Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Trpět či odejít?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
28.7.18 10:45
@Mart81 Možná je to taky tím, jak s ní mluví. Třeba kdyby se o tom bavil normálně, vysvětlil jí to, tak by to vzala jinak, než když jí řekne že prostě ne a hotovo, nebude se o tom bavit a jestli chce druhé dítě, tak ať si jde. Ale argumenty, že dítě bylo náročné a on musel jít s kočárkem nebo doma pomáhat? Nebo že stojí dítě peníze? No já ti nevím 
. A ani kdyby jí to přímo slíbil, tak si to prostě nevymůže, když on nechce, to je jasné. No tohle mi přijde, že nemá řešení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nmdl
28.7.18 10:49
@Tunrida píše:
Okusila jsem si POUZE roční čekání na to, než se nám povedlo druhé dítě a to se nám povedlo na poslední pokus, pak už jsem byla rozhodnutá, že končíme, protože už tohle mi lezlo na mozek a ta situace se mi začala vymykat. Pokud zakladatelka chce druhé dítě a to dítě chce, jak říká asi 5 let, těžko to v sobě asi jen tak umlčí. Ono kdyby každý dokázal v sobě ty negativní pocity vypnout, asi by bylo na světě hodně šťastných lidí, nikdo by se nerozvadel, všichni by žili šťastně až do smrti a lidí by už vlastně ani nebrečeli, že? Tak nějak to asi bývá v pohádkách. V životě to asi chodí trošku jinak.
A mně teda nepřijde jediná, kdo jejich rodinu obětuje. Ano, je chyba i na její straně, ale na straně jejího muže taky. On nemůže za to, že nechce druhé dítě, ale ona taky nemůže za to, že to druhé chce. Nebo snad ano? Chápu, že ty to nechápeš, když sama druhé nechceš, ale někdo ho prostě chce.
Naprosto chápu, že chce druhé dítě, ostatně bych řekla, že je to i celkem obvyklé. Ale myslím, že se opravdu musí stabilizovat a zvážit to s klidem, ne takto po náporem emocí. Vynucení si něčeho by pravděpodobně vztahu spíš ublížilo.
- Citovat
- Upravit
28.7.18 10:50
@Monchichik píše:
/ a pokud s tím nemáš zásadní problém, tak si tady všichni tykáme/
//Tykám zde obvykle těm ženám, které už znám aspoň natolik, abych si je pamatoval a mám přibližnou představu, co od nich čekat. Komu tykám, k tomu se chovám trochu jinak, než při vykání.
Je v pořádku, pokud mi dál budete tykat. Od ženy to vnímám jako nabídku k tykání a když budu mít pocit, že je to už vhodné, rád ji přijmu.//
Příspěvek upraven 28.07.18 v 10:50
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tunrida
28.7.18 10:50
@jednoslunicko píše:
Jestli si myslíte, že rozvod jí zaručí bájo život a prince na bílém koni, tak prosím, jen do toho
Akorát jestli se teď hroutí z toho, že partner nechce druhé dítě, pak věřte, že po rozvodu bude mít důvodů ke zhroucení asi tak 1000× víc
Příspěvek upraven 28.07.18 v 10:38
A teď ten zaručený šťastný život má a bude mít jo? Vlastně jo, vy jí tady řekněte, že je cvok a až ji psychodoktor nasadí sluníčka, tak už jí to bude vlastně fuk. To je pravda 
- Citovat
- Upravit
28.7.18 10:52
@mary.27 píše:
Skutečně píšeš trefně a velmi hezky, začínám být tvá fanynka..
Děkuji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.18 10:53
@Tunrida píše:
Okusila jsem si POUZE roční čekání na to, než se nám povedlo druhé dítě a to se nám povedlo na poslední pokus, pak už jsem byla rozhodnutá, že končíme, protože už tohle mi lezlo na mozek a ta situace se mi začala vymykat. Pokud zakladatelka chce druhé dítě a to dítě chce, jak říká asi 5 let, těžko to v sobě asi jen tak umlčí. Ono kdyby každý dokázal v sobě ty negativní pocity vypnout, asi by bylo na světě hodně šťastných lidí, nikdo by se nerozvadel, všichni by žili šťastně až do smrti a lidí by už vlastně ani nebrečeli, že? Tak nějak to asi bývá v pohádkách. V životě to asi chodí trošku jinak.
A mně teda nepřijde jediná, kdo jejich rodinu obětuje. Ano, je chyba i na její straně, ale na straně jejího muže taky. On nemůže za to, že nechce druhé dítě, ale ona taky nemůže za to, že to druhé chce. Nebo snad ano? Chápu, že ty to nechápeš, když sama druhé nechceš, ale někdo ho prostě chce.
Ale v tom případě, se bude jeden z nich ve vztahu vždy trápit, on pokud jí přistoupí na druhé dítě, ona, když ho mít nebude. Pokud je touha po druhém děcku, tak nepřekonatelná, že rozbiju funkční vztah a dosavadní život, nezbyde zakladatelce skutečně nic jiného, než si najít partnera jiného, se kterým se bude v počtu dětí shodovat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.18 10:58
@Anonymní píše:
V mnoha věcech máte i nemáte pravdu…ale nikdo mi neporadil, jak se té touhy zbavit?
Poradila ti Ou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.18 11:00
@Monchichik píše:
@Mart81 Možná je to taky tím, jak s ní mluví. Třeba kdyby se o tom bavil normálně, vysvětlil jí to, tak by to vzala jinak, než když jí řekne že prostě ne a hotovo, nebude se o tom bavit a jestli chce druhé dítě, tak ať si jde. Ale argumenty, že dítě bylo náročné a on musel jít s kočárkem nebo doma pomáhat? Nebo že stojí dítě peníze? No já ti nevím
Myslím, že zakladatelka by měla navštívit psychoterapeuta. Ne proto, že by byla nemocná, to ani náhodou. Spíš aby si o tom mohla důkladně promluvit s nestrannou, v této oblasti vzdělanou osobou.
Argumenty, které její partner má, jsou pochopitelné. Díte je náročné, musel by víc pomáhat, stálo by to víc peněz. Nevíme, jaká je jejich finanční situace. Jaká je jeho ochota nebo schopnosti víc pomáhat…
Nevím, zda to má řešení, ale působí to tak, že je možné o tom jednat. Připadá mi předčasné to rovnou típnout a zbytečné dělat co dosud - naléhat a doufat, že se to konečně zlomí.
Je třeba zkusit něco nového, udělat krok stranou, získat nadhled. A pak se rozhodovat. Teď mi to připadá pro rozhodování závažných věcí nezralé.
Příspěvek upraven 28.07.18 v 11:10
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tunrida
28.7.18 11:03
@Nmdl píše:
Naprosto chápu, že chce druhé dítě, ostatně bych řekla, že je to i celkem obvyklé. Ale myslím, že se opravdu musí stabilizovat a zvážit to s klidem, ne takto po náporem emocí. Vynucení si něčeho by pravděpodobně vztahu spíš ublížilo.
A jak má jednat bez náporu emocí? Copak je jde vypnout? Na jakém základě ty ses rozhodla, že druhé dítě nechceš? To snad nebyly emoce? To, že brečí, přece neznamená, že je labilní. Já se teď taky celkem slušně nabrečela v poslední době, protože se toho na mě prostě sesypalo hodně a já nevěděla, jak z toho ven. A zdaleka to nemělo nic společného s touhou po dítěti nebo rozpadajícím se vztahem - což, netřeba si lhát, jejich vztah tohle může stejně horko těžko ustát, jejich životní postoje a cíle se prostě změnily. Jo, teď už brečet nemusím, situace už má řešení a já si můžu jít v životě zase dál. Zakladatelky muž šel taky dál, ona stojí před rozhodnutím, zda půjde s ním jeho cestou a opustí tu svoji nebo bude pokračovat po své cestě a opustí muže. To není k pláči? Ty bys neplakal, kdyby ses musela rozhodnout v takové zásadní věci a nejspíš svůj život naprosto změnit? Ona se nerozhoduje, jestli si koupí rohlík nebo housku. Právě proto, že se rozhoduje o životě svém, svého dítěte a svého potencionálního dalšího dítěte, tak asi po nocích brečí.
- Citovat
- Upravit
Tunrida
28.7.18 11:05
@mary.27 píše:
Ale v tom případě, se bude jeden z nich ve vztahu vždy trápit, on pokud jí přistoupí na druhé dítě, ona, když ho mít nebude. Pokud je touha po druhém děcku, tak nepřekonatelná, že rozbiju funkční vztah a dosavadní život, nezbyde zakladatelce skutečně nic jiného, než si najít partnera jiného, se kterým se bude v počtu dětí shodovat…
No jo, tak to bohužel je. To v sobě musí zakladatelka buď tu touhu zabít, a to doslova, protože jinak ji to později stejně prostě semele, nebo tato situace nemá prostě společné řešení.
- Citovat
- Upravit
28.7.18 11:06
Já bych nebyla schopná se kvůli chlapovi vzdát možnosti mít dítě. Prostě ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.18 11:06
@jannina1 píše:Já to jako sobectví nevidím.,je rád ,že uz to nejhorší mají za,sebou ,s větším dítětem si už trochu užívat ,neleží na něm tíha zabezpečení a nechce to celé absolvovat znovu
Chlap je pohodlny,chce mit havaj a miminko pronej znamena zaprah.Vychazi mi,ze je pekny sobec.Zvlast,kdyz byla na pocatku dohoda dve deti.
@jannina1 píše:Na tohle ma asi každý trochu jiný názor
Osobne bych partnera premluvila nebo se rozvedla.Zivot je kratky,utika rychle a treba v padesati te to bude opravdu mrzet,budes to davat partnerovi za vinu a stejne se rozejdete.Dite je ve vztahu radost a osvezeni. Podnikat se da s nim takrka vse.
@Anonymní píše:
A mohl byste žít vedle ženy, která po nocích pláče do polštáře a pro kterou je utrpení každý konec intimního aktu? Dívat se jak trpí, kvůli nenaplněné touze, která je ji od přírody daná?
Podle mne to dlouho nevydrží a najde si někoho pozitivnejsiho a rozjede se on s tebou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.18 11:07
Ještě bych popřemýšlela, jak velká je šance, že zakladatelka po rozvodu opravdu najde partnera, který s ní bude chtít mít dítě. V jejím věku bych řekla, že spíš najde muže, který už děti má a třeba další chtít nebude. Ale třeba i ano - nebude těch dětí pak moc? A nebude zakladatelce vadit, když její „expartner“ bude chtít jejich prcka do střídavé péče - potom na tom bude určitě hůř, než je teď. Po rozvodu to opravdu není procházka růžovou zahradou a nový partner se někdy ani nemusí objevit. No a jestli je rozvodovost prvních manželství 50%, tak u těch druhých to není o nic lepší - a to nemluvím o vztazích bez papíru, ty evidovány nikde nejsou.
Takže růžové brýle sundat. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
