Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Stýská se mi po domově
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
16.11.11 08:52
stýská se mi po domově
Na konci května jsem se přestěhovala s manželem a dětima z velkého města do městečka.Manžel tady má už nějaký rok práci a jezdil domů na víkendy,když jsem se dozvěděla že čekáme našeho nejmenšího,řekla jsem že půjdu za ním,aby nepřišel o to jak prcek roste.
Jsme cca 100km od domova…není to taková dálka,ale není to už zajít na kafíčko s kamarádkou,za maminkou do práce…atd.Městečko kde teď žijeme je moc krásný,mám tu už i dvě kamarádky,chodím s malým plavat.Starší začal chodit do první třídy a je nadšený,ale občas se taky ptá kdy se vrátíme za babičkou 
S manželem jsme nedávno mluvili o tom,že by jsme zde koupili domeček(je to náš sen) a ceny jsou zde samozřejmě přijatelnější na koupi nemovitosti.Souhlasila jsem s tím.Teď mě to užírá.Jsem ráda,že mám manžela každý den doma,máme se opravdu moc rádi,nehádáme se a rádi se spolu smějeme 
.Ale mě se strašně stýská,někdy i tajně i brečím v koupelně.Nevím co mám dělat. Když se vrátíme nebude asi domeček a hlavně nebude manžel doma.Když zůstaneme…co když si tady nezvyknu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
16.11.11 08:59
ahoj ja te trochu podporim, nejsi v tom sama. i ja se prestehovala za manzelem, a to az do Anglie. Tech kilometru je mnohem vic a tech tvych 100 bych brala. Jazyk stale neumim, tak mluvim vetsinou jen s dcerou a manzelem. i ji se moc styska po babicce, to me trapi nejvic
me se tu celkem libi, ale ta rodina chybi moc. kdyby tu byli, zila bych radeji tady, ale takhle to pro me nikdy nebude to DOMA
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.11 08:59
Ahoj.my jsme se setkali 
.Já mám opačný problém,ale je to podobné.Žiju tu od narození,ale všichni známí se odstěhovali-takže tu vlastně taky nikoho nemám.Co tu znám holky tak byly na mateřské o pár let dřív jak já,takže chodí do práce,mají velké děti-taky to není ono.Mě to zase na 50% táhne pryč 
.
Ale člověk si zvykne,chce to čas.Poznáš víc lidí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.11 09:06
lucie.t píše:
ahoj ja te trochu podporim, nejsi v tom sama. i ja se prestehovala za manzelem, a to az do Anglie. Tech kilometru je mnohem vic a tech tvych 100 bych brala. Jazyk stale neumim, tak mluvim vetsinou jen s dcerou a manzelem. i ji se moc styska po babicce, to me trapi nejvic
me se tu celkem libi, ale ta rodina chybi moc. kdyby tu byli, zila bych radeji tady, ale takhle to pro me nikdy nebude to DOMA
Tak to si nedokážu představit vůbec,docela tě obdivuju,že si se dokázala odstěhovat tak daleko.Taky bych brala,kdyby rodina mohla bydlet tady 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.11 09:21
Ahoj zakladatelko, tvých sto kilometrů bych taky brala všema deseti, já se zas za přítelem odstěhovala do Finska, do ČR létáme tak cca 2× až 3× ročně a vždy, když se vrátíme zpátky sem, tak je mi ještě 2 týdny smutno po rodině a všech kamarádech, které jsem viděla během návštěvy a připomnělo mi to staré dobré časy. Jsem tu něco přes rok, s malou na mateřské a i přesto už jsem si našla pár kamarádů, neboj, to půjde, u tebe není kulturní rozdíl.. S manželem máte fajn vztah jak píšeš a domeček je přeci sen. Já si myslím, že postupem času budeš ráda, že sis vybrala, jak sis vybrala 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.11 09:24
Ahoj, já sama tu zkušenost nemám, ale moje maminka se před více než 4o-ti lety přestěhovala za mým tatínkem. Zvykla si až po 8 letech, kdy jsem se narodila já. To už měla mé sestry. A jak říká, nebyl telefon, internet, auto, maminky se nescházely, protože nebyl čas.
Myslím, že si zvykneš. Já bych si o tom promluvila s manželem, ale ten domeček bych koupila. A až se zabydlíš, budeš tam už doma. Budeš mít pokoj pro hosty a pozveš si rodinu a kamarádky.
Hlavu vzhůru, ty to zvládneš. Já bych taky odešla za manželem, kdyby měl práci jinde. Taky ho moc miluju, ale taky by mi bylo ouvej, opustit známé město a rodinu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.11 09:29
Já bych řekla, že to přejde, že si zvykneš…A mnohem raději bych vídala každý den manžela než každý den svou rodinu.
Já jsme od rodné vísky 200 km.A vůbec mi to teda nevadí, ba naopak 
Jo, občas se mi zasteskne po kamarádech, ale teď už ani moc ne.Po rodině se mi nestýská, jezdí jednou za měsíc na několik dní.A to je dle mého lépe strávený čas než když se vidíme xkrát týdně.Navíc máma má z malého mnohem víc…Jinak s mámou mám teď super vztah, ale myslím, že je to právě díky té vzdálenosti.Něco mi říká, že kdyby byla blíž, pozabíjely bychom se Takže já už jsem dneska radši.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.11 09:54
Ahojky, jestli tě to uklidní, já už jsem rok a půl 400km od domova, rodiny, kamarádů, přestěhovala jsem se na krátkou dobu za prací do Prahy a nakonec jsem si tu našla přítele, bydlíme spolu, čekáme spolu miminko, plánujeme svatbu a jelikož tu má postavený dům a hlavně nakoupené majetky, které musí obstarávat, tak je mi jasné, že už tu budeme na věky… V práci jsou všichni kolegové o 10let starší, takže si pokecáme, ale o přátelství se moc mluvit nedá, navíc nikdo z nich nemá děti 
Nemám moc čas nikam chodit, takže tu neznám skoro nikoho a přátelé od přítele jsou taky tak o 10 let starší a většinou chlapi :-/
Úplně s tebou soucítím, že je to těžké. Taky bych se kolikrát nejraději vrátila za našima, za svou kamarádkou… V Praze nemám téměř nikoho 
Za našima jezdím zhruba jednou za měsíc, s kámoškou párkrát do roka pořádáme společné víkendy, kdy za sebou jezdíme navzájem… To jediné mě tu drží nad vodou. A jinak komunikujeme, hlavně s rodiči, téměř denně přes telefon nebo internet…
Uvidíš, že si za nějakou dobu zvykneš a přátelé se nasbírají
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.11 10:05
Jo a ještě bych doporučila koupit si web kameru a volat si s rodinou přes Skype.My si tak ze začátku volali denně.Dnes už vůbec
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.11 10:06
LadyTommy píše:
Ahojky, jestli tě to uklidní, já už jsem rok a půl 400km od domova, rodiny, kamarádů, přestěhovala jsem se na krátkou dobu za prací do Prahy a nakonec jsem si tu našla přítele, bydlíme spolu, čekáme spolu miminko, plánujeme svatbu a jelikož tu má postavený dům a hlavně nakoupené majetky, které musí obstarávat, tak je mi jasné, že už tu budeme na věky… V práci jsou všichni kolegové o 10let starší, takže si pokecáme, ale o přátelství se moc mluvit nedá, navíc nikdo z nich nemá děti
Nemám moc čas nikam chodit, takže tu neznám skoro nikoho a přátelé od přítele jsou taky tak o 10 let starší a většinou chlapi :-/Úplně s tebou soucítím, že je to těžké. Taky bych se kolikrát nejraději vrátila za našima, za svou kamarádkou… V Praze nemám téměř nikoho
Uvidíš, že si za nějakou dobu zvykneš a přátelé se nasbírají
Tak to jsme na tom stejně. Mamka za mnou taky jezdívá na víkendy a mluvím s ní denně(ona je i má nejlepší kamarádka ) a když manžel vidí,že už je mi opravdu hodně smutno,tak mě na pár dní odveze domů.....to je taky to co mě drží.
Musím si zvyknout…bez manžela bych nemohla být
Všem moc děkuji co jste napsaly…hned je mi líp a ten den bude hezčí(i když to počasí stojí za prd 
)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.11 10:07
xangel87 píše:
Jo a ještě bych doporučila koupit si web kameru a volat si s rodinou přes Skype.My si tak ze začátku volali denně.Dnes už vůbec
Máme,ale taky se používala jen na začátku,teď už dlouho ne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.11 10:24
Marka76 píše:
Ale člověk si zvykne,chce to čas.Poznáš víc lidí.
Ahoj…jojo setkaly,věneček je tak krásný,že ho bude škoda vyměnit za vánoční
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.11 10:26
Ahoj Romiso, ja jsem 12 roku ve Svycarsku a muzu rict, ze kriticke byly ty prvni dva. Ted bych se nevratila ani nahodou, prestoze mam v Cesku mamu, segry i kamarady. Oni muzou prijet sem a ja tam jezdim tak dvakrat do roka. Muzu rict, ze mamu vidim skoro casteji, nez segra, ktera je od ni 30 km. Neboj, zvyknes si, zvlast kdyz jsi spokojena ve vztahu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.11 10:38
Ahoj, je tezke neco poradit. Zkus k vasim casto jezdit- skolni prazdniny, svatky. A tvoji rodice nebo kamaradka zase muzou obcas k vam. S tim domeckem bych chvili pockala. Pokud ti styskani bude pripadat neunosne, tak bych asi zvazila i stehovani zpet, ale uprimne si myslim, ze to nenastane. Pokud jste s manzelem jinak stastni a vidite se kazdy den, tak si predstav, jake by to bylo o tohle zase prijit.
Ja jsem v UK, nijak vyrazne se mi nestyska. Vztahy v rodine mame normalni. My letime tak 2× do CR, babicky i ostatne zase sem. Ja spis resim, ze to bude problem pro deti, az se cca za dva roky budeme stehovat zpet do CR. Syn tu pristi rok nastoupi do skoly, ma tu kamarady atd…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.11 10:44
Romiša píše:lucie.t píše:Tak to si nedokážu představit vůbec,docela tě obdivuju,že si se dokázala odstěhovat tak daleko.Taky bych brala,kdyby rodina mohla bydlet tady
ahoj ja te trochu podporim, nejsi v tom sama. i ja se prestehovala za manzelem, a to az do Anglie. Tech kilometru je mnohem vic a tech tvych 100 bych brala. Jazyk stale neumim, tak mluvim vetsinou jen s dcerou a manzelem. i ji se moc styska po babicce, to me trapi nejvic
me se tu celkem libi, ale ta rodina chybi moc. kdyby tu byli, zila bych radeji tady, ale takhle to pro me nikdy nebude to DOMA
jooo laska hory prenasi. nekdy si rikam, jestli to mam zapotrebi, mam chut si zabalit nebo se pri pristi navsteve CR uz nevracet. hlavne kvuli detem, mrzim me, ze s nima nemuze moje mama byt. mam 5letou dceru a 9mesicniho syna, toho videla 2× a male byly 4 roky, kdyz jsme se stehovali, byla zvykla videt ji tak 5× do tydne.
me ty navstevy mamy moc chybi ani ne tak povidani, proste si jen sednout, dat si kafe a divat se jak si hraje s detma… no a zase brecim … a babi s dedou, jsou uz mooc stari a takhle si vnoucat moc neuzijou…
no jo.. vybrala jsem si takovy zivot, tak je zbytecne si stezovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
