Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Anonymní, to je těžko radit. Hrubá asi ne, ale třeba vytrvalá. Kolik má Tvoje ratolest let/měsíců?
No já bych klidně hrubá byla, je to prostě tvoje dítě,takže je to jen a jen na tobě ,kdy mu co dáš nebo nedáš..a ostatní ať se třeba zblázní…Já tohle vážně nechápu…taky u nás bojujeme
![]()
Já bych si s nima zkusila promluvit a narovinu jim rekla,ze takhle proste ne..
Anonymní píše:
jedná se o tchýni a švagrovou
Ježiš, to mi připomíná mojí máti
. Říkám jí nedávej jim tu čokoládu a ona strká dětem čokošku do pusy a říká, dyť nedávám ![]()
Stát si za svým a rázně, ne hrubě, ale rázně, aby bylo slyšet, že si za tím stojíš, říct prostě ne.
Já se kvůli jídlu rafla se švagrovou. Snažila se mi do 18 měsíční dcerky nacpat tlačenku. Ačkoliv jsem hodně nekonfliktní typ a hodně zkousnu, tak jsem ječela dost nahlas i když jsme byly na oslavě. Jinak, když dávají malé něco, co nechci, tak jí to seberu a nabídnu něco jiného, nebo seberu malou a jdu pryč.
Budeš si muset dupnout. Taky občas musím, moje matka má podobně bláznivé nápady co se jídla týče
![]()
Já ji vždy důrazně upozorním, že já jsem matka a já rozhoduji o tom, co mé dítě bude jíst a když jsem fest v ráži, tak dodám, že by byla škoda (pro ni), kdyby Matýsek nejezdil tak často ![]()
ne pred ditetem jim vysvetli, ze jsi mama a rozhodujes ty, ze kdyz to nerespektuji skodi vsem tobe podryvanim autority, diteti viz zuby a alergie ap
Jako, nenapadá mě nic jiného, než říct, žes to řekla, s manželem to tak děláte, dohodli jste se tak a jestli to nehodlají respektovat, tak tam prostě chodit s malým nebudete ![]()
Udělá to peklo, ale jinak fakt nevím… Celkem síla… Na nás se taky dívají trochu jako na krkavčí rodiče,že nedáváme třeba čokoládu, ale když řeknu ne, tak mu to nikdo necpe ![]()
joo tak v tomhle těžko radit když má tchýně vlastní hlavu to potom v pr…
moje tchýně je taky expert ale ona je z prominutím sv…, ty tvoje to aspon dělají před tebou, ale moje tchýně předemnou ví že nesmí nic dávat co nechci ale když odejdu šup a hned jí vrazí něco o čem ví že nesmí, protože přece její děti to taky jedly a nic jím není, a já to moc hrotím
![]()
Ahoj zakladatelko,
po podobných zkušenostech, co mám já, bych dneska už hrubá byla a taky bych zvážila návštěvy, jsou-li nevyhnutelné. ty jsi máma, zjednej si respekt, zasloužíš si to ty, i děcko které vychováváš. takhle ho přeplácají a akorát ho bolí bříško. mě tohle konkrétně taky vadilo…
pa hanka
Můj táta dával synovi, když mu bylo cca 15 měsíců, klobásu. Vytáčel mě s tím do ruda a děsně ho to bavilo. Jediné, co na něj platilo, být opravdu zlá a drzá. Což jsem nechtěla a spíš jsem tím ublížila jemu coby svému tátovi než že by to bylo důrazné připomenutí mých zásad coby mámy.
Pokud ty na svých zásadách trváš, pak by bylo nejlepší opravdu důrazně na nich trvat. Hrubost bych nedoporučovala. Pokud by ani poté příbuzné tvé přání nerespektovaly, pak asi nezbývalo než kluka hlídat, nespustit z očí a daný pokrm mu doslova vyrvat z pusy. A udělat tak divadlo na obě, což se mi ale taky nezdá být úplně košér směrem k synovi. Jinak nevím. ![]()
nepíšeš o mě?a u mě k tomu ještě přidávají takový připomínky,jakože jsem tyranka,když malýmu nedávám sladký a podobně (a nejde jen o příbuzenstvo).Naštěstí pediatrička i zubařka mě velice chválili,tak at si trhnou…Jen jsem ti chtěla napsat,nenech se znechutit.Stůj si za svým.Ano už bych byla i drsnější.Musím říct,že díky věcem na kterých trvám už jsem si vyslechla i to,že jsem nějak přechytračelá,na to jsem odpověděla,ža asi ano a jsem za to ráda..prostě jako co na to říct
..Je to tovje dítě,jsou to naše děti..nikdo nemá právo nám do toho kecat…Taky to se mnou šilo když jsem viděla jak 5měsíční dítě cpou omáčkou a knedlíkem.Byla jsem ale zticha,je to každého věc.
Budu radši anonymní. Už tady bylo hodně diskuzí o jídle, co je vhodné a co ne, a že si maminka má stát za svým. Jenomže jsem zjistila, že i když řeknu ne, tak prostě to malému dají
To se mám s nima do krve pohádat?? Malý nepije bublinky, colu, řeknu to a stejně mu tu Poděbradku nalijou a ještě s takovou, když já nedám, tak aspoň oni, že ho o něco snad uchuzuji. Nebo malému nebyl ani rok a pekly. Upekly nějaký řez s máslovou nádivkou a hned mu to dávaly. Říkala jsem, že ne, oni na to může, proč by ne, znovu říkám trochu ostřeji, ale já mu to opravdu nedávám, teta dá, že a už mu to cpala do pusy. To mám být opravdu hrubá???Jednou to řeknu, podruhé podrážděně a žádný výsledek.Když jsme se už ozvala, tak mi řekly, že or roku může všechno a že to dramatizuji a bylo…