Umění dávat najevo emoce

375
2.7.21 08:07

Umění dávat najevo emoce

Neumím dávat najevo své emoce. Spíš radost a smutek prožívám uvnitř sebe. Když se dozvím radostnou zprávu, mám z ní upřímně radost, ale na druhé působím, jako bych to příliš neprožívala a nedávala znát. Nebo když někdo dostane dárek jeden se z něho velmi raduje, dává radost znát, umí popsat jakou má z toho radost a i okolí vnímá, že obdarovanému skutečně udělal dárkem radost. Byť to obdarovaný má uvnitř tak, že z toho dárku radost nemá. Druhý člověk ve stejné situaci to má obráceně. Uvnitř má velkou radost, ale neumí ji projevit.

Otázka zní, jak se naučit dávat najevo své emoce a dá se to naučit?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
32493
2.7.21 08:46

@SábaW mám to podobně. Časem jsem se naučila nějaké reakce, které jsou pro okolí ok. Emoce umím dát najevo jen přiopilá, nebo ve velmi úzkém kruhu blízkých a přátel. Můj táta to má stejně, tak si rozumíme, tak nějak mimosmyslově. :) Občas jsem se setkala s názorem, že jsem arogantní, což asi to nedávání emocí moc najevo sem tam způsobí, že to tak působí, i když to tak nemyslím. ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
327
2.7.21 09:12

A proč se to učit? Proč se měnit kvůli okolí? Na mě by to stejně působilo falešně. Myslím si, že lidé, kteří tě znají, tak ví, jaká jsi, a že emoce moc neprojevuješ. A pokud ti někdo dá dárek, ze kterého máš vnitřně radost, tak zareaguj tak, jak jsi zvyklá. A po čase se jim třeba zmiň, jak danou věc užíváš a jak se ti líbí (např. někdo to dá tričko, tak po dvou týdnech mu můžeš říct, jak je pohodlné a jak se ti hodí do šatníku). Ale nějaké falešné jásání při přijetí daru bych asi vynechala.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4492
2.7.21 09:27

Myslím, že nemá smysl lámat to přes koleno proti své přirozenosti. Nestačilo by tedy říct děkuju, mám velkou radost? To by nemuselo tolik bolet. :think:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
366
2.7.21 09:31

@SábaW Mám to podobně a lidi si často mysli, ze jsem arogantní :lol: Nějak to neřeším… Jsem taková od mala, takže u nás nikdy nebylo nějaké jásání nad dárky, atd… Ale naši prostě ví, že taková jsem no. U manželovi rodiny to bylo ze začátku zvláštní… Nějak to nechtěli pochopit, manželovi jsem řekla na rovinu, jak to mám a tchyni pak po nějakém čase taky a všichni to už berou tak, jak to je. Blízké kamarádky to také ví, takže nemám žádný důvod se přetvařovat. :palec:

Jako na dají se okoukat a naučit základní fráze a grimasy, ale proč, když je člověk takový, jaký je… :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
79
2.7.21 10:04

Také taková jsem. Lidé, kteří tě znají postupně zjistí jak funguješ a budou to respektovat. Rozhodně se nesnižuj na přetvařování.
Je to v pořádku, ty víš jak se cítíš a to je hlavní :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1769
3.7.21 12:43
Celý můj přítel 🙄. Někdy mě to pěkně štve, někdy mrzí.
@Thomassss píše:
A proč se to učit? Proč se měnit kvůli okolí? Na mě by to stejně působilo falešně. Myslím si, že lidé, kteří tě znají, tak ví, jaká jsi, a že emoce moc neprojevuješ. A pokud ti někdo dá dárek, ze kterého máš vnitřně radost, tak zareaguj tak, jak jsi zvyklá. A po čase se jim třeba zmiň, jak danou věc užíváš a jak se ti líbí (např. někdo to dá tričko, tak po dvou týdnech mu můžeš říct, jak je pohodlné a jak se ti hodí do šatníku). Ale nějaké falešné jásání při přijetí daru bych asi vynechala.

Přesně tak. Ono se to asi úplně naučit nedá. Můj partner říká že prostě neví co říct. Tak já to dělám tak, že se prostě jasně a stručně zeptám „líbí se ti to?“ nebo „blbý?“ a on zase jasně a stručně řekne JO nebo NE. Víc ho nenutím. Já jsem pravý opak, čili ten co jásá, křičí, brečí 😂

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat