Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jednoduchý, tak ho k sobě nestěhuj.
Ne, nikdy jsem to neměla. Pokaždé (2×) jsem se nemohla dočkat, kdy se k sobě nastěhujeme, obavy ani pochybnosti žádné. Asi na to prostě nejsi zralá nebo to není ten pravý.
@Anonymní píše: Více
Od začátku jsme fungovali na vlně domluv, co třeba kdy kdo vybere v televizi, nebo jsme prostě vybrali společně
Společně od začátku fungujeme a nemáme žádný problém. Případně máme každý svůj program, jinak jsme volný čas trávili prostě spolu. Buď venku, nebo doma vařením, u filmu,…
@Lil Kitkatt píše: Více
Stěhování nemá být hned teď, má být do budoucna ne další měsíc třeba. Není to tak že bych nechtěla, já chci. Jen nemám dobrou zkušenost. Minulý vztah to bylo strašně narychlo že nebyla jina možnost a tohle je poprvé co by to mohlo jít „správným“ směrem. Je to pro mě docela nové a vím že kdyby teď v tuhle chvíli jsme se shodli že do konce měsíce by se nastěhoval tak by to nebylo správně to vím. Jen mám obavy no…
@Dahlia0409 píše: Více
My máme komunikaci hodně dobrou, mluvíme spolu o všem, co nás trápí nebo důležité věci jako jak to bude fungovat s financemi nebo tak. Jen je to prostě zvláštní takhle zdraví vztah, neznám to ![]()
@Dahlia0409 píše: Více
Právě, s minulým partnerem jsme to měli tak že se prostě muselo, nešlo to jinak. Já byla vyhozena a neměla jsem kam jít. Proto právě nevím jak by to mělo jít rychle a to mě deptá
To vůbec není o rychlosti. Může to fungovat s někým, koho znáš chvíli a nefungovat s někým, s kým chodíš roky. Pokud se tedy ke stěhování neschyluje, tak proč to řešíš? Evidentně na to nejsi ještě zralá, což není špatně. Vůbec nikdy by mě nenapadlo řešit věci jako televize, prostě jsem se těšila na blízkost toho člověka. Vyřešit finance, jasný, ale jinak…
@Lil Kitkatt píše: Více
S tou televizi to byl příklad. Dobrý, stěhování ještě nenastalo ale já to mám ve zvyku. Být ve stresu z neznámých věci. Pro mě je to nové a vím že s ním chci být, chci s ním žít a plánovat budoucnost a tak, on to má stejné a i ví že tohle je pro mě první zdravý vztah
@Lil Kitkatt píše: Více
Přesně tak, to je kolikrát i třeba se svatbou. Berou se lidi třeba po 5 letech a po pár letech se rozvedou. Vezmou se po roce a jsou spolu hromadu let ![]()
Nám to klape úžasně ve všech směrech, jen je to z mojí strany krok do neznámá a to mě děsí no… ![]()
@Anonymní píše: Více
Však tomu dejte čas, není kam spěchat, ne? ![]()
Ja si myslim, že to chce klid a usměrnit si co opravdu chceš. Pokud nejsi připravena a necítíš se, tak to neuspěchej. Pokud se cítíš a chceš, proč ne.
Ja s bývalým partnerem byla 5 let než jsme se spolu nastěhovali a poté jsme od sebe šli hodne rychle. S nynějším partnerem jsme se nastěhovali po zhruba necelých třičtvrtě roce a nemohu si to vynachválit.
Je to o pocitu. Ne, protože musíš nebo bys měla. Je to protože chceš, cítíš se na to, jsi připravena sdílet každý den se svým partnerem.
Pokud nejsi, nespěchej. Přece není na co spěchat. Stačí si o tom promluvit, domluvit se. Jít na to třeba postupně po menších krůčcích. Muže tam být pár dní v týdnu a postupně dny zvyšovat. Treba zjistíš, že to klape a nemáš se čeho bát.
Držím palce:)
@Dahlia0409 píše: Více
Není, máš pravdu. Do ničeho se hnát nechci, až přijde čas tak se to pozná. Jen jsem chtěla vědět jestli to má nebo měl někdo stejně. Dekuju
Já jsem byla ráda, když se ke mně muž nastěhoval. Je to o kompromisu a sžívání samozřejmě nějakou chvíli trvá. Ale nikdy mě to předtím ani nenapadlo, mít nějaké obavy ze ztráty svého pohodlí. Těšila jsem se. Sama bych být nechtěla.
Ale je fakt, že muž se hodně zapojuje sám od sebe do chodu domácnosti. Není pro něj problém i vyžehlit. Takže si domluvte aspoň do začátku nějaká pravidla, co a kdo, protože takový ten typický starý model - chlap na gauči a ženská lítá s hadrem, to už fakt ne. Jednou mi to stačilo.
A čas pro sebe, to je přece o domluvě. Sestěhování nemusí nutně znamenat, že budete nonstop nalepení na sobě a neuděláte bez sebe ani krok.
Zdravím, zažil jste někdo strach když se k vám měl partner nastěhovat?
Jsem s partnerem krátce a už jsme ve fázi kdy řešíme že on se nastěhuje ke mě. Není to tak že bych se bála že se rozejdeme to ne, ale mám strach z toho že teď bydlím 9 měsíců sama a zvykla jsem si na tu svoji rutinu. Že si pustím v televizi co chci nebo si dělám svoje věci a prostě celkové se na nikoho nemusím ohlížet. Partnera miluju a chci aby tady byl semnou já jen jestli je normální že mám takové obavy. Že mu nebude vyhovovat to jak to mám nastavené nebo tak něco. Ví o tom že z toho mam strach a řekl mi že každý potřebujeme čas pro sebe a že nevidí problém v tom že si každý budeme jednou za čas dělat to své… je to od něj hezké ale stejně z toho mám menší obavy.
Měl to někdo stejně? Jak jste se s tím vypořádali? Vím že chyboval je lidské jen bych nechtěla to nějakým způsobem pokazit. Děkuji