Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ticho, aby nebyla ostuda
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
7.9.17 22:21
Navstevuji dotycneho jeste dalsi pribuzni? Pokud si netroufnes si stezovat kvuli „zakazu“ te osoby, tak bys to mohla resit s nekym dalsim a prosadit spolu napravu. Ale me by to svedomi nedovolilo a stezovala bych si hned a sama. Bude Te to pak treba trapit jeste dlouho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.17 22:21
Ostuda už je. Naštěstí ne vaše. Takže klidně můžete udělat virvál.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.17 22:23
S hospicovou péčí zkušenost nemám, v tomto neporadím.
Z rodiny ale znám tento způsob chování „raději nic neříkat, aby nebyla ostuda, co by si pomysleli“. Takže v tomhle poradit můžu - tak takhle určitě ne. Velmi slušně bych požádala o vysvětlení proč nebyl lék podán a proč místo nebylo ošetřené. Možná to má nějaké opravdu logické vysvětlení. Ale zeptat se a pokud to bylo z nějakého „dáváme, až když to mají dostat i ostatní“ tak opět velmi slušně požádat o nápravu a mírnění bolestí, tak jak má být.
Držím palce a přeji hodně sil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.17 22:31
Tak mas 2 moznosti… bud si hlasite stezovat a zadat napravu, cimz ovsem vyvolas konfliktni situaci a nebo naprosto nekonfliktne v tom hospicu vytipovat 1-2 sestry a ty podmaznout, aby se o tveho pribuzneho postaraly hezky. V nekterych zarizenich to tak bohuzel je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.17 22:33
Přece pro vás nemůže být důležitější nějaká,,ostuda" před trápením člověka, který odchází v těžkých bolestech a nemá pořádně zajištěnou ani základní péči. Pokud je to to poslední, co pro něj můžete udělat, tak se musíte postarat o to, aby o něj bylo řádně postaráno. I za cenu, že z toho bude ostuda. Tady to bude ostuda tohoto zdravotnického zařízení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.17 22:34
@Agrion píše:
Tak mas 2 moznosti… bud si hlasite stezovat a zadat napravu, cimz ovsem vyvolas konfliktni situaci a nebo naprosto nekonfliktne v tom hospicu vytipovat 1-2 sestry a ty podmaznout, aby se o tveho pribuzneho postaraly hezky. V nekterych zarizenich to tak bohuzel je.
Ucel sveti prostredky a pokud by toto byla schudna varianta, zkusenost nemam, tak bych ji urcite zvazovala. Mozna muze mit i lepsi efekt nez zmineny virval.
Pokud to tak funguje, tak je to odporne, ale nejsi v situaci, kdy je spravna volba bojovat proti principu. Mela bys bojovat za dustojne doziti dotycneho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.17 22:52
Zkušenost mám. Rozhodně bych nemlčela, domluva a stížnosti pomohly, na ostudu kašlu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.17 23:06
Jako zdravotník musím říct, rozhodně se ozvat. JInak se to nepohne a bude trpět jak váš příbuzný, tak i ti dlouho po něm. Zpětná vazba je důležitá! Obraťte se na vedení. Vrchní sestru, či koho tam mají. Někdy může být chyba v jednotlivci, jindy v systému, ale chce to řešit. Mnoho sil!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.17 23:09
Poradne je servi… ja to neudelala a ted bych si za to nejradsi nafackovala
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.17 23:12
Rozhodně se dotázat/stěžovat si. Nenchala bych nemocného trpět.
U nás se taky musí mlčet, aby si náhodou někdo něco nemyslel. No všechny dost se. u pač se toho nedržím. Nechápu tenhle přístup 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.17 23:35
Ám čerstvou zkušenost. Ne tedy z hospicu, ale z LDN. Maminka byla měsíc v nemocnici. Po tom měsíci byla relativně soběstačná, ale doktorka rozhodla, že zatím nemůže být sama doma. Z různých důvodů (nebudu je rozepisovat, pro vylíčení naší situace nejsou podstatné)jsme potřebovali, aby na cca 10 dní šla do nemocnice s následnou péčí. Děvčata, neumíte si představit ty neochotné a protivné sestry tam a tu „péči“. Maminka se dožadovala např. sprchování každý den (zvládala sama, jenom potřebovala do té sprchy doprovod - jít vedle ní- a pak zase zpět, být tam s ní sestra nemusela). Bylo jí sděleno, že jsou zvyklí pacienty sprchovat 2× týdně a máma narušuje „zaběhnutý řád“. Jíst chtěla příborem, ne lžící, opět problém. Večer nedávali důležitý lék, sama jim to musela připomínat. A to jsme na pobyt připláceli. Udělaly jsme tam se sestrou pořádné „vzrůšo“ a pak už se relativně starali. Jinak - bylo mi líto nechodících a zmatených pacientek. Ze strany personálu naprostý nezájem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.9.17 23:53
Děkuji za odpovědi. Já osobně a nejen já bychom nejradši udělaly takový rachot, že už by si to nedovolili. Ale nesmíme, bylo nám řečeno, že pokud se ozveme vezme ho odtamtud pryč a doma nebude mít takovou péči jakou potřebuje. To jest zdravotník neustále nablízku. Ale je to člověk, kterého miluju z celého srdce, strašně moc pro mě znamená a to co za celý život pro mě udělal za to nejde ani dostatečně poděkovat. Už tak se nemohu smířit s tím, že nás pouští a trpí. A teď ještě toto. Celý den myslím na to jestli se o něj postarali jak je třeba a nemá bolesti. Těch léků potřebuje strašně moc a hrozně moc silné. Vím, že pokud uvidím, že je špinavý a nebo má bolesti nevydržím být ticho ani já ani jiný člen rodiny, ale bojím se, abych mu tou,,ostudou,, ještě neuškodila. Nechci dělat dusno, jen si přeji ať odejde důstojně a bez bolestí a trápení 
- Citovat
- Upravit
8.9.17 00:24
@Anonymní píše:
Děkuji za odpovědi. Já osobně a nejen já bychom nejradši udělaly takový rachot, že už by si to nedovolili. Ale nesmíme, bylo nám řečeno, že pokud se ozveme vezme ho odtamtud pryč a doma nebude mít takovou péči jakou potřebuje. To jest zdravotník neustále nablízku. Ale je to člověk, kterého miluju z celého srdce, strašně moc pro mě znamená a to co za celý život pro mě udělal za to nejde ani dostatečně poděkovat. Už tak se nemohu smířit s tím, že nás pouští a trpí. A teď ještě toto. Celý den myslím na to jestli se o něj postarali jak je třeba a nemá bolesti. Těch léků potřebuje strašně moc a hrozně moc silné. Vím, že pokud uvidím, že je špinavý a nebo má bolesti nevydržím být ticho ani já ani jiný člen rodiny, ale bojím se, abych mu tou,,ostudou,, ještě neuškodila. Nechci dělat dusno, jen si přeji ať odejde důstojně a bez bolestí a trápení
„Doma nebude mit takovou peci, jakou potrebuje“ coz v tomhle hospicu taky nema 
a ze je tady zdravotnik neustale na blizku? Jo? Kdyz mu ani leky nedaji, jak maji? . K cemu mu ten zdravotnik je?
Kdyz se ozvete ve chvili, kdy tam neni osoba, ktera to zakazala, tak jak se to dozvi?
Jen tak mimochodem za tuhle „peci“ platite?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Přeji dobrý večer všem. Jsem s prominutím tak nas… že to ani slovy vyjádřit nejde. Můj velmi, velmi blízko člověk je v hospici v terminálním stádiu. Je tam pár dní a jsem zhnusena. Nechci moc detailně rozvádět, takže jen tak ve zkratce. Má strašně velké bolesti a v určitou hodinu, opravdu přesně na čas mu má být vyměněn medikament na utišení bolesti. Při návštěvě bylo zjištěno, že mu podán nebyl a klepal se bolestí. Byl mu podán až o dost později v hodinu určenou personálem kdy jej podávají všem prý aby se jim to nepletlo, mezitím byla podána pouze injekce, než se to bude dávat teda i ostatním. Ta injekce má být podána ale i tak navíc k tomu medikamentu. Navíc byl špinavý od již zaschlých tělních tekutin a to jak na těle tak měl znečištěnou postel a ložní prádlo. Navíc ani neměl zakryté sterilním materiálem místo, které je třeba převažovat několikrát denně neboť z něj často krvácí. Měl to místo prostě obnažené a přitom to opravdu zakryté čistým sterilním materiálem být musí. Až tam byla návštěva odpoledne tak sestra strašně chtěla povlekat postel a podávat ten medikament co měl být podán na čas ráno. Jen jsem to slyšela srdce se mi svírá. Prý tam pacientovi zajistí důstojný konec a dělají vše pro to, ať nemá bolesti. Pche… Jenže od manželky příbuzného máme zakázáno cokoliv říct, na cokoliv upozornit nebo si na cokoliv postěžovat, protože aby prý nebyla ostuda. No jo no, to by byla přímo nadnárodní ostuda říct ať laskavě se o něj starají a dávají mu léky na bolest tak jak musí ne tak jak oni si to určí. Je mi strašně úzko když si pomyslím, že tam prostě leží v bolestech a nemá ani ošetřené zakrvácené krytí rány. Bohužel je to pro mě moc daleko tam denně jezdit, dostanu se tam až teď o víkendu a nedovedu si představit zůstat ticho kdybych to tak tam viděla. Ale nesmíme personálu nic říct, protože by byla ostuda a musela by ho odtamtud vzít pryč. Pokud máte prosím někdo podobnou zkušenost, že jste nebyly spokojené s hospicovou péči co jste prosím dělaly? Jak jste to řešily?