Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Ne, nevadí mi že pro ni nejsem středobodem, středobodem jsem u celého zbytku rodiny.
Spíš mě to mrzí, že je na mě naštvaná ikdyž nemá důvod, všude po příbuzných vykládá jak jsem hrozná (a co jsem jí udělala-ikdyž neudělala) a přitom připojí, jak se těší až bude babička. Já nevím, ale mně prostě nepřijde dobrý, si po 9 měsících nezájmu o naši rodinu- já a manžel, přijít jen tak na návštěvu a dělat „že nic“, že je svět skvělej a hihi haha na miminko, vzít ho do kočárku ven atd…Já bych proti ní nic neměla ježda holky, přijdu si, jak kdybych jí podle vás chudince trhala hlavu.. ale tady je ona ta hnusná na mě a hnusná na manžela, rozvrací vztahy v širší rodině kvůli lžím, kterým věří a nejsou pravda…
A já jsem jen chtěla poradit, co s tím. Nechtěla jsem litovat že nejsem středobod tvl…A jsem těhotná, tyhle kecy mi fakt nepřidávají, když mě trápí vztahy v rodině a přišla jsem si pro radu!
A to okolí jí ty kecy žere? Jak se dozvíš, že tě někde pomlouvá? Dotyčný ti to řekne?
@Lucie_Sx chová se divně, prostě se nepodívá do očí, když jde třeba manžel na záchod, tak se jí zeptám, hezky ji jménem oslovím: „XXX není to zbytečné, vždyť jsme si spolu tak rozuměly, proč si myslíš, že bych tohle udělala/řekla, vždyť jsi viděla (důkaz), že to není pravda. Mrzí mě to, chtěla bych aby to bylo jako předtím“. A ona něco odsekne, že ví svoje a tím to končí, nechce se bavit normálně, takové ty oči nahoru, nafouklý výraz… Z mé strany už nemám způsob jak ji udobřit.. Spíš čím víc přemýšlím nad tím jestli se to ještě může zlepšit nebo když ona tak zanevřela na mě, jestli jsem schopná to přejít já. Vždyť ona je ta, co věří blbině a kvůli tomu udělala tolik zla..
Já si nejsem jistá, jestli jsem schopná s ní už normálně komunikovat, jestli mám náladu na ty její oči v sloup a tak..
@Anonymní píše:
@Lucie_Sx chová se divně, prostě se nepodívá do očí, když jde třeba manžel na záchod, tak se jí zeptám, hezky ji jménem oslovím: „XXX není to zbytečné, vždyť jsme si spolu tak rozuměly, proč si myslíš, že bych tohle udělala/řekla, vždyť jsi viděla (důkaz), že to není pravda. Mrzí mě to, chtěla bych aby to bylo jako předtím“. A ona něco odsekne, že ví svoje a tím to končí, nechce se bavit normálně, takové ty oči nahoru, nafouklý výraz… Z mé strany už nemám způsob jak ji udobřit.. Spíš čím víc přemýšlím nad tím jestli se to ještě může zlepšit nebo když ona tak zanevřela na mě, jestli jsem schopná to přejít já. Vždyť ona je ta, co věří blbině a kvůli tomu udělala tolik zla..
Já si nejsem jistá, jestli jsem schopná s ní už normálně komunikovat, jestli mám náladu na ty její oči v sloup a tak..
No tak to neres, netrap se tim.
Bud s tebou bude chtit byt v kontaktu a pak se bude muset chovat slusne, nebo proste v kontaktu nebudete.
@Dlouhá punčoška děkuji
takže mám počkat, jestli se po roce a něco sama ozve, až bude miminko na světě? Prostě je pro mě teď skoro jak cizí… je to hloupé a zvláštní, sama nevím co s tím, proto jsem se rozhodla napsat o radu…
@Cimada píše:
Nechápu, o co se nezajímá. O co by se měla zajímat?
Už jsem to dočetla.
Přeruš s ní styky. Nemáš k ní vůbec žádné povinnosti. Nebo dopadneš jako tady fůra holek, co jim tchyně obsadily mimina a nemůžou se s nimi domluvit. Hlavně jí nepodlízej, nebo Tě začne ovládat přes dítě a budeš mít nervy v kýblu.
Pokazilo se to, pokazilo. Začala bych žít pro sebe. Ono se to časem nějak vyvrbí.A podobně jako píše Magic, si myslím, že ty maminky chlapečků snachy ani moc nezajímají.
Příspěvek upraven 17.02.22 v 19:40Jsi pro ni cizí a kdovíco špatného provedeš jejímu mazlíkovi a hlavně se těší na to „jeho“ dítě.
Buď v klidu a žij tak, jak to vyhovuje Tobě.
S tímhle souhlasím a podepisuji.
Jsem člověk, který se sice jako věřící naučil odpouštět, ale sklerozu nemám a každou křivdu, vše špatné, co mi kdo kdy udělal, si budu až do smrti pamatovat.
A měla bych strach, že skrze miminka se mnou bude tchyně orat i vláčet, po straně mne špinit a bude se snažit si vyvydírat nejen vození kočárku ale třeba i to, do čeho dítě obléknout, jak ho krmit…no, však je o tomhle tady dost diskuzí.
A opravdu nemám ráda takové to, že se dítě půjčuje, nepůjčuje
není to balík vaty ani hrnek cukru, co doma pochyběl. A stejně tak to, že někdo má na dítě právo, mají na něj a na jeho výchovu nárok jenom rodiče, hergot, kdyby to tak nebylo, tak neexistují rodiny, partnerské soužití, ale nějaké kolonie a matka by po narození dala dítě vplen kolektivní výchově.
Sama za sebe bych nic nedělala a nechala to manželovi a s dítětem bych tam po šestinedělí nebo, jak bych se cítila i dřív, zajela s manželem. A to protože, se líp odchází, než vyhazuje.Kafe nebo čaj, babce nechat dítě pochovat a do hodiny odejít. K sobě domů bych ji moc nezvala, když tak jen krátce a kočárek bych si vozila sama nebo bych šla na chvíli s ní.
Zatávám názor, že pokud mi někdo ubližuje a špiní mne u lidí, tak k němu nemám žádné povinnosti a nemusím se s ním nějak extra stýkat i když je to všemocná-BABIČKA.
A to píšu jako ženská, která měla tchýni zlatou, která nám do ničeho nezasahovala, měla mne ráda a když umřela, probrečela jsem v kostele celou mši a i dnes mi tečou slzy, když jsou vánoce, měla by svátek a podobně.
Ale teď bys zakladatelko měla myslet na sebe a na maličké, nenervovat se a říct si, že to všecko nějak dopadne a třeba to nebude tak horký. Moc ti přeju, ať máš krásné a zdravé dítě a ať se ty věci nějak utřepou, aby byl klid.
Vůbec to teď neřeš, uvidíš po porodu, na co se budeš cítit. Já mám s rodinou vztahy hezké a přesto miminko nenechávám nikomu (a že už mám větší miminko). Zkrátka se na to necítím připravená, tak mi třeba mohou vlézt na záda
![]()
@Anonymní píše:
@Dlouhá punčoška děkujitakže mám počkat, jestli se po roce a něco sama ozve, až bude miminko na světě? Prostě je pro mě teď skoro jak cizí… je to hloupé a zvláštní, sama nevím co s tím, proto jsem se rozhodla napsat o radu…
Nechala bych to být. Buď se ozve a budete budovat vás vztah od začátku. Ale určitě to nebude jako dřív, spíš takové formální. Nebo se neozve
už se netrap, nevnucuj a soustřed se na sebe, užívej poslední trimestr a následně dítě.
Tady to asi schytas, tady mají babičky na dítě větší právo než matky ![]()
Každopádně takhle, byla bych upřímná s chlapem a řešila bych to asi podle toho, co vyhovuje jemu, za předpokladu že se ti to úplně nepříčí. On není žádný nárok babičky na to, abys odevzdala kočár, dítě, a nazdar. Může jít chlap s nimi, mohou být návštěvy jen u vás doma, můžete jít všichni i s tvojí mamkou, prostě dá se vymyslet leccos.
Ať se nejvíc angažuje chlap a svojí matinku si managuje hlavně on sám, ty na ní buď slušná, a dál jí nic nedlužíš. Když budeš cítit, že nějaká tvoje hranice je překračovaná, prober to s chlapem v klidu, vymyslete kompromis. Neříkám neustoupit nikdy v ničem, ale fakt taková ta místní představa, že prarodiče mají nárok úplně na cokoli a rodiče se mají strhat, aby jim to na svůj úkor a vždy s úsměvem umožnili, NENÍ v reálném světě příliš častá a rozhodně není nutná.
Jednej tak, abys měla ty čisté svědomí a zároveň co největší klid
A on čas hodně léčí, časem se to nějak utřepe. Kdyby nebyl na tvojí straně chlap, byl by to průšvih, ale naštěstí to zní jakože se na něj můžeš spolehnout ![]()
Já jsem upřímná držka, zrovna nedávno jsem tchýni taky od plic řekla, že když jí volám maxi. 2× za měsíc, tak by ten telefon mohl mít na tři minutky vyšší prioritu než Ulice a taky se nakrkla.. ale to jsou občas takové jako přeháňky, které si vždy časem nějak sednou… Buď ráda, že se na vnouče těší a třeba pomůže.. my pomáhací babičky neměli..
leč u vás to trochu hrozí jen fotkama na její facebook a hotovka, co..
No, ona právo na styk s vnoučetem má.. vy zas máte právo jí ho umožnit tak nějak jak to bude vyhovovat..
takže TEĎ bych to na tvém místě vůbec neřešila.. uvidíš až po porodu jak se vše bude vyvíjet, třeba si věci vyříkáte a bude dobře..
a nebo taky ne a přijde povozit jednou za měsíc v neděli na hodinu odpoledne, no..
nebyla bys první ani poslední, která to tak má…
rozhodně bych si tím aktuálně hlavu nezatěžovala… ono tohle se narozením dítěte fakt ukáže samo…
@Russet píše:
No, já mámu nemám a tak nějak mi stačilo, že se zajímá partner. Nepotřebuju pozornost okolí.
Ono je to někdy i na škodu, když tchýně visí na drátě ještě dřív, než jsem se sama stačila nějak srovnat s tím, že dítěti našli VVV a co to vlastně znamená, tak je to spíš přítěž ![]()
Nicméně chápu, že absolutní nezájem mrzí - a popravdě pokud se na vnouče těší, ale těhotné se nezeptá pět měsíců ani ze slušnosti jak se má, tak je to hulvátství. Nejsme inkubátory pro babičky. Respekt, slušné chování a ohledy mají plynout OBĚMA směry.
Příspěvek upraven 17.02.22 v 20:25
No holky, upřímně jsem si tady už připadala jak pizdda, co už předem plánuje jak nedá své skvělé tchyni vnouče na které má přece nárok… A přitom já mám jenom obavy.. jsem z toho v háji, jen proto že se zbytkem úzké rodiny máme skvělé vztahy a já bych chtěla aby to bylo i s ní super. Ale taky řeším co dělat, když to bude stejné nebo ještě horší než teď. Mám z toho prostě strach…
@Dani65 děkuju
já jsem taky věřící a proto když manžel chtěl vztahy utnout, nepřicházelo to v úvahu, snažím se i teď ty vztahy udržovat a asi jsem spíš dobrohloupá, protože jediný, kdo z toho má vředy jsem já ![]()
Ostatní holky taky děkuji za normální rady.
Ke své tchyni jsem se vždy chovala a i nyní přes to všechno chovám s úctou a respektem (narozdíl od ní) a nekuji tady pikle ohledně zákazu styku s vnoučetem! Nyní jsem chytřejší, nebudu se soustředit na ni, ale na nás tři. Ono se to nějak vyvrbí. Zapomenout bude složité, ale odpustit jí to kvůli sobě už musím.
Diskuzi bych ukončila, už to nemá smysl. DíKY ![]()
@Anonymní píše:
@Dlouhá punčoška děkujitakže mám počkat, jestli se po roce a něco sama ozve, až bude miminko na světě? Prostě je pro mě teď skoro jak cizí… je to hloupé a zvláštní, sama nevím co s tím, proto jsem se rozhodla napsat o radu…
Nejsi její dcera, ale snacha. I když si přeješ tchýni jako druhou mámu nebo dobrou kamarádku, některá toho není schopná.
Prostě budeš pro ni cizí ženská. Ona s Tebou nechce být kamarádka.
Pro Tebe bude nejlepší, když se s tím smíříš.
A i mizerná tchýně může být dobrá babička. Mimi je její pokrevní příbuzný.
Doufám, že máš hodnou maminku, se kterou svoje čekání na miminko můžeš prožívat.
PS: Koukám, že diskuze ukončena - nestihla jsem dopsat příspěvek dřív
Příspěvek upraven 17.02.22 v 20:45
To vnouče ještě není na světě. Je celkem pravděpodobné, že řeči, jak se strašně těší, jsou jenom planá slova a u těch taky zůstane.
@Dlouhá punčoška píše:
Nejsi její dcera, ale snacha. I když si přeješ tchýni jako druhou mámu nebo dobrou kamarádku, některá toho není schopná.
Prostě budeš pro ni cizí ženská. Ona s Tebou nechce být kamarádka.
Pro Tebe bude nejlepší, když se s tím smíříš.
A i mizerná tchýně může být dobrá babička. Mimi je její pokrevní příbuzný.Doufám, že máš hodnou maminku, se kterou svoje čekání na miminko můžeš prožívat.
většinou ale platí model: „nemá ráda snachu = je vlažná k jejím dětem“