Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Špatný vztah s tchyní plný přetvářky - standard?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
23.4.24 14:39
@AlexandraEll píše: Více
Tak zas nemusí jí lhát, ale taky jí nemusí říkat každý maminčin hlod. Na co se zbytečně nervovat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.4.24 14:58
@Liberalissima píše: Více
Spíše jeho samotného to štve, nebaví ho řešit, neumí si s tím poradit. Kdyby tam nebyla švagrová, cesty bychom omezili, nebo by jezdil on sám.
Navíc tchyně už začíná s tím, že se bojí, že švagrová bude jako já a převezme ode mě autistické rysy. Když jsme spolu sami, přetvařuji se méně nebo vůbec, protože jí to je buřt, ona je ráda, že si s námi může zahrát deskovku nebo upéct dort a je jí jedno, jestli jsem u toho divně zkroucená nebo nekontroluji svůj výraz obličeje 
já bych se jí teda taky vůbec nemusela věnovat, ale už jsem ji nějak přijala jako člena rodiny, mám k ní protektivní sklony i tím, jak je křehká a submisivní, že se v ní v některých ohledech vidím (můj otec se chová dost podobně jako její, ale toho svého jsem teda odstřihla, ona tu možnost nemá), švagrová se na mě obrací třeba s některými ženskými věcmi, co úplně nechce řešit s bráchou, atd.
- Citovat
- Upravit
23.4.24 15:18
Jeho matka chce (předpokládá) vnoučata a myslí jen tímhle směrem. Já to taky ze začátku dělala, myslím tím takto uvažovala, ale potomek mně řekl, že děti nechce, tak jsem se s tím musela smířit. Což teda asi pro spoustu potencionálních babiček není jednoduché. Ohledně přetvářky - to je bráno jako normální slušné chování. Já konkrétně to třeba nesnáším a proto se téměř nestýkám s žádnými ženami. To následné pomlouvání je její pokus o to, aby se nerozmnožil s pro ni nepřijatelnou ženou, snaží se mu to vymluvit. Kdyby pochopila, že on se množit nechce, nebude nebo nemůže, prostě nic nebude, tak by to možná přehodnotila. Mně třeba úplně stačí, že je potomek šťastný a má k sobě člověka, který se k němu hodí a je soběstačný. Jestli má šest prstů, jednu nohu, divně se obléká atd. je mně úplně fuk.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Svetluska55
23.4.24 15:23
Je mi z tehle diskuze vazne smutno.. Nektere uzivatelky potrebuji mit kazdeho ve skatulce, jinakost se tresta, ze.. Idealne kazdeho jineho nekam odstranit, at se na nej nemusime ani koukat a hlavne at se to nemnozi a neleze nam to do rodiny, ze? Co kdyz je to nakazlivy a chytnou to nase dokonale deti?
Zakladatelko, je mi to lito. Sama ale doufam vis, ze takhle nastesti neuvazuje uplne cela populace. S tchyni toho moc neudelas, bohuzel. Sama vidis, jak tu nektere reaguji. Jim posilam 
a tobe 
- Citovat
- Upravit
23.4.24 15:36
Neznám tě osobně, takže těžko říct, jak by to bylo v reálu, ale - tvůj vzhled, chování, zdravotní stav ani řeči o mozku by mě asi nějak výrazně nevzrušovaly, každý jsme nějaký a naše rodina je vcelku cáklá, takže bys nám nevadila 
Co bych ti jako tchyně rozmlouvala, tak je dítě - nechtěla bych, aby se vnouče s velkou pravděpodobností narodilo nemocné, tady by moje tolerance končila. Ale pokud děti nechcete, je to ok. Ostatně dneska je spousta zdravých lidí, kteří po dětech netouží a nikdo nemá právo si nárokovat vnoučata.
Na druhou stranu, když má partnerova matka tolerovat tvoje jinakosti, tak ty bys měla tolerovat to, že si pro syna představovala někoho jiného. Je to její názor a nikdo není povinný být happy, když si jeho dítě přivede partnera, který neodpovídá jeho představám. A asi se potřebovala svěřit a nedusit to v sobě. Těžko jí to vyčítat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.4.24 16:11
@Jahru píše: Více
No o tom žádná, já si taky představuji, že lidi okolo mě budou nějací, ale holt co nemám šanci změnit, nechávám být. Já teda respektuji, že představy nesplňuji, ale vyvolávat v soukromí dospělému dítěti, které se v podstatě z brigád a stipendií živí samo, je za mě de***ní. Ale pochopila jsem teda zde, že takhle smýšlejících osob bude více. Mně to osobně smysl nedává, protože navzdory svým omezením jsem slušný pracující člověk nikoho neotravuji.
Já od ní ani nechci, aby se o mě nějak zajímala, když mě očividně nemá ráda, tak ať mi nenabízí, že mi bude vyvařovat XY druhů jídel a příloh s tím, že polovinu odmítnu (autismus a jídlo je boj na celý život, vařím si zásadně sama, protože mám problém s chutěmi a texturami) a pak ať nebrečí svému synovi do telefonu, že jsem nevděčná. Běžná situace po každé návštěvě, může vysvětlovat jak chce, že to mám prostě takhle a že bych ráda ochutnala, ale po jídle s nevhodnou texturou je mi na zvracení a poblití u rodinného stolu je přece jen větší faux pás než odmítnutí „nechci, ale děkuji“, stejně to nepochopí s tím, že si kvůli mně dala moc práce, že vymýšlela, co udělá, ale já to nechci. Pak se teda rozjede kolotoč výčitek, že jsem úplně nevhodná pro život, že ex byla lepší, viz to, co už bylo zmíněno.
- Citovat
- Upravit
23.4.24 16:20
@Anonymní píše: Více
ale vyvolávat v soukromí dospělému dítěti, které se v podstatě z brigád a stipendií živí samo, je za mě de***ní.
Dospělé dítě má, předpokládám, svoji hlavu a matinku neposlouchá a partnerky si vybírá podle svého názoru Ostatně kdyby se v tomhle věku řídil matčinými příkazy, tak by to byl dost velký red flag.
Já chápu, že to zamrzí, štve… ale brala bych to tak, že každý má něco - ty autismus a matka potřebu kecat dospělému synovi do života. Obojí se těžko ovládá a maskuje 
Jo a s tím jídlem to chápu - já sice jím všechno, ale když na něco nemám chuť, nemám hlad…, tak opravdu nemám ráda, když mi někdo něco nutí, jen proto, že to uvařil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.4.24 17:18
@Anonymní píše: Více
No počkej, ty tady ale pleteš několik věci dohromady. Co si pamatuju tak nikdo neřekl, ze vyvolávání partnerovi a rozmlouvat vztahu plus pomluvy jsou správne. Já ji jenom chápu s ohledem na to jak jsi se popsala a zdravotní stav. Taky by ses mi nelíbila jako partner pro me dítě, ale dotazy rodiny bych odpovidala : no nesedi mi, ale já s jima neziju. Ano, určitě bych dítěti řekla názor kdyby se me ptalo, ale zase nějaký scény a vyvolávání fakt nemám v povaze. Podle popisu bych řekla, ze přítel taky bude mít nějakou diagnózu čímž se vysvětluje proč si vybral někoho s tolika handicapy. Rovny rovného si hledá, to je fakt. Fyzické projevy (v normě, ne třeba quadruplegik) kdy má například o prst méně pro me problem není, ale ta mentální stránka včetně EQ ano
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.4.24 17:59
@hospodki píše: Více
Pokud jde o problémy - samozřejmě, že nějaké má, málokoho nepoznamená výchova otcem, který se místo věnování dítěti baví v hospodě a když už dorazí domů, otevře si lahváče a po všech vyřvává, že mu mají dát pokoj, ať jsou zticha, protože musí sledovat televizi, a pak v noci chodí opilý po baráku, dělá kravál, tříská do věcí, atd. Nějaká traumátka z rodiny a nebo vlivem jiných nešťastných si ale nese kdekdo, tím tuto zkušenost opravdu nechci banalizovat, jen říkám, že to nepovažuji úplně za kritérium pro výběr partnera. Jsme spolu jednoduše proto, že si rozumíme, doslova jsme se potkali na několikadenní akci pro lidi se stejným zájmem a po další komunikaci jsme zjistili, že toho společného je více (hodnoty, názory, jiné koníčky, smysl pro humor). Partner je fyzicky zcela zdravý, ale moje nemoc pro něho nepředstavuje omezení, společné aktivity můžeme provozovat i nadále, pokud mi není úplně na umření, protože nejde o žádný náročný sport, spíše bych to přiblížila k umělecké tvorbě = lze provozovat i vleže nebo v nějaké zkroucené poloze, kterou nehypermobilní jedinec nepochopí. Projevy autismu neřeší, některé věci mu přijdou až vtipné, já sama se umím sobě zasmát, když nepochopím něco, co řekne, převahu nade mnou i přes mou občasnou sociální naivitu nemá nebo jí minimálně nezneužívá, protože se prostě vzájemně respektujeme a vnímám to jako naprostý základ zdravého vztahu. Veškerá analýza, co tady zazněla, mi přijde mimo, maximálně teda si nějak nastavit hranice, že asi nemusím slyšet o každém jejím komentáři. Na druhou stranu, on taky ví o tom, jak ho vnímá moje matka. A úplně pozitivní názor to není, máti je hodně konzervativní a jede si svoje s tím, že muž s delšími vlasy je smažák atd. Do toho jsem se s ní přestala bavit v době, kdy jsme se spolu nastěhovali, protože jsem nějak dokončila prezenční studium a začala si vydělávat. Při dálkovém studiu a stabilním finančním příjmů z HPP ji opravdu nepotřebuji a ani nechci - toto odstřižení bylo plánované, ale taky byly ze začátku telefonáty a taky z toho vinila přítele, že mě zmanipuloval, o tomto všem je taktéž informován. Ale zase, s mou matkou v kontaktu nejsme, není důvod - v mojí rodině není nikdo jako švagrová a matku nikdo netyranizuje, maximálně ona sama sebe svými neléčenými duševními poruchami, ale vzhledem nulové sebereflexi nikdy nikam sama nezajde. Ostudou pro ni bylo řešení mojí dyslexie a dysgrafie v rámci PPP, že jsem blbá, psychiatra by nezkousla ani u mě v době nezletilosti, natož u sebe sama.
Tolik jen k vašim rozborům. A taky vím, že nereaguji na vše, protože u toho celkem multitaskuju při práci a píšu z telefonu, nečtu úplně pozorně. Na první straně jsem ještě zaznamenala jeden koment, na který se teď chystám odpovědět.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
23.4.24 18:09
@Anonymní píše: Více
K chození po špičkách - dost individuální, může jít o projev seberegulace, já si třeba na špičkách přijdu tak nějak stabilnější a jistější. Když jsem nevěděla, že to je nejspíše projev PAS, přikládala jsem to prostě tomu, že jsem vzrůstem dost malá a takhle si to kompenzuji, teď takhle v podstatě odpovídám v rámci vtipu. Přesnou odpověď vlastně neznám a u jednotlivých jedinců se může lišit.
S jistotou vím, proč nenávidím ponožky, a to je fakt, je mít cokoli na nohách i rukách je pro mě senzorická zátěž a zneklidňuje mě to natolik, že se neumím soustředit. Což je třeba důvod, proč mám tetování, protože se mi hrozně líbí různé šperky a ozdoby, ale s tou přecitlivělostí to prostě nedám. O lidech z komunity vím, že toto je docela častá věc.
K nataženým rukám - ony nejsou natažené celé, jen předloktí a zápěstí svěšená směrem dolů, říká se tomu „T-Rex arms“ a mezi lidmi na spektru údajně celkem běžná věc. Opět - příčinu jednoznačně neznám, dělám toto prostě odjakživa, už na fotkách ze školky bývám zachycena takto. Je to pro mě zhruba stejně přirozené jako pro normální lidi chodit a hýbat u toho rukama svěšenýma podél těla. Pro mě třeba absolutně nepochopitelné, jak někdo tahle zvládne chodit a nepřemýšlet nad tím, kam s rukou, já to musím kontrolovat vědomě, kterou ruku kam dát, jinak se stane, že třeba hýbu jednou a druhá visí jak málem já den před státnicemi. Tohle se opravdu těžko vysvětluje lidem, pro které je to zcela přirozené a automatické - pro mě není a nebude.
- Citovat
- Upravit
23.4.24 18:59
@Serpentini píše: Více
Ty jsi fakt hrozně zahořklá, až je mi tě líto. Znovu ti opakuji, že takhle to lidé vnímají a vysvětluje to chování té tchýně. Jestli to je nebo není pravda, to je už vedlejší. Pokud máš komplexy z toho, že jsi v životě nic nedokázala, já ti s tím nepomůžu, nezlob se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.4.24 19:35
@hanka.br. píše: Více
Zahořklá jsi tu ty, jinak bys neměla potřebu takhle kopat kolem sebe. 
Asi z toho jak jen celé dny jen tupě papouškuješ co vymysleli jiní 
a přestaň mě napadat v diskuzích, toto není poprvé, já vím že je šikana ve školách IN, ale už jsi s tím trapná 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.4.24 19:41
@Serpentini píše: Více
To víš, já jsem na tebe tak zvědavá. Zajdi si na nějakou terapii, když ty svoje návaly agrese nezvládáš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.4.24 19:51
@hanka.br. píše: Více
Tak zcela očividně jsi, když máš potřebu mě opakovaně napadat. Zajdi si tam teda sama, když jsi štěkna a vyvoláváš konflikty. Já na tebe nikdy nereagovala jako první. A už neotravuj, už na tebe reagovat nebudu, nestojíš mi za to 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.4.24 21:05
Děkuji ti moc za odpověď na mou otázku ohledně chození po špičkách a i za další informace. Doufám, že se ti bude v životě dařit. Také jako ta jiná maminka co tu psala věřím, a tiše doufám, že si můj syn take k sobě najde někoho kdo ho bude milovat. I kdyby kluka, to je mi fuk. Snad se i ta řeč nakonec rozvine a bude moci být soběstačný.
Je pravda že dnes je více a více dětí na spektru, sem tam je nějaký film a povědomí stoupá. Ja si teda někdy připadám dost ztracená, sociálně jsme vyloučení z dětských party a podobně, taky je problém více lidí, hluk, no nikdy nevíme zda bude problém dokud tam nedorazíme. Přála bych si aby bylo mezi lidmi více tolerance k těm slabším, pomalejším. Nemůžou za to, nikdo si to nevybral.
Mrzí mě že jsi prošla v dětství šikanou a žila s alkoholikem. Máš práci s hezkým výdělkem, lásku a jsi samostatná. To se mnohdy nepodaří ani těm normálním. Takže přeji jen to dobré, tchyni zase tolik neřeš, vlastne ji k ničemu nepotřebuješ.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
