Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchýní odstavená na druhou kolej
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
14.6.12 11:59
@Anonymní píše:
ví když malá zabrečí tak od toho je tu máma a vrazí mi ji at si ji utěším a pak já jim ju zase dám, tady to funguje a tam nee, nevím kde se stala chyba:(…
Já spíš vidím chybu v tomto přístupu. Opravdu dítě, které zabrečí a utěší ho jen máma, to je strašlivě nepraktické 
Teď ti to ještě tak nepřijde, ale ona poroste a ty návyky se tvoří teď. A třeba u tříletýho dítka už to není moc roztomilý, že utěší jen maminka.
Ale k tomu si každý asi musí dojít sám. Dítě by se mělo vést k určité flexibilitě, neříkám, že musí být spokojené s každým hej nebo počkej, ale prarodiče by měli umět dítě nejen pochovat, ale i utěšit, případně taky nakrmit, a ideálně i uspat. Nikdy nevíš, kdy se ti to bude hodit a nebudeš pak muset řešit zarytýho mamánka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Billi
14.6.12 12:00
@Wiolla píše:
Zkušenost nemám. Ale já to všeobecně dělám jinak.Dávám dítko(-ka) babičkám na hlídání a to i na celý den a jdu pryč (a ano, i ve věku tvého dítěte, i v dřívějším věku). Já si zařídím svoje, babička se dítkem dosytosti užije.
Když jsme na návštěvě u babičky(-ček) všichni, tak to kombinuji: když se babička chce starat, nechám ji (ať se „vybabičkuje“), když ne, přebírám iniciativu já. A ne, rozhodně nemám pocit odstrčenosti, nepotřebuji být totální středobod vesmíru svého dítěte. Já jsem pro blízké/důvěrné vztahy v širší rodině (možná proto, že jsem to tak já sama neměla a bylo mi to někdy líto).
Pokud však dojde k situaci, kdy já chci z nějakého důvodu (protože to uznám za nutné) dítě k sobě, tak si ho prostě vezmu.
Je to o vzájemném respektu, komunikaci, toleranci.
Napsalas to krásně, ale mě třeba zrovna v zakladatelčině případě přijde, že tam chybí tolerance a respekt ze strany babičky
- Citovat
- Upravit
14.6.12 12:06
Ahoj u Nas je to samy a kdyz reknu ne jde za roh a tam ji to dovoli. A dokonce kdyz je u nas nebo my u tchyne tak ja na svou dcerku nesmim ani sahnout vse jen babika. a ted cekam druhy tak jsem zvedava jaky to bude. Jinak se mnou se nebavila uz od ty doby co jsem s pritelem to je uz 8 let a ditetem se to jen zhorsilo vse delam spatne a mala je chudak nic ji nedovolim. Jedno se mi podarilo nevola mi nebavime se spolu jen to dulezity. A kdyz vola nezvedam to. Dala docela pokoj ale jednou tydne ji musim vydrzet nastesti jezdi kolem 6ty vecer a v sedum odjizdeji. nikdy tady neni dyl jak hodinu. A zjistila jsem ze pomaha moje mamka kdyz ma prijet tak sem pozvu i moji mamku a to i osad odjizdi i za pul hodky. Zkus svoje rodice do toho zapojit u nas se to dari. Moje mamka se sni nepara. Uvidis. A pokud mas pritele ktery to vidi a zakroci tak to blahopreju ja mam opak nic ho nezajima a musim si to vyresit sama. Preju hodne stesti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.6.12 12:07
Mě by tohle taky vadilo, prostě bych k ní šla a malou si vzala zpátky. Nedělej nic proti své vůli, akorát se budeš zbytečně užírat 
Je dobře, že je manžel na tvojí straně.
Je sice hezký, že má babička zájem, ale zase všeho moc škodí:)
Jo a já mám děti dvě a stejně nemám ráda, když mi je někdo bere 
Na týden (starší byl max. na víkend u našich, když chtěl sám, jinak ne) nebo tak u nikoho ještě nebyli a ani nebudou. 
Tak přeju pevné nervy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.6.12 12:08
@Billi píše:
PS: Tchýně o mě rozhlašuje, že jsem drzá a odporuju, což by si její děti nedovolily, ale na rozdíl od švagrové mě už ve spoustě věcí poslechne
Pokud si ještě stěžuje, tak jsi stále málo drzá a odporuješ nedostatečně rázně 
Ale vážně, „babičkování“ je věc jedna a je mi fuk, že plačící dítě utěší někdo jiný jak já, hlavně že zmlkne
Navážení se do mého stylu péče o dítě je naprosto jiný šálek čaje. Babička by dostala takovou přednášku o Lipánkvi, tvarohových výrobcích, poukázání na rozšíření obezity a nadváhy v naší generaci i s konkrétníi příklady, že příště by už téma vůbec nebylo na pořadu dne, i kdyby jen z prosté sebeobrany, že nechce poslouchat další přednášku.
O psychologických aspektech podrývání rodičovské autority ani nemluvě. Já jakmile mám v něčem jasno, jak to chci dělat, tak mě zastaví fakt máloco
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.6.12 12:09
@Anonymní píše:… Uplně ti podrývá autorytu a děcko ví, že to stejně od babky dostane tak co ne…
Podrývání autority je špatné, to souhlasím. To je na vážný rozhovor a důrazné ohrazení se! (a měl by to vprvé řadě udělat tvůj partner-její syn)
ALE i tak, v konečném důsledku dítě UMÍ rozlišit, co si kde může dovolit („..tohle doma dělat nebudeš, víš, že je to špatné, mluvili jsme o tom..“), časem i bude vědět, co je správné a co ne („…babi, ale kytičky se přece zbůhdarma netrhají, to je ničení Přírody…“).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Švadlenka Madlenka
14.6.12 12:12
@ondas No jo, ale ono je hlídání a hlídání. Co ti z hlídání, když děcko ječí jak siréna, babička ho ani neumí nakrmit (jasně, protože dítě ječí), neumí ho uklidnit a dělá jí děsně dobře se chlubit před sousedkama.
- Citovat
- Upravit
14.6.12 12:14
@Billi píše:
Napsalas to krásně, ale mě třeba zrovna v zakladatelčině případě přijde, že tam chybí tolerance a respekt ze strany babičky
To je možná pravda. Nevím, neznáme babiččinu verzi. Pak ještě platí: „Druzí si k nám dovolí jen to, co jim dovolíme my“.
Já mám vztah s babičkama dobrý. Ale je to tím, že ony jsou rozumné ženské? Nebo je to tím, že já jsem tolerantní? Nebo tím, že naprosto nemám problém se okamžitě ozvat, když se mi něco nelíbí? Nebo kombinace všeho? Fakt nevím…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.6.12 12:14
@Billi ty mě asi chápeš nevíc 
…že tam chybí tolerance a respekt ze strany babičky … @Gladys neříkám, že když zamrčí že mi jí dají, ale pokud nejde utišit a nepodaří se jim to, tak teprve potom mi ji dají, ale tchýně i kdyby už malá snad řvala krev, ted jsem to asi přehnala, tak mi ji nedá a jde odemne pryč a malá třeba natahuje ruce, jak by ses cítila…jen aby jsi to posoudila..
- Citovat
- Upravit
Billi
14.6.12 12:16
@Gladys já to tak beru. Když přijedeme k nim, předávám dítě, ať si s ním dělá, co v rámci mnou stanovených pravidel chce. Jsem ráda, že to moje závaží (má víc jak 8 kg) může chvíli tahat taky někdo jiný. Ale asi má strach, že budu zlá, protože posledně se už ptala, jestli mu může dát napít
Přednáškou neuspěju, je to pediatrička. Zatím mi dává přednášky ona a já jen odporuju a to je asi vrchol toho, na co se v jejím případě zmůžu.
- Citovat
- Upravit
14.6.12 12:16
@Gladys píše:… Já jakmile mám v něčem jasno, jak to chci dělat, tak mě zastaví fakt máloco
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.6.12 12:18
@Anonymní píše:
tak mi ji nedá a jde odemne pryč a malá třeba natahuje ruce, jak by ses cítila…jen aby jsi to posoudila..
jo takto, já to celé pochopila tak, že ona ji zkrátka utiší. To zase už je poněkud přes čáru, v tom s tebou plně souhlasím 
Při natahujících se ručičkách a neutišujícím se řevu bych se zkrátka zvedla a dítě jí odebrala, mě by v podstatě ani nenapadlo, že si ji vzít nemohu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.6.12 12:19
@Anonymní píše:…tak mi ji nedá a jde odemne pryč a malá třeba natahuje ruce, jak by ses cítila…jen aby jsi to posoudila..
Dotaz sice není na mě… Jak bych se cítila? Že jsem totální trubka, že si neumím vzít vlastní dítě! Prostě k ní přijdu, vezmu jí dítě z náručí a šmitec. Co jako víc řešíš?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Billi
14.6.12 12:22
@Wiolla píše:
To je možná pravda. Nevím, neznáme babiččinu verzi. Pak ještě platí: „Druzí si k nám dovolí jen to, co jim dovolíme my“.Já mám vztah s babičkama dobrý. Ale je to tím, že ony jsou rozumné ženské? Nebo je to tím, že já jsem tolerantní? Nebo tím, že naprosto nemám problém se okamžitě ozvat, když se mi něco nelíbí? Nebo kombinace všeho?
Hele, taky jsem tolerantní, ale odtud potud.
Moje mamka je rozumná babička. Prostě ví, kde máme pravidla a ptá se. Včera hlídala sama a volala mi, jestli může dát svačinu, aby nenabořila ražim a režim. Být to tchýně, tak by ho probudila a nacpala mu Lipánka hned po předání (malý při předání spal).
Ale máš pravdu, co jsem se začala s tchýní hádat, tak se mi žije líp
Zakladatelko, měla jsem to stejné. Došlo to tak daleko, že babička dojela, aby mi ukázala, jak být správnou mámou. No a když byly malému 4 měsíce, tak mi došla trpělivost (byla jsem v non-stop strasu, co je zase špatně) a vysvětlila jsem jí, že takhle teda ne.
Mám dost odstrašující případy v okolí, kdy babička uklidila vnoučeti pokoj, aby mohl jít k nim spát, protože máma řekla, že měl podmínku uklizený pokoj a prcek se na to vyflákl, tak mu babičku zatrhla…
- Citovat
- Upravit
14.6.12 12:27
Nepročítala jsem celou diskuzi, ale za mě :
Kdyby mi kdokoli podrýval autoritu u dítěte stylem „maminka to zakázala, ale u mě můžeš“, nejdříve bych si s dotyčným promluvila, že se mi to nelíbí a nechci, aby to takto dělal a kdyby to nepomohlo, dotyčný u mě končí, ať by to byla kamarádka nebo babička dítěte. To samé jsme si řekli i s manželem, že navzájem si autoritu podrývat nebudeme, protože sami na příbuzných vidíme následky takového chování. Jen doufám, že podobné problémy nás za pár měsíců taky nepotkají…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
