Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Těhotná s jiným mužem
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
12.8.10 21:43
Co se stalo,stalo se.Na tom už nic nezměníš a to mímo za to nemůže.Všechno bude v pohodě,uvidíš 
Já bych na tvém místě,omezila styky s tím kamarádem a naplno se věnovala jen rodině.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.8.10 21:44
Totéž se stalo mojí kamarádce. Do lázní na léčbu plodnosti za ní přijel kamarád. Vypili si, vyspali se spolu a ona otěhotněla. Nakonec se rozhodla pro mini interupci. Je fakt, že si přišla na to půjčit ke mě. Paradoxně mi to vracel její muž, který netušil, na co to použila.
Asi bych ti bohužel doporučila totéž a pak se pokusit otěhotnět opravdu s manželem. Vše, co popisuješ se s největší pravděpodobností opravdu může stát a toto by bylo asi to nejmenší zlo. 
Neumím si představit, kdybych to měla řešit já. ASi bych manželovi vše přiznala a s ním řešila co dál. Neměla bych povahu na to to utajit…jsem po 1 umělém ze zdravotních důvodů a už pokud nebude vyhnutí nikdy více.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.8.10 21:47
Nejsi první ani poslední. To se zkrátka stává, člověku prdne v kouli, trochu se napije…
Pokud bych se já dostala do tvé situace, dítě bych si nechala, potraty mi jsou proti srsti. Ale muži bych to řekla, čim dřív, tim líp, protože on by si pak připadal jak blbec, že vybíral jména a třeba zařízení a čím dýl bys lhala, tím horší by pak bylo prozrazení. Takto máš šanci, že ti odpustí a i malou „kukačku“ přijme za svoji.
Kamarád může umět počítat jak chce, ale pokud jsi s nímzrovna nerozebírala podrobnosti svého menstračního cyklu, tak se dopočítat nemusí.
Samozřejmě je tu ještě jedna možnost, můžeš lhát hodně, přijít z gyndy, že nebije srdíčko a že musíš na čištění, zákrok si zaplatit nějak tajně. Pokud máš rozumného gynekologa, tak mu to i celé říct, je vázaný lékařským tajemstvím.
Jak říkám, nejsem zastánce potratů, ale pokud bys potrat dokázala přijmout, mohli byste se za pár měsíců snažit s přítelem o mimi a nebyl by žádný průšvih.
Je to jako vždy o prioritách, jen ty znáš přítele natolik, abys věděla, jak bude reagovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.8.10 21:49
Je to hrozné, ale pokud svého muže miluješ a jste spolu jinak šťastní, spokojení, jdi na MINIinterupci. Též mě potkalo co tebe a podstoupila jsem MINI. Někdy toho lituju, ale pak se podívám na svého muže a vím, že by si takové ublížení nezasloužil.
- Citovat
- Upravit
12.8.10 21:52
já být v tvý kůži,tak bych asi šla na potrat i když teda taky ho neuznávám,ale než mít takový průšvih doma tak bych to podstoupila a pak bych se snažila otěhotnět s manželem.Ale manžel si to taky třeba spočítá že jo.No je to těžký,ale taky záleží jaký máte s manželem mezi sebou za vztah a jak by vyváděl kdyby se dozvěděl že to není jeho.U mě by to neprošlo to vím už teď a hlavně bych mu nechtěla ublížit,protože by si to nezasloužil.držím palce ať se rozhodneš co nejlíp.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.8.10 21:52
..vymazat z pameti a delat jakoze nic a vsugerovat si ze mimco je manzela na sto procent ..kamose vyskrtnout a nepremyslet o tom co by kdyby…nenicit zbytecne tolik zivotu priznanim…vzdyt kolik chlapu vychovava dite nekoho jineho a nikdy se o tom nedozvi…dulezitejsi je kdo mimco vychova a ne kdo poskytne biologicky material…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.8.10 21:56
Stane se-pro mě nepochopitelné.-..ale dejme tomu prostě se to může stát každému 
Jsem rozhodně proti potratům ale v tomhle případě bych to viděla jako variantu. Protože pokud máš spokojené manželství a bezva rodinu, všechno si zničíš.
Sama jsem čekala na vytoužené miminko 3 roky pak jsem potratila, potom jsem otěhotněla…
Nesnášela jsem všechny ženy kolem sebe které dobrovolně šli na potrat, ale v tvé situaci to vidím jako řešení
Držím palce ať Ti to dobře dopadne…
Nemyslím si, že by tohle nějaký chlap (manžel přítel) dokázal své ženě odpustit… Vztah by byl opravdu velice narušen a podle mě se s tím nedá smířit, vem si to opačně kdyby manžel přišel že se napil vína a „oplodnil“ jeho kamarádku..nooo nevím jak by jsi to vzala
- Citovat
- Upravit
12.8.10 21:57
Tuco píše: ..vymazat z pameti a delat jakoze nic a vsugerovat si ze mimco je manzela na sto procent ..kamose vyskrtnout a nepremyslet o tom co by kdyby…nenicit zbytecne tolik zivotu priznanim…vzdyt kolik chlapu vychovava dite nekoho jineho a nikdy se o tom nedozvi…dulezitejsi je kdo mimco vychova a ne kdo poskytne biologicky material…
Jenže nikdy nemůžeš říct dopředu, že se to nikdy neprovalí. a já být tím chlapem, který by žil x let ve lži, tak bych byla sakra naštvaná, kdybych to zjistila po dlouhé době.
Však jak se přišlo na záměnu těch holčiček? Chlapi v hospodě jednoho z chlapíků popichovali, že mu dítě není podobné a on nakonec šel na test otcovství Náhoda jak prase, ale to je život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.8.10 21:57
no ten potrat to teda nevim…pises ze na 99 procent …takze je tu porad to jedno procento ze to muze byt manzela a pak zit s tim ze jsi sla na potrat s vasim spolecnym potomkem … to nic moc teda..jedno procento je sice malo,ale porad je to vic nez nula..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.8.10 22:01
Tak můžu říct, že kdybych se dostala do takové situace, tak bych lépe dokázala žít s pocitem, že jsem manželovi lhala, že miminku nebije srdíčko a šla na miniinterupci, než se každý den těhotenství bát, že se narodí malá kopie přítele nebo že se to může kdykoliv v životě dítěte provalit. Nedokážu si představit, že bych takhle ublížila příteli, kdybych mu řekla pravdu. On by to z hlavy nikdy nepustil, trápil by se, vyčítal by si, zda za to nemůže on, nejspíš by i odešel a proč? Proto, že já jsem něco podělala (neodsuzuju, taky jsem se ulítla a navždy toho budu litovat, ale nikdy to příteli neřeknu) a měla jsem výčitky a abych ulevila svému svědomí, tak mu to řekla? To si nezaslouží, naopak já si zasloužím žít s tím až do smrti. Patří mi to. Já jsem strašně proti potratům, ale v téhle situaci bych na něj šla. Vím, že je to těžké, manžel se těší, je šťastný, že jsi těhotná, ale vážně mu chceš tak ublížit? Umíš si představit, vcítit se do něj, jak by mu bylo, kdyby se to dozvěděl?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.8.10 22:01
taky třeba nemá sex s manželem delší dobu tak si může být jistá že to má s jiným.
a taky sis měla dát pozor aby tvůj manžel nenašel těhotenský test,bylo by to trošku jednodušší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.8.10 22:02
cicinka: no tam meli smulu ze jedni byli opravdu tmavi a ti druzi snad trochu i do zrz… coz je spatny … no provalit se to muze..ale taky nemusi ..je to pul napul…ja bych s pravdou ven nesla..äle kdyz to musi byt ..tak rict ze si nejsem stopro jista a ze to muze byt pul napul a doufat ze manzel nevykopne zenskou ktera mu sice zahla ale mozna nosi jeho dite…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.8.10 22:06
Já bych šla na miniinterupci,neodsuzuju tě.Může se to stát každé z nás,ale taky bych nedokázala lhát a hlodal by červík,že se na to přijde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.8.10 22:06
Chudák miminko,je to živý tvoreček a jistě by chtělo být na tomto světě-ale těch nepříjemností co by mohla tato situace způsobit je bohužel mnoho.Nevím,třeba by to manžel „vzal“,ale kdo ví,co by mu běhalo hlavou a kdy by se to vrátilo jako bumerang.Stačila by jedna krize vztahu,nebo problém s financemi a průšvih je na světě.
Je určité procento chlapů,kteří by si dítko zamilovali jako vlastní a nebyl by problém mezi manželem a dítkem kamaráda.Ale pořád by mu jistě vrtalo v hlavě,jak si to mohla udělat,vyspat se s kamarádem…a to by mohlo rozbít váš vztah.
Manželovi bych nepřiznala že je tu možnost že dítko není jeho,ale řekla bych,že se na mimčo necítím,nebo spíš bych řekla,že bolely záda,hlava,vzala sis léky a nyní je možnost,že by dítko bylo postižené,takže do tohoto rizika nehcceš jít.
Určitě to nejde vymazat z paměti,pořád budeš přemýšlet,zda by to byl kluk či holčička,jaký by mimčo bylo…ale je to pořád menší zlo než cizí dítko ve vztahu.
Držím palce,abyste to ustáli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Krásný večer,
potkalo mě velké „neštěstí“… Dvakrát jsem si vyrazila s kamarádem na víno, jednou jsme se opili a vyspali se spolu. Jenže jsem teď zjistila, že jsem těhotná. Doma mám už jedno dítě a hodného muže. Nevím, co se se mnou ten večer stalo, neustále toho lutuji. Nechápu sama sebe a stydím se…
Neužívám antikoncepci, vím, že můj partner si dává pozor. Ale ten večer s kamarádem jsme si pozor nedávali.
Nevím co teď mám dělat. Můj muž, když našel těhotenský test, tak byl nadšen, že budeme mít miminko, už vymýšlí jména, atp… Jenže netuší, že to není jeho dítě. Je samozřejmě nějaká možnost, že dítě může být jeho, ale tak na 99% si myslím, že je to kamaráda.
Dítě bych moc chtěla, ale nevím jak se rozhodnout. Bojím se, že jednou to všechno praskne…
Bojím se,že jednou bude dítě potřebovat zdravotní pomoc a tím se zjistí, že jsem lhala.
Bojím se, že se bude podobat dítě mému kamarádovi, je uplně jiný typ než můj muž…
Vím, že když se můj kamarád dozví, že jsem těhotná, tak bude chtít vědět, zda je to jeho… Popírat mu to můžu, ale umí počítat a navíc, kdyby se mu dítě podobalo, tak asi neexistuje žádná výmluva…
A kamarád je hrozný paličák a o dítě by zřejmě bojoval nebo přetrhl všechny naše vztahy, což mě až tak zase netrápí…
Opravdu nevím co mám dělat…
Nepotřebuji slyšet, že si za to můžu sama, že jsem blbá, apod…
Tohle já všechno vím a všeho moc lituji..Zničila sjem život seobě, mé rodině, kamarádovi…
Mám strašný strach…