Syn přítele
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Máš kam jít? Chlapi, jako je Tvůj partner se nemění. Závislost vždy vyhraje. Odešla bych.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Pryč od něj. S ním tě nic dobryho nečeká. Syn je nejmenší problém. Hlavně s ním už nespi bez ochrany.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Takovy zivot bych nechtela a radsi odesla, budes mit klid. Partnerovi uz neveris a ani se ti nedivim. S tim pocitej az to otevrou, tak se vrati do starych koleji a bude zase pit a fetovat. Odejdi mas na lepsi zivot nez trpet ma.ora a jeho dite
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Jaký si to uděláš, takový to máš. Jestli chceš v tomhle žít a vychovávat dítě, tak tobě přeju good luck a dítě teda lituju.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Ten chlapeček není tvůj problém. Problém nebo spíš totální průser je celé tvoje partnerství, tvůj život. Sorry.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Ty vis, ze je to fetka a stejne s nim bez ochrany spis? Je mi lito pouze ditete. Otec fetak, matka nezodpovedna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Chudák ta holčička.. co z ní vyroste v tomhle prostředí .. a co má s ledvinou?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Dobrý den,
kde začít. S partnerem jsme spolu dva roky. Před rokem jsem otěhotněla neplánovaně. Ne, antikoncepce neselhala, protože jsem ze zdravotních důvodů žádnou nebrala. Což partner věděl, ale i tak do sexu šel na plno a pak se smál, že je to v zapálu boje a stát se nic nemůže. No stalo se. Máme dceru. V těhotenství se ke mně choval hrozně. A vlastně i před tím. Proto jsem od něj chtěla odejít, ale uvědomila jsem si to pozdě. Tráva, alkohol, kamarádi. Nechodil domu v normálním stavu a moc času semnou nebyl. Dva měsíce před porodem jsem ho vyhodila a dost se změnil. Udělal pár blbostí za tu dobu, ale snaží se. Je hodně s námi, dokonce prý i rád. Ale nejde mi zapomenout na to, co bylo. Po alkoholu je dost agresivní. Tedy když to smíchá s trávou. Dokonce udělal i díru do zdi když jsem dceru, protože byl opilý a chtěl. si dát ještě víno, které jsem mu vzala. Ale je to minulost. Jen mu nedokážu plně věřit, že se opravdu změnil. Nebo chce změnit.
Také má syna z předchozího manželství. Nikdy jsme nějak extra vztah neměli. Je mu šest. Spíše naopak. Byl drzý, vulgární, agresivní, smál se mi do obličeje. Když jsem řekla, že by bylo fajn ho neconucot a nechodit s ním. jen ven, nejsem jeho matka, abych ho vychovala a tak dále. To bylo tedy ještě než jsme měli nebo i čekali dceru. V těhotenství nebo syn dítě nechtěl. Jen kluka. Holku ani omylem. Šťouchal. me do břicha, říkal jak dítě nechce a tak dále. Což jsem i chápala. Bál se. Po narození si k ní tu cestu celkem i našel. Ale ona je teď chudák trošku nemocná a k tomu trpí na prdíky. Včera dost plakala večer, bolelo ji bříško. No a jeho syn hned začala, že ho to mimino už pěkně rozčiluje, jak bulí. Což říká pokaždé když začne malá trošku plakát. Vždy se mu to snažím vysvětlit. Ale jsem vyřízená z toho, že je dcera nemocná a budu a ní ještě dlouho lítat po doktorech ( kvůli ledvině) a do toho ještě jeho syn, kterému zase začíná naše dcera vadit. Přitom ji měl rád. Mně už díky bohu více respektuje, ale mám občas pocit, že je toho na mě moc. Nedokážu věřit partnerovi, že až vše otevřou, nezačne zase pít a hulit a jeho syn se teď snaží strhávat pozornost jen na sebe.říkala jsem partnerovi ať s ním ten čas tráví, když ho má jednou za dva týdny. Ale ať do ničeho pořád netlačí mě. Svoji dceru miluji a po jejím narození mám zkrátka pocit, že je nikdy nebudu mít ráda stejně. Jen když něco jeho syn proti naší dceři řekne, ježí se mi vlasy a odcházím z místnosti. Vím, že to je dítě, ale celý víkend běží v televizi vždy jen ty kreslené hovadiny, co nejsou snad ani pohádky. Přepnout se nic nemůže a vše se točí dle jeho syna. Když má někam partner jet, tak jsem dobrá na to, abych ho pohlídala, ale hlídat ho je náročný. Neumí si ani hrát sám. Pořád potřebuje mít někoho za zadkem. Samozřejmě se snažím mu věnovat, ale nějak můj zájem opadá. ale asi to budou jen hormony. Děkuji, že jsem se mohla vypsat. Docela mi to pomohlo
kdyby to mělo někdo podobně, klidně napište komentář
jako bych to psala ja pred rokem, akorat s tim rozdilem, ze priteluv syn byl jeste agresivni k miminku… dupl mu na hlavu, sedl mu na hlavu, mackal nozicky a rucicky.. ted už je mimco vetsi a zavinaji si spolu hrat, ale me jako dospelou nerespektuje a nikdy nebude… priteluv syn ma ADHD, takze jsem s tim musela trochu pocitat, ale nevedela jsem ze to bude takovy hukot… to ze syn tebe stouchal v těhotenství do břicha, tak to neni dobre a mel zasahnout tvuj pritel.. bud rada ze chodi ven, aspon muzes byt s dcerkou sama doma.. ja si to třeba uzivam do dnes a nebo odjizdim ja, bez nich..
k chlapovi ti reknu jen toto, je to nebezpevny, jelikoz az vse otevrou,
vrati se to vse do starych koleji.. mrzi me to, co zazivas a preju tobe pevme
nervy a dcerce at je co nejdriv lip a at si spolu uzivate ten krasny cas, ktery
nikdy nevratis
pritel nidky nefeteval a nefetuje a neni agresivni..
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
A to já bych zakladatelce odchod neradila. Vždyť ona není náročná…nevadil ji chlap s dítětem, nevadilo jí otěhotnět jen tak náhodou a bez svatby, to že přítelův syn nebude mít rád nového sourozence se dalo očekávat, nevadí jí, že je přítel agresivní alkoholik… prostě si ho nechá tak dlouho, jak bude potřebovat. Evidentně má kde bydlet, když ho mohla vyhodit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Ty tady opravdu řešíš šestileté dítě?
Ty máš ale úplně jinej problém.
Vem dceru a zdrhej, než ublíží i jí!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Dotaz by mel znit, jak nejrychleji se dostat od nej pryc
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Že malýmu klukovi vadí pláč dítěte je naprosto normální, náš
organismus je tak nastavený, že zejména dětský pláč nesnese - to aby se
ho snažil utišit. Kluk za to nemůže.
Jestli ti přijde celý čas s ním špatně strávený, musíš to řešit
s partnerem, ne s dítětem. Jestli si myslíš, že je jinak partner dobrý
otec, můžeš na ten víkend odjet na pár hodin sama ven jen s malou -
k rodičům, na procházku, ke kamarádce. Třeba ti to pomůže změnit vzduch
a trochu se odreagovat od blbin v televizi. Ale tvůj partner by se i tak měl
klukovi aspoň trochu věnovat, zahrát pexeso nebo nějakou společenskou hru,
vzít ho na hřiště, zakopat si s míčem. Naše malá má taky skoro pořád
zapnutou televizi a u toho si staví svoje bunkry nebo si maluje, ale my máme
velký dům a nikoho to neotravuje. Ale chodí ven s kamarádkama atd.
No a jestli se ti partner jako otec nelíbí a nechce nic měnit, tak si
naplánuj odchod. Jiné řešení až tak moc není.
Příspěvek upraven 30.01.21 v 09:22
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
A co chceš radit? Udělala sis dítě s debilem a budeš s ním tím
pádem spojená na věky Prostě každé blbé rozhodnutí má následky.
Akorát tady je bohužel neponeseš jen ty, ale i dcera. Syn bude velmi
pravděpodobně po otci, takže to si asi ještě užiješ, jak poroste.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Hele tvoje dcera nebude v 6 letech jina. Spis bych se zbavila toho tvyho povedenyho pritele.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Přítel se nechce vídat
- Ex přítel dělá zle kvůli synovi - Soud
- Kamarádky syn mlátí mého syna 1,5
- Pracovat s přítelem,ano nebo cesta do záhuby?
- Matka mého syna -příspěvky
- Kvůli příteli se nutím být jiná
- Ponizuje přítel kamarádku?
- Vrátí se ke mě bývalý přítel?
Dobrý den,
říkala jsem partnerovi ať s ním ten čas
tráví, když ho má jednou za dva týdny. Ale ať do ničeho pořád netlačí
mě. Svoji dceru miluji a po jejím narození mám zkrátka pocit, že je nikdy
nebudu mít ráda stejně. Jen když něco jeho syn proti naší dceři řekne,
ježí se mi vlasy a odcházím z místnosti. Vím, že to je dítě, ale celý
víkend běží v televizi vždy jen ty kreslené hovadiny, co nejsou snad ani
pohádky. Přepnout se nic nemůže a vše se točí dle jeho syna. Když má
někam partner jet, tak jsem dobrá na to, abych ho pohlídala, ale hlídat ho
je náročný. Neumí si ani hrát sám. Pořád potřebuje mít někoho za
zadkem. Samozřejmě se snažím mu věnovat, ale nějak můj zájem opadá. ale
asi to budou jen hormony. Děkuji, že jsem se mohla vypsat. Docela mi to
pomohlo
kdyby to mělo někdo podobně, klidně napište
komentář 
kde začít. S partnerem jsme spolu dva roky. Před rokem jsem otěhotněla neplánovaně. Ne, antikoncepce neselhala, protože jsem ze zdravotních důvodů žádnou nebrala. Což partner věděl, ale i tak do sexu šel na plno a pak se smál, že je to v zapálu boje a stát se nic nemůže. No stalo se. Máme dceru. V těhotenství se ke mně choval hrozně. A vlastně i před tím. Proto jsem od něj chtěla odejít, ale uvědomila jsem si to pozdě. Tráva, alkohol, kamarádi. Nechodil domu v normálním stavu a moc času semnou nebyl. Dva měsíce před porodem jsem ho vyhodila a dost se změnil. Udělal pár blbostí za tu dobu, ale snaží se. Je hodně s námi, dokonce prý i rád. Ale nejde mi zapomenout na to, co bylo. Po alkoholu je dost agresivní. Tedy když to smíchá s trávou. Dokonce udělal i díru do zdi když jsem dceru, protože byl opilý a chtěl. si dát ještě víno, které jsem mu vzala. Ale je to minulost. Jen mu nedokážu plně věřit, že se opravdu změnil. Nebo chce změnit.
Také má syna z předchozího manželství. Nikdy jsme nějak extra vztah neměli. Je mu šest. Spíše naopak. Byl drzý, vulgární, agresivní, smál se mi do obličeje. Když jsem řekla, že by bylo fajn ho neconucot a nechodit s ním. jen ven, nejsem jeho matka, abych ho vychovala a tak dále. To bylo tedy ještě než jsme měli nebo i čekali dceru. V těhotenství nebo syn dítě nechtěl. Jen kluka. Holku ani omylem. Šťouchal. me do břicha, říkal jak dítě nechce a tak dále. Což jsem i chápala. Bál se. Po narození si k ní tu cestu celkem i našel. Ale ona je teď chudák trošku nemocná a k tomu trpí na prdíky. Včera dost plakala večer, bolelo ji bříško. No a jeho syn hned začala, že ho to mimino už pěkně rozčiluje, jak bulí. Což říká pokaždé když začne malá trošku plakát. Vždy se mu to snažím vysvětlit. Ale jsem vyřízená z toho, že je dcera nemocná a budu a ní ještě dlouho lítat po doktorech ( kvůli ledvině) a do toho ještě jeho syn, kterému zase začíná naše dcera vadit. Přitom ji měl rád. Mně už díky bohu více respektuje, ale mám občas pocit, že je toho na mě moc. Nedokážu věřit partnerovi, že až vše otevřou, nezačne zase pít a hulit a jeho syn se teď snaží strhávat pozornost jen na sebe.