Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj.
Mně se to jeví tak, že je tchyně šetřivá (ovšem je otázkou, jestli proto, že mají takovou životní úroveň, nebo sedí na penězích). Pokud na to máte a chcete si výbavičku pořídit sami, tak byste s ní o tom měli promluvit (asi teda hlavně její syn) a jasně jí dát najevo, že chcete vše nové a nevadí vám vyšší cena. Já třeba sekáčové věci na novorozence nekupovala (a v sekáčích kupuju zcela výjimečně), ale použité oblečení po dětech známých mi nevadilo. A kočárek mám suprový, nový a celá kombinace stála do 6tis Kč (teda bez autosedačky, u ní jsem na cenu nekoukala), takže v tomhle má tchyně pravdu
.
Jinak co se týká telefonátů a „lahůdek“, tak to by mě taky vadilo a pokud by ani přes naše upozornění, že nám to vadí, nenastala změna, tak bych na noc vypínala telefon a „lahůdky“ vyhazovala (zvlášť pokud nejsou čerstvé).
Mám podobnou tchýni. Nejraději by řídila náš život. Pokaždé, když zase radila jsem si pomyslela svý a na její rady nedala. Když děti navlékala do oblečení po manželovi, tak v tom běhaly jen u ní a potom jsem je doma zase převlékla.
Kdyby mluvila jen do oblečení, tak je to dobré. Ale ona kecala do všeho. Dopadlo to nakonec tak, že se s manželem pohádala a on už tam nechce jezdit. Ona k nám také nejezdí a o děti se nezajímá.
Být tebou, nakoupím si věci podle sebe. Kočárek bych si koupila sama a neptala bych se jí.
ahoj, soucitím s tebou, manžel teda není jedináček, ale tchýně mu taky pořád volá, když má manžel volno v práci a konečně můžeme být spolu tak ona nutně od něj potřebuje namontovat poličku (přitom má ješte jednoho syna svobodného, nezaměstnaného..), takže chápu, jak ti to musí lézt na nervy. My s manželem ji otevřeně říkáme, že nám její chování vadí, nebereme ji telefony, když přijde nevhod na návštěvu tak ji to hned aj oznámime a pod.(jiná věc je, že ona si z ničeho nic nedělá, má hroší kůži ajede si furt svoje
). takže důležité je, aby při tobě stál manžel. Vůbec se nenech ovlivnit názorem tchýně, jdi si za svym, kočár dítko využije dost dlouho, tak vyber podle sebe,ona si už svoje dítě vychovala jak uměla, tak co.moc jsem neporadila, ale držím palce ať se situace zlepší!!!
no budes muset zacit prosazovat svoje nazory a predstavy,v 34 letech uz jsi snad dost velka na svuj vlastni zivot
pokud nechces obleceni z hrabaku,tak je to snad Tvuj nazor ,jedna se o Tve dite a tchyne to bude muset respektovat,k tomu neni co dodat
divna nejste ani jedna,kazda mate jine predstavya Ty musis prosadit ty svoje
Jennie píše:
Ahoj všem.Dlouho jsem přemýšlela,jestli sem mám napsat,ale jelikož jsem teď měla opět telefonát,po kterém mě začala pálit žáha,budu ráda,když mi třeba někdo napíše svůj názor,třeba jsem já ta,co má„zklidnit hormon“a otevřou se mi oči…Pokusím se být co nejstručnější.Jsem vdaná 2 roky,je mi 34,oba s manželem jsme jedináčci,jsem v 19tt.
To,že nám(hlavně manželovi)jeho maminka telefonuje cca 5× denně,klidně i o půlnoci,na to jsem si celkem zvykla.To,že nám nosí různé haraburdí a dost často"lahůdky",co zbydou u ní v práci-díky čemuž jsem získala k těmto věcem odpor,protože to není tak superčerstvé jak ona tvrdí,…bych pochopila,jakože se nám snaží pomoct(pořád tvrdí-v tom jsou peníze!!! a to,že jíst pořád vlašák a chlebíčky je dost nezdravé je jí fuk).Bylo by toho mnohem víc,ale to nejdůležitější…Nutí mě,abych nakupovala věcičky na malé v bazarech,seconhandech apod,řekla hned,jak se dověděla,že bude babičkou,že pořídí kočár.Začala jsem pátrat po typu,co by mi vyhovoval-taková nějaká střední třída a ona hned,že jsem moc náročná,že se dá koupit trojkombinace do sedmi tisíc…
Dá se to zestručnit dost špatně,ale snad je to trošku nastíněno.Díky za případnou reakci.
myslim, že jste obě normální.. akorát tchýnka třeba zažila špatné časy a všechno přepočítává na peníze no…
jí to zkus vysvětlit polopatě, že váš rozpočet dovoluje koupit i dražší kočár, že může třeba přispět pokud bude chtít ale, že nejste v takové situaci, že by bylo nutné nakupovat obnošené ![]()
a nebo to udělej jak by to udělala nekonfliktní osoba, prostě si to udělej podle sebe ale k ni voz dítko v obnošeném ať je spokojená ![]()
až na ty telefonáty bych neřekla že jste divná ani jedna, hold jen máte každá jiný pohled na svět a jiný vztah k penězům a věcem. Věci (i jídlo) bych od ní s klidem vzala pokud by na tom trvala a bud vyhodila nebo poslala dál (oblečení pro dítě co mi nevyhovuje) a nekomentovala to. S tím kočárkem je to složitější, vyberte si vy co vám vyhovuje a cenu jí prostě neříkejte, pokud bude chtít přispět tak může ale je to jen vaše věc kolik do toho chcete investovat
Ahoj,díky za odpověď.Tchýně na tom finančně není nejlíp,ale já taky po ní nic nechci.To s těmi chlebíčky jsem jí říkala už asi padesátkrát a ona zas volá,jesli nechcem…úplně mi to zprotivila.Jasně,že to nejíme,ale mně se příčí vyhazovat jídlo.Ještě hrozně ráda lže a nevím,proč to dělá.Dala mi třeba na vánoce kráječ na nudle,takový velký a říkala-ten stál 6 tisíc-(což je samo o sobě trapas,mluvit o ceně dárku,jakoby cena byla tím důležitým) a já tam našla paragon,na který asi zapomněla,jelikož všechno skladuje a stálo tam asi 450kč.Těch šest tisíc za kočár mě překvapilo…Jde o to,že je mi 34,dítě je vymodlené po IVF,nejsem boháč,ale vydělávala jsem slušně na to,abych si koupila co potřebuju a co se mi líbí.Nešetřila jsem nikdy extrémně na sobě ani na druhých,tak nevím,proč bych měla teď dítě oblékat to nějakých hader.Věci od rodiny či kamarádek po jejich dětech jsou samozřejmě něco jiného.
Tak telefonáty jsem tchýni přestala brát, když vznesla stížnost, řekla jsem, že jí telefony brát denně nebudu, že neležím doma na gauči s ovladačem od TV a mobilem v ruce a nenudím se, nýbrž jsem v pracovním procesu. Na to jí ještě manžel důrazně upozornil, že nám denně volat NEBUDE a telefony jí taky přestal zvedat. Po čase to pochopila a už neotravuje (když bylo dítě nemocné, tak volala snad co hodinu, jak mu je - normální blázen !!!!). Když nám pořád cpala nějaké debilní buchty na každé návštěvě a neopomněla to komentovat, že kvůli nám ráno vstávala, aby napekla, tak jsme jí řekli, že to už bohužel nežere ani náš pes, ať už nám nic nepeče. Taky se naučila. Kecat nám do toho, co si kupujeme a za kolik se neodvážila nikdy, to je fakt. Když chtěla přispět, dala prachy a mohlo by jí být jedno, zda si k tomu přidám další a koupím luxusní věc. A jak by mne, 37 letou dospělou osobu, mohla donutit nakupovat v bazaru? Násilím nebo by na mne musela vytáhnout nějakou špínu z minulosti ????
Zkrátka bych ji s vlašákem vypakovala ze dveří a upozornila ji, že mám občanku a nakupovat si budu dle svého uvážení. Já mám tchýni echtsvini, ta se mě navyváděla pěkné věci. Ale zkrotili jsme ji (za podpory manžela - kdyby nestál při mě, jdme dávno rozvedeni). Teď jen čeká z bezpečné vzdálenosti, až my budeme mít náladu na ni a pozveme ji. Jen by cekla nějakou poučku nebomoralizovala a mazala by zpátky na hadr. Zní to agresivně a tvrdě, ale na hrubý pytel hrubá záplata a to co se navyváděla ona nám je námět na psychotriler.
Holky děkuju,začala jsem úplně brečet,ač nejsem posera,protože teď mi zrovna volal manžel a dost nepříjemně se mě zeptal,„co to zase bylo“?že mu teď volala máti…on je totiž celkem při mně,ale ve finále při ní-jestli mi rozumíte.Holt jedináček a rozmazlený k tomu.No nic.Nebudu se nervovat.Prostuduju tady ty diskuze o tchyních-objevila jsem to až dnes
a každopádně dík,jste hodné.
Je ti 34 let, tak nechápu, v čem je problém? Udělej si to prostě podle sebe a basta. Nebo tě nutí s nožem na krku? Jinak , já nakupuji jedině na MMB a to většinou použité, kvalitní věcičky a nemůžu si to vynachválit. Podle mě je velká blbost nakupovat na miminko nové drahé věci, páč to mimi to nezničí a některé věci nemá šanci vynosit. Samozřejmě takové věci jako botičky, monitor dechu, chůvičky aj. jsem kupovala nové se zárukou, ale oblečení mi připadá opravdu zbytečné kupovat nové. Mluvím tedy o mimi. Jinak gratuluji k mimi. Já taky měla první dítě vymodlené po ivf ve 34 letech a druhé , taky po ivf ve 38 letech
Anonymní píše:
Tak telefonáty jsem tchýni přestala brát, když vznesla stížnost, řekla jsem, že jí telefony brát denně nebudu, že neležím doma na gauči s ovladačem od TV a mobilem v ruce a nenudím se, nýbrž jsem v pracovním procesu. Na to jí ještě manžel důrazně upozornil, že nám denně volat NEBUDE a telefony jí taky přestal zvedat. Po čase to pochopila a už neotravuje (když bylo dítě nemocné, tak volala snad co hodinu, jak mu je - normální blázen !!!!). Když nám pořád cpala nějaké debilní buchty na každé návštěvě a neopomněla to komentovat, že kvůli nám ráno vstávala, aby napekla, tak jsme jí řekli, že to už bohužel nežere ani náš pes, ať už nám nic nepeče. Taky se naučila. Kecat nám do toho, co si kupujeme a za kolik se neodvážila nikdy, to je fakt. Když chtěla přispět, dala prachy a mohlo by jí být jedno, zda si k tomu přidám další a koupím luxusní věc. A jak by mne, 37 letou dospělou osobu, mohla donutit nakupovat v bazaru? Násilím nebo by na mne musela vytáhnout nějakou špínu z minulosti ????Zkrátka bych ji s vlašákem vypakovala ze dveří a upozornila ji, že mám občanku a nakupovat si budu dle svého uvážení. Já mám tchýni echtsvini, ta se mě navyváděla pěkné věci. Ale zkrotili jsme ji (za podpory manžela - kdyby nestál při mě, jdme dávno rozvedeni). Teď jen čeká z bezpečné vzdálenosti, až my budeme mít náladu na ni a pozveme ji. Jen by cekla nějakou poučku nebomoralizovala a mazala by zpátky na hadr. Zní to agresivně a tvrdě, ale na hrubý pytel hrubá záplata a to co se navyváděla ona nám je námět na psychotriler.
ty vypadáš už títmo pěkně omlácená… dotaz: jak dlouho tak trval ten výcvik?.. Já se o to snažím 3 roky, co některé epizody z našeho soužití jsou též na dost krutou povídku… ale po tomto čase a stále to nevypadá, že by se něco lepšilo, nebo spíš, že by ji něco došlo… spíš naopak… je ještě hůř… ![]()
Anonymní píše:
Tak telefonáty jsem tchýni přestala brát, když vznesla stížnost, řekla jsem, že jí telefony brát denně nebudu, že neležím doma na gauči s ovladačem od TV a mobilem v ruce a nenudím se, nýbrž jsem v pracovním procesu. Na to jí ještě manžel důrazně upozornil, že nám denně volat NEBUDE a telefony jí taky přestal zvedat. Po čase to pochopila a už neotravuje (když bylo dítě nemocné, tak volala snad co hodinu, jak mu je - normální blázen !!!!). Když nám pořád cpala nějaké debilní buchty na každé návštěvě a neopomněla to komentovat, že kvůli nám ráno vstávala, aby napekla, tak jsme jí řekli, že to už bohužel nežere ani náš pes, ať už nám nic nepeče. Taky se naučila. Kecat nám do toho, co si kupujeme a za kolik se neodvážila nikdy, to je fakt. Když chtěla přispět, dala prachy a mohlo by jí být jedno, zda si k tomu přidám další a koupím luxusní věc. A jak by mne, 37 letou dospělou osobu, mohla donutit nakupovat v bazaru? Násilím nebo by na mne musela vytáhnout nějakou špínu z minulosti ????Zkrátka bych ji s vlašákem vypakovala ze dveří a upozornila ji, že mám občanku a nakupovat si budu dle svého uvážení. Já mám tchýni echtsvini, ta se mě navyváděla pěkné věci. Ale zkrotili jsme ji (za podpory manžela - kdyby nestál při mě, jdme dávno rozvedeni). Teď jen čeká z bezpečné vzdálenosti, až my budeme mít náladu na ni a pozveme ji. Jen by cekla nějakou poučku nebomoralizovala a mazala by zpátky na hadr. Zní to agresivně a tvrdě, ale na hrubý pytel hrubá záplata a to co se navyváděla ona nám je námět na psychotriler.
Tak teď jsem se začala smát,představila jsem si scénu s tím vlašákem
a je mi líp.Já se snažím být příjemná,ale asi fakt budu muset přitvrdit,poněvadž nejsem dítě a lepší to bude nastavit nějak co nejdřív,ať to není po narození jejího
vnoučka ještě horší.
Radši anonymně…
Můj nastávající je ze 2 dětí, on byl ten mladší, u kterýho si maminka vždycky myslela, že to bude ten, co se bude do smrti držet její sukně. Opak je pravdou. Jakmile jsme dostudovali, rychle jsme si našli práci a odstěhovali se (celkem daleko od ní). No a pak to teda začalo. Když přijedem párkrát za čas k nim, tak nám nastrká miliony vyložených hovadin, který nepotřebujeme (když protestuju, že se nám to nehodí/nepoužíváme to/ nejíme to/ tak se akorát dočkám odpovědi, že nevím co je dobrý, že jsou v tom peníze a že ušetříme) Tak to dopadá tak, že když jsme jeli domů, tak jsme měli auto naložený pomalu až po strop, když se už nic nevešlo do kufru, tak se to nacpalo na zadní sedačky, případně když už nebylo dost místa ani tam, tak se prohlásilo, že já přeci těch pár hodin jízdy přežiju obskládaná krabicema a kravinama.Představte si, že nepoužíváte tělový mlíko, ale dostanete ho celou krabici, dostanete krabici nevyhovujícího šamponu na vlasy, x krabic tictacu a žvýkaček, který stejně byly někde odloženy a nakonec prošly.
Strašně dlouho nepomáhala žádná domluva, prostě nám to do auta narvali a bylo jim jedno, co na to říkáme. Zlom nastal až nedávno, kdy nastávající zmínil, že mám ze skříňky v koupelce výkladní skříňku a nějaký takový řeci v dobrém slova smyslu. No ona se toho hned chytla, že si nesmím kupovat blbosti, ale musím šetřit místem. Tak jsem ji řekla ať se nezlobí, ale že mě prostě štve, jak nás nabalí jako malý děcka, že o to prostě nestojíme a že kvůli tomu, že ona si postaví hlavu a musí nám nutně dát krabice a krabice nepotřebných věcí nebudu doma žít jako ve skladu zastavěná bednama (on ten byt není velikostně neomezený) a že už toho prostě mám dost. Od tý doby se zklidnila a už se takový zvěrstva nekonají. Samozřejmě chápu, že nám chtěla třeba pomoct a tak, ale prostě všechno má své meze.
Omlouvám ze za ten hrozný román a případnou nesouvislost, chyby, překlepy či cokoliv, prostě jen si na to vzpomenu, tak hodně naštvana ![]()
všude je něco, mě zase tchýně leze do ložnice, přes den tam chodím občas kojit a natáhnu se tam s malým a ráno dospáváme když v noci řve-mám zavřený dveře, ona je rozvalí a chodí po ložnici sem tam a čumí že buď spíme a ptá se jestli jsme nemocný a nebo čumí jak kojím
bylo mě blbý jí něco říct a tak jsem ráno ložnici zamčela po tom co šel chlap do práce a co myslíte-v 8.15 lomcovala s klikou
teď je nasraná a nemluví semnou.přitom přes den jsme v obýváku a kuchyni a chodí kdy chce, jen nechápu proč leze do ložnice a už vůbec ne do ZAVŘENÝ ložnice. tak snad jí to dnes docvaklo, že tam nemá co chodit a už tam snad nepoleze
Ahoj všem.Dlouho jsem přemýšlela,jestli sem mám napsat,ale jelikož jsem teď měla opět telefonát,po kterém mě začala pálit žáha,budu ráda,když mi třeba někdo napíše svůj názor,třeba jsem já ta,co má„zklidnit hormon“a otevřou se mi oči…Pokusím se být co nejstručnější.Jsem vdaná 2 roky,je mi 34,oba s manželem jsme jedináčci,jsem v 19tt.
To,že nám(hlavně manželovi)jeho maminka telefonuje cca 5× denně,klidně i o půlnoci,na to jsem si celkem zvykla.To,že nám nosí různé haraburdí a dost často"lahůdky",co zbydou u ní v práci-díky čemuž jsem získala k těmto věcem odpor,protože to není tak superčerstvé jak ona tvrdí,…bych pochopila,jakože se nám snaží pomoct(pořád tvrdí-v tom jsou peníze!!! a to,že jíst pořád vlašák a chlebíčky je dost nezdravé je jí fuk).Bylo by toho mnohem víc,ale to nejdůležitější…Nutí mě,abych nakupovala věcičky na malé v bazarech,seconhandech apod,řekla hned,jak se dověděla,že bude babičkou,že pořídí kočár.Začala jsem pátrat po typu,co by mi vyhovoval-taková nějaká střední třída a ona hned,že jsem moc náročná,že se dá koupit trojkombinace do sedmi tisíc…
Dá se to zestručnit dost špatně,ale snad je to trošku nastíněno.Díky za případnou reakci.