Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Logicky mi vychází, že lepší je vždy odejít a netrpět. Jde o to, jak moc si myslíš že trpíš. ![]()
@TrueIsFalse píše:
Pořád to bereš tak, že mají stejná práva. Tak to ale není, muž má držet pusu a dělat co žena chce!Žena chce dítě a muž ne? Je to stav a sobec.
Obráceně - muž musí respektovat ženu, jinak ji nemiluje.
@jednoslunicko píše:
Třeba já - chci helikoptéru!!!
Já nechci vrtulník, mám vysněných svých 90-60-90 čekám na proporce, zatím marně. ![]()
@Mango_Lassi píše:
Hele víš co, ono se toho v životě muže vysnít fakt hodně. Já mám třeba vysněnou vilu v Řecku. Nikde ale není psáno, že na vše v životě má mít člověk nárok. Respektive vždy se musí rozhodnout, jakou za to zaplatí cenu. Chce být na dítě sama, zvládne to? Pak hurá do toho!
No jo, ale to prostě neznamená, že ji to v tom životě nepoznaná. Už teď se jim to ve vztahu odráží a to snad hned znamená, že není normální? Že by chtěla něco, co mít vždycky chtěla? Nevím teda kolik jí je, ale asi ještě nebude tak stará, aby se musela všeho vzdávat.
Však ty taky můžeš na svojí vile v Řecku zamakat, jestli ji tak chceš. Upírá ti ji někdo snad?
@Santyna píše:
promiňte, co to je za vaši logiku? Dohodli se na 2 dětech… on si to rozmyslel a trvá na 1… na její potřeby kašle a klidně ji řekne ať si jde… jí je přes 30… To má jako čekat dalších 5-10 let až ji třeba opustí, založí si rodinu s jinou páč mu “ došlo, že nemít další děti je hloupost” a ona bude třeba neplodná s tím, že zůstala sama bez chlapa co jí slíbil 2 děti a rodinu? Ono nekompromisně trvat na dohodě, kterou spolu uzavřeli před vstupem do manželství a početím dítěte a trvat na změněném názoru, který by pravděpodobně znamenal rozchod ještě před závazkem manželství a početím 1. dítěte je sakra rozdíl! Kdo tady vydírá? Ona, že chce naplnit dohodu nebo on, že ji chce změnit a tím rozbít rodinu děcku i jí… jeho změna názoru způsobuje změnu nikoli její ona nic nemění? Třeba už má on dávno milenku a proto s ní nechce další děcko a ona má zahodit plodné roky a obětovat se, pro jeho změnu názoru??? Netroufnu si tu radit ovšem ona má právo vyžadovat plnění dohody kůli které si ho vybrala za manžela a počala dítě a on má právo na změnu názoru, která způsobí i její změnu názoru tzn. rozvod a výběr jiného vhodného partnera, manžela, který bude dodržovat dohodnuté a bude mu to vyhovovat!
plnění dohody, začíná to být fičák…
Obávám se, že tady rozvod navrhují především ti, co si jím neprošli a zkušenost je, jak víme, nepřenositelná. Je mi z toho až úzko, jak se k tomu rozvodu přistupuje lehce a hravě. ![]()
Příspěvek upraven 28.07.18 v 10:33
@jednoslunicko píše:
@Tunrida Člověk se za život musí vzdát ledasčeho. Ale toto mi přijde jako nevděčnost a nepokora k životu. Hroutit se z toho, že mám JEN jedno dítě? Kolik lidí nemá žádné a co by dali za to ho mít. Proč se radši neradovat z toho, co mám? Zdravá krásná rodina, evidentně dostatek, zdravé děcko - je to málo? Kde je psáno, že dostaneme v životě všechno, na co ukážeme rozmazleným prstíčkem? Je lepší se ze všech sil snažit o to co mám přijít?
Už jsme zase u toho, že ona nemá žádný, já mám jedno, takže já jsem rozmazlená kravka, co už má všechno, takže už mám do smrti držet hubu a krok? Jestli je jí 30, tak může šlapat podle cizích rozhodnutí ještě klidně 70 let. Hmm bájo život ![]()
@mary.27 píše:
plnění dohody, začíná to být fičák…
Jo - to mně taky zarazilo.
@Tunrida píše:
Už jsme zase u toho, že ona nemá žádný, já mám jedno, takže já jsem rozmazlená kravka, co už má všechno, takže už mám do smrti držet hubu a krok? Jestli je jí 30, tak může šlapat podle cizích rozhodnutí ještě klidně 70 let. Hmm bájo život
Jestli si myslíte, že rozvod jí zaručí bájo život a prince na bílém koni, tak prosím, jen do toho ![]()
Akorát jestli se teď hroutí z toho, že partner nechce druhé dítě, pak věřte, že po rozvodu bude mít důvodů ke zhroucení asi tak 1000× víc ![]()
Příspěvek upraven 28.07.18 v 10:38
@Tunrida píše:
Už jsme zase u toho, že ona nemá žádný, já mám jedno, takže já jsem rozmazlená kravka, co už má všechno, takže už mám do smrti držet hubu a krok? Jestli je jí 30, tak může šlapat podle cizích rozhodnutí ještě klidně 70 let. Hmm bájo život
a kde má záruku, že když bude mít dvě děti, tak konečně nalezne životní štěstí… ![]()
Dvě děti rovná se spokojený a naplněný život, jedno dítě je nuda a šeď? ![]()
@Santyna píše:
promiňte, co to je za vaši logiku? Dohodli se na 2 dětech… on si to rozmyslel a trvá na 1… na její potřeby kašle a klidně ji řekne ať si jde… jí je přes 30… To má jako čekat dalších 5-10 let až ji třeba opustí, založí si rodinu s jinou páč mu “ došlo, že nemít další děti je hloupost” a ona bude třeba neplodná s tím, že zůstala sama bez chlapa co jí slíbil 2 děti a rodinu? Ono nekompromisně trvat na dohodě, kterou spolu uzavřeli před vstupem do manželství a početím dítěte a trvat na změněném názoru, který by pravděpodobně znamenal rozchod ještě před závazkem manželství a početím 1. dítěte je sakra rozdíl! Kdo tady vydírá? Ona, že chce naplnit dohodu nebo on, že ji chce změnit a tím rozbít rodinu děcku i jí… jeho změna názoru způsobuje změnu nikoli její ona nic nemění? Třeba už má on dávno milenku a proto s ní nechce další děcko a ona má zahodit plodné roky a obětovat se, pro jeho změnu názoru??? Netroufnu si tu radit ovšem ona má právo vyžadovat plnění dohody kůli které si ho vybrala za manžela a počala dítě a on má právo na změnu názoru, která způsobí i její změnu názoru tzn. rozvod a výběr jiného vhodného partnera, manžela, který bude dodržovat dohodnuté a bude mu to vyhovovat!
Zakladatelka nepíše nic o tom, že by uzavřeli pevnou a závaznou dohodu, že budou mít dvě děti. Píše, že „V podstatě jsme chtěli dvě, ale malej byl náročnej“, tedy mi připadá pravděpodobnější, že si jen vzájemně sdělovali své záměry. A záměr může kdokoli změnit, na tom není nic o nedodržení dohody.
Pokud jí dvě děti přímo slíbil a ona jemu, tak pak se dá mluvit o nedodržení dohody. Jinak ne.
A odejít od něj samozřejmě může. Nikde nepíšu, že ne. Píšu, že pokud každý chtějí něco jiného a je to pro oba zásadní a nemohou se dohodnout, tak z toho, že on je ochotný nechat ji jít, nejde vyvozovat, že ji nemiluje. Stejně jako z toho, že ona je ochotná odejít nejde vyvozovat, že ho nemiluje.
Nic víc, nic méně.
@Mart81 píše:
Zakladatelka nepíše nic o tom, že by uzavřeli pevnou a závaznou dohodu, že budou mít dvě děti. Píše, že „V podstatě jsme chtěli dvě, ale malej byl náročnej“, tedy mi připadá pravděpodobnější, že si jen vzájemně sdělovali své záměry. A záměr může kdokoli změnit, na tom není nic o nedodržení dohody.Pokud jí dvě děti přímo slíbil a ona jemu, tak pak se dá mluvit o nedodržení dohody. Jinak ne.
A odejít od něj samozřejmě může. Nikde nepíšu, že ne. Píšu, že pokud každý chtějí něco jiného a je to pro oba zásadní a nemohou se dohodnout, tak z toho, že on je ochotný nechat ji jít, nejde vyvozovat, že ji nemiluje. Stejně jako z toho, že ona je ochotná odejít nejde vyvozovat, že ho nemiluje.
Nic víc, nic méně.
Skutečně píšeš trefně a velmi hezky, začínám být tvá fanynka.. ![]()
@Santyna píše:
promiňte, co to je za vaši logiku? Dohodli se na 2 dětech… on si to rozmyslel a trvá na 1… na její potřeby kašle a klidně ji řekne ať si jde… jí je přes 30… To má jako čekat dalších 5-10 let až ji třeba opustí, založí si rodinu s jinou páč mu “ došlo, že nemít další děti je hloupost” a ona bude třeba neplodná s tím, že zůstala sama bez chlapa co jí slíbil 2 děti a rodinu? Ono nekompromisně trvat na dohodě, kterou spolu uzavřeli před vstupem do manželství a početím dítěte a trvat na změněném názoru, který by pravděpodobně znamenal rozchod ještě před závazkem manželství a početím 1. dítěte je sakra rozdíl! Kdo tady vydírá? Ona, že chce naplnit dohodu nebo on, že ji chce změnit a tím rozbít rodinu děcku i jí… jeho změna názoru způsobuje změnu nikoli její ona nic nemění? Třeba už má on dávno milenku a proto s ní nechce další děcko a ona má zahodit plodné roky a obětovat se, pro jeho změnu názoru??? Netroufnu si tu radit ovšem ona má právo vyžadovat plnění dohody kůli které si ho vybrala za manžela a počala dítě a on má právo na změnu názoru, která způsobí i její změnu názoru tzn. rozvod a výběr jiného vhodného partnera, manžela, který bude dodržovat dohodnuté a bude mu to vyhovovat!
Paní ať se klidně rozvede, třeba ji opravdu bude ve výsledku bude lépe samotné, nebo si brzy najde někoho, kdo by třeba také hned chtěl dítě, ale tohle vše by měla začít řešit až bude psychicky a emocionálně stabilizovaná.
Dívej se na to i z pohledu druhého, jak by ti bylo, kdyby na tebe partner neustále vyvíjel tlak, do něčeho nutil, naléhal atd. Pokud je na tom paní teď psychicky takto, tak se to musí odrazit i na jejich vztahu. Ty by sis chtěla pořídit dítě, když by vám to skřípalo a partner měl psychické problémy?
Dítě má být z lásky, ale zároveň to má být i promyšlená volba OBOU partnerů, na které se shodnou.
Dítě si vážně člověk nemůže vynutit, je to radost i starost až do konce život, pokud si člověk není jistý, neměl by si jej pořizovat.
@Nmdl píše:
A tobě její reakce připadá adekvátní a ne lehce labilní, případně až hysterická? Připadá ti normální, že pociťuje takovou bolest, po nocích pláče a je ochotná obětovat svou rodinu, jen kvůli početí dalšího potomka? Promiň, ale mě její chování připadá manipulativní a místy až hysterické, chápu, že to tak třeba momentálně pociťuje, je mi jasné, že je pod náporem hormonů, ale připadá mi, že by se nejdřív měla zkusit uklidnit, vyhledat nějakého terapeuta a pak až dělat zásadní životní rozhodnutí.
Okusila jsem si POUZE roční čekání na to, než se nám povedlo druhé dítě a to se nám povedlo na poslední pokus, pak už jsem byla rozhodnutá, že končíme, protože už tohle mi lezlo na mozek a ta situace se mi začala vymykat. Pokud zakladatelka chce druhé dítě a to dítě chce, jak říká asi 5 let, těžko to v sobě asi jen tak umlčí. Ono kdyby každý dokázal v sobě ty negativní pocity vypnout, asi by bylo na světě hodně šťastných lidí, nikdo by se nerozvadel, všichni by žili šťastně až do smrti a lidí by už vlastně ani nebrečeli, že? Tak nějak to asi bývá v pohádkách. V životě to asi chodí trošku jinak.
A mně teda nepřijde jediná, kdo jejich rodinu obětuje. Ano, je chyba i na její straně, ale na straně jejího muže taky. On nemůže za to, že nechce druhé dítě, ale ona taky nemůže za to, že to druhé chce. Nebo snad ano? Chápu, že ty to nechápeš, když sama druhé nechceš, ale někdo ho prostě chce.