Strach z komunikace

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Stránka: Předchozí 1 2

Napsat příspěvek

Velikost písma:

ZuzaM

6422

6128

12.6.20 11:05

načítám...

@Anonymní píše:
Zdravím, mám problém s komunikací s lidmi. Já vlastně lidem ani nevěřím a mám z nich strach. Dřív jsem byla sebevědomá, bavila se a to všechno, co k tomu patří. Pak přišel můj už ex přítel.. shazoval mě před ostatními, nadával aniž bych cokoliv řekla. nikdo se mě nezastal. Pak mě podvedl s dvěma kamarádkami se kterýma jsme s celou partou viděli každý den.. on byl pro všechny frajer a já kráva, která to zjistila až dlouho. Myslím si že můj problém pramení z tohohle vztahu. Přítele mám nového už dva roky. Ale nedokážu se bavit ani s jeho kamarády. Mám nějak v hlavě zarytý strach a negativní myšlenky co si o mě myslí a pro mě jsou prostě tak nějak lidi „svině“. Bojím se cokoliv říct, že to bude špatně, že se ztrapnim. Když procházím po městě, bojím se že na mě každý špatně kouká, špitá si o mě něco špatného.. Myslíte, že je tohle na odbornou pomoc..? Bojím se s tím někam zajít a když už, nechci aby o tom věděl přítel abych nebyla za psychopata nebo tak..(o tom problému samozřejmě ví). Jen si s ním říkám všechno. A už i z toho mám strach.

Chápu tě, jsi zranitelný introvert. Taky mi vadí, že i lidi, co se tváří jako kamarádky, pomlouvají, lžou, vytahují se, nevadí jim, že své blízké zraňují. Vždycky se nestačím divit, když některým ani nevadí, že je ostatní pomlouvají, že si třeba něco dost vážného udělají a pak se zase tváří jako by nic. Holt mají jiné nastavaní. Možná je to tak normální?
Ale ty má nedostatek sebevědomí a celkem by mě zajímalo, co tvoji rodiče? S nimi máš dobrý vztah? Můžeš se jim svěřit? Jak se na to dívají? Vůbec o nich nepíšeš.

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymní

12.6.20 11:11

načítám...

@ZuzaM píše:
Chápu tě, jsi zranitelný introvert. Taky mi vadí, že i lidi, co se tváří jako kamarádky, pomlouvají, lžou, vytahují se, nevadí jim, že své blízké zraňují. Vždycky se nestačím divit, když některým ani nevadí, že je ostatní pomlouvají, že si třeba něco dost vážného udělají a pak se zase tváří jako by nic. Holt mají jiné nastavaní. Možná je to tak normální?
Ale ty má nedostatek sebevědomí a celkem by mě zajímalo, co tvoji rodiče? S nimi máš dobrý vztah? Můžeš se jim svěřit? Jak se na to dívají? Vůbec o nich nepíšeš.

Rodiče jsou rozvedení, s tátou se vidíme tak dvakrát do roka, žije s novou rodinou, nemám mu za zlý, moc mu to přeju. S mamkou se vídám častěji, nesvěřuji se.. bohužel je z ní těžká alkolička, ale mámu mám jen jednu.. spíš se jí snažíme pomoc.

Citovat
Upravit

free333

40428

17301

12.6.20 11:31

načítám...

@Anonymní píše:
Záleží co myslíš mladší, je mi 22, děti nemám, ale mladá asi ještě jsem. Můj kontakt probíhá jen s rodinou a přítelem. Od všech kamarádů jsem se úplně odřízla. V kamarádství moc nevěřím. Pracuji ve fabrice mezi ženskýma, vědí jen že jsem tichá a já o nich, že je to jedna velká drbárna.. když vidím jak se chovají, jsem odřízlá i tam. Radši budu trávit přestávky a čas sama, když vidím, jak jsou falešné.. Práce mi na tom bohužel moc nepřidává. A možná jsem z toho zakomplexovaná jen já sama. Přítele to poznamenává, trápí ho to. Chce abych se bavila.

Já bych na těch ženských v práci, na kterých Ti v podstatě moc nesejde, začala trénovat nezávaznou komunikaci.

Nic na tom není, většina lidí mluví moc ráda o sobě, to vidíš i tady, stačí se jen poptat co dělají, kde koupili třeba tričko atd. a máš na půl hodiny vystaráno.

A zároven si trénuj co jim řekneš, pouštět jen to, co Ti nebude vadit, že půjde dál, pak to můžeš použít i na kamarády od přítele… :kytka: