Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já si přála dvě holčičky, nebo aspoň jednu… A mám dva kluky.. Každopádně musíme věřit tomu, že osud nám nadělil to co v životě máme mít.
a nikdy není pozdě zkusit ještě toho kluka, ne?
Za mě nepochopitelné - já jsem ráda, že jsem žena, a mám dceru a to jsem ještě raději, v těhotenství jsem byla přesvědčená, že je to kluk, a když mi oznámili dívčí pohlaví, tak jsem byla ráda
![]()
Vychovej je tak, aby v takovem svete, ktery predpokladas, obstaly!
Kdybys mela kluky, privedla bys je do sveta, kde se sklonuje „krize muzstvi“, v pripade nedejboze ozbrojeneho konfliktu by rukovali atd.
Byla bych vdecna za to, ze jsou zdrave!
Jinak bych to asi nijak neanalyzovala… Uzivej si s nimi, co to jde… A bud rada, ze je mas.. spoustu zen, takove stesti nema… ![]()
Vidíš a já si zase myslím, že to mají ženské v určité oblasti daleko jednodušší. To, jak se člověk umí prosadit, záleží na jeho povaze a výchově, ne na pohlaví. Naopak, chlap, který to neumí, bude vždycky outsider. Ženská křehká květinka. Od mužů se očekává, aby na hrbu nesli celou zodpovědnost za obživu rodiny, když ztratí práci žena, měli by být schopni to zvládnout sami. A pak nejlépe přijít domů a ještě přebrat starost o děti, aby si žena mohla po celém dni odpočinout. Věř, že ty holky jsou už od dětství daleko průbojnější a samostatnější, mají to prostě v genech.
Pro ženy nikdy nebyla lepší doba ež je teď. Mylsím že dřív měla žena o hodně nižší postavení a měla to o dost těžší. ![]()
Tak to nechápu, za mě máme my ženy mnohem lepší život, než muži. A nižší platy máme zejména proto, že se věnujeme dětem, což považuji za jednu z největších výhod toho, že jsem žena - že život prožiju s rodinou víc, než kolik může muž. I když za cenu nižšího pracovního uplatnění.
Asi jsi hodně ovlivněna svými špatnými zkušenostmi a měla bys na tom nějak zapracovat, protože jinak to na ně přeneseš.
@Anonymní píše: …kvůli nim.???
Přála jsem si 2 kluky. Bojovali jsme s neplodností, děti prý mít nebudeme. Přála jsem si i tak kluka. Za mě mají snad ve všem lehčí život. Nakonec máme 2 holčičky.
A já s tím pořád bojuju. Je mi jich prostě líto, že se jako holky narodily do tohohle světa.
Nechci vyznít jak nějaká zarytá feministka kterou nejsem, ale holky to mají v životě za mě mnohem těžší. A není to jen klišé. Zažijou si víc bolesti, musí se umět v životě víc prosadit a přesto mají nižší platy, jsou na ně kladeny větší nároky. No vždyť to většinou znáte samy. A ještě doufat, že budou krásné (což člověk neovlivní) a budou mít ten život zas trochu jednodušší (protože když kluk krásu nepobere, tak se řekne že má charisma a jde se dál). V tomhle jsem asi dost ovlivněná šikanou, kterou jsem si kvůli vzhledu zažívala sama. O tom, že jsou zranitelnější u případného trestného činu ani nemluvě. A o stále většímu přesunu věřících (v jejichž náboženství je žena jen kus hadru) do Evropy ani nemluvě.
Snažím se na to nemyslet a zároveň doufat, že až vyrostou tak se svět zas trochu změní k lepšímu. Ale popravdě v to moc nedoufám a bojím se, že se to naopak v budoucnu bude zas zhoršovat. Že teď jsme na takovém vrcholu rovnosti, kde se už moc víc vymyslet nedá.
Máte to někdo taky tak? Nějak na to pořád nemůžu přestat myslet a fakt mě to trápí. Kdyby to byli kluci, tak bych se o jejich budoucnost nemusela tolik bát…
Myslím, že jsi zralá na odbornou pomoc… holky se za ta staletí, co tu jsme na světě neměla tak dobře, jako teď, jsme rovnopravné k mužům, kolikrát vidím i na lepších školách převahu holek (nemyslím, že je to inteligencí, spíš pílí…)
náboženství??? to je zase nějaká masírka?? znala jsem kluka, co ho zmlátili skinové, protože byl punk, holku nezmlátili
na fotbalových zápasech se taky spíš ztřískají kluci než holky…
Jasně holky na sebe musí dávat větší pozor, protože jsou geneticky slabší pohlaví, s tím bohužel nikdo nic neudělá…
Mám 2 holky a kluka, nejvíc se bojím o syna, protože je to hrozné pometlo, že se třeba někde zraní, nebo si ublíží… ![]()
Fakt jsi po boji s neplodností lpěla na něčem tak malicherném, jako je pohlaví? Opravdu se po letitém boji, kdy to vypadalo, že třeba nebudeš mít žádné děti, dokážeš na své dva zázraky podívat a říct si, že je ti líto, že to nejsou kluci? Mně to přijde stejně nesmyslné, jako litovat, že sis vysnila modrooké blondýnky a máš jenu pihatou zrzku a druhou s vlasama jak uhel.
Jsem na tom stejně, obě děti mám vymodlené a kdykoliv na ně kouknu (pravda, kdykoliv ne, jsou samozřejmě i okamžiky, kdy chce člověk vymodlené děti přetrhnout jak hady
), tak cítím jenom neskutečnej vděk, že si k nám nakonec našly cestu. A popravdě, taky je mi kolikrát líto muže, že si nemohl prožít to, že je devet měsíců odnosil, cítil zevnitř jejich první kopance, nemohl prožít tu lásku při kojení a to, že máma je pořád vždycky máma. Přestože je to otec na jedničku s hvězdičkou a děti ho milují, tak za to, že jsem je mohla přivést na svět, mi stojí za to být ženskou. A nikdy mě nenapadlo, že bych to měla těžší než chlapi, jen prostě jiné.
Já to mám naopak, mám dva kluky. Nemyslím, že by to muži měli snadnější. Jak v čem no. Třeba na trhu práce asi jo, ale zas jsou v nevýhodě třeba v případě rozvodu a péče o děti. Já teď snad dceru čekám a jsem ráda, ženský svět mi přijde mnohem rozmanitější. Asi bych takový postoj chápala třeba před 100 lety, ale dnešní společnost mi přijde celkem vyrovnaná. Každé pohlaví má svoje + i -.
V dnešní době jsou ženy spíš silnější a mají více výhod než muži.
Nad tímhle bych asi rychle přestala přemýšlet a byla bych ráda že máš dvě zdravé děti.
S tím co píšeš o "ženském údělu " s tebou souhlasím. Je to tak. Ženy to mají těžší. Ve všech směrech. Ať si každý říká co chce, tak to prostě je.
Přesto jsem šťastná za svou dceru i vnučku.
Svojí výchovou můžeš ovlivnit mnohé, že tvé dcerky budou nezávislé, šťastné a hrdé na to že jsou holky /ženy. Přeju hodně štěstí.
Jo kdybys žila v Afganistánu, nebo třeba Sudánu, tak jsou tvé obavy opodstatněné, ale tady v Evropě?
@Banane18 píše:
V dnešní době jsou ženy spíš silnější a mají více výhod než muži.
Nad tímhle bych asi rychle přestala přemýšlet a byla bych ráda že máš dvě zdravé děti.
V čem mají více výhod? Nerýpu, fakt mě to zajímá.
…kvůli nim.
Přála jsem si 2 kluky. Bojovali jsme s neplodností, děti prý mít nebudeme. Přála jsem si i tak kluka. Za mě mají snad ve všem lehčí život. Nakonec máme 2 holčičky.
A já s tím pořád bojuju. Je mi jich prostě líto, že se jako holky narodily do tohohle světa.
Nechci vyznít jak nějaká zarytá feministka kterou nejsem, ale holky to mají v životě za mě mnohem těžší. A není to jen klišé. Zažijou si víc bolesti, musí se umět v životě víc prosadit a přesto mají nižší platy, jsou na ně kladeny větší nároky. No vždyť to většinou znáte samy. A ještě doufat, že budou krásné (což člověk neovlivní) a budou mít ten život zas trochu jednodušší (protože když kluk krásu nepobere, tak se řekne že má charisma a jde se dál). V tomhle jsem asi dost ovlivněná šikanou, kterou jsem si kvůli vzhledu zažívala sama. O tom, že jsou zranitelnější u případného trestného činu ani nemluvě. A o stále většímu přesunu věřících (v jejichž náboženství je žena jen kus hadru) do Evropy ani nemluvě.
Snažím se na to nemyslet a zároveň doufat, že až vyrostou tak se svět zas trochu změní k lepšímu. Ale popravdě v to moc nedoufám a bojím se, že se to naopak v budoucnu bude zas zhoršovat. Že teď jsme na takovém vrcholu rovnosti, kde se už moc víc vymyslet nedá.
Máte to někdo taky tak? Nějak na to pořád nemůžu přestat myslet a fakt mě to trápí. Kdyby to byli kluci, tak bych se o jejich budoucnost nemusela tolik bát…