Stydím se za matku

Anonymní
5.9.11 10:11

stydím se za matku

Ahoj holky, potřebuju se svěřit s tím, co mě trápí už roky.Omlouvám se za anonymitu i za neúplné informace, prostě se strašně stydím. Naši spolu nikdy neměly dobrý vztah.Mamka vládla a táta byl děsnej podpantoflák. Fakt extrém. Co křiku jsem v dětství zažila…Já chodila radši do školy,než být doma. Samozřejmě se to na mě podepsalo, ale o tom teď psát nechci.Mě měla a má máma ráda, až žárlivě vůči taťkovi, takže můj vztah k nim je dnes takový, že mámu miluju a nenávidím a s tátou je to prázdný, jen ho hrozně lituju.Vdala jsem se, mám moc hezký manželství a tak nějak by mi bylo jedno, že si táta nechá srát na hlavu, ostatně je to jeho volba, ale…táta vážně onemocněl, je to neléčitelný a jednou skončí jako ležák.Absolutně nemá v mamce oporu. Ta jen naříká, jak to má ona teď těžký, klidně i před tátou a všude.Na tátu křičí pořád stejně, projevy nemoci nechápe, myslí si, že to táta může ovlivnit.Když jí něco řeknu a jde mi to fakt těžko, je hned uražená, že jí nikdo nechápe. Já bych ji i politovala, vím, že to není jednoduché žít s těžce nemocným člověkem, ale to by se musela chovat jinak.
Nevím, jak to bude dál, děsí mě to. Někdy mě to úplně psychicky ochromuje…Třeba mi poradíte, ale aspoň jsem se mohla svěřit. Ještě prosím, nepište tu domnělý název tátovi nemoci, na internet ještě může a nerada bych, aby se přes vyhledavač dostal na tuto diskusi. Dík

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

2401
5.9.11 10:16

Ahoj, predne je mi lito, ze je tvuj tatinek nemocnej. Jediny, co me napada pro maminku je treba sezeni u psychologa, pokud by k tomu byla ochotna. Nekoho, kdo by ji poradil, jak se s tou situaci srovnat a nedelat vse horsi, treba by ji naucil divat se na problemy i z jiny strany nez jen z ty svoji a vsem by se vam ulevilo.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
653
5.9.11 10:18

Ahoj,to je mi moc lito,ani nevim jak Ti poradi jinak nez,ze bych se o tatu postarala sama.Nemuzes ho vzit treba na cas k vam?Mozna by se zlepsil vas vztah a mama by nemusela narikat.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
5.9.11 11:55

Ono je to tak složité. My si všichni za ty roky vytvořily takové vztahy, že spolu dnes nedokážeme normálně komunikovat. Vůbec nevím, jak to rozseknout. Já jsem i přemýšlela o tom, že bych si taťku vzala k nám, ale chodíme s manželem oba do práce a máme děti. Taťka potřebuje alespoň nějaký dohled a pomoc. Zatím si nemůžu dovolit zůstat doma. Navíc mám pocit, že ta situace nejvíc deptá mě, že taťka je už prostě zvyklej na tu divočinu. Ale já se můžu propadnout, když mamka dělá divadlo před mým manželem, tchánama a tak…

  • Nahlásit
  • Citovat
205
5.9.11 12:41

Napadá mě, jestli je u vás v rodině nebo mezi známýma někdo, před kým má tvoje máma respekt. Ten by si s ní měl promluvit. Snad lepší, než jí hned cpát k psychologovi. Tam by moje máma, je taky generál, asi jen tak nešla. Je to jiná generace, by si řekla, a k psychologovi chodí jenom blázni.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
12980
5.9.11 13:56

Asi to bude znít drsně, ale tvá matka se po X letech hrozného chování nezačně chovat jinak a tvému tatínkovi to bohudík bude čím dál tím víc jedno..

Takže jediný problém je tvůj stud před ostatní rodinou..Ale těm se to přece dá vysvětlit ne- jakože mamka je prostě herečka a nevděčnice a nejde s ní už hnout.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
5.9.11 19:21
Marionet píše:
Napadá mě, jestli je u vás v rodině nebo mezi známýma někdo, před kým má tvoje máma respekt. Ten by si s ní měl promluvit. Snad lepší, než jí hned cpát k psychologovi. Tam by moje máma, je taky generál, asi jen tak nešla. Je to jiná generace, by si řekla, a k psychologovi chodí jenom blázni.

Ahoj, to je určitě dobrý nápad. Mamka má respekt třeba před(kupodivu) mým mužem. Už jsem o tom přemýšlela, že by si s ní měl promluvit on, ale mám strach z nějakého vyhrocení situace, prostě nesnáším konflikty, radši jsem ticho, nebo ustoupím, ale tady už jsou fakt jen dvě řešení, to které navrhuješ ty a to co píše Lizbeth. Díky holky, trochu jsem si to srovnala. :think: Jen mě celý život a teď zvlášť mrzí, že nemůžu být na mamku pyšná, protože přes to vše ji mám fakt hodně ráda.

  • Nahlásit
  • Citovat
byron
6.9.11 23:23

Možná s ebudeš muset o tátu postarat sama…

Tvoji mámu nikdo a nic nezmění- tomu nevěř.....bohužel

  • Nahlásit
  • Citovat
639
8.9.11 15:24

Asi jsem drsná, ale nevím,proč bys měla na svý rodiče doplácet ještě v dospělosti, když už sis to vyžrala v dětství. Ať si to vyřeší mezi sebou a když na sebe začnou ječet před tebou, jdi pryč. Ale jinak, já se za svou mamku taky styděla, že pije, a co pak vyvádí. Ale teď už se nestydím, mám jí ráda, pomoct si nedá, tak už to neřeším a když začne pít, odejdu. Nač se trápit s něčím co nevyřeším a co už mi zničilo dost let. Je to ale postoj, ke kterýmu se je třeba pracně dopracovat. Tátu bych si rozhodně domů nebrala, pokud k němu nic moc necítíš. Ještě jsou tu pečovatelský domy apod., přeci si nezničíš ještě svou rodinu a sebe. Radši si k psychologovi zajdi sama, třeba ti může pomoct se s tím vším vyrovnat. Mamku generála tam nejspíš nedostaneš- to už je takovej typ lidí.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
10.9.11 09:46
dryada píše:
Asi jsem drsná, ale nevím,proč bys měla na svý rodiče doplácet ještě v dospělosti, když už sis to vyžrala v dětství. Ať si to vyřeší mezi sebou a když na sebe začnou ječet před tebou, jdi pryč. Ale jinak, já se za svou mamku taky styděla, že pije, a co pak vyvádí. Ale teď už se nestydím, mám jí ráda, pomoct si nedá, tak už to neřeším a když začne pít, odejdu. Nač se trápit s něčím co nevyřeším a co už mi zničilo dost let. Je to ale postoj, ke kterýmu se je třeba pracně dopracovat. Tátu bych si rozhodně domů nebrala, pokud k němu nic moc necítíš. Ještě jsou tu pečovatelský domy apod., přeci si nezničíš ještě svou rodinu a sebe. Radši si k psychologovi zajdi sama, třeba ti může pomoct se s tím vším vyrovnat. Mamku generála tam nejspíš nedostaneš- to už je takovej typ lidí.

Ahoj Dryado, moc Ti děkuju za Tvůj názor, úplně jsi mě dostala, jako by jsi znala moje nejhlubší myšlenky. Je to fakt hodně těžké vyrovnat se s touhle situací a zbavit se pocitu odpovědnosti.Taky mě často napadá, abych si kvůli rodičům nezničila vztah s manželem.Mě to úplně fyzicky bolí, když ta mamka začne ty své komedie. Odejít se bohužel vždycky nedá, ale je to dobrá rada. Možná se ještě může chytit za nos, nevím :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
16.8.13 09:26

Dostala jsem se o situace, ze které neumím ven. Stále je to pro mě ještě šok a tak se potřebuji vypovídat. S přítelem se už nějakou dobu snažíme o miminko, zatím marně, bohužel. Mí rodiče k tomu mají velmi zvláštní přístup, neustále si přítele dobírají, že neumí udělat děti a tak podobně…Ovšem včera, když mi moje matka řekla, že se snaží o miminko, mě to srazilo ke dnu. Jednak z toho důvodu, že se neustále jen hádají a ona chce vztah lepit 4 dítětem. A potom taky ten pocit, že já bych miminko moc chtěla, zatím to nejde a dívat se na těhotnou mámu…uf. Nevím jak se k ní mám chovat.No a pak při odchodu prohlásila, že teda máme s dítětem počkat tři roky, že pak budu hlídat to její…?!Matce je 45 let. Zaráží mě to i z důvodu, že nikdy nebyla taková ta opravdová máma. Je hodně svérázná, jako děti nás nepohladila, neřekla mám tě ráda…

Doufám, že pochopíte, proč anonym.

  • Nahlásit
  • Citovat
4961
16.8.13 09:30
@Anonymní píše:
Dostala jsem se o situace, ze které neumím ven. Stále je to pro mě ještě šok a tak se potřebuji vypovídat. S přítelem se už nějakou dobu snažíme o miminko, zatím marně, bohužel. Mí rodiče k tomu mají velmi zvláštní přístup, neustále si přítele dobírají, že neumí udělat děti a tak podobně…Ovšem včera, když mi moje matka řekla, že se snaží o miminko, mě to srazilo ke dnu. Jednak z toho důvodu, že se neustále jen hádají a ona chce vztah lepit 4 dítětem. A potom taky ten pocit, že já bych miminko moc chtěla, zatím to nejde a dívat se na těhotnou mámu…uf. Nevím jak se k ní mám chovat.No a pak při odchodu prohlásila, že teda máme s dítětem počkat tři roky, že pak budu hlídat to její…?!Matce je 45 let. Zaráží mě to i z důvodu, že nikdy nebyla taková ta opravdová máma. Je hodně svérázná, jako děti nás nepohladila, neřekla mám tě ráda…Doufám, že pochopíte, proč anonym.

dneska tady snad říkám jen hanlivá slova.To je mazec, co je to za bestii?
Je to hnus, ale aspon pak budes mit spoustu lasky pro svoje deti.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3011
16.8.13 09:32

Anonymní, především, TY žiješ svůj život :! Proč se v tomto ohlížíš na rodiče :?: Je to přece Vaše rozhodnutí s partnerem :think: Asi bych být tebou omezila vztahy na nutné minimum a žila si po svém :kytka: Přeji, a´t se brzy zadaří :andel:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
16.8.13 09:38

@Katrinka Asi jsme udělali chybu, když jsme s nimi byli v častém kontaktu. Včera mi to došlo, konečně… :( Děkuji :kytka:
@Jůlinka T. Já taky nechápu, proč se rozhodla proti nám takto demonstrovat… :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
3031
16.8.13 09:38

No to by mě taky ranilo, vypadá to jako by ti ukazovala, že ona je schopná mít dítě, kdy se jí zachce. Od matky bych čekala jiná slova k dceři, která se trápí s početím dítěte. Je to smutné.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama