Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jo holka, ty si sama vážně začni vážit a ovládej se a už s nim nespi - vidíš, že ti to samotné škodí! najdi si nějakej koníček, dělej něco hlavně nečekej na to, až ti napíše - na dovolenou můžeš odjet třeba pryč aby tě to tolik neprovokovalo, hlavně už s ním nespi i za cenu že byste spolu úplně utli kontakt - pracuj na sobě a už se takhle prosím tě VE SVÉM VLASTNÍM ZÁJMU NENIČ.
Tak úplně takhle nezažila, ale už vím, že jediné co po rozchodu opravdu pomáhá je rázně utnout veškerý kontakt. Žádné kamarádšofty, kafíčka a už vůbec ne postel, jenom to tu agónii a bolest prodlužuje. Jak myslíš, že tohle dopadne? On si najde jinou a ty se budeš cítit ještě hůř. Mě pomáhá vymazat veškeré kontakty, schovat fotky, dárečky, změnit si vyzvánění, tóny aby ti to nepřipomínalo, když volal on, nějaký čas poslouchat i jinou hudbu a vyhýbat se setkání s ním. Neříkám, že je to jednoduché, ale pomáhá to. Klidně se opij, vykecej kámošce, sbal kufr a na dovolenou odjed někam pryč.
Čím dřív to s ním utneš, tím dřív se z toho dostaneš. Tohle prodlužování je úplně na nic, protože se pořád na něj soustředíš a nejsi schopná ničeho jiného, natož si najít jiného chlapa. Utni to, ono to chvíli bude bolet, ale dostaneš se z toho!
@terien ano souhlasím, vyházet všechny věci od něj, smazat všechny fotky a dělat že se to nikdy nestalo - pomůže to, nemyslet na něj, nemluvit o něm… a jít dál
Ahoj zakladatelko,
Tvoje pocity mi nepřijdou mimořádné a myslím, že je zažil skoro každý. Váš vztah skončil, tedy kromě toho fyzického, a určitě k tomu byly důvody.
Respektive to tak trochu působí, jako kdyby on z toho vztahu odešel a ty v něm zůstala.
Jdi dál. Co se stalo, je už pryč. Volna se neboj, ber ho jako příležitost. Naplánuj si program na každý den, užij si času sama pro sebe. Ve vztahu ti pak takový prostor bude třeba chybět…
A hlavně neboj. Neobviňuj se za své pocity nebo z nezdaru vztahu. Ono to je, jak to má být. jen potřebuješ z toho kruhu vystoupit, tu kapitolu života uzavřít.
A odkud jsi z Jiznich Cech? Najdi si nejsky konicek, zacni sportovat nebo odjed na dovolenou nekam pryc od nej.
Taky jsme to kdysi zažila, kluk, kterého jsem měla fakt moc ráda, se se mnou rozešel a pak mě začal sám kontaktovat. Já jsem žila v bláhové naději, že se ke mně vrátí, ale jemu šlo jen o sex a aby se pochlubil kamarádům, jak po něm holky šílí a může si s nimi dělat co chce. Bylo to strašné, naštěstí jsem se po dvou měsících vzchopila a řekla ne. Přebolelo to mnohem rychleji. A ujasnila jsem si, že to vlastně není tak super partner, jak jsem si myslela, když se takhle chová, protože moc dobře věděl, jak mě to trápí.
Když ho navíc ještě kontaktuješ ty sama, nemáš pro něj vůbec žádnou hodnotu, kromě toho dostupného sexu. Smaž si jeho číslo, ať ho nemůžeš kontaktovat nebo si ho zablokuj.
@alena1995 čas..jenže si tak říkám, jak dlouho ještě. Nějak jsem měla pocit, že ho ke vztahu se mnou nějak „přemluvím“ a vůbec mi nejde se smířit s tím, že kdyby chtěl, tak už je dávno se mnou.
@Anonymní píše:
A odkud jsi z Jiznich Cech? Najdi si nejsky konicek, zacni sportovat nebo odjed na dovolenou nekam pryc od nej.
jsem kousek od Tábora..
Úplně jsem přestala věřit tomu, že by chlapi mohli upřímně milovat..
Chce to čas. Úplně se od něj odstřihni. Rozchod je vždycky těžký, ale jsou i horší věci na světě. Drž se. ![]()
@Anonymní píše: Úplně jsem přestala věřit tomu, že by chlapi mohli upřímně milovat..
Ale kdepak, také to umí. Podle jednoho muže přece nebudeš soudit všechny. Akorát že Ty se točíš v kruhu a sloužíš mu jen - odpusť - jako matrace. Seber svou hrdost, neponižuj se před ním. Jsi na něm závislá a on to ví. Dovolená je ideální stav na pročištění mysli, relax a třeba i novou známost. Až potkáš zajímavého muže, on už Ti vrátí sebevědomí a jistě najde lék na Tvou bolavou duši.
@smutny klaun2 Ano, připadám si jako matrace. Přijede, chceš by mě pokládal na postel a když je po všem, tak je docela nepříjemný a nejradši bych ho v tu chvíli poslala k šípku. Budu se opravdu muset smířit s tím, že kdyby se mnou chtěl být, tak je mu všechno jedno a je se mnou.. Jsem zvědavá, jak budu mluvit třeba za měsíc.
Ahoj všem
tak nějak nevim, co se životem a co se sebou. Bude to rok, co jsme se s bejvalým přítelem rozešli po dlouhodobém vztahu, stále se vídáme, jen tedy kvůli tomu jednomu.. Snažila jsem se kontakt s ním omezit, najít si někoho jiného, na chvilku to zabralo, ale pak to vždycky skončilo tím, že jsem mu psala, doslova ho občas přemlouvala, ať za mnou přijede. No prostě blbka, která si neváží sama sebe a takhle se vnucuje. Naposledy jsem se zařekla a řekla, že mu nenapíšu. Věděla jsem, jak má směny, že je v práci a že by stejně nemohl přijet. Pak, když jsem věděla, že má volno, vyloženě jsem nepustila telefon z ruky a čekala, jestli napíše. Ty dny než měl volno jsem chodila jak tělo bez duše, začala kouřit a jen čekala. Napsal, přijel, scénář se opakoval. Byl u mě i ze včera na dnešek a začal mi vyprávět, jak si píše s jednou holkou a podobně. Hrozně mě to zamrzelo, naštvala jsem se sama na sebe a řekla si, že už ho nikdy nechci vidět. Jenže vím, že mě to nějak k němu pořád táhne. On vztah někde, sám říkal, že co mu chybí, sex má se mnou, nic nepotřebuje. Čeká mě dovolená a já se už úplně bojím toho, jak budu mít moc volna, že budu čekat na to, až napíše nebo ho zase budu přemlouvat.
Potřebovala bych se nějak zabavit, ale vůbec nic mě nebaví. Úplně jsem ztratila chuť do života, mám pocit, že už nikdy nikoho nepotkám a navždycky budu sama. Nebyla by tu třeba nějaké kamarádka v okolí jihočeského kraje?
Ani nevím, co jsem tímhle chtěla říct, ani se jen vypsat a „dokázat si“, jak blbě to zní a že opravdu bych se měla vzpamatovat. Nezažil jste to někdo taky?