Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchýně - opičí matka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
14.3.11 11:49
Jo holka, tady je každá rada drahá 
… já bych tohle teda nesnesla (my přímo s tchýní bydlíme, vztah máme tak na 70% Ok a na 30% dělá problémy, ale naštěstí přítel stojí vždycky za mnou… ale bůhví jak to bude v dubnu, až donesu z porodnice mimíska 
).
Já bych udělala to, že až budete zase jednou na obědě, přede všema, hlavně před manželem, bych se zeptala narovinu proč se taky tebe nezeptají jak se máš, co nového a tak… a podle reakce se zachovala. Buď by manžel viděl, že o tebe fakt „nestojí“ jak o něj, a už bych tam nejezdila… a nebo to budeš muset překousnout, ale dle tvé povahy bych soudila, že se s tím budeš skorát tak trápit. Takže já osobně bych tam nejezdila a těžko bych se smířila s tím, dávat jim malýho na hlídání.
Já se taky trápisla s tchýní, dva roky šikany z její strany, že neuklízím, že dělám to a ono, že jsem pořád v trapu (dělala jsem dlouho v práci) a porád něco. Pak jsem ji začala naprosto ignorovat a bylo asi 5 měsíců klid, nevěděla co si myslet, a nakonec přilezla sama a teď je to relativně OK. A když má pindy, pouštím to jedním uchem tam a druhým ven. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.11 11:57
Tak nějak mi chybí, jak se setkáváte s tvýma rodičema? Mně by tohle teda už fakt přehnaný připadalo a manželovi bych to řekla, snad je dospělej chlap a nemusí se každej den několikrát hlásit, ne? 
Tohle prostě nechápu, manželovi rodiče teda od nás bydlí hodně daleko, ale funguje to tak, že když někam nemůže (nebo nechce) jít jeden z nás, nejde tam většinou ani ten druhej (jasně, záleží na situaci o co jde, ale pokud by mi nebylo dobře, manžel by určitě neodešel jen tak někam na oběd a mě nenechal samotnou doma), prostě mi to nepřijde OK. A ty mantinely bych začala nastavovat už teď, ne až bude mimčo na světě… 
Jinak s tím, že by o prcka přehnaně pečovala, pokud s ní nebude každej den, x hodin, podle mě i když jednou za čas kolem něj babička bude lítat, „nezkazí“ ho to… My našeho malýho vychováváme podle sebe a to, že se o něj někdo víc stará bere po svým 
Stejně si dělá, všechno tak, jak je zvyklej
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.11 11:57
Mě napadá několik věcí a nevím, co by u vás bylo schůdné.
Píšeš, že se tě neptají. Ptáš se ty jich? Prostě se zeptat, jak se měli, co nákup, cokoliv … Aby tě museli začít brát na vědomí. Navíc tím ukážeš manželovi, že z tvé strany snaha je.
Co se týče telefonování atd., tvému manželovi to očividně přijde normální, s tím bude těžko něco udělat. I když to bych nesnesla. Napadlo mě, co naplánovat romantický večer (dobré jídlo, svíčky, hudba) pro vás dva. Nahlásit dopředu manželovi. Možná se nenápadně někdy mezitím zmínit manželovi, že snad vás nic/nikdo nevyruší. Případně říct přímo, že bys ráda, pokud by vás tchýně pro jednou nerušila večer. O víkendu bych ranní telefonát řešila sexem, přitom by snad manžel telefon nezvedal 
Mae
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Caty
14.3.11 12:30
Jj, souhlas, ptáš se i ty jich? Zkusila bych se párkrát zeptat, když nebude žádná reakce, řekla bych to manželovi a nebo bych řekla no a já se mám fajn. V práci dobrý, miminko prospívá, občas mě bolí břicho, jinak je to OK. Zajímala by mě jejich reakce.
Jinak, pokud nezmění manžel postoj, ty s tím těžko něco zmůžeš. Ale to, že tě nechal doma, když ti nebylo OK a šel bych mu dala sežrat.
Na telefonování nevim. Já si s našima taky volám často. Někdy víc, někdy míň, ale aspoň jednou denně jo Chci vědět, žeje vše ok nebo naopak není. Oba jsou v ID atd atd. Navíc bydlíme na slovensku, tak přes skype aspon vidí vnučku, ikdyž u nich jsme často. Ale tak to vyhovuje mně i manželovi.
Já za tchýní nebyla půl roku ted. Dost jsme se nepohodly, napadala mě a mojí rodinu atd. Nebudu rozepisovat.U ní je to horší, když s ní člověk mluví, tak je ťťňň, ale pak se dozví, že pomlouvá za zády. Nemám jí ráda a ráda mít nebudu. A tobě radím nenech si to přerůst přes krk a s manželem o tom promluv. Nám to dost narušovalo manželství.
- Citovat
- Upravit
14.3.11 12:30
Noo, těžko radit. Telefonáty manželovi očividně nevadí, takže bych zkusila fígle jak psala MaeCandal.
K návštěvám…nevím, vadilo by mi jezdit někam s chlapem jako „přívěšek“, takže bych návštěvy omezila, ať si tam klidně jezdí sám. Já sama jsem prvních 5 let jezdila s přítelem za tchánovci tak 2× do roka (je to dáno i tím, že bydlí 200km daleko), ale prostě bych návštěvy omezila a když už tam pojedeš, tak sama navazuj konverzaci. Vím, jak je to těžké, tchánovci jsou také dost uzavření do sebe, takže jakákoliv otázka se odbyla pokud možno jednoslovnou odpovědí, ale rozmluvili se. Teď už je to naprosto v pohodě, zlom nastal, když se narodil malý a my měli opravdové téma k povídání (ne jen takové to dneska je venku hezky) a celkově jsme se začli líp poznávat (to bylo po 7mi letech vztahu s přítelem). Teď se vídáme cca jednou měsíčně a vždy se tam těším, nebo až přijedou oni. Prostě totální zvrat, takže neházej flintu do žita.
K výchově babičky..neboj, za pár dní ti ho určitě nezkazí, akorát si ho naučí, že babička lítá tak, jak si dítko pískne a bude na tom bita sama
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.11 12:32
S tím telefonováním mě tak napadá… Když tohle dělá matka s dcerou, tak se tomu říká, že mají hezký, kamarádský vztah. Když má takový vztah matka se synem, je syn hnedka mamánek a matka nějaká šílená stíhačka. Ty si s mamkou nevoláš?
Jsem nad tím jenom nedávno, jakožto matka syna přemýšlela a trochu mě mrzí, že s ním nebudu moct mít vlastně takový hezký vztah Kvůli lidem a možná i manželce, pokud si vezme někoho, kdo uvažuje podobně…
Takže je to sice hrozně často, ale jestli to manželovi vyhovuje, nevím, proč by si nemohl s maminkou volat?
Jestli je tchyně taková, těžko to změníš - u nás byl můj děda taková kvočna - byl nerv jet i na dovolenou, on k tomu přidával katastrofické scénáře, co se nám stane nebo nestane, musel mít přesně přehled, kde kdo je (mobily nebyly), když volal a nikdo mu to nebral, tak už viděl, jak jsme všeci mrtví… Jako nejen na dovolené, ale i normálně. Když jsme šli k nim na návštěvu, museli jsme po příjezdu (5 minut autem) volat, že už jsme doma. A fakt to myslel vážně, fakt se tak bál - nebyla to žádná vypočítavost z jeho strany. Takže je asi potřeba se s tím naučit žít a nebrat si to osobně Tak to zkus prostě brát tak, že to jiné nebude, zkus začít vyprávět i o sobě, co budou na to říkat (protože když nic neví, tak se těžko můžou zeptat, že - není se čeho chytit) - třeba řekneš, žes byla v úterý na bvelkém ultrazvuku - a uvidíš, co oni na to… Nebo se ptej i ty jich a uvidíš, jak to bude - třeba pak budeš moct zase navázat na něco o sobě a když se budete znát líp, tak je třeba začneš i zajímat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.11 12:35
Caty, mám to taky tak, s mamkou se navíc většinou každý den vidím, prostě závislák
S tchánovci si teď většinou 4×-5× do týdne skypujeme - videohovor, také, aby viděli malého a každý hovor trvá min. hodinu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.11 12:36
Ahoj.
Já mám tchýni normální
Ale hezký vztah mám s manželovou rodinou až teď asi po 5 letech.
Víš jak to je… čím víc se bráníš, tím víc je ti to vnucováno..
Vždycky mi vadilo povídat si s nima…(nevěděla jsem o čem, a spíš mě to otravovalo ) a teď? Manželova mamka pro mě a dceru přijede, jedeme na oslavu, a manžel dorazil až když přijel z práce. Celou dobu jsme si povídali, i šli na procházku, skvěle jsem se bavila..
Asi se to taky změnilo, jak jsme začali čekat malou.. beru je jako rodinu komplet, páč je to rodina i mé dcery a manžel je hrozně šťastný, že dobře vycházíme.
Možná, že když se budeš snažit dát jí na jevo, že patříš taky k nim do rodiny a víc se zapojovat (no.. aby sis ještě víc nenas.. na hlavu že )
Třeba jí to přejde.. Moje tchýně taky volá hned mě, když jí to manžel nezvedne.. A to, že v šestinedělí na návštěvu nikdo neleze je snad normální, s tím musí babča počítat..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.11 12:38
Neodpustím si OT - lidi, co nechají telefon 3× zazvonit a pokládají, bych zarazila Já taky nechávám zvonit dýl, protože sama vím, že než doběhnu, vyhrabu apod., tak to občas trvá… Pak jim musím volat já a stojí mě to dost peněz
Pokud volám nevhod, počítám, že mi to ten člověk típne (což může udělat i člověk, který byl zanechán s vřeštícím mobilem o samotě), pokud neslyší, nebo tam není, tak je fajn, že má šanci doběhnout, vyhrabat, či uslyšet
A co to třeba vzít, když manžel nemůže k telefonu? A vybavit to s ní - zeptat se, jak se má a tak? Třeba by to pak bylo jiné…? Jednak bude vědět, že žije, akorát je ve sprše a nebude furt volat a jednak tě třeba začne víc brát?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Caty
14.3.11 12:48
Kakika píše:
Caty, mám to taky tak, s mamkou se navíc většinou každý den vidím, prostě závislák
Já tato skypuju s našima. S tchánovci nehrozí.Tchán mi přijde, že nejeví moc zájem, ale nevím, v něm se moc nevyznám a s tchýní? Bych asi rozmláila PC. U nás je to bohužel s tchýní furt horší a horší. Ač tedy manžel je dsti rázný a vždy zasáhnul, nějak to nepomohlo. No, ale viděla jsem, že se trápí, že tam s ním nejedu. Tak jsem ted jednou jela a pojedu zase za dva měsíce tak Ne, opravdu zkus trochu ty hodit to lanko. Třeba si tchánovci říkají to samé co ty a je to kolem dokola. Nutno dodat, že by manžel měl trochu pomoci se Vám přiblížit. U nás to manžel neudělal hned nazačátku a i to pak mělo trhlinky.
Hele, ale někdy je lepší, když se nepají. Mi se tchýně prve ptala, zda jsem křtěná a mám vysokou školu, případně, jestli bych se nechala pokřtít.
A jak píše Angua, matky synů to mají asi vždy těžké, ale záleží jak k tomu přistupují oni. A jsem ráda, že mám holku, aspoň jednu. Ikdyž doufám, že jednou budu dobrá tchýně, kdo ví.
- Citovat
- Upravit
15.3.11 09:22
U nás takhle volávala babička, tenkrát ještě na pevnou, mobily nebyly. Vždycky chtěla mluvit s tátou, když to náhodou zvedl někdo jiný, přidala pár společenských frází…a pak chtěla mluvit s tátou. Vždycky byl na prvním místě on…pak dlouho dlouho nic…pak my, vnoučata…a někde na chvostu moje máma, nutný přívažek. Stejně tak, když jsme tam byli na návštěvě… babička se tedy snažila, ale ono přes veškerou snahu vycítíš (i jako dětem nám to bylo jasné) že ta snaha je umělá, že jsi tomu člověku vlastně buřt.
Podle mého je hlavní se domluvit s manželem. Do telefonování bych jim nemluvila, ať si volají jak často chtějí…možná to večerní bych zkusila ukecat, jestli by nešlo volat nejpozději třeba do 20hod., že pak už chcete mít klid (ten telefon se dá také vypnout) ale ty víkendové návštěvy bych omezila. Trávit u tchýně každou neděli, to mi přijde jako noční můra a to přitom moje tchýně je zlatá. Co třeba se domluvit s manželem, že k tchýni pojedete každou druhou neděli a ten volný víkend pojedete někam na výlet, nebo tak? Kdyby se to podařilo omezit na dvě neděle do měsíce, tak jednu z nich můžeš poslat manžela samotného, na něco se vymluvit a mít den pro sebe a jednou do měsíce tchýni zkousneš ať už je jakákoliv.
Důležité je, jestli se s manželem dokážete dobrat nějakého kompromisu, ikdyž se to týká takové citlivé záležitosti, jako je jeho maminka. Pokud jo, tak určitě nějaké řešení přijatelné pro vás dva najdete (tchýně se asi bude cítit poškozená, pokud zredukujete návštěvy, ale holt cést la vie.)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.11 12:14
Angua píše:
S tím telefonováním mě tak napadá… Když tohle dělá matka s dcerou, tak se tomu říká, že mají hezký, kamarádský vztah. Když má takový vztah matka se synem, je syn hnedka mamánek a matka nějaká šílená stíhačka. Ty si s mamkou nevoláš?Jsem nad tím jenom nedávno, jakožto matka syna přemýšlela a trochu mě mrzí, že s ním nebudu moct mít vlastně takový hezký vztah
Takže je to sice hrozně často, ale jestli to manželovi vyhovuje, nevím, proč by si nemohl s maminkou volat?
Jestli je tchyně taková, těžko to změníš - u nás byl můj děda taková kvočna - byl nerv jet i na dovolenou, on k tomu přidával katastrofické scénáře, co se nám stane nebo nestane, musel mít přesně přehled, kde kdo je (mobily nebyly), když volal a nikdo mu to nebral, tak už viděl, jak jsme všeci mrtví… Jako nejen na dovolené, ale i normálně. Když jsme šli k nim na návštěvu, museli jsme po příjezdu (5 minut autem) volat, že už jsme doma. A fakt to myslel vážně, fakt se tak bál - nebyla to žádná vypočítavost z jeho strany. Takže je asi potřeba se s tím naučit žít a nebrat si to osobně
já si teda s mámou volám tak jednou za 14 dní a nepřijde mi to divný nebo že bysme měly narušený vztah podle mně je to normální.Nenormální mi přijde volat si dvakrát denně a myslím že chlap pokud má rodinu tak má být především s ní.Chodí to tak i v přírodě,ne.Taky jsem matka syna a jsem matka i dcery,která už je z domova,rády se vidíme ale že bychom si volaly dvakrát denně? A máme moc hezký vztah!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky,
moje tchyne je uplne zavisla na mem manzelovi. rano v 7:30 ji manzel vola, jak se ma ona a jeji vnuk, jeho synovec. Tchyně mu pak zavola ve 13:30, zase jak se ma a ze synovec je uz zpatky ze skoly a pak zavola jeste ve 20:30, co dela, co jsme si koupili v obchode, na co se divame a tak. o vikendu vola jen v 9:30 a zase ve 20:30. manzel ji to vzdycky zvedne. ona by se totiz asi zblaznila, kdyby ji to nezvedl, normalni podle me je, ze kdyz nekomu volam a 3krat mi to nezvedne, tak to polozim, ona ne, vydrzi volat treba i 5 minut v kuse a pak prozvani i me, protoze ma strach, jestli se mu neco nestalo.
Snazi se ke me chovat pekne, jezdime tak kazdou nedeli na 12 na obed, kdyz tam nejsme v 11:30, tak uz vola, kde jsme. jelikoz ji manzel, uz nekolikrat strikne napomenul, tak me oslovuje, jeste pred 2 lety mluvila, ze manzel byl na dovolene, mel se tam dobre ( byli jsme tam oba), ptala se jen jeho: jak ses mel na silvestru, jak se ti jelo a s kym jsi byl na chate.
Na nic se me neptaji, kdyz jsem hledala praci, tak jen maly synovec mi pral, at uz si brzo najdes praci. a kdyz jsem ji nasla, tak se me az po trech mesicich zeptala, jak se mas v praci a to jen proto, ze jsem rikala manzelovi, ze je fakt divne, ze se me nezeptaji.
dalsim problemem je, ze tchyne bydli spolecne se svou dcerou, ktera tam bydli se svym synem, manzelovym synovcem, kteremu porad tchyne vsugerovava, ze musi byt jako jeho strejda a kdyz neco, tak to mas po strejdovi, ty si cely strejda. dokonce se chudak maly pred nasi svatbou ptal, to mu bylo 7, proc si vlastne manzel bere me a ne jeho maminku.
ted jsem tehotna a situace se moc nelepsi, o mem tehotenstvi se nebavime, teda ne my dve, manzel ji samozrejme rika po telefonu, kolik maly vazi a tak, ale kdyz tam v nedeli jsme, tak se muzeme bavit jen o manzelovi, jeho sestre a jeho synovci, jak jsou skveli. kdyz manzel odejde na zachod, tak je ticho, pokud se ja nebavim se synovcem, co ve skole a tak:-)
rekla jsem ji, ze tam v sesinedeli rozhodne nebudeme jezdit v nedeli na obed, tak se strasne divila. holky, poradite mi, co delat, me to tak sere, a to jsem tady vyjmenovala jen par veci. hlavne me stve ta urputnost v presnych casovych intervalech. kdyz je mi spatne, nebo tam nechci jet, tak jede manzel sam, takze jsem akorat v nedeli sama. coz taky neni reseni.
jak jste si to nastavily s tchyni po porodu vy? poradite mi co delat? manzel si mysli, ze prehanim, ze me tam vsichni maji radi a ze se se mnou normalne bavi, ale ze jsou vice uzavreni do sebe a ze se mam vice snazit ja. ale me prijde blbe sednout si a zacit vypravet, jak se mam, co v praci, jak se citim, co me boli, protoze se me na to nikdo nezepta, protoze to nikoho nezajima. manzela se normalne ptaji, jak se ma v praci atd.
jo a tchyne zcela vychovava sveho vnuka, manzelova synovce, on se v 10 letech jeste sam ani neobleka, rano jen zavola babi a ona ho jde obleknout do skoly, do skoly i ze skoly ho vodi, vubec si po sobe neumi uklidit, ani hracky. zy by si sam treba nalil caj, to nepripada v uvahu. desim se, ze by mi mela nekdy hlidat, protoze kdyz vidim, jak prehnane pecuje o sveho dosavadniho vnuka, jak bude proboha chtit pecovat o me dite.
co delat?! omlouvam se za anonymni prispevek, ale v tomto ohledu na sebe nejsem uplne pysna.