Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Slečna, která se z toho bytu stěhuje, se ujistovala, jestli ten byt vážně chci protože ji přestěhování spěchá. Proto mi je teď blbé, potom, co jsem ji ujistila že určitě ano, to zrušit.
@Anonymní píše:
Slečna, která se z toho bytu stěhuje, se ujistovala, jestli ten byt vážně chci protože ji přestěhování spěchá. Proto mi je teď blbé, potom, co jsem ji ujistila že určitě ano, to zrušit.
No dobře, to chápu, že je ti to blbé. Ale kvůli přeci tomu nebudeš dělat chybu, které už teď lituješ.
Já bych to zkusila, v práci budeš mít zkušební dobu a byt kdyžtak pošleš zas dál, 40 minut autem není žádná vzdálenost. pokud se na to vykašleš, když už jsi došla tak daleko, že máš práci a byt téměř zajištěné, tak bys pak pořád přemýšlela, jaký by to bylo. to dáš.
@Anonymní píše:
Ahoj, mám pocit, že jsem udělala velkou chybu. Bydlím v menším městě (s rodiči), v práci jsem měla problémy s nadřízeným tak jsem dala výpověď, chtěla jsem odsud pryč, tak jsem si našla k pronájmu byt ve vzdálenějším městě (autem cca 40 minut), ve čtvrtek mám jít podepsat smlouvu na dobu neurčitou, našla jsem si tam i práci. Bohužel čím dřív se to blíží, tím víc si uvedomuju, že jsem udělala chybu že odejdu takhle,,daleko,,. Bude mi to tady hodně chybět, jak bývalé kolegyně, rodina, kamarádi..V Novém městě nebudu nikoho znát, budu tam sama. Strašně mě to teď mrzí že jsem se tak unáhleně rozhodla. Nevím, co mám dělat. Je mi 20 let.
Hele, zkus to. Vždycky to můžeš ukončit ve zkušební lhůtě. To každý pochopí. A nikdy nevíš, třeba teď děláš důležitý krok svého života
.
Právě na jednu stranu to chci strašně zkusit ale na druhou stranu se strašně bojím. Prostě ze dne na den odejít od všeho a zůstat někde sama.
To je jen strach z neznama, kterej Te desi. Poznas novy lidi, neco prekonas. Uzij si ze zodpovidas jen sama za sebe, jsi volna, tak se neboj ![]()
Dala bych ty zmene sanci. A cesty za stastnejma koncema nejsou vzdycky prijemny ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, mám pocit, že jsem udělala velkou chybu. Bydlím v menším městě (s rodiči), v práci jsem měla problémy s nadřízeným tak jsem dala výpověď, chtěla jsem odsud pryč, tak jsem si našla k pronájmu byt ve vzdálenějším městě (autem cca 40 minut), ve čtvrtek mám jít podepsat smlouvu na dobu neurčitou, našla jsem si tam i práci. Bohužel čím dřív se to blíží, tím víc si uvedomuju, že jsem udělala chybu že odejdu takhle,,daleko,,. Bude mi to tady hodně chybět, jak bývalé kolegyně, rodina, kamarádi..V Novém městě nebudu nikoho znát, budu tam sama. Strašně mě to teď mrzí že jsem se tak unáhleně rozhodla. Nevím, co mám dělat. Je mi 20 let.
Ahoj,
jsme taky člověk, který má pak špatné svědomí, když má něco, co bylo předem na tuty domluvené, odvolat ![]()
Nicméně jsi si jistá, že je to chyba? Nejsi jen nervozní a nebjíš se toho velkého kroku? Já jsem se třeba také stěhovala jednou 350km a podruhé 100km od mého rodiště a musím uznat, že to druhé stěhování bylo skvělé, super rozhodnutí. Mám to tady strašně ráda, našla jsem si nové kamarády, posunula jsem se hodně dál, nová práce super
a nakonec to tady mám daleko radši jak svoje rodiště. Rodiče se zamnou navíc po roce stěhovali - také se jim tady líbilo daleko více ![]()
Nicméně, pokud jsi si jistá, tak to odvolej a je. Uvidíš, zda se ti uleví
Pokud jsi nic nepodepsala, tak není co řešit.
Chtělo by to hlavně řešit vše s klidnou hlavou. Práce je důležitá a 40 min není nic! To nejen Praze člověk dojíždí za prací každý den. Zkus v sobě najít sílu. Z nějakého dúvodu jsi to takhle chtela, tak si dej třebs půl roku a když budeš nešťastná i pak, můžeš se rozhodnout jak dál…NECOUVLA BYCH.
@Anonymní píše:
Právě na jednu stranu to chci strašně zkusit ale na druhou stranu se strašně bojím. Prostě ze dne na den odejít od všeho a zůstat někde sama.
Tak to je jen strach z nového. To je vždy o strachu, brnění v břiše zda to zvládneš a tak. Ale myslím si, že je strašně dobře se odstřihnout od rodičů a postavit se na vlastní nohy. Já za tuhle zkušenost jsem strašně ráda. Já šla hned po maturitě, bylo mi čerstvých 19 a byla jsem na sebe strašně pyšná. Jo, obrečela jsem to, bála jsem se, ale nakonec super. ![]()
Ja sla z domu v 18, odstehovala jsem se 850 km daleko, do jineho statu - neznala jsem tam nikoho. Bylo to hodne težké, ale nelituji. Naučilo mně to se o sebe se postarat, být hodně samostatná, vyjit s penezi i to jak si najit nove znamé. Spětně nelituji. A i sve deti plánuji v tomhle podporovat - aby se osamostatnili co nejdriv, ne kvuli mně ale proto aby se v životě vědeli otáčet. Ted máš strach a věř tomu, že první měsíce budou hodně těžké, ale pak najdeš svůj rytmus a zpětně určite litovat nebudeš. Držím palce ![]()
Ahoj, mám pocit, že jsem udělala velkou chybu. Bydlím v menším městě (s rodiči), v práci jsem měla problémy s nadřízeným tak jsem dala výpověď, chtěla jsem odsud pryč, tak jsem si našla k pronájmu byt ve vzdálenějším městě (autem cca 40 minut), ve čtvrtek mám jít podepsat smlouvu na dobu neurčitou, našla jsem si tam i práci. Bohužel čím dřív se to blíží, tím víc si uvedomuju, že jsem udělala chybu že odejdu takhle,,daleko,,. Bude mi to tady hodně chybět, jak bývalé kolegyně, rodina, kamarádi..V Novém městě nebudu nikoho znát, budu tam sama. Strašně mě to teď mrzí že jsem se tak unáhleně rozhodla. Nevím, co mám dělat. Je mi 20 let.