Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Trpět či odejít?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Mango_Lassi
28.7.18 10:10
- Citovat
- Upravit
Tunrida
28.7.18 10:10
@Nmdl píše:
Zrovna pořízení si dítěte je podle mě věc, která se nemůže vynutit. Musí to tak cítit oba dva, oba chtít dítě. Jako u všeho jen nutné udělat nějaký kompromis.Pokud nemáte žádné další problémy ve vztahu, tak by byla podle mě velká hloupost se rozvádět jen kvůli tomuhle.
Tohle je napsaný velmi pěkně. Bohužel má takový mince i druhou stranu a tak, jak se dítě nemůže vynutit z jedné strany, nuže se z druhé ani zakázat. Na tomto problému už ztroskotala spousta rodin, ať už ze strany ženy nebo muže. Těžko se hledá poloviční cesta mezi dítě ano nebo dítě ne, půlka dítěte jaksi nejde.
- Citovat
- Upravit
28.7.18 10:11
@Anonymní píše:
V mnoha věcech máte i nemáte pravdu…ale nikdo mi neporadil, jak se té touhy zbavit?
Prvně, Ou vám psal/a, že máte jít na psychoterapii a pochopit, z čeho ta touha přesně pramení. To je dobrá rada. Je možné, že je to zdravá, přirozená, silná touha. Může to být i podpořené něčím, co se vám třeba v životě nedaří, vlastními obavami z toho, že se neuplatníte - to se podle mě nedá takhle rozebírat. Hlavně ale jakmile o té touze budete moct s někým mluvit, trochu blíž ji pochopíte, tak s ní budete mít možnost také lépe pracovat.
Možná se i naučíte popsat ji takovým stylem, že ji váš partner pochopí. A díky tomu, že přestane tlak a manipulace z vaší strany, brečení a výhrůžky, tak o tom budete mít možnost normálně mluvit. Protože to co píšete působí, že se snažíte vyvzdorovat si něco, co ale musí být zodpovědné rozhodnutí obou. Třeba změna přístupu vás dovede tam kam chcete lépe, než pokračovat v tom, co nefunguje. 
Aspoň za zkoušku by to stálo.
Zatím nemyslím, že byste se jí měla vzdát. Možná je to pro vás životně důležité, to druhé dítě mít. Možná bude třeba se kvůli tomu rozejít, třeba nenajdete na to ani partnera dalšího a nakonec podstoupíte umělé oplodnění někde v cizině a stále vám to bude stát za to a budete to zpětně brát, jako dobré rozhodnutí. A možná ne.
Z toho co píšete, mi připadá, že to zas tak rozmyšlené, ani probrané s partnerem nemáte. Použila jste třeba argument, že se vás druhé dítě ptá, kdy bude miminko.
Ví vaše dítě, že kvůli tomu, aby bylo miminko, přijde ono o společný život s tatínkem a maminkou? Bude se přesouvat mezi domácností maminky, kde bude cizí pán, který k němu bude mít možná dobrý, možná ne tak dobrý vztah? A domácností tatínka, kde bude časem asi cizí paní? Asi těžko že? Pak podobné poznámky dítěte nejsou ten úplně nejpodstatnější argument.
Příspěvek upraven 28.07.18 v 10:14
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mango_Lassi
28.7.18 10:11
Jsou i chlapi s povahou,ze je zena musi do ditete popostrcit.Nasledne jsou s ditete celi pripos.ani.Nevim do ktere kategorie patri manzel zakladatelky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.18 10:15
@jannina1 píše:
Jsou i chlapi s povahou,ze je zena musi do ditete popostrcit.Nasledne jsou s ditete celi pripos.ani.Nevim do ktere kategorie patri manzel zakladatelky.
obecně chlapy, které musíte do čehokoliv strkat nejsou žádná výhra…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mango_Lassi
28.7.18 10:16
@jannina1 píše:
Jsou i chlapi s povahou,ze je zena musi do ditete popostrcit.Nasledne jsou s ditete celi pripos.ani.Nevim do ktere kategorie patri manzel zakladatelky.
To možná platí u prvního dítěte. Pak už chlap ví, do čeho (ne)jít
- Citovat
- Upravit
28.7.18 10:16
@Anonymní píše:A když ho opustíš , co se tím vyřeší ? Budeš mít druhé s někým jiným , dítě připravíš o otce , chlapa co by tě chtěl i s dítětem budeš těžko hledat , ještě aby chtěl další s tebou ..můžou tam pak figurovat i jeho děti ..nebo taky nennajdeš vůbec a stejně budeš mít jen to jedno . Nějak nechápu tvou představu o budoucnosti.
Tímto vztah prostě trpí, protože já nejsem v pohoděA když ženská není v pohodě, tak nic není v pohodě. Má to vliv i na intimní život, protože většinou po tom brečím. I když nechci, přijde to samo.
@Monchichik píše:jenže tohle je vydírání , ultimátum ..bud udělíš co chci nebo půjdu ..taky bych nepřemlouvala
No tak když je mu to takhle jedno, tak bych asi šla, protože bych si myslela, že když se mě tak lehko vzdá, tak mě nemiluje.
@g.sandova píše:
Já bych ho přemluvila.
a pak se děsně divila , že partner nemá zájem , nepomáhá a netráví s vami čas
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.18 10:17
Byla by škoda zničit jinak pěknou a fungující rodinu a vztah. Nevím, proč si lidi myslí, že rozvodem se jim uleví. Někde jsem četla, že rozvodem starosti nekončí, ale začínají - a ty jdeš kvůli jednomu problému vstříc tolika dalším, že mně až mrazí. Když se rozvedeš, nikde není psáno, že najdeš lepšího chlapa než je ten Tvůj - naopak, staneš se součástí oběhu, kde se pohybuje kde co, včetně těch podvodníků a lhářů, o kterých se tu často píše. Ty pustíš dobrého chlapa - neboj se, že ho do měsíce nějaká neklofne. Budeš se na to dívat? Budeš se dívat, jak si odvádí tvoje dítě a ty budeš sedět doma sama? A další a další vidle, na které by sis sama naběhla. Musím se zeptat, kam zmizela tvoje láska k muži. On nechce druhé dítě a to je důvod ho nemilovat a opustit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tunrida
28.7.18 10:17
Hmm, přijde mi docela smutné, že si ta žena něco v životě vysnila, naplánovala a když by chtěla ten svůj sen uskutečnit, tak je to vlastně zysterka, co potřebuje psychiatra.
Docela by mě zajímalo, kolik z vás v její situaci bylo, abyste to mohli takhle říct.
- Citovat
- Upravit
28.7.18 10:17
@Venetia Svatá pravda - od A do Z. Ale kdo nezažil - nepochopí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.7.18 10:18
@jannina1 píše:
Placem bych to neresila.Mozna by si vice vazil jasneho stanoviska s vasim postojem.Takhle si mysli,ze to je treba jen momentalni napad hysterky.
Jenže já třeba ani brečet nechci a prostě přijde najednou hrozná lítost. 5 let si myslím, že není jen výkřik hysterie. Druhé jsem chtěla už dřív. A čekala jsem, dávala mu čas
- Citovat
- Upravit
28.7.18 10:18
@Mart81 píše:
Pokud bych něco odmítal, protože bych to považoval za nesprávné. A žena za mnou přišla s tím, že buď bude po jejím nebo rozvod, tak přesto že ji miluji velmi, je to má životní láska a je možné, že bych zůstal do konce života raději sám, než si hledat jinou, bych ji řekl, ať tedy jde. Neustoupil bych ani omylem. Protože bych to bral jako nespravedlivý nátlak a neustupuji z principu.
Rozvod pro mě není vyjednávací argument. Je to ultimátum. Dá se použít, pokud sám vím, že bych něco měl, ale nemohu se k tomu odhodlat. Takové buď a nebo.
Ale pokud si myslím, že je něco nesprávného, tak hrozbě rozvodem neustoupím nikdy. Však bych si pak sebe, manželky, ani toho manželství nemohl vážit.
Já bych taky z principu neustoupila. V tomhle případě ne a to jinak ustupuju v rámci kompromisu dost často. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.18 10:19
@Mart81 píše:
No a on by to třeba zase bral tak, že když mu v tak zásadní otázce nevyjdete vstříc a klidně byste odešla, tak ho očividně nemilujete, když jste připravená jen tak rozbít rodinu. To je na obě strany.Jinak to, že byli na dvou dětech domluvení a tak se zakladatelka cítí nespokojeně chápu. Jenže zakladatelka také píše, že hned první dítě bylo dost náročné a to si musí ten chlap dobře rozmyslet, zda má na to, starat se a vychovávat dítě další. A pokud se na to necítí, tak se na to necítí. To mohl těžko odhadnout dopředu.
Kdyby žena po prvním porodu byla ve stavu, že se druhého bude bát, nebude ho chtít, bude to vnímat tak, že by to uže nedala, že by třeba druhé dítě nedokázala tak milovat, byla by jen ve stresu… tak jak byste se tvářila na to, kdyby manžel přišel s tím, že buď bude i druhé dítě nebo jdeme od sebe? Byl by to od něj projev lásky?
Pořád to bereš tak, že mají stejná práva. Tak to ale není, muž má držet pusu a dělat co žena chce!
Žena chce dítě a muž ne? Je to stav a sobec.
Obráceně - muž musí respektovat ženu, jinak ji nemiluje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.18 10:19
@Anonymní píše:
A mohl byste žít vedle ženy, která po nocích pláče do polštáře a pro kterou je utrpení každý konec intimního aktu? Dívat se jak trpí, kvůli nenaplněné touze, která je ji od přírody daná?
Bylo by to těžké. Ale je velká otázka, zda bych to chápal tak, že pláče kvůli nenaplněné touze, která je jí od přírody daná.
Nebo zda bych se na ni díval, soucítil s ní a říkal si, že pokud je takto labilní a nevyrovnaná, tak je štěstí, že druhé dítě nemáme, protože to by bylo fakt chudák.
Stejně jako pokud by mi hrozila rozvodem, tak přeci do takové situace nepřivedu druhé dítě. Že máme partnerství na hranici krachu, je tak slabé, že žena přemýšlí o ukončení a já bych se to snažil zachraňovat „mimískem“.
Asi bych přistoupil na to, že půjdeme někam do poradny, pokud by mi žena dala najevo, že to potřebuje a že by jí to mohlo pomoc.
Celkově - jsem ochotný udělat hodně proto, aby žena neplakala po nocích do polštáře. Ale nikdy ne něco, co považuji za nesprávné. Takže pokud nechápe její argumenty, potřebu a vnímá to jen jako emocionální tlak, ultimáta a výhrůžky…
Příspěvek upraven 28.07.18 v 10:21
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Přesně. Hysterie ještě nikomu neprospěla. Odborník je na místě