zalecen a stabilizován na to abys mohl fungovat. Jestliže každý den myslíš na sebevraždu a vpodstate cokoliv co vidíš ti navozuje nutkání nějakým způsobem ten předmět použít k tomu abys sám sobě ublížil tak by ses měl nechat hospitalizovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.25 15:12
@Davídek Buchtik píše: Více
Ahoj, mrzí mě, co prožíváš, ale zrovna na paroxetin bych to úplně neházela, nebo ti to Dr. řekli, že je to všechno z toho?… sice u některých psychofarmak se mohou při užívání vyskytnout sebevražedné myšlenky, ale že by to takhle dlouho a intenzivně přetrvávalo… genetické testy spíš ukáží, jakým způsobem budeš daný lék metabolizovat.
Pokud máš takovéhle vtíravé myšlenky a ve skutečnosti to ale udělat nechceš, tak nevím, jestli to třeba není víc na bázi OCD, ale nejsem psychiatr. Terapeut nemusí vždy sednout, nemusí mít zrovna pro tebe „padnoucí“ psychoterapeutický výcvik, možná bych ještě zkusila změnu terapeuta. Ale zas tu práci na sobě musí klient udělat sám ve výsledku, terapeut je spíš průvodce.
Já tedy mám taky sebevražedné myšlenky a za sebou několik pokusů, ale to jsem to vždycky udělat chtěla.
Naopak mívám někdy myšlenky, že někomu něco udělám, ale to je u mě prý příznak právě OCD (harm OCD), sice vím, že ani mravence nezašlápnu a nikdy bych nikomu nic udělat nechtěla, ale když vidím nože atd., tak mě to prostě napadne, někdy dost intenzivně, že musím odejít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.25 15:14
Podle mě máš OCD. Něco si o tom nastuduj a vyhledej KBT programy a terapeuty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.25 15:22
Nejsem odborník, ale to co popisuješ na mě působí jako silně rozjetá OCD.
A tu jen léky asi pod kontrolu nedostaneš. Na tvém místě bych se určitě nechala znova hospitalizovat. A právě na OCD bych se zaměřila. Dnes již existují terapie, které dokáží lidem velmi pomoci. Ale léky jako takové sice pomohou v tomto případě nějaké projevy potlačit. Takže je správné zvolená medikace samozřejmě důležitá. Ale ne dostatečná a je nutné situaci řešit i s psychologem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.25 15:35
Ahoj a díky vám za rady a v každý jsem si něco pro sebe našel..Taky mě napadlo že je to k tomu všemu i OCD…problém je že zrovna tady nemůžu vykovat kompulze protože by to byla konečná…Radši bych se 100 x vrátil jestli jsem zhasnul než tohle..za ty léta už na mě vyzkoušeli všechny možný kombinace léků ale zrovna tohle odolává..chodím na psychoterapie ale taky nic…nejsem schopnej kvůli. tomu normálně žít…každý den už od rána začíná tvrdý boj sama se sebou…jsem zvedavej jak dlouho vydrží pud sebezáchovy…minule jsem byl doma a najednou příšerného. psychostav že skočím z okna…tak jsem nahý vyběhl z bytu a seběhl až do třetího patra kde jsem čekal až to přejde..vzal jsem si 2 mg Rivotril a pak se to uklidnilo a to se mi děje často. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.25 15:43
@Davídek Buchtik píše: Více
V tom případě bych zkusila změnit psychologa/terapeuta. A to ideálně na někoho kdo se přímo na OCD specializuje. Protože pokud si v tuto chvíli léčen na úzkosti tak to nestačí. Ty úzkosti jsou zde doprovodné k jiné diagnóze.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.25 16:21
@Davídek Buchtik tak ono jestli je to opravdu OCD tak potřebuješ terapii zaměřenou na OCD ne na deprese, tam je potom jasné že ti to nepomáhá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.25 18:38
Mně to připadá jako vtíravé myšlenky, součást OCD. Možná toho máš více, ale ta vnuknutí si něco udělat, i když nechceš, vypadá to na ty vtíravky. Vtíravé myšlenky a OCD jsou úzkostná porucha. Možná terapie nefunguje, protože jste to takto nepojmenovali a nepracujete s tím podle toho. S OCD si umí dobře poradit KBT terapie, lépe určitě někdo, kdo s tím má už zkušenosti a zná specifika téhle problematiky.
Edit: teď čtu, že už ti to tu psalo více lidí
Jinak já jsem z oboru, takže něco k tomu vím, OCD je něco, na co se více zaměřuju. Je na odbornících, aby nějakou diferenciální diagnostikou přišli na to, co to je a co to není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
