Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchýně chytrá jak radio
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
13.9.16 09:22
Změnit plány na nové bydlení a odstěhovat se dostatečně daleko…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.16 09:27
Vezmi si příklad od zvířat. Vyznač si své území a za něj ani jednu z nich nepouštěj. 
Dvougenerační bydlení je peklo a v naprosté většině fungovat nebude, je fajn, že jdete do svého. Lidi se k tobě budou chovat tak, jak jim sama dovolíš. Taky jsem teď nedávno bojovala proti zdánlivě neporazitelnému nepříteli (moje matka, která každého sráží, ponižuje a „všechno je blbě“). Chvíli bylo dusno, několik týdnů ignorace a nemluvení, což nebylo za trest, ale příjemný bonus, pár vět jako „nikdy“ a „naposled“ a pak změkla a je jako beránek. Ale je fakt, že to zpočátku nevypadalo. Chce si to prostě nějak řádně určit hranice. Taky hodně záleží, co tvůj partner.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.16 09:29
Pokud manžel stojí při tobě, je napůl vyhráno. I když se přestěhujete kousek, budete mít své soukromí. Rozhodně nedovol, aby jim dal klíče - takové to pro případ „kdyby něco“. Kolem zahrady (pokud tedy půjdete do RD) zasaďte turkmenstánský brest - roste 150-160 cm za rok. Není přes něj vidět během chvilky. Když budou neustále lozit, vypněte zvonek, pokud zavolají, že jsou před barákem, tak mile říct, že se válíte v posteli a na neohlášené návštěvy nejste připraveni. Ať se staví jindy a předtím zavolají s tím se rozloučit a hned položit telefon. Dělat to při každé neohlášené návštěvě.
Já jsem si také musela udělat pořádek v rodině, jsem dospělá vdaná ženská, matka svého dítěte a ne třináctiletý fracek. Takže slušně a ne vulgárně jsem to řešila výše popsanou cestou, a to s mou vlastní babčou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.16 09:29
Řekni tchýni zdvořile co ti vadí, její návštěvy atd. To že bydlite spolu neznamená že bude u vás pořád bez pozvání. Tohle bych si řekla Narovinu a trosku si dupla nebo se z toho zblazníš. Třeba rady bych hodila za hlavu, myslí to třeba dobře ale ty její „návštěvy“ to bych zatrhla. Jde to slušně říct.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.16 09:32
I ten kousíček stačí, lepší než zůstat! Nedávat jim klíče od vašeho bydlení a už to bude trošičku jiné, že půjdou na návštěvu a né, že pořád budou prakticky u sebe doma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.16 09:34
Odstěhovat… ale přece jen mi z toho trošku číší nenávist jen proto, že je to tchyně, viz „Pak mi začala dávat rady, o které jsem ani nestála (a kdyby ano, tak bych si je poslechla od mé mámy)“. Možná by byl zajímavý pohled i druhé strany.
Kažopádně nic, než se odstěhovat dostatečně daleko a zároveň dostatečně blízko, nepomůže.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.16 09:36
Uprimne te lituji, at si sni promluvi chlap, i kdyz asi zbytecne co? Odstehovat se bud daleko, a kdyz stehovank daleko neklapne a budete kousek stanov si pravidla ty, ty budes pani domu tam ti nema co rozkazovat. A neboj nejhorsi uz budes vzdycky. Az se odstehujete tak se ski nemusim dost dlouho videt, prestala byh sni komunikovat aspon na chvili. Chlap musi stat za tebou. Jinak mam neco podobneho. Zezacatku sme bydleli s tchyni, nikdy sem se tam necitila dobre a po odstehovani bylo jeste par pestrych chvilek, poucovani a navic me tchyne jeste zesmeslovala a urazela pred ostatnima, kdyz sme se sesli treba na narozeninach. Kdyz sme byli sali tak v poho ale kdyz se blizil nekdo na dohled tak pretvarka nejvetsi. I s nasim synem si hrala jen aby se ukazala jako nejlepsi babicka na svete. Jako hrala si snim ale pred nekym uplne jinak proste katasrtofa.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.16 09:45
@Anonymní píše:
Většinou nemám potřebu zakládat nová témata, ale..
Prostě nejsem schopná vyjít se svou tchyní a švagrovou. Nevím, jak to napsat, aby to nebylo celé zmatené
S manželem jsme spolu 5 let, manžele teprve chvíli. Ještě, než jsme se vzali, bydleli jsme sami a bylo nám tak dobře. Pak přišel s tím, že by se rád nastěhoval k rodičům na barák, abychom našetřili na svatbu. Nechala jsem se přemluvit (já blbá) a po třech letech našeho samostatného bydlení, jsme se přestěhovali. Ze začátku to bylo vše ok, ale po pár měsících mi začalo pomalu peklo, které je nyní nesnesitelné (alespoň pro mě). To, že tchyně k nám pořád chodila, byl jen začátek. Vždy jen klepla ani nepočkala na vyzvání a už nám lezla do obýváku. Co chvíli nám organizovala program ( je třeba na zahradě udělat tohle, na baráku tamto, bude oslava toho a toho a vůbec ji nezajímalo, že už něco můžeme mít)
Nyní je situace taková: narodilo se nám dítě a začalo to být vše mnohem horší. Tchýně si k nám lozila jak do houslí, bez klepání, bez vyzvání. Dokonce mi beze slova prošla za zády až do ložnice, kde spala malá. Ani se nezeptala, zda mi může jít do ložnice
Pak mi začala dávat rady, o které jsem ani nestála (a kdyby ano, tak bych si je poslechla od mé mámy) - jak mám malo nosit, jak držet, jak kojit, jak oblíkat ven, kdy s ní jít ven, kdy jí koupatno moje nervy
Pak se začala plánovat svatba a to se nám srala fakt do všeho a to se k tomu přidala i švagrová. Prostě ony ví vše nejlíp, jejich názory jsou ty nej a přes to nejede vlak a žádné jiné názory nebudou akceptovat. Kdykoliv jsem si,,dovolila´´ tchyni něco říct (třeba, že mi už vážně vadí, že mi jde až do ložnice nebo, že chceme svatbu podle sebe), tak se urazila až na půdu nebo začala brečet. Pak si vše přibarvila a obvolávala to své rodině a dělala ze mě a z manžela ty nejhorší
Svatbu nám tchyně i švagrová pěkně kazily, to bych vám přála, vidět ty nafrčené ksichty, hlavně nám tím zkazili i svatební fotkyŠvagrové se pak taky narodilo dítě a začal skoro očistec, protože pořád jen poslouchám, jak dítě švagrové je mladší, ale šikovnější. Už umí to a to a je tak pevná a naše to neumí a není tak šikovná
jako babička a má tak blbé kecy k vnoučatům? Je mi z těch dvou už
Hlavně mají pořád obě potřebu mě o něčem poučovat a to neustále a kolikrát i o tom, o čem vím fakt víc já
jako už fakt nemůžu, měla jsem je kdysi ráda, ale teď mám na ně neskutečnou averzi. Už mám většinou chuť je poslat do pr…, když mají ty své kecy, ale držím se jen kvůli manžela
Jak byste řešili tuto situaci? Budeme se sice stěhovat, ale kousíček od nich
Nikdy, ale opravdu nikdy bych se nenechala natlačit do bydlení s kýmkoli. Vidím to dnes a denně, to prostě nefunguje. A raději budu od těchto přátel poslouchat, že jsme blázni mít tak velkou hypotéku, atd. Ať. Ale já si prostě můžu dělat co chci, kde chci. A ten pocit svobody je k nezaplacení. Zkus to probrat s manželem a zvolte dostatečnou vzdalenost při shánění nového bydlení. Ptz za A život máš jen jeden a ten utíká sakra rychle a za B je to manželova rodina, určitě je má rád a aby nakonec váš vztah na tomhle nepohorel. Drž se a řeš to. Nenech se natlačit do něčeho, co už teď víš, že nechceš. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.16 10:13
@Aries6 píše:
Odstěhovat… ale přece jen mi z toho trošku číší nenávist jen proto, že je to tchyně, viz „Pak mi začala dávat rady, o které jsem ani nestála (a kdyby ano, tak bych si je poslechla od mé mámy)“. Možná by byl zajímavý pohled i druhé strany.
Kažopádně nic, než se odstěhovat dostatečně daleko a zároveň dostatečně blízko, nepomůže.
Přesně nad touhle větou jsem se taky zamyslela. Je pravda, že i já mám lepší vztah s mojí mamčou než s tchýní, ale babičky jsou obě a tak budu poslouchat nějaké rady i od ní. Není to tak, že jedna je větší babička, protože její dítě je maminka a druhá je menší babičkou, protože je její dítě otec.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.16 10:18
Doufám, že se stěhujete aspoň tak daleko (nebo tak za roh), aby vás z domu nemohli šmírovat. Nedávat klíče a aspoň na čas omezit kontakt (aspoň ty…muž ať s malou klidně chodí), aby se trochu otupila ta averze. A že se na svatebních fotkách tváří jak blbky je hlavně jejich vizitka, tak se tím zase tak netrap. V tomhle bych se dokázala dobře vyžívat, že bych ukazovala fotky a upozorňovala na to sama
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.16 10:19
@quinsley píše:
Pryč pryč pryč!!!
ABSOLUTNÍ souhlas s radou vyjádřenou ve třech slovech
A ještě k svatbě. Já vím, že po bitvě každý generál. proto si nemůžu vynachválit to, jak jsme to udělali my, a ráda to zopakuju každému, kdo nebyl spokojen s tím, jak to měl on. My si platili vše, my rozhodovali o tom, jak to bude. Rodiče jsme pozvali. Oznámili, kdy kde a co. Nechtěli jsme po nich NIC. Pokud chtějí pomoci, budeme rádi, ale budou dělat výhradně to, co po nich budeme chtít. Si piš, že s tchýní jsem se chytla několikrát. A byla jsem moc ráda, že jsem se mohla opřít právě o to - pravidla si tady stanovuju JÁ, ty budeš dělat, co řeknu já - nebo díky, ale bude to dělat někdo jiný.
Takže možná rada, jak si to nastavit ve svém bydlení. Za své, ve svém, abys nemusela být „vděčná“. Na druhé straně, je třeba se zamyslet a najít cestu tak nějak středem, protože hlídací babičku třeba fakt potřebovat budeš. (Což mi připomíná, že musím zavolat svojí tchýni, jestli by si děti nevzala na víkend… )
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.16 10:21
@Petule030 @Aries6 ono je to dáno určitě tím, jak moc už ji leze na nervy. Když k někomu máte tak silnou averzi, tak i rada „žízeň nejlépe uhasíš vodou“ je prostě moralizování a poučování. Za to bych se na ni asi ani nezlobila (pokud tedy v tomto duchu k tchýni nešla, protože to by se pak člověk nemohl divit, že se ty vztahy vyvinuly takto chorobně špatně).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Většinou nemám potřebu zakládat nová témata, ale..
no moje nervy
Švagrové se pak taky narodilo dítě a začal skoro očistec, protože pořád jen poslouchám, jak dítě švagrové je mladší, ale šikovnější. Už umí to a to a je tak pevná a naše to neumí a není tak šikovná 
jako babička a má tak blbé kecy k vnoučatům? Je mi z těch dvou už 
Prostě nejsem schopná vyjít se svou tchyní a švagrovou. Nevím, jak to napsat, aby to nebylo celé zmatené
S manželem jsme spolu 5 let, manžele teprve chvíli. Ještě, než jsme se vzali, bydleli jsme sami a bylo nám tak dobře. Pak přišel s tím, že by se rád nastěhoval k rodičům na barák, abychom našetřili na svatbu. Nechala jsem se přemluvit (já blbá) a po třech letech našeho samostatného bydlení, jsme se přestěhovali. Ze začátku to bylo vše ok, ale po pár měsících mi začalo pomalu peklo, které je nyní nesnesitelné (alespoň pro mě). To, že tchyně k nám pořád chodila, byl jen začátek. Vždy jen klepla ani nepočkala na vyzvání a už nám lezla do obýváku. Co chvíli nám organizovala program ( je třeba na zahradě udělat tohle, na baráku tamto, bude oslava toho a toho a vůbec ji nezajímalo, že už něco můžeme mít)
Nyní je situace taková: narodilo se nám dítě a začalo to být vše mnohem horší. Tchýně si k nám lozila jak do houslí, bez klepání, bez vyzvání. Dokonce mi beze slova prošla za zády až do ložnice, kde spala malá. Ani se nezeptala, zda mi může jít do ložnice
Pak mi začala dávat rady, o které jsem ani nestála (a kdyby ano, tak bych si je poslechla od mé mámy) - jak mám malo nosit, jak držet, jak kojit, jak oblíkat ven, kdy s ní jít ven, kdy jí koupat
Pak se začala plánovat svatba a to se nám srala fakt do všeho a to se k tomu přidala i švagrová. Prostě ony ví vše nejlíp, jejich názory jsou ty nej a přes to nejede vlak a žádné jiné názory nebudou akceptovat. Kdykoliv jsem si,,dovolila´´ tchyni něco říct (třeba, že mi už vážně vadí, že mi jde až do ložnice nebo, že chceme svatbu podle sebe), tak se urazila až na půdu nebo začala brečet. Pak si vše přibarvila a obvolávala to své rodině a dělala ze mě a z manžela ty nejhorší
Svatbu nám tchyně i švagrová pěkně kazily, to bych vám přála, vidět ty nafrčené ksichty, hlavně nám tím zkazili i svatební fotky
Hlavně mají pořád obě potřebu mě o něčem poučovat a to neustále a kolikrát i o tom, o čem vím fakt víc já
jako už fakt nemůžu, měla jsem je kdysi ráda, ale teď mám na ně neskutečnou averzi. Už mám většinou chuť je poslat do pr…, když mají ty své kecy, ale držím se jen kvůli manžela
Jak byste řešili tuto situaci? Budeme se sice stěhovat, ale kousíček od nich