Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Tunrida Člověk se za život musí vzdát ledasčeho. Ale toto mi přijde jako nevděčnost a nepokora k životu. Hroutit se z toho, že mám JEN jedno dítě? Kolik lidí nemá žádné a co by dali za to ho mít. Proč se radši neradovat z toho, co mám? Zdravá krásná rodina, evidentně dostatek, zdravé děcko - je to málo? Kde je psáno, že dostaneme v životě všechno, na co ukážeme rozmazleným prstíčkem? Je lepší se ze všech sil snažit o to co mám přijít?
@Mango_Lassi píše:
Ou je zde stejně nejlepší!
Ou je super. Mívá dobré rady.
@Anonymní píše:
Tak kalkuluje se vším - hodil by se větší být, musel by počítat peníze a nemohl si dovolit koupit co chce, prořvané noci atd. Nikde nemá bohužel dobrý příklad jak je super mít dvě děti. Kolega v práci má i postižené dítko. První dítě bylo uřvané, vyžadovalo 100% pozornost. Musel tedy doma pomáhat nebo ho vzít do kočárku, abych něco udělala. Jenže je mi o 6let víc a vše by bylo lepší, protože člověk je rozumnější a zkušenější. Já chápu, že ho to ovlivňuje všechno, chápu jeho obavy. Ale chci žít svůj život. Ne ve stínu někoho jiného.
Kdybys měla jistotu, že potkáš fajn chlapa a to druhé bude, tak ti řeknu rozved se. Ale to riziko, že nepotkas fajn chlapa, že ten koho potkáš nemusí přijmout tvé první dítě, že to druhé stejně vůbec přijít nemusí je tak veliké, že na rozvod to nevidím.
@warita píše:
ano, je to zavazek, ale je to prirozeny zavazek, ktery chce vetsina lidi a neni to nejaky vystrelek typu: „Ja chci vrtulnik, chci a chci a chci a kdyz nebude, tak ja teda odejdu, on mi ho Pepa koupi“.
On je někdo kdo nechce vrtulník?
![]()
@Tunrida píše:
Hmm, přijde mi docela smutné, že si ta žena něco v životě vysnila, naplánovala a když by chtěla ten svůj sen uskutečnit, tak je to vlastně zysterka, co potřebuje psychiatra.
Docela by mě zajímalo, kolik z vás v její situaci bylo, abyste to mohli takhle říct.
Přesně. Tady spoustě lidem vůbec nedochází, že se zakladatelka trápí a že ten vztah půjde stejně do háje, i když další dítě nebude. A kromě toho, rozvodem snad dítě o milující rodiče nepřijde, ne?
@Tunrida píše:
Hmm, přijde mi docela smutné, že si ta žena něco v životě vysnila, naplánovala a když by chtěla ten svůj sen uskutečnit, tak je to vlastně zysterka, co potřebuje psychiatra.
Docela by mě zajímalo, kolik z vás v její situaci bylo, abyste to mohli takhle říct.
A tobě její reakce připadá adekvátní a ne lehce labilní, případně až hysterická? Připadá ti normální, že pociťuje takovou bolest, po nocích pláče a je ochotná obětovat svou rodinu, jen kvůli početí dalšího potomka? Promiň, ale mě její chování připadá manipulativní a místy až hysterické, chápu, že to tak třeba momentálně pociťuje, je mi jasné, že je pod náporem hormonů, ale připadá mi, že by se nejdřív měla zkusit uklidnit, vyhledat nějakého terapeuta a pak až dělat zásadní životní rozhodnutí. ![]()
@Mart81 píše:
Bylo by to těžké. Ale je velká otázka, zda bych to chápal tak, že pláče kvůli nenaplněné touze, která je jí od přírody daná.Nebo zda bych se na ni díval, soucítil s ní a říkal si, že pokud je takto labilní a nevyrovnaná, tak je štěstí, že druhé dítě nemáme, protože to by bylo fakt chudák.
Stejně jako pokud by mi hrozila rozvodem, tak přeci do takové situace nepřivedu druhé dítě. Že máme partnerství na hranici krachu, je tak slabé, že žena přemýšlí o ukončení a já bych se to snažil zachraňovat „mimískem“.
Asi bych přistoupil na to, že půjdeme někam do poradny, pokud by mi žena dala najevo, že to potřebuje a že by jí to mohlo pomoc.
Celkově - jsem ochotný udělat hodně proto, aby žena neplakala po nocích do polštáře. Ale nikdy ne něco, co považuji za nesprávné. Takže pokud nechápe její argumenty, potřebu a vnímá to jen jako emocionální tlak, ultimáta a výhrůžky…
Příspěvek upraven 28.07.18 v 10:21
Moc hezké - ráda vás čtu. ![]()
@Mart81 píše:
Ou je super. Mívá dobré rady.
Jo a naprosto konstruktivní. A necpe do toho „a já to mám takhle“.
@Anonymní píše:
Tak kalkuluje se vším - hodil by se větší být, musel by počítat peníze a nemohl si dovolit koupit co chce, prořvané noci atd. Nikde nemá bohužel dobrý příklad jak je super mít dvě děti. Kolega v práci má i postižené dítko. První dítě bylo uřvané, vyžadovalo 100% pozornost. Musel tedy doma pomáhat nebo ho vzít do kočárku, abych něco udělala. Jenže je mi o 6let víc a vše by bylo lepší, protože člověk je rozumnější a zkušenější. Já chápu, že ho to ovlivňuje všechno, chápu jeho obavy. Ale chci žít svůj život. Ne ve stínu někoho jiného.
To vše jsou racionální překážky, které je možno probírat a postupně na ně nalézt řešení nebo je převážit proti argumenty.
To nezní jako radikální NE, v žádném případě. To zní jako něco, o čem je možno vyjednávat. Možná dokonce úspěšně.
@jednoslunicko ale manžel bude mít všechno, co chtěl, když bude jen jedno dítko, ne? Každá mince má dvě strany. ![]()
@Mango_Lassi píše:
Jo a naprosto konstruktivní. A necpe do toho „a já to mám takhle“.
Já to tam občas dávám, třeba pokud chci ukázat na to, že nějaký jiný muž to tak může mít také.
Nevadí mi být osobní. Každý přístup má své pro a proti.
@TrueIsFalse píše:
On je někdo kdo nechce vrtulník?![]()
![]()
Třeba já - chci helikoptéru!!! ![]()
@jannina1 píše:
Osobne bych partnera premluvila nebo se rozvedla.Zivot je kratky,utika rychle a treba v padesati te to bude opravdu mrzet,budes to davat partnerovi za vinu a stejne se rozejdete.Dite je ve vztahu radost a osvezeni. Podnikat se da s nim takrka vse.
@Nmdl slyšíš? Jsi rozmazlený sobec! ![]()
@Mart81 píše:
On vás také přemluví k čemukoli, protože ho milujete?![]()
A jinak zakladatelka i její muž v tomto případě také nekompromisně trvají na svém při zvolených vyjednávacích taktikách.
Proč to brát tak, že když ona je ochotna kvůli tomu od něj odejít, tak ho miluje a když on je ochotný nechat ji odejít, tak ho nemiluje. Však si to otočte.
Jinak to, proč to druhé dítě nechce, jaké jsou konkrétně jeho důvody, obavy… sem zakladatelka nepsala.
Mimochodem - jaké jsou přesně důvody, proč ten muž druhé dítě nechce?
promiňte, co to je za vaši logiku? Dohodli se na 2 dětech… on si to rozmyslel a trvá na 1… na její potřeby kašle a klidně ji řekne ať si jde… jí je přes 30… To má jako čekat dalších 5-10 let až ji třeba opustí, založí si rodinu s jinou páč mu “ došlo, že nemít další děti je hloupost” a ona bude třeba neplodná s tím, že zůstala sama bez chlapa co jí slíbil 2 děti a rodinu? Ono nekompromisně trvat na dohodě, kterou spolu uzavřeli před vstupem do manželství a početím dítěte a trvat na změněném názoru, který by pravděpodobně znamenal rozchod ještě před závazkem manželství a početím 1. dítěte je sakra rozdíl! Kdo tady vydírá? Ona, že chce naplnit dohodu nebo on, že ji chce změnit a tím rozbít rodinu děcku i jí… jeho změna názoru způsobuje změnu nikoli její ona nic nemění? Třeba už má on dávno milenku a proto s ní nechce další děcko a ona má zahodit plodné roky a obětovat se, pro jeho změnu názoru??? Netroufnu si tu radit ovšem ona má právo vyžadovat plnění dohody kůli které si ho vybrala za manžela a počala dítě a on má právo na změnu názoru, která způsobí i její změnu názoru tzn. rozvod a výběr jiného vhodného partnera, manžela, který bude dodržovat dohodnuté a bude mu to vyhovovat!
Hele víš co, ono se toho v životě muže vysnít fakt hodně. Já mám třeba vysněnou vilu v Řecku. Nikde ale není psáno, že na vše v životě má mít člověk nárok. Respektive vždy se musí rozhodnout, jakou za to zaplatí cenu. Chce být na dítě sama, zvládne to? Pak hurá do toho!