Stydím se za svou matku

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
21.2.12 12:27

Já se stydím za sebe. Někdy prostě finančně nevyjdeme a když musíme jít na škemračku, hanbou se propadám. Navíc mi mamka umí dát najevo, jak jsme nezodpovědní… Manželova babička je úžasná ženská a ta nám chce stále dávat peníze jen tak, ale já se opravdu stydím si je vzít, i když je potřebujem. Je to třeba tak 2× 3× za rok, že se třeba pokazí auto, nebo se musí platit pojistky atd. ale je to fakt hodně hloupé.
A pak mi vadí chování starší sestry. Mladší je lesbička ve vztahu už 4 roky a ona si z ní stále dělá srandu a nebere homosexualitu vážně. Veřejně ji strapňuje! Tak to se někdy stydím za tu starší, s mladší i její přítelkyní si rozumím skvěle, navštěvujem se několikrát týdně a tak mě mrzí, když jim někdo ubližuje

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
21.2.12 12:46

Já se stydím za rodinu od přítele.Když někam jdeme vznikne obrovský chaoz,ječej na sebe,pořád se někam pospíchá.No prostě nic není v klidu,výlet si třeba nikdo neužije,protože je furt stres.Řvou na sebe i v krámě,přes ulici.No každej se za námi otočí.Jinak jsou fain,ale ta výprava někam fakt stoji za to.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
23.2.12 09:31

Ahoj, já se někdy stydím za chování svého bratra, jednou se chová mile a jindy jako ten největší sobec na světě.. a nejhorší je, že to sobectví má po mámě :( mám je oba dva ráda, ale co jsem se kvůli nim už nabrečela..naštěstí mám vedle sebe velmi chápavého přítele a jeho rodina je super! Ze začátku mne strašně mrzelo, že takového hezké a harmonické vztahy, kdy si každý nezištně pomáhá, nemám taky ve své rodině, ale postupem času jsem to vzala jako fakt, který stejně nezměním a začala jsem si užívat toho, že mám možnost mít druhou rodinu, ve které se cítím pokaždé dobře.. neříkám, že mne vztahy u nás nemrzí, snažím se to neřešit, i když někdy to bouchne a já brečím a trápím se kvůli tomu..ale vzdala jsem snahu jim cokoliv vysvětlovat a nedejbože je měnit. Letos nás čeká s přítelem svatba, tak se už teď „modlím“, aby to přese všechno byl můj nejkrásnější den mého života a abych opravdu tím středem ten den byla jen já :)
Vztahy jako takové jsou obecně občas dost komplikované,protože každý jsme nějaký a každý máme ten náhled na život prostě jiný.. ale v té rodině to bolí a mrzí samozřejmě nejvíce..

  • Citovat
  • Upravit
guh
20.3.12 02:46

Já se stydím za svoji matku, otce a ségru. Naši pijou dost často víno, řekla bych, že to hraničí až se závislostí. Jednou před lety byl táta opilej a v nějakým záchvatu vzteku mě vyhazoval z baráku a vyhrožoval zastřelením. Brácha mě bránil a schytal jednu pěstí. Přitom jsem nic neudělala. Od té doby si s ním nemám moc co říct. Tím navážu na moji ségru. Loni v lednu, kdy jsem byla těhotná, měl jít otec na operaci ruky, nic vážného a já jí řekla, že nevím zda za ním půjdeme, protože bylo zrovna chřipkový období, tak abych si něco z nemocnice nepřitáhla a že si s otcem nemám pořádně co povídat. A ta slepice to hned napsala na facebook. Když jsem to četla, nevěřila jsem vlastním očím. Bulela jsem jak mimino, ještě že mě podržel manžel (ten ségru od té doby nemá rád). Snažila jsem se bránit, i kamarádky mě bránili, ale stejně ze mně udělala svini. Nebýt toho, že nám záhy na to umřela babička, dlouho bych s ní nepromluvila. Strašně mě ponížila. Ještě než byl pohřeb přišla k nám s lahví vína a podává mi ho a na půl huby povídá, to je na omluvu. Když řeknu svůj názor nebo poukážu na něco co třeba řekla, jsem opět ta špatná. Před zhruba dvěma lety jsem ji pomohla najít práci u nás v podniku, po měsíci dala výpověď s odůvodněním, že jí práce nevyhovuje. Do dneška práci nemá. Stále si stěžuje, že nemají peníze, ale třeba teď vybírala z nabídky mobilů. Tak jí říkám:" ale vždyť jsi říkala, že nemáš peníze?" Prý nemůže mít z ničeho radost a že to bylo jako do budoucna. A ejhle, má nový mobil. Hlavně, že je občas dotují rodiče jejího manžela. Její manžel sice maká, ale je vyčůranej jak mraky. Moje matka: když jsem jednou blbě šlápla a vyspala jsem se s klukem, kterého jsem sotva znala nadávala mi do kur.. Nemluvila se mnou. Když jsem byla na škole, dávala mi sotva peníze na to abych vyžila. Měla jsem tři stovky týdně na jídlo a cestu tam a zpět. Cesta stála 150 Kč. Potřebovala jsem učebnice nebo sešity, nezájem. Matka když se opije tak má buď veselou nebo protivnou náladu, většinou protivnou náladu a provokativní. Takže to u nás bylo občas dost zajímavé. Na mé svatbě se také předvedla. Kolikrát si říkám, že by to vydalo na nějaký román a několikadílný. Měli jsme hezké dětství, ale když se to přehouplo do dospělosti šlo to nějak do kytek. Nyní mám hezký život, spokojené manželství, milujícího manžela a krásného zdravého synka. Matka s otcem k nám přijeli sotva dvakrát, my občas tam, ale fakt jen málo. Přeji všem děvčatům ať jsou zdravé a mají také spokojenou rodinu. Všude je něco a jen na nás záleží jak si necháme zasahovat do života. Mám moc ráda svoji tetu, je to super ženská, která má skvělý vztah s dcerami.
Sice jsem toho napsala strašně moc, ale docela mi to ulevilo. Uff jak já to potřebovala.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
6.3.13 11:53

Uf, tak to jsem si oddychla že nejsem sama kdo se stydí za někoho z rodiny. V dětství jsem se styděla za otce alkoholika, pije stále ale občas se s ním dá dobře popovídat, hodně čte knihy tak mu půjčuji svoje a pak si o nich povídáme. A to jsem dříve čtení nesnášela. No a v posledních letech nemusím chování matky. Možná je to tím, že mi otevřel manžel oči, ale nechci aby to vypadalo, že mě manžel proti rodině poštvává. Abych byla přesnější, matka ráda bere věci z druhé ruky, samo o sobě nic divoného, 2× za rok taky chodím na burzu oblečení. Ale matka mi pro děti nedává skoro nic jiného a mě často taky dává něco co už někdo nosil. V dětství a dospívání mi to dost vadilo. Hold jsem díky otci byly soc. slabší. „Musela“ jsem často čekat až někdo z příbuzných pošle oblečení co jejich děti onosili nebo co kde matka sehnala. Dokonce se na mě jednou obrátila holka z vedlejší třídy s tím aˇt už takové obleční nenosím a koupím si něco normálního. Málem jsem se z toho tenkrát rozbrečela. Ale nemůžu říct že všechno je nějaká hrůza, občas sežene i pěkné kousky. Když jsem se poznala s manželem, neuměla jsem se sama rozhodovat, což mi dělá problémy dodnes a jsem v podstatě submisivní typ. Sama neumím matce říct v čem jedná špatně, že například ve městech je oblečení u popelnic pro bezdomovce, aˇt takové věci nebere pro sebe. Respektive, řeknu co s tím chceš dělat, ale ne důrazně nebo jak je někdo schopný se s rodiči pohádat. Matka je jednodušší člověk a občas jí trvá než něco pochopí. K tomu dávám situaci, stará se o těžce nemocného bratra, přebalí ho, neumyje si ruce a chce nám servírovat oběd. Diví se že ji manžel upozorní a pronese něco ve smyslu že jsme městské fifleny. Manžel mi pak doma nadává, že se mám ozvat. Ale já to nedokážu, celý dosavadní život mě to nikdo neučil, spíše naopak, bylo to ve mě potlačováno. Za manžela jsem ráda, nežila bych relativně spořádaný život s dvěma dětmi.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
6.3.13 12:18

Taky se stydim za svojí mamku, která pije a je bordelářka. U ní doma to vypadá šíleně, ale ona si myslí, že má uklizeno. Víc než ten bordel mi vadí pití, protože když se napije uráží okolo sebe všechny a snaží se vypadat nejlíp to je opravdu hrozné.

  • Citovat
  • Upravit
4476
6.3.13 12:21
@Anonymní píše:
Uf, tak to jsem si oddychla že nejsem sama kdo se stydí za někoho z rodiny. V dětství jsem se styděla za otce alkoholika, pije stále ale občas se s ním dá dobře popovídat, hodně čte knihy tak mu půjčuji svoje a pak si o nich povídáme. A to jsem dříve čtení nesnášela. No a v posledních letech nemusím chování matky. Možná je to tím, že mi otevřel manžel oči, ale nechci aby to vypadalo, že mě manžel proti rodině poštvává. Abych byla přesnější, matka ráda bere věci z druhé ruky, samo o sobě nic divoného, 2× za rok taky chodím na burzu oblečení. Ale matka mi pro děti nedává skoro nic jiného a mě často taky dává něco co už někdo nosil. V dětství a dospívání mi to dost vadilo. Hold jsem díky otci byly soc. slabší. „Musela“ jsem často čekat až někdo z příbuzných pošle oblečení co jejich děti onosili nebo co kde matka sehnala. Dokonce se na mě jednou obrátila holka z vedlejší třídy s tím aˇt už takové obleční nenosím a koupím si něco normálního. Málem jsem se z toho tenkrát rozbrečela. Ale nemůžu říct že všechno je nějaká hrůza, občas sežene i pěkné kousky. Když jsem se poznala s manželem, neuměla jsem se sama rozhodovat, což mi dělá problémy dodnes a jsem v podstatě submisivní typ. Sama neumím matce říct v čem jedná špatně, že například ve městech je oblečení u popelnic pro bezdomovce, aˇt takové věci nebere pro sebe. Respektive, řeknu co s tím chceš dělat, ale ne důrazně nebo jak je někdo schopný se s rodiči pohádat. Matka je jednodušší člověk a občas jí trvá než něco pochopí. K tomu dávám situaci, stará se o těžce nemocného bratra, přebalí ho, neumyje si ruce a chce nám servírovat oběd. Diví se že ji manžel upozorní a pronese něco ve smyslu že jsme městské fifleny. Manžel mi pak doma nadává, že se mám ozvat. Ale já to nedokážu, celý dosavadní život mě to nikdo neučil, spíše naopak, bylo to ve mě potlačováno. Za manžela jsem ráda, nežila bych relativně spořádaný život s dvěma dětmi.

Nenapadlo te nekdy, ze tim, jak maminka nemela penez nazbyt, tak v tom sekaci muze mit pocit, ze toho KONECNE muze nakoupit hodne za malo penez? Pokud to nechces nosit, tak ji to proste rekni, at zbytecne nevyhazuje penize. Chyba je i na tvoji strane.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3959
6.3.13 13:12
@Anonymní píše:
Uf, tak to jsem si oddychla že nejsem sama kdo se stydí za někoho z rodiny. V dětství jsem se styděla za otce alkoholika, pije stále ale občas se s ním dá dobře popovídat, hodně čte knihy tak mu půjčuji svoje a pak si o nich povídáme. A to jsem dříve čtení nesnášela. No a v posledních letech nemusím chování matky. Možná je to tím, že mi otevřel manžel oči, ale nechci aby to vypadalo, že mě manžel proti rodině poštvává. Abych byla přesnější, matka ráda bere věci z druhé ruky, samo o sobě nic divoného, 2× za rok taky chodím na burzu oblečení. Ale matka mi pro děti nedává skoro nic jiného a mě často taky dává něco co už někdo nosil. V dětství a dospívání mi to dost vadilo. Hold jsem díky otci byly soc. slabší. „Musela“ jsem často čekat až někdo z příbuzných pošle oblečení co jejich děti onosili nebo co kde matka sehnala. Dokonce se na mě jednou obrátila holka z vedlejší třídy s tím aˇt už takové obleční nenosím a koupím si něco normálního. Málem jsem se z toho tenkrát rozbrečela. Ale nemůžu říct že všechno je nějaká hrůza, občas sežene i pěkné kousky. Když jsem se poznala s manželem, neuměla jsem se sama rozhodovat, což mi dělá problémy dodnes a jsem v podstatě submisivní typ. Sama neumím matce říct v čem jedná špatně, že například ve městech je oblečení u popelnic pro bezdomovce, aˇt takové věci nebere pro sebe. Respektive, řeknu co s tím chceš dělat, ale ne důrazně nebo jak je někdo schopný se s rodiči pohádat. Matka je jednodušší člověk a občas jí trvá než něco pochopí. K tomu dávám situaci, stará se o těžce nemocného bratra, přebalí ho, neumyje si ruce a chce nám servírovat oběd. Diví se že ji manžel upozorní a pronese něco ve smyslu že jsme městské fifleny. Manžel mi pak doma nadává, že se mám ozvat. Ale já to nedokážu, celý dosavadní život mě to nikdo neučil, spíše naopak, bylo to ve mě potlačováno. Za manžela jsem ráda, nežila bych relativně spořádaný život s dvěma dětmi.

nevím, ale nepříjde mi na tom nic zas tak šíleného pro to, aby ses musela stydět.. věci z bazarku kupuji taky.. prostě je zbytečný kupovat malému bundu z HM za 800,– tak ji koupím použitou za polovic.. :nevim: to s tím neumytím rukou, to je zase věc jiná, třeba ji prostě nikdo neučil základ hygieny.. píšeš, že je jednodušší, napadlo tě někdy, že za to jak se chová prostě nemůže, že dokud ji na to nikdo neupozorní (TY) tak ji to bude připadat normální a v pořádku?? 8o

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.3.13 13:22

@74paja Neříkám, že nemůže nakupovat v sekáči nebo brát starší oblečení od známých. To dělá dost lidí. Občas taky tak něco pořídím, ale spíš jde o to, že ona to dost přehání. Uvědomuji si, že často mě málem neměla za co poslat do školy, a jen ji cení že nikdy nevyužila lichvářských půjček. Ale když jsem si za ní chodila postěžovat za co všechno se mi spolužáci posmívali, a to nejen kvůli obleční, tak dnes tvrdí že to tak nebylo. Například se mi smáli za to, že věsíme prádlo nad hnojištěm… Ale jak má 10-leté dítě toto ovlivnit. A nad tou hygienou se nepozastavujete?

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
6.3.13 13:33

@aajulinka Máš pravdu v tom, že jí to přijde normální. Pramení to asi z toho že má dalších 9 sourozenců a prarodiče nemohli mezi všechny rovnoměrně rozdělit čas. jak jsem psala výše, mě přijde že to poslední dobou přehání. I mě spousta věcí přišla nebo stále přijde důsledkem této výchovy normální, a manžel mě stále musí „napravovat“.

  • Citovat
  • Upravit
4476
6.3.13 13:33
@Anonymní píše:
@74paja Neříkám, že nemůže nakupovat v sekáči nebo brát starší oblečení od známých. To dělá dost lidí. Občas taky tak něco pořídím, ale spíš jde o to, že ona to dost přehání. Uvědomuji si, že často mě málem neměla za co poslat do školy, a jen ji cení že nikdy nevyužila lichvářských půjček. Ale když jsem si za ní chodila postěžovat za co všechno se mi spolužáci posmívali, a to nejen kvůli obleční, tak dnes tvrdí že to tak nebylo. Například se mi smáli za to, že věsíme prádlo nad hnojištěm… Ale jak má 10-leté dítě toto ovlivnit. A nad tou hygienou se nepozastavujete?

Ty neumyte ruce by mi vadily. Proste bych ji na to upozornila. Zkus to trebas trosku s nadhledem a humorem.
S tema vecma ze sekace… ja mela taky takovou mamu, ale nestydela jsem se teda kvuli tomu za to. Ber to tak, ze vam chce udelat radost a i kdyz na to nema, tak by vam neco rada koupila. Kdyz ty veci nechces, tak ji rekni, at ty penize vyuzije radsi na neco jineho, nebo at vam je da - byt malo.
Kdyz moje mama umrela, tak jsem nasla v jejich skrinich spoustu pytlu se second hand oblecenim. Ani je nevybalila. Zpetne jsem si uvedomila, ze jak mela malo penez, tak se proste asi „rozsoupla“ pri nakupu v sekaci. Tak jsem tam tenkrat sedela u te skrine a bulela jak mala a predstavovala si ji, jakou asi mela radost pri tom nakupu…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.3.13 13:37

@aajulinka Máš pravdu v tom, že jí to přijde normální. Pramení to asi z toho že má dalších 9 sourozenců a prarodiče nemohli mezi všechny rovnoměrně rozdělit čas. jak jsem psala výše, mě přijde že to poslední dobou přehání. I mě spousta věcí přišla nebo stále přijde důsledkem této výchovy normální, a manžel mě stále musí „napravovat“. Mimochodem, na veřejnosti, např. v obchodě to s ní jde. Ale spíš se stydím před manželem když mi vytýká, že neumím matce říct svůj názor a tiše přikyvuji.

  • Citovat
  • Upravit
3959
6.3.13 13:39
@Anonymní píše:
@aajulinka Máš pravdu v tom, že jí to přijde normální. Pramení to asi z toho že má dalších 9 sourozenců a prarodiče nemohli mezi všechny rovnoměrně rozdělit čas. jak jsem psala výše, mě přijde že to poslední dobou přehání. I mě spousta věcí přišla nebo stále přijde důsledkem této výchovy normální, a manžel mě stále musí „napravovat“.

vidíš, ty máš to štěstí, že máš muže, který tě na to upozorní.. nemít ho, věř tomu, že to děláš pořád a myslíš si, že je to tak v pořádku, učila bys to i své děti a tak by to šlo dokola po generace.. jestli maminka neměla nikoho, kdo by ji to učil, nemůžeš ji to mít za zlé a naopak ji máš říct třeba, že je spoustu nemocí a je důležité, aby si pravidelně myla ruce atd…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.3.13 13:44

@74paja Dřív jsem se ani nestyděla, nebo spíš ne za matku. Ale litovala jsem, že jsem z horší rodiny, ale stud to nebyl. Brala jsem to tak, že jsem z těch co ty peníze nemají. Ale spíš než na veřejnosti se stydím před manželem. A poslední kapka byla teď v pondělí když si brala to oblečení od popelnic. Na veřejnosti se to s rodiči jde.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
6.3.13 13:49

@aajulinka právě že když mamce to mytí rukou připomenu tak mi odpoví že jsem moc citivá, nebo něco v tom smyslu. Ale aspoň se pak doopravdy umyje. Manžel mi to taky často říká, a já mu tiše děkuji…

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová