Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahojky holky, prosím o radu. Mám syna, kterému bude 8 měsíců (je narozen v lednu). Mám také moc hodné rodiče, kteří mě a manželovi se vším pomáhají - jak s hlídáním syna, mamka poradí, když něco potřebuji. S rodiči bydlíme v domečku (každý máme jiný vchod) a společně skvěle vycházíme. Naši mají ještě chalupu, kterou teď předělávají a chtěli by tam jít jednou na důchod a baráček přenechat nám. Takže pro nás dělají všechno možné. Oproti tomu manželovo rodiče nám nepomohli ani s předěláním pokojíčku pro malého (to všechno dělal manžel s mým taťkou). Tchýni je pořád špatně, bere i prášky na hlavu. Kolikrát nemůže vstát ani z postele jak jí je špatně. Má na to i invalidní důchod. Ale jednou když jsem manželovi řekla, že bych jí syna nemohla dát ani na hlídání, tak se prořekl, že když musí tak se překoná. Tak se mi to zdá nějaké podivné…
A proč to vlastně všechno píšu. Teď budou Vánoce, synovi bude v ledu rok a naši nejsou nijak extra při penězích - jak už jsem psala, snaží se nám moc pomáhat a teď si předělávají chalupu. Tchýně malého vidí, jen když za nimi přijedem (od narození ho viděla asi 6× a to bydlíme pár km od sebe). Když řeknu ať přijede k nám, tak je jí pořád špatně. Dnes jsme u nich byli a začla mi říkat, jak má pro malého k Vánocům už autíčka na dálková ovládání a různé jiné hračky. Když jsem o tom pak doma přemýšlela, přišlo mi to docela líto, protože naši asi nebudou moc synovi koupit tolik hraček, i když ho strašně moc milují a byli by s ním nejradši pořád. Tchyně pak očekává poděkování - k svátku dala malému povlečení na peřinku a já jí řekla jen děkuji (dostatečně jsem ji nepoděkovala a nevychvalovala to do nebes
, tak ještě asi 3× volala, jestli se mi to opravdu líbí. No děs. A bude se vychloubat kolik hraček malému dala a jak jsou úžasný atd. No to byste ji museli znát… Říkám si, že dítě potřebuje hlavně lásku a tu mu dávají hlavně moji rodiče. Ale malé dítě tohle asi nepochopí a bude z hraček tchyně celý pryč. Přemýšlela jsem, že našim poradím nějakou hračku pro syna, se kterou by tchyni vytřeli zrak, ale nevím… Prostě mě to mrzí, že naši pro nás toho tolik dělají a tchánovce ani nenapadne se zeptat, zda nepotřebujeme s něčím pomoci. A pak se tváří, co nám všechno nedali… No to jsem se rozepsala…
ja teda moc nechapu co resis…
rocnimu ditku bude sumak od koho jsou a nejsou hracky a pro mne osobne by byl dulezity vztah k babicce, ktera ho pravidelne hlida nez ke druhe, kterou vidi parkrat za rok…
Prosím tě, buď naprosto v klidu, ještě ani ne roční dítě nepozná hodnotu hraček, ani bomba hračku, ani množství hraček, rozhodně to neocení a není potřeba to řešit. Takové dítě miluje svoji babičku, která je s ním, nikoliv tu, kterou viděl 6×. a množství a ohromující dárky ho nezajímají.
taky si myslím, že malýmu bude jedno, od koho dostane autíčko na ovládání, stejně to za pár dní nebude vědět
buď v klidu, rozhodně bude mít radši babičku, která má o něj zájem
řešíš kraviny. Za pár let zjistíš, že to fakt byly kraviny. Buď ráda, že každý z prarodičů pomůže po svém. Buď ráda za hračky a dárky, buď ráda že předělaný pokojíček. Každý je na něco jiného a buď ráda, že oboje mají zájem. Taky bys tu mohla psát, že vaši nemají čas a tchýně nechce hlídat a ani pidi hračku nekoupí…
řešíš kraviny. Za pár let zjistíš, že to fakt byly kraviny. Buď ráda, že každý z prarodičů pomůže po svém. Buď ráda za hračky a dárky, buď ráda že předělaný pokojíček. Každý je na něco jiného a buď ráda, že oboje mají zájem. Taky bys tu mohla psát, že vaši nemají čas a tchýně nechce hlídat a ani pidi hračku nekoupí…
Neřeš to. Malý z toho nebude mít hlavu a až bude větší, zas to uvidí jinak.
V mém 1. manželství jsem tak, jako ty žili, ale teda s tchánovci. Oni nám pomáhali s živobytím, naši zas kupovali věci, vybavení bytu apod.
v mém druhém manželství, nám zas kupují věci a více finančně pomáhají tchánovci a naši platí Kity kroužky… např. Kity dostala od tchánovců 1000,– za které jsem koupili stříbrné ozdůbky. Od našich 2 knížky, které si přála za cca 400,–, ale za „zbytek“ do 1000,– ji vzali na několik výletů… prostě jí to „dorovnají“ zážitkama.
Kity nikdy neměla problém s tím, že jedná dávají v dárcích míň a druzí víc. Má je ráda stejně a do dneška se nikdy neozvalo,a el oni dali víc/míň.. a pokud své mládě dobře vychováš, nikdy toto řešit nebude ![]()
Chápu jak to myslíš, ale z vlastní zkušenosti vím, že děti opravdu pak neví od koho co mají, hlavně tak malí. A navíc na vánoce přece nosí dárky Ježíšek.
Jak bude starší tak uvidíš ke které babičce se jak bude mít, a to bez ohledu na to od koho má jaké hračky. ![]()
No, tak jestli fakt nemáš v životě vážnější starosti… ![]()
Přemýšlet, jakou hračku poradím rodičům, aby s ní tchyni vytřeli zrak… to je hodně malicherný způsob uvažování. ![]()
Nehledě na fakt, že ročnímu dítěti jsou takovéhle věci úplně jedno, tak neexistuje rodina, v níž by prarodiče z obou stran fungovali přesně stejným způsobem. Někdo pomáhá víc, někdo míň, někdo finančně, jiný osobní formou - jedni prarodiče se o vnoučata nestarají vůbec, jiní je vychovávají víc než rodiče.
Vlastně jsem úplně přesně nepochopila, s čím konkrétně chceš poradit. Jakou hračkou vytřít zrak tchyni…? Já bych si dovolila poradit jediné - místo podobných žabomyších úvah se zabývat tím, abys ze svého syna vychovala kluka (a jednou muže), který si na každého člověka dokáže s laskavým nadhledem udělat vlastní názor.
Já bych nenapsala, že řešíš „kraviny“. Asi tě to nějakým způsobem žere, tak se tu na to ptáš.
Ale opravdu to v hodně rodinách funguje tak, že každej pomáhá jak umí (bohužel to někde nefunguje vůbec). Malej je ještě na tohle moc malej a až bude větší, tak taky dokáže poznat kdo si ho třeba jenom kupuje. Sice velký dárky mohou na první chvíli hodně ohromit, ale brzo to odezní, zato zážitky jsou nafurt.
Tchýně je taky svéráz teda.
nechala bych to plavat…dárky můžeš poradit takový, který se mu třeba budou líbit, to jako máma odhadneš nejlíp.
Já bych řekla, že svůj problém přenášíš na své dítě. Ty to vnímáš jako dilema, jako problém (chápu), ale jakoby nemíníš přijmout fakt, že dítě to bude vnímat zase úplně jinak. Stejně jako tví rodiče, stejně jako rodiče manžela. A ty to vnímáš o to citlivěji, že jsi holt zvyklá an chování svých rodičů, které jsi povýšila na standard. A tak chování těch druhých tě skoro až šokuje.
Co na to říct. V tomhle pohledu je to tvoje tchýně, a tchýně jsou povětšinou ty špatné. A teď si představ, že by to byla tvoje máma. pak bys asi takhle neuvažovala, protože by to zase byl standard. A byla bys vykolejená naopak druhou stranou, že s emonžá angažuje až přespříliš … ![]()
Myslím,že tenhle rok mu to bude určitě jedno.Navíc pokud budete dodržovat Ježíška,tak se tchýně může vychvalovat jak chce ale vnuka si tím stejně nekoupí.To mu přece přinesl Ježíšek ne?
Pokud jde o jiné svátky či narozeniny,já bych to prostě neřešila.Děti jsou prodejné to sice ano,ale taky nejsou hloupé.Moc dobře vědí,že tahle babička sním je pořád a hraje si sním,pofouká bebé když spadne a místo toho druhá babi má bezva dárky ale ani neví jakou má rád pohádku.Takže to neřeš,ono se to vyřeší samo.
Presne, proc to resis? Vasi vidi casto dite a maji k nemu vztak, tchanovci si to kompenzuji darakama. Ber co ti kdo nabizi, podekuj, zlibej ruce a nech je, at si to delaji podle sveho. Bud rada, ze mas alespon jednu babicku na hlidani a jednu na darky, ja nemam ani jednu na ani jedno. Ted jsem stastna jak blecha, ze jsem jednu zlomila na hlidani behem porodu.
Vím, že to příliš řeším. Ale to byste tchýni museli znát. Prostě mě štve, že se na malého ani nepřijede podívat, pořád říká, jak jí je špatně. Ale na běhání po obchodech atd. má času dost a špatně jí není. Včera když jsme k nim přijeli, jí prý bylo špatně, ale vůbec na to nevypadala a celé odpoledne byla v pohodě. Ale k nám prostě nemůže. S kočárem byla dvakrát a to ještě jen na 10 minut ukázat malého kámoškám v ulici. Během těhotenství se pomalu ani neozvala, až ke konci jak se těší na vnouče a pak za ním ani nechce přijet. Ale myslí si, jaké mu nekupuje dárky a že z toho budeme všichni strašně ohromeni a pořád jí jen děkovat, jak tu někdo psal líbat ruce atd. To já ale nechci…
Zakladatelko, já bych to neřešila. Tchýně je prostě pipka. Co naděláš? Ona má pocit, že si tvého syna bude kupovat, ale tím nic moc nevyřeší. Za jedno nosí dárky Ježíšek
(u nás na něj věří i téměř osmiletý syn
) a za druhé, dítě miluje toho, koho zná, kdo se mu věnuje, a lásku mu poskytuje citově a né kopou dárků
.