Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Studený odchov
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
2.12.17 18:01
@pikola píše:
Tak normální člověk snad ví, že mimino nepláče aby dospělého vydiralo a taky se dá poznat, zda to má nějaký důvod.
Miminko ne, ale myslím si, že velice brzy už poznají, že se tím dá maminka „zmanipulovat“. Řekla bych tak od roka, možná lehce dříve. Je to ale určitě na kombinaci povahy dítěte, povahy matky a mnoha okolností kolem. A je na každém rodiči, aby zvážil, co je a co není dobré.
Vidím to u dětí známé. Hned a okamžitě natahují. A je to tak, že někoho zlobí, druhé dítě se nedá, brání se, to dítě známé třeba hypne nebo bouchne… a takhle to jede dokola. Jak se objeví ona, okamžitě přejdou ze škodolibého smíchu na totální pláč a „mamííí, ona mě to a to“… Kde to vzniklo, nevím, nemůžu odhadnout. Ale ona je ta matka, kde jsou děti na prvním a jediném místě a všechno jen a jen pro ně. A to taky není dobře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 18:07
@Anonymní píše:
Dobrý večer,
už delší dobu přemýšlím nad stylem výchovy svým a mé kamarádky.
Nerada škatulkuju, ale kdybych nás měla někam zařadit, tak já jsem spíš taková skoro až kontaktní matka - 9m dceru kojim na požádání, nosím ji hlavně v nosítku, nenechávám vybrečet. Kamarádka si „zavedla“ režim. A to tím stylem, že její dcera 5m je v kočárku, i když řve jak tur (aby si zvykla), v jídle má pravidelný režim přesně po 3hod., v noci jí dle jejích slov podá max 2× dudlika a pak ať klidně pláče. Rozhodla se pro tento styl už v těhotenství, nechce připustit, aby s ní dítě jakýmkoliv způsobem cvičilo. Nutno podotknout, že malou jsem na procházkách opravdu nikdy neslyšela plakat a trošku jí zavidim tu absolutní pravidelnost v jídle, to u nás je to trošku boj.
A teď o co jde - já ji od začátku respektuju, neměla jsem potřebu ji komentovat, je to její věc. Ale poslední dobou do mě ona začíná rýpat, jak malou rozmazluju. Dcera už je živá, chodí, tak už ji občas na procházce v parku vypustím na zem, ať si capká, nevydrží už v nosítku třeba hodinu v kuse (pokud nespí), atp. To se samozřejmě neobejde bez komentáře, že „to teda na mě by mohla něco zkoušet, by prostě seděla a hotovo“, když jsem říkala, že teď přes den začíná spát jinak než dřív, tak jsem zvědavá, jak se to ustálí, tak mi řekla: „tak snad bude spát, jak ty potřebuješ, ne? Ať se vyřve a pak se to naučí“, takhle je to teď se vším, včetně nočního kojení i jídla. Prostě má potřebu mi vnucovat, jak to dělám špatně a že děcka je potřeba všechno naučit. Ač s tím nesouhlasím, stejně mi to nasadilo brouka do hlavy, jestli na to nejdu moc „lážo plážo“? Co si o tom myslíte, hlavně zasloužilé matky - vymstí se jí ten „studený odchov“, co je možné takhle malinké děti naučit a co už je vyloženě drezúra? Omlouvám se za anonym - osobní důvody.
Každého věc, jak vychovává své dítě. Tyhle rýpaly nesnáším a mám jich kolem sebe taky pár. Každý by si měl hledět svého a dělat to, co on považuje za správné. Rýpalům nejdřív řeknu, že holt každý to máme a cítíme jinak a když ani potom nepřestanou, přerušuju kontakt. Nestojí mi zato svůj drahocenný čas trávit s někým, kdo do mě pořád reje jenom proto, aby si něco dokázal. Třeba je kámoška sama nejistá, jestli není moc přísná na své dítě a tak se to snaží nějak obhajovat. Anebo ne, třeba je fakt vámi „pohoršená“, ale má mít tolik inteligence, aby pochopila, že holt to máme každý jinak a je její právo vychovávat děti tak a tvoje právo onak. Já si bohužel s nerespektujícími lidmi nějak nemám co říct a jejich společnost moc nevyhledávám 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 18:11
Z výchovy tvé kamrádky je mi doslova blivno. Považuji za velmi sobecké si pořídit dítě, když o něj nestojím - nebo když mne každý jeho projev obtěžuje.
Jí se to sice nejspíš vymstí, ale je otázka, jestli ji to bude vůbec vadit. Ale o ní bych vůbec nepřemýšlela. Ten komu to ublíží bude to dítě, tam bych se obávala, co to s ním udělá do budoucna.
ROzhodně bych se při příštípoznámnce, jak to děláš blbě ozvala. ALe já si ani neumím představit, se dál s tou osobou vídat.
Mně je blízká tvoje výchova (četla jsem tedy jen úvodní příspěvek). Beru, že každý není vřelý a nemusí být tak fajn rodič. Ale tvoje kamarádka prostě po citové stránce tu výchovu nedává. Chudák děcko. Toto je prostě jak na vojně. Neřeknu, kdyby to byl rozcapený školák, že má tvrdý režim, tak tento přístup pochopím, ale u batolete 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 18:36
@Sexynohy píše:
Z výchovy tvé kamrádky je mi doslova blivno. Považuji za velmi sobecké si pořídit dítě, když o něj nestojím - nebo když mne každý jeho projev obtěžuje.
Jí se to sice nejspíš vymstí, ale je otázka, jestli ji to bude vůbec vadit. Ale o ní bych vůbec nepřemýšlela. Ten komu to ublíží bude to dítě, tam bych se obávala, co to s ním udělá do budoucna.
ROzhodně bych se při příštípoznámnce, jak to děláš blbě ozvala. ALe já si ani neumím představit, se dál s tou osobou vídat.
Mně je blízká tvoje výchova (četla jsem tedy jen úvodní příspěvek). Beru, že každý není vřelý a nemusí být tak fajn rodič. Ale tvoje kamarádka prostě po citové stránce tu výchovu nedává. Chudák děcko. Toto je prostě jak na vojně. Neřeknu, kdyby to byl rozcapený školák, že má tvrdý režim, tak tento přístup pochopím, ale u batolete
No, nemusí to tak být u každého. Někdo tu vojnu pro dítě považuje za přínos a tak jí aplikuje, ač své dítě miluje, resp. právě proto. Já teda tenhle trend rozhodně nesdílím, ale je fakt, že někdo to tak má.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
elibro
2.12.17 21:06
@arada píše:
Ale vytvořit jistý režim není výchova bez lásky a mazlení. To je jen o tom, že neskáču jak dítě píská. Děti moc dobře vycítí, že můžou s matkou manipulovat, stačí zaplakat a už ji má v hrsti. Pláče pak i když mu nic není.
Samozřejmě, že to není totéž, to jsem se taky snažila zdůraznit. Můžu dávat i velmi pevné hranice a přitom dávat lásku najevo - ale má to své meze. Jakmile jsou moje hranice a úzkost, aby mnou náhodou dítě nemanipulovalo, důležitější, než potřeby dítěte, které tím začnu programově ignorovat (abych „nerozmazlila“), jsem za tou mezí. Pak je fuk, že to myslím dobře - na dítě dolehne to, že pravidla jsou pro mě důležitější než ono samo.
Jinak co píšeš o pláči - děti obvykle pláčí, když něco potřebují, potřeba např. pomazlení, kontaktu je zcela legitimní. Ano, slabé, úzkostné matky mohou kolem dětí skákat tak, že si z nich vyrobí manipulátory. Ale to je opačný extrém. Norma je, že vybalancuju svoje potřeby s těmi dětskými a oboje vyslyším (to je to okřídlené „pravidla mám, ale rozmyslím si, přes co fakt nemůže jet vlak“).
- Citovat
- Upravit
2.12.17 21:21
@Evulina píše:
No, nemusí to tak být u každého. Někdo tu vojnu pro dítě považuje za přínos a tak jí aplikuje, ač své dítě miluje, resp. právě proto. Já teda tenhle trend rozhodně nesdílím, ale je fakt, že někdo to tak má.
Logicky chápu, že někdo může ryze režimové dětství pokládat za přínos (i když se s tím hluboce neztotožňuji),ale pokud rodiče potřebu kontaktu s dítětem (obejmutí, pusa) minimalizují, pak už to není o režimu, ale o upřednostnění „potřeb“ rodiče, před potřebami dítěte. O sobeckosti a lenosti rodiče a o citovém strádání dítěte. A to už nevěřím, že to ten rodič pokládá za přínos, tam už musí vidět, že ty děti ochuzuje. Tedy pokud se nebavíme o nějakém hluboce psychicky narušeném jedinci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 21:26
@arada píše:
Kdyby sis byla svým způsobem vychovávání jistá, nejen že by ses tady neptala na názor, ale vůbec by ses tím nezabývala. Jenže ty pochybuješ a drobet závidíš. Jistě, dítě je osobnost, ale aby byla kvalitní, je potřeba ho někam směřovat, ne ho nechat dělat co chce samo. Nastavení nějakého řádu a režimu není týrání, ale velmi důležitá položka do života. Styl výchovy tvé a tobě podobných už se začíná projevovat. Chlapi, kteří nejsou schopni(ochotni) žít s jednou partnerkou a vychovávat děti. Když se jim zamane, s klidem je opustí a jde o dům dál. Proč ne, když to tak chce. A mohla bych pokračovat. Každopádně si nemyslím, že pravidelný spánek a jídlo je týrání.
TO se spíš jedná o muže, kteří v dětství nenavázali dostatečně silné citové pouto na jednu osobu (bývá to matka). Ty pak nemají dostatečněě rozvintou emoční stránku a jsou citově ološtělí. Takovým pak nedělá problém opustit rodinu, protože prostě ty city nejsou tak silné. Ale to stejné platí i o ženách (ty procentuelně méně opouštějí, ale naprosto kálí na svou mateřskou roli). Nicméně je to takové paušalizování.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 21:36
Mě by tvoje kamarádka asi peskovala za výchovu non stop. Já jsem taková pusinkovací pěstounka, pro našeho kloučka bych udělala cokoliv. Jsem ze zásady proti tomu nechávat dítě tzv. vyřvat. Chci, aby klouček věděl, že tu pro něj jsem a vždy budu. Tvojí kamarádku bych za matku nechtěla ani za trest.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 21:43
To mi pripomina, kdyz jsme byli na navsteve u budoucich tchanovcu mojeho bratra. Mala mela v te dobe 7-8m tak nejak a byl vecer, cas dat ji spinkat. Mala mi jinak nez v naruci neusne a tim, jak byla vykolejena z toho, ze je v neznamem prostredi a nema dudlika, tak plakala a mela jsem problem ji uspat. Nakonec se podarilo a thcan meho bratra vedl fakt vysoce nevhodne reci o tom, ze budto dite znici tebe, nebo ty to dite, takze je prece jasny, ze clovek znici to dite. Zadne takove, aby se decko uspavalo, proste sup s nim do postylky at se zvyka na to usinat samo.
Delalo se mi az nevolno pri te predstave, ze takto uspavam dcerku kazdy vecer. Jen at si porve hodinku dve, ne?
A to ja teda nejsem bio matka ani nahodou. Nekojim a dite dostava napapat v pravidelnych 4h intervalech. Ji to ale takto vyhovuje, jak si na to zvykla, tak driv hlad ani nema.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 22:12
@warita
tak to bude zajímavý až bratr založí rodinu s tou svou. jestli to bude brát jako její rodiče, tak ty návštěvy pro tebe budou asi výživný. to pak člověk neví jestli se radši kousnout do jazyka, nebo jestli „zakousnout“ toho studeného rodiče.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.12.17 22:17
@warita píše:
To mi pripomina, kdyz jsme byli na navsteve u budoucich tchanovcu mojeho bratra. Mala mela v te dobe 7-8m tak nejak a byl vecer, cas dat ji spinkat. Mala mi jinak nez v naruci neusne a tim, jak byla vykolejena z toho, ze je v neznamem prostredi a nema dudlika, tak plakala a mela jsem problem ji uspat. Nakonec se podarilo a thcan meho bratra vedl fakt vysoce nevhodne reci o tom, ze budto dite znici tebe, nebo ty to dite, takze je prece jasny, ze clovek znici to dite. Zadne takove, aby se decko uspavalo, proste sup s nim do postylky at se zvyka na to usinat samo.Delalo se mi az nevolno pri te predstave, ze takto uspavam dcerku kazdy vecer. Jen at si porve hodinku dve, ne?
A to ja teda nejsem bio matka ani nahodou. Nekojim a dite dostava napapat v pravidelnych 4h intervalech. Ji to ale takto vyhovuje, jak si na to zvykla, tak driv hlad ani nema.
Omyl
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.12.17 09:11
@warita píše:
To mi pripomina, kdyz jsme byli na navsteve u budoucich tchanovcu mojeho bratra. Mala mela v te dobe 7-8m tak nejak a byl vecer, cas dat ji spinkat. Mala mi jinak nez v naruci neusne a tim, jak byla vykolejena z toho, ze je v neznamem prostredi a nema dudlika, tak plakala a mela jsem problem ji uspat. Nakonec se podarilo a thcan meho bratra vedl fakt vysoce nevhodne reci o tom, ze budto dite znici tebe, nebo ty to dite, takze je prece jasny, ze clovek znici to dite. Zadne takove, aby se decko uspavalo, proste sup s nim do postylky at se zvyka na to usinat samo.Delalo se mi az nevolno pri te predstave, ze takto uspavam dcerku kazdy vecer. Jen at si porve hodinku dve, ne?
A to ja teda nejsem bio matka ani nahodou. Nekojim a dite dostava napapat v pravidelnych 4h intervalech. Ji to ale takto vyhovuje, jak si na to zvykla, tak driv hlad ani nema.
Takovejch je tady ve vesnici víc. A chlubí se tím, vzájemně se podporují a dávají si další „rady“. Jak s nima dítě vláčet nebude, že si pár nocí pořvalo a teď už pěkně spinká (chudák dítě samozřejmě už rezignovalo).
Je tu i jedna, která se vždy hrozně moc těší, až odloží děti k babičkám, na tábory nebo jinam a bude mít co nejvíc času pro sebe. Jak s nima dítě vláčet nebude, že si pár nocí pobrečelo a teď už pěkně spinká (chudák dítě samozřejmě už rezignovalo).
Z mého pohledu je to fakt nepochopitelné..i ta jejich potřeba mít děti, když by se jich vlastně nejradši na celé dny zbavily 
- Citovat
- Upravit
6.4.19 16:43
@Anonymní píše:
Dobrý večer,
už delší dobu přemýšlím nad stylem výchovy svým a mé kamarádky.
Nerada škatulkuju, ale kdybych nás měla někam zařadit, tak já jsem spíš taková skoro až kontaktní matka - 9m dceru kojim na požádání, nosím ji hlavně v nosítku, nenechávám vybrečet. Kamarádka si „zavedla“ režim. A to tím stylem, že její dcera 5m je v kočárku, i když řve jak tur (aby si zvykla), v jídle má pravidelný režim přesně po 3hod., v noci jí dle jejích slov podá max 2× dudlika a pak ať klidně pláče. Rozhodla se pro tento styl už v těhotenství, nechce připustit, aby s ní dítě jakýmkoliv způsobem cvičilo. Nutno podotknout, že malou jsem na procházkách opravdu nikdy neslyšela plakat a trošku jí zavidim tu absolutní pravidelnost v jídle, to u nás je to trošku boj.
A teď o co jde - já ji od začátku respektuju, neměla jsem potřebu ji komentovat, je to její věc. Ale poslední dobou do mě ona začíná rýpat, jak malou rozmazluju. Dcera už je živá, chodí, tak už ji občas na procházce v parku vypustím na zem, ať si capká, nevydrží už v nosítku třeba hodinu v kuse (pokud nespí), atp. To se samozřejmě neobejde bez komentáře, že „to teda na mě by mohla něco zkoušet, by prostě seděla a hotovo“, když jsem říkala, že teď přes den začíná spát jinak než dřív, tak jsem zvědavá, jak se to ustálí, tak mi řekla: „tak snad bude spát, jak ty potřebuješ, ne? Ať se vyřve a pak se to naučí“, takhle je to teď se vším, včetně nočního kojení i jídla. Prostě má potřebu mi vnucovat, jak to dělám špatně a že děcka je potřeba všechno naučit. Ač s tím nesouhlasím, stejně mi to nasadilo brouka do hlavy, jestli na to nejdu moc „lážo plážo“? Co si o tom myslíte, hlavně zasloužilé matky - vymstí se jí ten „studený odchov“, co je možné takhle malinké děti naučit a co už je vyloženě drezúra? Omlouvám se za anonym - osobní důvody.
Moje sestra používala právě tento studený odchov. Nechávala neteř vyřvat, a výsledkem je dnes už bohužel zakomplexovaná a hloupá slečna. Dítě není robot, který žije jen podle rodičů. Stačí trochu naslouchat a vnímat. Brát dítě jako citlivou duši. Vojenská výchova se hodí pro rodiče bez přirozené autority, ovšem moc nefunguje, spíš vůbec. Znám dost dnes už dospělých, kteří to protrpěli a následky zničeného sebevědomí nebo neurózy a úzkosti řeší ještě do vyššího věku.
Samozřejmě nemůžu dítěti všechno dovolit, ale poslouchá mě právě proto, že mu neporoučím, a nerozkazuju. Beru dítě vážně, a dítě bere vážně mě. Dítě si totiž velice rychle všimne, že to s ním rodič neumí, a právě proto odmlouvá a neposlouchá. 
Příspěvek upraven 06.04.19 v 16:57
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.4.19 16:50
@Anonymní píše:
Takovejch je tady ve vesnici víc. A chlubí se tím, vzájemně se podporují a dávají si další „rady“. Jak s nima dítě vláčet nebude, že si pár nocí pořvalo a teď už pěkně spinká (chudák dítě samozřejmě už rezignovalo).
Je tu i jedna, která se vždy hrozně moc těší, až odloží děti k babičkám, na tábory nebo jinam a bude mít co nejvíc času pro sebe. Jak s nima dítě vláčet nebude, že si pár nocí pobrečelo a teď už pěkně spinká (chudák dítě samozřejmě už rezignovalo).
Z mého pohledu je to fakt nepochopitelné..i ta jejich potřeba mít děti, když by se jich vlastně nejradši na celé dny zbavily
Napadá mě, že ta, kterou popisuješ je hloupá nedospělá princeznička a dítě má jen díky tomu, že to příroda umožňuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.4.19 17:29
@Verun83 píše:
Sve dite vychovavej dle sebe, tak jak to citis. Kazde dite je original. Ma jine potreby. A hlavne ty ses matka sveho ditete a ji do toho nic neni.
Kamaradce bych pri dalsim komentu rekla, ze neni potreba kritizovat tvuj styl vychovy, protoze ty nekritizujes ten jeji. At to proste respektuje. A osobne bych se nestykala s nekym, kdo na me jakkoli i neprimo utoci, prave treba kvuli negativnim pocitum, ktere u tebe pak z toho vznikaji.
Krásně řečeno - Kazde dite je original. Proto žádný univerzální model výchovy nefunguje. Nemám nic proti radám známých, ovšem tahle známá by u mě tedy zrovna vítaná nebyla. Jako jedna paní před pár lety - její rada zněla, že prý proč vezu kočárek obráceně. A jiná, že proč jedu s kočárem do výtahu jako první. Někdy žasnu, že tihle rádci ještě nejsou na radnici. To bych se pobavil 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
