Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zatim je Ti 38
Sama bych rekla, ze nezustanes, mas jeste minimalne pulkubzivota pred sebou, to je velmi nepravdepodobne, neni duvod si to myslet. Nebo se mylim? S ditetem je to bohuzel nahnute, ale i tak bych tuto kapitolu vubec neuzavirala. Porad to muze dopadnout. Ted neni cas rezignovat. Naplanovala bych si na kazdy tyden nejakou altivitu, pri ktere je mozne se seznamit (na sklenicku s kamaradkou, nove hobby, speed dating, jazykovy kurz, se psem na cvicak, chodit do fitness nebo na spinning). Kdyz budes mit kliku, muzes byt za par let vdana a matka. Hlavne to nevzdavej ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj všem, chtěla bych slyšet nějaké názory na svou situaci, poradit se, protože mi to už vůbec nemyslí a točím se stále na místě a v jednom kruhu… O co jde. Za pár týdnů „oslavím“ 39, už jen z tohohle mám depku jako hrom, ovšem k tomu jsem sama (přítel mě opustil před 2 lety), dítě nemám. Celé 2 roky, které jsem sama, jsem nikoho vhodného nepotkala, všichni ženatí nebo zadaní, samozřejmě s dětmi. Do teď mě straší bývalej, ten rozchod jsem nepřekousla a nezpracovala. A teď co s tím, že… Chodím do práce, nijak nadšeně, prostě abych se uživila. A mám panickou hrůzu z budoucnosti, že zůstanu jednou úplně sama. Na internetovou seznamku nikdy, to jsem zkusila a už nezkusím, bylo to příšerně ponižující, připadala jsem si jako kobyla na trhu. Já fakt nevím, co mám dělat
Tak dítě už patrně nestihneš ale chlapa si určitě najdeš. Vzdyt jich po světě běhá to by bylo aby jeden k tobě nepasoval
můžeš ho najít kdekoliv v obchodě na ulici atd…ale i na internetové seznamce jistě že je tam plno blbu ale chce to hledat. Stesti se na tebe dříve nebo později usměje.
@Svetlana87 Ono na tom není nic špatného když člověk sám být chce…zakladatelka nechce.
Ahojky, mám kamarádku, která porodila krásného chlapečka ve svých 41 letech. Cítí se mladá a to jí ještě přidává na kráse. Předtím i ted má spousty aktivit - cvičení, procházky, kamarádky…
to dělá taky hodně. BloomingGorge ti radí správně ![]()
PS: ženy jsou prý v sexuálním vrcholu v roce 37
proč ted házet flintu do žita? ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj všem, chtěla bych slyšet nějaké názory na svou situaci, poradit se, protože mi to už vůbec nemyslí a točím se stále na místě a v jednom kruhu… O co jde. Za pár týdnů „oslavím“ 39, už jen z tohohle mám depku jako hrom, ovšem k tomu jsem sama (přítel mě opustil před 2 lety), dítě nemám. Celé 2 roky, které jsem sama, jsem nikoho vhodného nepotkala, všichni ženatí nebo zadaní, samozřejmě s dětmi. Do teď mě straší bývalej, ten rozchod jsem nepřekousla a nezpracovala. A teď co s tím, že… Chodím do práce, nijak nadšeně, prostě abych se uživila. A mám panickou hrůzu z budoucnosti, že zůstanu jednou úplně sama. Na internetovou seznamku nikdy, to jsem zkusila a už nezkusím, bylo to příšerně ponižující, připadala jsem si jako kobyla na trhu. Já fakt nevím, co mám dělat
Chod na nejake zajimave prednasky, do divadla na vystavy do galerii atd.a a urcite nekoho potkas..do fitka .
No holka, pokud chceš dítě, tak to máš za minutu 12, navíc být stará matka není žádná sláva. Možností máš několik, chodit mezi lidi a doufat, že se tam někdo objeví, dát šanci seznamce (ano, i tam se dá po pečlivém výběru najít vhodný partner), nebo se s někým domluvit, že ti dítě udělá a být na něj sama (dle mého špatná možnost, dítě má vyrůstat v úplně rodině). Pokud dítě nechceš, tak tomu klidně nech volný průběh, on se časem určitě někdo objeví ![]()
@Annabela11 Proč by nestihla dítě?Je to dost pozdě,ale ještě pár let má.
@Anonymní píše:
Ahoj všem, chtěla bych slyšet nějaké názory na svou situaci, poradit se, protože mi to už vůbec nemyslí a točím se stále na místě a v jednom kruhu… O co jde. Za pár týdnů „oslavím“ 39, už jen z tohohle mám depku jako hrom, ovšem k tomu jsem sama (přítel mě opustil před 2 lety), dítě nemám. Celé 2 roky, které jsem sama, jsem nikoho vhodného nepotkala, všichni ženatí nebo zadaní, samozřejmě s dětmi. Do teď mě straší bývalej, ten rozchod jsem nepřekousla a nezpracovala. A teď co s tím, že… Chodím do práce, nijak nadšeně, prostě abych se uživila. A mám panickou hrůzu z budoucnosti, že zůstanu jednou úplně sama. Na internetovou seznamku nikdy, to jsem zkusila a už nezkusím, bylo to příšerně ponižující, připadala jsem si jako kobyla na trhu. Já fakt nevím, co mám dělat
A co adopce nebo pestounska péče? Tady pokud dítě chceš. Měla by jsi jiný smysl života. A chlap se může objevit za hodinu… nikdy nevíš ![]()
@boball píše:
@Annabela11 Proč by nestihla dítě?Je to dost pozdě,ale ještě pár let má.
@Froseth píše:
No holka, pokud chceš dítě, tak to máš za minutu 12, navíc být stará matka není žádná sláva. Možností máš několik, chodit mezi lidi a doufat, že se tam někdo objeví, dát šanci seznamce (ano, i tam se dá po pečlivém výběru najít vhodný partner), nebo se s někým domluvit, že ti dítě udělá a být na něj sama (dle mého špatná možnost, dítě má vyrůstat v úplně rodině). Pokud dítě nechceš, tak tomu klidně nech volný průběh, on se časem určitě někdo objeví
No to jsi tedy zakladatelku fakt povzbudila
![]()
Být stará matka, že to není žádný med, tak o tom by se dalo polemizovat, pro některé ženy je záhul mít dítě jako mladá třeba v těch 25ti letech, jiná ve 40ti letech s dítětem naopak omládne.
To je případ od případu.
edit: překlepy
Příspěvek upraven 01.08.18 v 17:02
Ja se nedivím že panikaris tohle byla moje noční můra. 40 je podle mě už fakt hodně na dítě .. ale můžeš mit i jiny smysl života, najdi si něco co tě bude naplňovat… všichni nemůžeme mít vsechno
Někdy mě popadne podobnej pocit, ale já ještě nějaký ten čas mám. V každém případě mě hned napadne, co kamarádky? To žádná kamarádka nemá třeba nějaký kontakt na nějakého nezadaného…víš, jak ať v tom hledání nejsi sama
![]()
Ahoj všem, chtěla bych slyšet nějaké názory na svou situaci, poradit se, protože mi to už vůbec nemyslí a točím se stále na místě a v jednom kruhu… O co jde. Za pár týdnů „oslavím“ 39, už jen z tohohle mám depku jako hrom, ovšem k tomu jsem sama (přítel mě opustil před 2 lety), dítě nemám. Celé 2 roky, které jsem sama, jsem nikoho vhodného nepotkala, všichni ženatí nebo zadaní, samozřejmě s dětmi. Do teď mě straší bývalej, ten rozchod jsem nepřekousla a nezpracovala. A teď co s tím, že… Chodím do práce, nijak nadšeně, prostě abych se uživila. A mám panickou hrůzu z budoucnosti, že zůstanu jednou úplně sama. Na internetovou seznamku nikdy, to jsem zkusila a už nezkusím, bylo to příšerně ponižující, připadala jsem si jako kobyla na trhu. Já fakt nevím, co mám dělat